Vytisknout tuto stránku

Hospodaření státu v uplynulém roce – žádný důvod k radosti Doporučený

Jan Skopeček, ekonomický expert ODS, předseda regionálního sdružení Středočeského kraje, člen výkonné rady Jan Skopeček, ekonomický expert ODS, předseda regionálního sdružení Středočeského kraje, člen výkonné rady snímek: Ivana Haslingerová, Fragmenty

Publikované výsledky hospodaření státního rozpočtu za uplynulý rok naplnily nadšením vládní koalici, zejména ministra financí, a část mediální scény do té míry, že jsme mohli slyšet slova o nejlepším výsledku hospodaření státu za mnoho uplynulých let, o změně trendu nebo dokonce o účinnosti opatření ministra financí souvisejících se snahou vybrat více daní. Taková radost a chvála při pohledu na výsledek hospodaření státu za uplynulý rok ale oprávněná není a žádný důvod se radovat neexistuje.

 Skončí-li hospodaření státu se schodkem ve výši 77,8 mld. Kč v roce, ve kterém naše ekonomika podle odhadů rostla o 2,2 %, pak odmítám o jakémkoliv úspěchu hovořit. Snaha tento výsledek prodávat za úspěch jen ukazuje na pokřivené vnímání a pohled na veřejné finance, který se za ta dlouhá léta deficitního hospodaření u nás vžil. Místo radování se, bychom měli diskutovat, jak je možné, že v době ekonomického růstu máme tak obrovské schodky, kdo tuto hrůzu způsobil a co s tím dělat, aby se neopakovala. Neexistuje přeci žádná ekonomická poučka, žádná ekonomická teorie, které by takové chování ospravedlňovaly.

Závdavek k nepatřičnému nadšení ohledně výsledku státního rozpočtu poskytl rozdíl mezi plánovaným a výsledným schodkem. Zatímco rozpočet byl schválen s deficitem 112 mld. Kč, ve finále skončil s deficitem 77,8 mld. Kč. Tento rozdíl ale nelze v žádném případě vysvětlit odpovědným či šetrným hospodařením vlády. Vysvětlení tohoto rozdílu tkví jinde a je poměrně triviální. Rozpočet se totiž sestavoval při odhadu růstu české ekonomiky ve výši 0,8 %, zatímco podle posledních odhadů rostla ekonomika v minulém roce o více jak 2 %. Jinými slovy počítali tvůrci rozpočtu s nižší výkonností naší ekonomiky a tomu i přizpůsobili nižší odhad daňových příjmů a naopak vyšší odhad veřejných výdajů. Tím, že ekonomika naštěstí rostla více, poskytla oproti plánům ministrovi financí desítky miliard navíc a menší tlak na straně výdajů.

Konkrétně vláda utržila na daních o 35,6 mld. Kč více, než jak byl státní rozpočet schválen a dokonce o 42 mld. Kč více oproti roku 2013. Naproti tomu výdajová strana už tak pozitivní výsledek nepřinesla. Výdaje státního rozpočtu byly o 1,4 mld. Kč vyšší, než jaké byly v původním návrhu rozpočtu schváleny. Mluvit tedy o jakékoliv úspoře je neakceptovatelné, zvláště srovnáme-li to se skutečnými výdaji za r. 2013, které byly o 38,5 mld. Kč nižší. A to srovnáváme růstový rok 2014 s rokem 2013, kdy jsme se nacházeli v recesi. To je snad dostatečnou vizitkou o kvalitě hospodaření v r. 2014.

Naše veřejné finance jsou dlouhodobě deficitní, strukturálně nemocné a nikdo rozumný od této vlády nečekal, že z roku na rok budeme mít rozpočet vyrovnaný. Nicméně připravit na následující rok, kdy opět čekáme růst, rozpočet s plánovaným schodkem 100 mld. Kč ukazuje, že je stav veřejných financí naší vládě lhostejný a že nemá ambici s ním cokoliv dělat. Je to samozřejmě krátkozraký a nebezpečný přístup.

Snad nikdo nemůže brát vážně ani Babišovo „snižování“ státního dluhu, které je pouhou účetní operací, kdy se na financování deficitů používají peníze institucí veřejného sektoru, které je zrovna aktuálně nepotřebují, či se rozpouští rezerva získaná z dřívější emise státních dluhopisů. Ta rezerva, která měla sloužit státu v době, kdy by úroky našich státních dluhopisů na mezinárodních trzích vyskočily, a pro stát by bylo nevýhodné v takové chvíli k emisi dalších dluhopisů přistoupit.

 

 

 

Zveřejněno v EKONOMIKA

Související položky (podle značky)