Vytisknout tuto stránku

Primas český Dominik kardinál Duka zasvětil náš národ Panně Marii a skrze ni Bohu Doporučený

J. Em. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup Pražský a primas český J. Em. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup Pražský a primas český snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty

Letošní slavnosti Dny lidí dobré vůle  na Velehradě k poctě soluňských věrozvěstů Cyrila a Metoděje navštívilo kolem 50 000 občanů. Většina z nich si nenechala ujít poutní mši svatou slouženou na nádvoří velehradské baziliky arcibiskupem pražským a primasem českým J. Em. Dominikem kardinálem Dukou OP. A letošní mše svatá byla letos opravdu mimořádná. U příležitosti 100 let suverénního českého státu zasvětil otec kardinál v průběhu slavnostní mše svaté náš národ Panně Marii a skrze ní Bohu. A k podtržení tohoto slavnostního okamžiku pražské arcibiskupství umístilo na oltář jako svědka lebku manželky prvního našeho krále Bořivoje sv. Ludmily, která stála na počátku naší státnosti. Podle slov kardinála Duky chce tímto gestem z Velehradu učinit Hrad víry naší křesťanské civilizace, protože Velehrad reflektoval od doby uznání prvního českého království v čele s manželem sv. Ludmily Bořivojem všechny významné události naší země.

Na Velehradu bylo do té doby poprvé v naší historii uznáno okolními křesťanskými králi území, na němž se do té doby nacházelo pouhé pohanské barbarské hradiště Velegrad za státní útvar a jeho vládce mohl dostat titul krále. Stalo se tak díky přijetí křtu jeho pohanského knížete Bořivoje z rukou arcibiskupa Metoděje. Po přijetí křtu získal kníže Bořivoj jako první náš panovník titul krále. V průběhu dalších staletí se na Velehradě reflektovaly i další významné události naší země - roky 1278, 1378, 1618,1648, 1848, 1938, 1948, 1968, neboť byl pro naše předky symbolem zápasu za svobodu vedoucí k vyhlášení naší první státnosti. Dodnes nám toto připomíná slavné Palladium země české, které dostala kněžna Ludmila při svém křtu z rukou arcibiskupa Metoděje. 

Otec kardinál vzpomenul těchto několik výročí k významným datům české historie končícím osmičkou ale s pokáráním, že k nim vyjadřujeme nedostatek vděčnosti, úcty a opravdové solidarity. Důrazně nás pokáral, že jsme je v průběhu staletí pokřivili špatným jednáním, nevěrností, zbabělostí a mnohdy dokonce i zradou. 

Mons. Jan Graubner doplnil, že je možné vše ještě napravit, když se necháme vést boží moudrostí a budeme-li žít  jako zasvěcení Bohu skrze  Pannu Marii. Vysvětlil, co znamená zasvěcení: Zasvětit se znamená svěřit, odevzdat, dát se nejen do ochrany, ale i plně k dispozici. Zasvětit se Panně Marii znamená rozhodnout se patřit jí, být jako ona, která nechala působit Boha, nechat ji působit ve svém životě. Zasvětit se znamená společně slíbit, že nechceme žít jen pro sebe, ale také pro Ježíše uprostřed nás, a společně vydávat světu svědectví o něm. Jako společenství chceme být Marií, která dává světu Spasitele Ježíše. To může být nejcennějším darem pro naši společnost, která pak už nebude bez Boha, ale dostane příležitost objevit Boží moudrost, krásu křesťanské kultury a mír plný naděje,“ vysvětlil Mons. Graubner a prohlásil mši svatou za zasvěcující. 

Na slova Jana Graubnera plynule navázal obřad vyznání víry s obnovou křestního vyznání a zasvěcením se Panně Marii

Chceš jako Maria žít podle Božího slova, aby se vtělovalo do tvých skutků? Chceš jako Maria hledat dobro druhých? Chceš jako Maria přispět k povznesení naší kultury úctou ke každému člověku?“ ptal se kardinál Duka desetitisíců přítomných a ti na jeho otázky odpovídali svým „Ano“.

Poté  v závěrečné modlitbě tohoto obřadu primas český Dominik kardinál Duka zasvětil Panně Marii a skrze ni Bohu celý náš národ,  aby v nás i skrze nás mohl budovat své království pravdy, spravedlnosti, lásky a pokoje.

A tomuto nádhernému aktu zasvěcení národa Panně Marii byla svědkem na oltáři svatá Ludmila, manželka prvního našeho krále

A olomoucký arcibiskup Jan Graubner k tomu uvedl: „Svatá Ludmila, světice, kněžna, babička a vychovatelka svatého Václava je ženou, která stojí na počátku křesťanské identity našeho národa, české státnosti i výchovy k pravdě a lásce. Zde začal její nový život  pramenící ze křtu a pokračoval v Čechách. Právem je sv. Ludmila první českou světicí – ženou. Těším se, že ji budeme moci znovu přivítat na Velehradě a připomenout si, co vše v roli manželky, matky, babičky a vychovatelky pro náš národ často spíše skrytě učinila.“ 

 

Slavnostní mši celebroval kardinál Dominik Duka.

FOTO: Aleš Fuksa, novinky.cz

Číst 7500 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v CÍRKEV
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nejnovější od IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Související položky (podle značky)