Řecko-turecká hranice hrozí díky Istanbulské smlouvě výbuchem, Merkelová vyhrála - muslimský eurostát bude dokonán Doporučený

Turecko řecká hranice hrozí výbuchem. Merkelová vyhrála, státy EU budou muset její hosty přijmout nebo platit obrovské peníze Turecku, aby si je ponechalo Turecko řecká hranice hrozí výbuchem. Merkelová vyhrála, státy EU budou muset její hosty přijmout nebo platit obrovské peníze Turecku, aby si je ponechalo

Eurokomisař Margaritis Schinas odpovědný za "podporu evropského způsobu života" (jako bychom nežili evropským způsobem života po tisíciletí) požaduje svolání krizového jednání ministrů vnitra unijních zemí k aktuální složité uprchlické situaci na turecko-řeckých hranicích. Kontaktoval chorvatského vicepremiéra Davora Božinoviče, aby Chorvatsko, které v současnosti EU předsedá, vše zařídilo. O situaci jednal též s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která souhlasila, že je prioritou EU, aby Řecko a sousední Bulharsko měly její  plnou podporu. To vše je potvrzením toho, že situace na turecko-řecké hranici je opravdu vážná. Ale nenechme se pomýlit slovy  šéfa evropských lidovců v EP, člena bavorské Křesťansko-sociální unie, Manfreda Webera, který za tuto situaci kritizoval unijní státy, které podle něho v přistěhovalecké politice selhaly tím, že o ní pouze dlouho diskutovaly ale nechaly Řecko na holičkách. Současná děsivá situace nevznikla totiž ze dne na den, jak se nám snaží vsugerovat proevropská média. Probíhá již před více než 10 let, tedy od doby, kdy 29letý pan poslanec Weber chodil do střední školy a určitě nežil nesmyslným voláním kancléřky Merkelové po záchraně vymírající Evropy sexuálně aktivními přistěhovalci. Pan europoslanec není sám, mnoho současných třicátníků je podobně pomýleno a volají jako on, že "Nyní je třeba dát zelenou tomu, aby Evropa přikročila k činům. Řecko a Turecko potřebují naši podporu. Evropský parlament je již dlouho připraven a na neposlušné státy čeká." Je  potřeba uvést věci do kontextu a neobviňovat za ně zbaběle nevinné: 

Za situaci s migrační krizí nemohou ani neposlušné státy EU za to, že nechtěly přijmout povinné obrovské kvóty hostů paní kancléřky Merkelové a dokonce ani turecký prezident Erdogan, který otevřel hranice Turecka a do EU se valí 4 miliony uprchlíků, které do něj přišli v  průběhu občanské války v Sýrii a které po dohodě s tehdy mocnou německou kancléřkou Merkelovou slíbil zadržet za finanční příspěvek EU Turecku. Když po prohře na šéfa své strany a tím i obrovského vlivu na politiku EU nyní peníze nesehnala a dohodu s ním porušila, tak jí její hosty nyní posílá. K vnější hranici EU s Tureckem míří díky tomu denně desítky tisíc běženců a situace je opravdu neudržitelná (musíme si uvědomit, že 60 000 běženců v Řecku je stejné jako 500 000 v Německu), protože Turecko od začátku občanské války v Sýrii přijalo téměř po čištění Sýrie od bašt Islámského státu ruským bombardováním čtyři miliony těchto prchajících Syřanů, kteří by se jinak valili do Německa, které již mělo miliony přistěhovalců z první vlny vrcholící v roce 2015.  

Proto tehdy německé kancléřce nezbývalo než se snažit nutit všem státům EU povinné kvóty (vzpomeňme na Dublin 1 až 4), ale ty toto odmítaly. Proto se obrátila na Erdogana, který v té době potřeboval peníze na válku na Kurdských hranicích a když souhlasil, že Syřany za tučnou odměnu příjme, svolala do Istanbulu summit pod záminkou zlepšení pozic muslimských žen, na němž zástupci všech států podepsali tzv. Istanbulskou úmluvu, o jejím dalším obsahu takticky mlčela. Málokdo na závěr summitu její celý dlouhý obsah dočetl.

Když si dovolil na nebezpečné podmínky uvedené ke konci Istanbulské úmluvy upozornit Mons. prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., dr. h. c., český katolický kněz, bohemista, lingvista, pedagog a ministr školství v první vládě Václava Klause (viz např. článek publikovaný u nás: ISTANBULSKÁ ÚMLUVA PŘINÁŠÍ DALŠÍ NEOMARXISTICKOU NEDEMOKRATICKOU NESVOBODU), byl obviňován z xenofóbie a média, která jeho pravdivý rozbor uveřejnila z fašismu a všech možných izmů, které by ani pan Kalousek nevymyslel. Rozpoutalo to tehdy hotovou mediální bouři, v níž exceloval Tomáš Halík už natolik, že se s ním pustil do boje dokonce prezident Václav Klaus (viz např. jeho článek CHABÁ ARGUMENTACE TOMÁŠE HALÍKA). Pak vše utichlo, ale všem, kteří tuto nebezpečnou dohodu dočetli do konce, bylo jasné, že jde o klid před bouří. A nyní je ta bouře zde.

Ale vraťme se k vysvětlení mladé generaci politiků i občanů, jak stěhováním národů z Afriky a z arabského světa do EU začalo:

Kdo vyvolal tuto apokalypsu Evropy

Vše začalo tím, že německá kancléřka Merkelová zvala za pomoci agentury Euromed obyvatele z rozvojových států do Německa, což vrcholilo milionovou anabází mladých mužů z afrických a arabských států do Německa v roce 2015. Německo mělo pro přijetí rodinných příslušníků těchto přistěhovalců podmínku dvouletého odkladu. Ten nastal v roce 2017 a rodiny se začaly za nimi valit do EU. V roce 2018 se počet žadatelů zdvojnásobil.  Paní kancléřka místo toho, aby během těch dvou let tuto nebezpečnou podmínku pro rodinné příslušníky změnila, se snažila za pomoci některých politiků EU  přejících si rovněž, aby byly státy naředěni poslušnými negramotnými voliči, donutit země EU k povinným kvótám (smlouvy Dablin 1 až 4). Když některé státy odmítly povinné kvóty přijímat a ani sankce Junkera neposlušným zemím je k tomu nedonutily, naopak se stavěly své země zabezpečovat ploty z jihu svých zemí, začaly řecké ostrovy a jih Itálie praskat ve švech (rodina muslimů má kolem 50 osob), tak se Merkelová obrátila na tureckého prezidenta Ordogana, aby jí s migrační krizí přes Balkán pomohl, protože podle ní stavění plotů nestačilo tyto lidi odradit od vidiny sladkého života v Německu a navíc Řecko a Itálie volaly stále o pomoc. (Musíme si uvědomit, že 60 000 běženců v Řecku je stejné jako 500 000 v Německu) 

Ještě vysvětlení, jak sehnala Merkelová od EU peníze na placení panu Erdoganovi. To, že domluvila s Erdoganem, že si syrské uprchlíky  ponechá v Turecku za příspěvek EU na rozvojovou pomoc Merkelová  pokrytecky prezentovala jako strategicky velmi důležitý nový přístup k Africe, který má  spočívat ve vyšších výdajích zemí EU na rozvojovou pomoc i jiném přístupu k ní ve větším důrazu na odpovídající fungování afrických vlád. Jenže zemím EU se nechce už nadále platit Turecku za její obrovskou chybu!  A Erdogan díky tomu oznámil, že otevírá hranice pro uprchlíky, ať se o ně stará EU jak chce. K vnější hranici EU s Tureckem míří průvody běženců, kterých Turecko dosud přijalo kolem čtyř milionů. Podle Istambulské dohody s EU Turecko běžence do Evropy nepouštělo, nyní se ale praxi rozhodlo ukončit.

Došlo k obrovské tragedii, kterou musí řešit už i tak dost zbídačená EU nesmyslnou ekopolitikou (rušením moderních elektráren a lesů ochranou kůrovců, orné půdy pěstováním monokultur), o morálce poničené nebezpečnými euroismy nemluvě.

Nechtěla bych být v situaci našeho prezidenta, premiéra či ministra vnitra, na které bude činěn obrovský tlak na přijetí těchto nebezpečných Syřanů pod pohrůžkou obrovských sankcí. Obávám se, že již ani po 4 roky probíhající Modlitby za národ ve Svatováclavské kapli vyhlášené pražským arcibiskupstvím nestačí. Přesto nám všem nezbývá než spolu s arcibiskupstvím prosit Boha, ať pomůže našim politikům zachránit naší zem před zničením její tisícileté křesťanské kultury hordami vojáků Islámského státu, kteří prchli do Turecka ze Sýrie, kde měli poslední útočiště do vyčištění země za pomoci Ruských bombardérů.

Bůh ochraňuj naši zem!

Zveřejněno v EU

Související položky (podle značky)

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Právě přítomno: 649 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %