Papeži Silvestrovi se samozřejmě i přes výše popsanou moc nevyhnuly spory, které tehdy ohrožovaly jednotu katolické církve. Zejména s alexandrijským knězem Areiou (260 až 336) popírajícím božství Ježíše Krista. Tvrdil, že Ježíš není stejné podstaty jako Bůh Otec, ale byl pouze později Bohem přijatým za jeho Syna. Spor ale nakonec vedl k dobré věci. Císař, který se obával že spory povedou k rozdělení říše, svolal v roce 325 do Niceji v Malé Asii první koncil, který rozhodl, že Ježíš je jedné podstaty s Bohem Otcem. Kromě toho právě tento koncil definoval víru, její závaznou liturgii, teologii, a interpretaci bible a odsoudil vše, co se odlišuje. Určil též termín Zmrtvýchvstání Krista jako první neděli po prvním jarním úplňku a jak tuto událost slavit.  Jedním slovem Koncil definoval starokřesťanské vyznání víry.

Papež Silvestr pak díky němu provedl úpravu bohoslužeb a vydal řadu liturgických nařízení. Kromě jiného přikázal, aby napříště oltáře byly místo ze dřeva stavěny z kamene a nebyly pokryty hedvábím, ale pouze plátnem, zavedl římskou pěveckou školu a určil světit neděli jako den Páně. Stanovil i přesné stupně svěcení kněží a také nechal sestavit první seznam křesťanských mučedníků. S pomocí císaře byly papežem Silvestrem v Římě postaveny čtyři slavné baziliky: sv. Jana v Lateráně, sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince za hradbami. Nad katakombami svaté Priscilly nechal zbudovat kostel, v němž byl později sám pohřben. Dá se uzavřít, že za Silvestrova pontifikátu došlo k proměně pohanského Říma na křesťanský. 

Sv. Silvestr zemřel takřka symbolicky v poslední den roku 31. prosince 335 a na jeho počest a památku uctívá katolická církev 31. prosinec jako konec éry pronásledování křesťanů a začátek zlatého věku katolické církve. Silvestr je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy a posléze do celého světa. A protože i pro pohany je toto datum významné tím, že končí jeden rok a s nadějí očekávají příchod nového, tak vlastně v tento den oslavují všichni lidé.

Proto i navzdory Covidu arcibiskupství pražské oslaví závěr roku i příchod Nového roku 2021 několika významnými duchovními akcemi

Těžiště oslav bude soustředěno do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Areál Pražského hradu bude návštěvníkům bohoslužeb otevřen jak při silvestrovské mši svaté, která zde začne 31. 12. v 16. 00, tak i pro novoroční mši svatou. Ta se uskuteční 1. 1. 2021 v 10.00. Obě bohoslužby bude celebrovat pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Přístup do prostoru Pražského hradu bude pouze z Hradčanského nám. přes IV. nádvoří, a to 30 minut před začátkem. Protože kapacita účastníků bohoslužby je omezena protiepidemickými nařízeními vlády mohou věřící  sledovat přenosy jednotlivých bohoslužeb a televizi Katedrala.TV

Staroboleslavské Palladium země České

Kromě výšeuvedených bohoslužeb bude stejně jako v loňském roce uskutečněna Silvestrovská pouť do Staré Boleslavi, která začne  v 10.00 u Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí pouť Via Sancta Mariana. Po starobylé poutní trase se vydá do Staré Boleslavi, kde bude v 18.00 sloužena mše svatá v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u Palladia Země České. Návrat do Prahy autobusovou linkou Stará Boleslav - Praha. Více informací na stránkách www.viasanctamariana.cz. Co vše čeká cestou účastníky poutě, o tom se dočtete v článku z loňské pouti: SILVESTROVSKÁ SVATÁ POUTNÍ CESTA Z PRAHY DO STARÉ BOLESLAVI ZA ZÁCHRANU KATOLICKÉ VÍRY A OCHRANU ČR PŘED BEZBOŽNOU EU

Půlnoční mši svatou 31. 12. začne vteřinu po půlnoci ve staroboleslavském mariánském chrámu celebrovat kardinál Dominik Duka. Sledovat ji můžete v živém přenosu na webu staroboleslavské farnosti.

J. Em. Dominik kardinál Duka žehná všem občanům při odchodu ze Silvestrovské mše.