Twitteru
Facebooku
Kupodivu kritizujícím nejde tedy ani tolik o diskusi o možném rušení celibátu, jak bychom očekávali, ale především o to, že papež mění postoj Písma svatého k pohanství.
V Písmu svatém Ježíš apoštola Pavla vybízí: „Posílám tě k pohanům, abys otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů.“ (Sk 26,18) Na Kypru po té Pavel ostře pokáral muže, který byl zakořeněn v pohanském okultismu a řekl mu: „Služebníku satanův, jak dlouho budeš křížit přímé cesty Páně? Oslepneš!“ A ten oslepl a celý ostrov se pak obrátil ke Kristu (Sk 13). Apoštol Pavel tedy na pokyn Krista ostře pokáral pohany za uctívání jejich model a totéž jak známo činili o další apoštolové a jejich následovníci. Mnohdy za to položili své životy mučednickou smrtí. Neboli Kristus chce aby apoštolové hlásali jeho myšlenky a vymýtili jimi pohanské bludy z hlav věřících.
Pan Francesco Bertoglio naopak v exhorcii tvrdí, že se musí do křesťanství inkarnovat nová spiritualita a „udržování duchovních kořenů spirituality“ původního obyvatelstva. To pro věřící katolíky znamená opustit své zakořenění v Kristu a přijmout pohanské kořeny pohanství a fakticky satanismu. Tím, že papež nepohrdá modlářskou úctou k démonům skrze okultní praktiky, pohrdá Kristem! Ježíš Kristus není podle něho základ, střed a vrchol misie, i když se o Něm jinak květnatě vyjadřuje. Skrytě razí program masové apostaze (odklonu) od Krista a z křesťanů tím fakticky dělá pohany.
Ve své exhortaci dokonce vyjádřil, že chce „shromáždit v liturgii mnohé prvky, vlastní zkušenosti domorodců…“ Tyto zkušenosti domorodců vycházejí ale z praktikování okultní magie, věštění a spiritismu a v minulosti byly spojeny s přinášením lidských obětí. Domorodé kmeny Inků i Aztéků přinášely lidské oběti satanu, a to i 15-20 tisíc ročně atd. V Písmu se přitom píše: „Co pohané obětují, obětují ne Bohu, ale démonům.“ (1Kor 10,20) V katolické liturgii platí: „Nemůžete pít kalich Páně a kalich démonů.“ (1Kor 10,21)
Papež přitom vyhlašuje toto jeho nové hlásání evangelia jako kerygmu (řec. κηρυγμα -volat, provolávat). Přitom v křesťanském kontextu kerygma označuje mimořádně radostnou zvěst jako např. zprávu Krista o jeho vzkříšení (viz 2 Tim 4,17: „Pán stál při mně a dal mi sílu, aby se mé hlásání /kérygma/ naplnilo a aby je slyšely všechny národy“ či při mešní bohoslužbě zvěst tajemství víry po proměňování: „Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.“ Pan Bergoglio naopak jako kerygmu vyhlašuje neuvěřitelné zprávy jako svěcení domorodých žen, tedy tamních čarodějnic, na kněžky, zrušení celibátu domorodých mužů a jejich svěcení na kněze a zavedení pohanských okultních prvků do liturgie s důrazem na udržování pohanských kořenů.
A Papež jde ještě dál. Ve své exhortaci píše, že to vše dělá proto „…aby (domorodci) nemuseli chodit hledat mimo církev spiritualitu, odpovídající na jejich touhu po nadpřirozeném rozměru.“ Co se týče nadpřirozeného rozměru, jde o okultní praktiky, které domorodce spojují s démony. Aby tedy domorodci nemuseli hledat okultismus mimo církev, papež inkarnuje satanský okultismus jako základ nového duchovna přímo do církve.
Aby toto vše mohl nerušeně provést, musí to zastínit něčím co spustí obrovský poprask. Zruší celibát. Neuvědomuje si jako Jihoameričan, že pro katolické kněze v evropských zemích to znamená zrušení svátostného kněžství! Tím, že přijímá do srdce církve toto pohanské duchovno, vyhání Ducha svatého, a tím také likviduje všechny svátosti! Zaváděním domorodých symbolů, ritů a gest do liturgie změní její podstatu. Liturgie už v žádném případě nebude Kristovou obětí, a proto ani kněží už nebudou Kristovými kněžími. Stanou se spolu s kněžkami „vysvěcenými“ z čarodějnic z Amazonie kněžími antikrista.
To, že si občas biskupové zvolili do čela církve ne zrovna nejlepšího ze svých řad se někdy stávalo. Vždy ale šlo spíše o boj o moc, ale nikdy ani za vlády Borgiů se nesnažil žádný z papežů hlásat jiné evangelium než stojí v Písmu svatém. Byli si vědomi toho, že Boží slovo to skrze apoštola potvrzuje: „Kdyby někdo hlásal jiné evangelium, i kdyby to byl anděl z nebe, budiž vyobcován, proklet. A znovu to opakuji… budiž proklet!“ (Gal 1,8)
Nezbývá než věřit, že po bouři,kterou návštěva papeže v Amazonii vyvolala od svých neuvěřitelných nápadů papež nakonec odstoupí.
