Pět let řecké krize - důkaz o beznadějnosti eurozóny Doporučený

  • úterý, čen 23 2015
  • Napsal(a)  Václav Klaus
  • velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
Václav Klaus Václav Klaus snímek: Ivana Haslingerová, Fragmenty

 

Euro je pro Řecko svěrací kazajkou, která jej už patnáct let dusí. Pět let od první finanční pomoci Řecku je výročí, které Institut Václava Klause nechce nechat zapadnout. Je obrovským poučením. V té chvíli se něco změnilo. Že eurozóna není optimální měnovou oblastí, věděli mnozí lidé již dávno. Řecká krize však tento poznatek ještě více obnažila a navíc prokázala beznadějnost pokusů pokoušet se o falešné řešení, o kvadraturu kruhu. Připravili jsme pro tuto příležitost sborník textů spolupracovníků Institutu Václava Klause k tomuto tématu, které tuto beznaděj ukazují a vysvětlují.

 Václav Klaus ve svém textu, který využil 16. května 2015 i k přednášce na Vysoké škole ekonomické, argumentuje, že euro je pro Řecko svěrací kazajkou, která jej už patnáct let dusí. Přikládáme rovněž mé zápisky z cesty do Řecka z počátku června 2015.

Podle výkonného ředitele IVK Jiřího Weigla je finanční pomoc kolabujícímu Řecku ilustrací katastrofy, kterou pro méně vyspělou zemi znamená tak těsné propojení, jakým je měnová unie, se zeměmi výrazně vyspělejšími a produktivnějšími.

Ladislav Jakl ukazuje, že sedmisté padesáté osmé, už opravdu „poslední“ varování adresované řecké reprezentaci vždy skončí novým a novým odkladem, novým a novým finančním transferem, novým a novým odpuštěním dluhů.

Martin Slaný spolu se stážistou IVK Michalem Marešem porovnávají úspěšnost použití instrumentu vnitřní a vnější devalvace na základě zkušeností Řecka, Argentiny a Lotyšska.

Ivo Strejček čtenářům vysvětluje, že – přes své evidentní neúspěchy – euro zůstává být nedotknutelnou posvátnou krávou evropské integrace.

Jan Skopeček na příkladu Řecka ukazuje, že prosperitu dotacemi zajistit nelze.

Tomáš Břicháček vysvětluje, že maastrichtská generace evropských politických elit v podobě jednotné měny vytvořila – navzdory hospodářské a společenské realitě Evropy – nebetyčně nepokorný a nebezpečný konstruktivistický experiment, jehož důsledky mohou být pro integrační celek zničující.

Marek Loužek argumentuje, že odchod z eurozóny by pro Řecko nebylo pohromou, nýbrž vysvobozením.

Seriózní debatu o příčinách řecké krize a jejího prohlubování nelze zužovat na novinářské argumenty o údajné lenosti řeckých obyvatel, o jejich nižší pracovní morálce a o neochotě tamních politiků k významným reformám, i když i to hraje svou roli. Řešení dnešní akutní řecké krize nelze hledat v pokusu převychovávat jednotlivce (a měnit celý řecký, po staletí utvářený politicko-ekonomický a sociální systém), ale v odchodu Řecka z eurozóny.

Řecko, které bylo ve svých antických dobách považováno za kolébku evropské civilizace a vyspělé kultury, se v dnešní době zmítá v hluboké krizi bez vyhlídky na rychlé řešení. Přijetí eura k tomu bohužel výrazně přispělo. Přeji inspiraci a pozorné čtení.

 

 

 

 

Zveřejněno v EUROZÓNA A EKONOMIKA ČR

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %