Vytisknout tuto stránku

Hrozí nová imigrační krize, podobná té z roku 2015 Doporučený

Zajistí Rakousko za předsednictví EU opět bezpečnost a normální život jejím občanům, který zničila Merkelová pozváním muslimských junáků do EU, aby ji zachránila před vymřením? Zajistí Rakousko za předsednictví EU opět bezpečnost a normální život jejím občanům, který zničila Merkelová pozváním muslimských junáků do EU, aby ji zachránila před vymřením?

Dohoda mezi EU a Tureckem, v níž se Turecko se zavázalo k aktivní ochraně hranic proti přistěhovalcům, za což mu z Bruselu plynou miliardy eur, jim uzavřela trasu přes řecké ostrovy, která tvoří 200 kilometrů dlouhou přírodní hranici s Tureckem. To je ale neodradilo a pohotově si našli cestu po pevnině přes řeku Evros na řecko-turecké hranici. Dvacetitisícové hraniční město Orestiadaj je přeplněno zástupy přistěhovalců, jejichž počet strmě narůstá. Vláda do města poslala 120 policistů, což ale podle starosty zdaleka nestačí. Místní úřady se obávají hrozby nové imigrační krize.Toto vše sledují s obavami země na Balkánu Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie a celý Balkán začínají po vzoru Maďarska lemovat ploty.  Nechráněná zůstala pouze cesta přes Albánii a Černou Horu přes níž přešlo již tolik migrantů, jako loni za celý rok. 

 

Podobný nebezpečný příběh se odehrává u španělských břehů po té, co dřívější italský ministr vnitra Marco Minniti  prosadil dohodou s libyjskými úřady, která příliv severoafričanů toužících po sladkém životě v Německu ztížila a přibrzdila. Ty to ale neodradilo a začali používat dříve méně využívanou trasu ze severní Afriky přes Středozemní moře do Španělska, kde se jejich počet za poslední dva roky ztrojnásobil. Nyní se po volbách situace v Itálii pro tyto nebezpečné migranty ještě zhoršila a Španělsko bije na poplach.  

Problém vnímá citlivě i Rakousko, které by se spolu s Německem mohlo stát cílovou zemí těchto nebezpečných přistěhovalců. Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl proto varoval, že jeho země uzavře hranice, pokud by hrozilo opakování uprchlické krize z roku 2015, kdy přešlo přes Rakousko do Německa přes milion žadatelů o azyl. Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce, aby evropská pohraniční stráž Frontex působila už na africké půdě.

Rakousko brzy převezme předsednictví v EU, věřme, že se bude tímto nejožehavějším evropským problémem EU zabývat konečně nejen nic neříkajícími proklamacemi a nošením svíček na místa povražděných nevinných občanů  příchozími hosty paní Merkelové, ale konkrétními činy. Že dovolí jednotlivým zemím EU, aby směly vyčistit své země od těchto nebezpečných lidí a mohly tak zajistit svým občanům bezpečnost. Že zajistí klidný život jakve všech zemích EU občanům klidný život jako žili před tím, než napadl německou kancléřku Merkelovou šílený plán pozvat do zemí EU muslimské junáky, aby je zachránili před vymřením. 

 

Číst 8707 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v EU
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nejnovější od IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Související položky (podle značky)