Ivana Haslingerová
Není tomu tak dávno od doby, kdy jsme bojovali proti druhé euroústavě zvané Lisabonská smlouva. Nakonec političtí eurohujeři za pomoci Ústavního soudu, psychiatrů vedených Janem Stránským a levicových "intelektuálů" v čele s Michalem Vieweghem uštvali i největšího jejího odpůrce u nás, prezidenta republiky Václava Klause, který tuto listinu jako poslední státník v EU nakonec ratifikoval. Vzpomínám na jeho slova (parafrázuji), že kdyby nebyla přijata tato smlouva, bude vypracovávána třetí, desátá a třeba 59 a proces ratifikace euroústavy už nikdo stejně nezastaví. Tehdy se tomuto názoru někteří smáli s tím, že tato listina bude konečná, neboť je veledokonalá. Jak ukazuje čas, měl ale pravdu pan prezident. V superstátu EU již začaly probíhat procesy, které mají prolomit stávající situaci až za rámec jeho ústavy – Lisabonské smlouvy (LS). Lisabonská smlouva není totiž podle federalistických poslanců EP dostačujícím předpisem na efektivnější fungování EU. Evropským parlamentem je proto podrobně rozpracovávána „Evropská služba vnější akce“ (ESVA) tak, aby se jejím prostřednictvím stal EP hráčem na trhu evropské zahraniční politiky.
Milan Paumer: Legenda navždy
Bc. Jan Kopal
„Za svobodu se musí bojovat na život a na smrt." Milan Paumer
Ve čtvrtek 22. července okolo 17. hodiny se s námi navždy rozloučil kolínský rodák Milan Paumer. Zemřel po zhruba třítýdenním posledním boji. Bylo mu 79 let. Bojovnost a hrdinství jsou vlastnosti, které nejdou dány do vínku každému. Milan Paumer byl nejen udatným rekem par excellence, ale také ztělesněním protikomunistického odboje a vítězství síly lidského ducha a charakteru. Jeho životní příběh se podobá hollywoodskému akčnímu filmu. Po svém návratu do České republiky sršel elánem a energií. Byl doslova na roztrhání, když neúnavně jezdil po středních a vysokých školách a debatoval s mladými lidmi, kterých přednášel o svých zážitcích. Zdá se to být jen pár prchavých okamžiků, kdy jsem ho viděl naposledy v přeplněném sále v Mánesu, kde na improvizované autogramiádě podepisoval právě vydanou knihu „Cesta na severozápad“. Málokdo si tehdy uvědomoval, že ho možná vidí naposledy. Rozhodně nevypadal jako rezignovaný a životem vyčerpaný člověk. Leč nikomu není dopřáno žíti věčně. V jeho případě je to dvojnásobná ztráta. Lidé s autentickým prožitkem a zároveň symbolikou mizí závratným tempem a těch přeživších je jako šafránu. Jeho odkaz je stále živý a jeho sdělení jasná a srozumitelná. Ten třetí, jak sám sebe nazýval, ze skupiny bratří Mašínů jasně pojmenoval situaci v tehdejším komunistickém Československu jako nevyhlášenou občanskou válku, kdy po rudých katanech nemohli jen házet švestkové knedlíky. Milan Paumer byl legendou za živa a bude jí i po své smrti. Čest jeho památce!
Čest památce hrdiny
Ivana HAslingerová
Při zprávě o úmrtí pana Milana Paumera mi vyvystala v paměti odpověď Jana Wericha Milanu Horníčkovi na to kdo byl Shakespeare: "Shakespear, to nebyl básník, to byl zámek plný spisovatelů A takoví lidé umírají, zatímco po tomto světě chodí miliony těch, kteří by tu již dávno být nemuseli". Záměnou slov básník a spisovatel za hrdinu jde toto řící o panu Paumerovi. Je velice smutné, že takoví velcí lidé jako byl i pan Paumer umírají. Na štěstí nám zanechal své vzpomínky v knize „Cesta na severozápad“, která bude sloužit jako memento pro generace příští. Rozhodně neprožil svůj život nadarmo a v myšlenkách ještě mnoha generací bude žít velmi dlouho, protože boj s komunismem bude ještě dlouho trvat. Byla jsem na několika jeho přednáškách a znaai jsem se s ním osobně, proto se mne zpráva dotkla ještě víc než kdybych ho znaai jen z médií. Přála bych si ještě jednou stisknout jeho ruku a říci mu: "Pane Paumere ději Vám za to, co jste pro nás všechny udělal!" Nechci aby to vyznělo jako klišé, ale zde je opravdu na místě říci: "Čest jeho památce".
Vás chci pozdravit bráchové Mašínové
HONZA VYČÍTAL & GREENHONRS
Jsou cesty, které jsou horší, než tušímepozor na poleno, hej, Mirku Dušíne
jsou cesty, co mají stažené šraňky
jsou lidé, z kterých se stávají tanky
jedině tak mohou zdolat tu dálku
vyhlásit režimu soukromou válku
R: Vím, jsou dny prťavci a jsou i velcí dnové
čímž vás chci pozdravit, bráchové Mašínové
Jablka nepadnou daleko od stromu
některé únory přinesou pohromu,
a když jsou kladiva společně se srpem
lehce se z února stává i srpen
jsou cesty klikaté, jsou cesty přímé
někdy směr tušíme, jindy ho víme
storry jak z westernu znovu si omílám
za brázdy slaných vln vám pozdrav posílám
R: Vím, jsou dny prťavci ...
Vždy jen pár výstřelů a pak se slehla zem
bylo vás jenom pět a skoro proti všem
jen stopa smazaná zbyla vám za zády
šlo po vás StB a půl Rudý armády
táta nad vámi bděl v té svaté válce
a snad sám Stvořitel držel vám palce.
Hitler neuspěl, ale Německo Evropu ovládlo přes EU
Petr paulczynski
Panu prezidentovi se zřejmě podařilo opět načurat do mraveniště. Už slyším mravence jak zběsile pobíhají a tenoučkými hlásky volají: "co to zase bylo, co to zase bylo?" Václav Klaus v eseji k šedesátinám klasického liberála Gerharda Schwarze totiž napsal, že Německo získalo mírovou cestou evropskou hegemonii, o níž bezúspěšně vedlo dvě světové války. Myslím, že kritika omezování občanských svobod a trhu, demokracie a národní suverenity, vzestupu postdemokracie, mediokracie, budování centralizovaného jednotného superstátu a socialismu je trefou do černého. Přitom však Německo nehodlá nést náklady tohoto svého "úspěchu", což jasně ukazuje např. řecká krize a německý postoj k ní. Prezidentův názor gradujeve své knize "Smrt ve středu" i jeho kancléř Petr Hájek: „Prohranou válkou neuskutečněný německý projekt, který sice nikdy neodumřel, ale až do počátku devadesátých let jej bipolarita udržovala v rozumných mezích mezistátní spolupráce (EHS), divoce změnil směr a nabral překotnou dynamiku: cílem se stala politická integrace celého kontinentu. Pod vedením socialistické internacionály, propojené s většinou vlád, za zády vlastních občanů začali političtí vůdci rychle vytvářet formální instituce Spojených států evropských.">>>
Prezident a premiér k prezidentským volbám v Polsku
Ivana Haslingerová
V Polsku proběhly perezidentské volby. Pouhými třemi procenty hlasů nakonec zvítězil Bronislaw Komorowský nad Jaroslawem Kaczyńským. Prezident republiky Václav Klaus zaslal proto 5. července 2010 blahopřejné dopisy oběma soupeřům. V dopisu Jaroslawu Kaczyńskému poblahopřál k skvělému výsledku v polských prezidentských volbách a v dopisu Bronislawu Komorowskému poblahopřál ke zvolení do funkce prezidenta Polské republiky. Oba dopisy uvádíme v plném znění. Dopis panu Kaczyńskému: "Vážený pane předsedo, dovolte, abych Vám poblahopřál k skvělému výsledku, kterého jste dosáhl v polských prezidentských volbách. I když jste nakonec byl těsným rozdílem poražen, Vaše úsilí, osobní nasazení a působivá kampaň v posledních týdnech je hodna obdivu a současně dokazuje, že ideály a principy, které jste spolu se svým bratrem vyznávali a důsledně prosazovali do praktické politiky, nacházejí v Polsku velkou odezvu. Mohu Vás ujistit, že pozitivně rezonují nejen ve Vaší zemi, ale také u mnoha občanů a politiků za Vašimi jižními hranicemi, mezi něž se se vším respektem počítám i já sám. Velmi dobře víte, že jsem Vašeho bratra považoval za svého osobního i politického přítele a během jeho funkčního období se vztahy mezi Polskem a Českou republikou dostaly na nebývalou úroveň. Jsem přesvědčen, že k tomu významně přispěla i plodná spolupráce prezidentů obou zemí. >>>
Lisabonskou smlouvu má nahradit "Evropská smlouva vnější akce"
Ivana Haslingerová
Za léta mapování přednášek, které pořádá předseda europoslaneckého klubu ODS a místopředseda Skupiny evropských konzervativců a reformistů (EKR) v Evropském parlamentu ing. Jan Zahradil, jsme si zvykli, že se na nich dozvíme vždy něco nového, o čem se na naší politické scéně ještě neví nebo se tomu nepřikládá ta důležitost, jakou to má. Nezklamala ani konference „Rozvojová politika ČR a EU: Partnerství místo konkurence“, kterou pořádal spolu s ředitelem Liberálně konzervativní akademií CEVRO Jiřím Kozákem v jejím sídle v Měšťanské besedě v Praze. Nejenže jsme se tam dozvěděli zajímavé postřehy o budoucnosti rozvojové politiky EU, ale i to, že Jan Zahradil má obavy ze dvou procesů, které v EU nyní probíhají a které mají prolomit stávající situaci až za rámec Lisabonské smlouvy (LS): Procesem, kterého se pan europoslanec obává, je ten, že takzvaná „Evropská služba vnější akce“, která byla vytvořena v LS pouze pro možnost zřízení postu představitelky pro zahraniční politiku, je nyní v EP podrobně rozpracovávána. „Někteří europoslanci se ji snaží zkoncipovat jako orgán, který bude pracovat při EK, což se původně vůbec neplánovalo. Zejména se o to zasazují zarputilí eurofederalisté – představitelé evropské Liberální strany v čele s Brookem a evropské Lidové strany v čele s Leo Tindemansem. Chtějí „Evropskou službu vnější akce“ přičlenit k EK a kontrolně ji podřídit EP, přestože „Evropská služba vnější akce“ měla být nezávislým orgánem. Tito europoslanci chtějí „Evropskou službu vnější akce“ využít na to, aby se jejím prostřednictvím stal EP hráčem na trhu evropské zahraniční politiky.“ Lisabonská smlouva není totiž podle federalistických poslanců EP dostačujícím předpisem na efektivnější fungování EU. Nyní se proto koncipuje "Evropská smlouva vnější akce", která se bude rozvíjet podobně jako LS a EP se chystá ji za LS vyměnit. Personálně bude obsazena pěti silnými státy. >>>
S radostí vítám postoj Slovenska k "záchranám" zemí EU
Petr Paulczynski
EU prý "pracuje" na záchraně Řecka. Soudě podle zveřejňovaných údajů, bude brzy pracovat na záchraně Itálie, Španělska a možná i sama sebe. Ukazuje se, že náš hradní pán měl jako téměř vždy, když se rozhodl čůrat proti větru, pravdu. Evropský superstát v pojetí Lisabonské smlouvy není jenom shit jak blahé paměti říkal jeden předseda vlády pověstný vztyčováním prostředníku, ale ukazuje se, že EU je mrtvě narozené dítě. S radostí, jíž lidová slovesnost říká prasečí, jsem zaznamenal nejnovější slovenskou reakci: Společná záchrana Řecka? Bez nás, vzkázalo do Bruselu nové slovenské vedení. Evropská pomoc Řecku visí na vlásku. Je totiž závislá na podpisu všech zemí, které platí eurem. Nová slovenská administrativa podepsat nechce. Záchrana eurozóny je také v ......ohrožení. Paní Radičová uvedla, že Slovensko nepřispěje svým podílem k 110miliardovému balíčku pro Řecko. Nebude se tak zřejmě podílet ani na 750miliardovém záchranném mechanismu pro eurozónu.Jsem zvědav, jak vysoko si povyskočí žabožroutský trpajzlík.>>>
Legální korupce EU: Nadace politických stran v Evropském parlamentu
František Matějka
Spojit v České republice nadaci a politiku zákon zakazuje. Brusel? Ten ne. Věděli jste, že ze svých daní platíte politickým stranám v Evropském parlamentu také „Politické nadace na evropské úrovni“? Evropská komise zabezpečuje provádění primárních smluv a nařízení, směrnic a rozhodnutí, které jsou na ně navázány. Je v Unii jediná, která má zákonodárnou iniciativu, jež je odepřena i Evropskému parlamentu, a má vlastní rozhodovací pravomoc v některých společných politikách a v záležitostech mezinárodně obchodních vztahů. Na základě zmocnění může samostatně vydávat normy administrativního charakteru, což činí velmi pečlivě a usilovně. Je také jediným správcem společného rozpočtu, jehož roční objem se pohybuje okolo „pouhých“ 270 EUR na unijní osobu. To při počtu 500mil lidí činí 135 miliard EUR, což je 3,5 bilionu korun ročně. Celkem 7,4% z celkového rozpočtu jde na propagandu, která se jmenuje „vnitřní politika“, Na byrokracii, tedy „administrativu“, je to celkem 5,2%. Propaganda a byrokracie ve stylu „Evropská unie je přítomná v našem každodenním životě, třebaže si to často neuvědomujeme. Snaží se řešit problémy, s nimiž se setkáváme v občanském životě, při nakupování či v zaměstnání“, nás všechny stojí ročně celkem 17 miliard EUR.>>>
