Přehlasování Evropské rady kvalifikovaným hlasováním Rady ministrů bylo pro mne zklamíním Doporučený

Premiér Bohuslav Sobotka Premiér Bohuslav Sobotka archiv autora

V poslední době se odehrálo několik zásadních jednání. Účastnil jsem se dvou závažných summitů v USA o boji s islámským státem - viz článek: ZÁPAD MUSÍ NAJÍT CESTU K DOHODĚ S RUSKEM VE VZTAHU K UKONČENÍ VÁLKY V SÝRII. Rovněž se uskutečnila Rada ministrů EU, k jejimž závěrům se chci vyjádřit v tomto článku. Byly na ní konkrétní a praktické kroky, kterými budeme jako členský stát Evropské unie a jako země, která ctí evropské hodnoty, na současnou krizovou situaci reagovat. 

 Výsledky Rady ministrů vnitra 22. 9. 2015

Minulé úterý, 22. září, bylo na mimořádném zasedání ministrů vnitra v Lucemburku schváleno rozhodnutí o relokaci 120 tisíc osob z Řecka a také z Itálie.

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo (na Evropské radě prezidentů a premiérů v červnu 2015) dosáhnout konsensu, bylo rozhodnutí nakonec přijato po hlasování kvalifikovanou většinou. Proti se vyslovila Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo z důvodu nesouhlasu s tím, že rozhodnutí nebylo přijato formou konsensu. 

Takovýto procedurální postup, který byl zvolen na jednání Rady ministrů vnitra, nepovažuji za šťastný. Tento postup je pro mě, jako pro předsedu vlády České republiky zklamáním. Silové řešení a přehlasovávání v takto citlivých věcech je podle mého názoru velmi neprozíravé. Může to mít mimo jiné negativní vliv na vnímání Evropské unie mezi občany a může to také podněcovat nárůst extremismu a nárůst nesnášenlivosti.

Rozhodnutí, které bylo přijato, podle mého názoru nerespektuje dohodu z červnové Evropské rady o konsensuálním rozhodování a nepředstavuje systematický krok při řešení migrační krize.

Předmětem přijatého rozhodnutí je dočasný a mimořádný program na relokaci celkem 120 tisíc žadatelů o azyl, který by měl probíhat 2 roky ve prospěch Itálie a Řecka. Původně měl tento program pomoci i Maďarsku, ale Maďarsko bylo nakonec na vlastní žádost z tohoto programu vyřazeno.

Česká republika by na svém území měla podle tohoto rozhodnutí relokovat v první fázi 1 591 osob, necelé čtyři stovky z Itálie a zhruba 1200 lidí z Řecka. Do tohoto programu se pravděpodobně na dobrovolné bázi zapojí také Dánsko, Norsko a Švýcarsko, a tím dojde k úměrnému snížení stanovených počtů žadatelů, kteří budou přiděleni v rámci tohoto jednorázového programu jednotlivým členským státům.

Relokační program, který jsem zmínil, se bude vztahovat na ty žadatele o azyl, kteří přijeli nejdříve před půl rokem a nejpozději do dvou let od chvíle, kdy toto opatření vstoupí v platnost. Celkem bude přemístěno 66 tisíc osob z Itálie a Řecka, konkrétně tedy více než 15 tisíc lidí z Itálie a více než 50 tisíc z Řecka.

Pro zbývajících 54 tisíc osob, o jejichž rozdělení rozhodnuto nebylo, se počítá s určitou mírou pružnosti. První variantou je, že tito lidé by měli být relokováni z Itálie a Řecka ve stejném poměru v druhé fázi programu, a to po jednom roce. Druhá možnost je taková, že Evropská komise během jednoho roku vyhodnotí, zda je někde nutná úprava relokačního mechanismu.

Důvodem pro toto přehodnocení může být například situace, kdy členský stát čelí nouzovému stavu kvůli náhlému a velkému navýšení počtu migrantů v důsledku prudké změny migračních toků. V takovém případě Evropská komise bude moci předložit Radě návrhy na změnu tohoto rozhodnutí, členskému státu v obtížích by pak ostatní státy měly při další relokací pomoci.

Pozice ČR před Radou ministrů vnitra a k jejím výsledkům

Jak už jsem zmínil, Česká republika hlasovala proti přijetí tohoto návrhu. Hlasování ministra vnitra bylo zcela v souladu s mandátem, který schválila Vláda České republiky. Výsledky hlasování Česká republika bude respektovat. Chtěl bych také vyvrátit nepodložené spekulace o tom, zda jsme skutečně učinili maximum pro to, abychom zabránili přijetí permanentního mechanismu přerozdělování uprchlíků a přijetí kvót.

Již při posledním zasedání Poslanecké sněmovny na toto téma jsem vysvětlil, proč jsme v Praze uspořádali summit premiérů zemí Visegrádu. Evropě jsme tím jasně ukázali ve včasném předstihu náš společný postoj. Upozornili jsme, že kvóty nepovažujeme za správné řešení, a vysvětlili jsme a dali jsme na stůl naše argumenty.

Naši diplomaté na základě tohoto mandátu absolvovali řadu jednání ještě před zahájením Rady ministrů pro vnitřní věci zemí EU. Ministerstvo vnitra zpracovalo analýzu, na základě které jsme zaslali předsedajícímu Lucembursku žádost o vysvětlení celé řady aspektů navrhovaného kvótního mechanismu. Podstatou našich dotazů byl předpoklad, že kvóty nebudou fungovat.

Státy podporující kvóty ale chtěly svůj návrh prosadit i za cenu silového hlasování. My jsme chtěli rozhodnutí konsensem nebo přesun rozhodnutí na úroveň předsedů vlád, kde bychom znovu o konsenzus mohli bojovat. S takovým pokynem odjížděl ministr vnitra na jednání Evropské rady. Lucemburské předsednictví do poslední chvíle váhalo, zda je rozumné připustit hlasování, nakonec podlehlo tlaku států, které spěchaly na prosazení kvót.

Česká republika je stále přesvědčena, že povinné kvóty nic nevyřeší. Vyhrocenou diskuzí o nich jsme několik týdnů jen poškozovali vzájemné vztahy uvnitř Evropské unie. Přitom Evropa dnes podle mého názoru potřebuje rozumný přístup založený na spolupráci všech členských států, na předvídatelnosti chování, na dodržování dohodnutých pravidel. K tomu finálnímu řešení nás  uplynulá diskuze o kvótách žádným způsobem neposunula.

V naší situaci, ve které nyní jsme, neuspějeme se zbrklými a ukvapenými kroky, které bychom dělali jen na oko, které bychom dělali jen na efekt. Neuspějeme ani s politikou hysterie a politické izolace. Jediným řešením je racionální a konstruktivní debata a spolupráce založená na společných evropských hodnotách. Proto jsme se rozhodli výsledek jednání ministrů vnitra respektovat, i když jsme hlasovali proti němu. Nepůjdeme stejnou cestou jako Slovensko, akceptujeme závěry ministerské rady ohledně přerozdělení 120 tisíc osob a z této pozice budeme dále jako Česká republika vyjednávat.

Chci zdůraznit, že jednáním ministrů vnitra a hlav států v uplynulých týdnech otázka stávající migrační krize v žádném případě neskončila. Já si myslím, že není možné vnímat toto rozhodnutí jako něco, co vyřešilo evropskou migrační krizi. Jsme teprve na začátku. Skutečnou práci máme teprve před sebou. Tisíce až desítky tisíc lidí každý den stále překračují hranice Evropské unie a ve výsledku hranice Německa. Nemůžeme se v této situaci nechat vyloučit z debaty o dalším postupu, v takovém případě by naopak Česká republika opravdu přestala hájit svůj záměr. Neměli bychom podnikat kroky, které do budoucna oslabí naši vyjednávací pozici v rámci Evropské unie. Naopak, stávající výsledky ukazují, že tuto pozici nutně musí Česká republika posilovat.

Od původních návrhů, které zahrnovaly pro jednání Rady ministrů i trvalý mechanismus přerozdělování, jsme se dokázali posunout k jednorázovému řešení situace. Rada ministrů pro vnitřní věci a justici tedy trvalý evropský mechanismus přerozdělování neschválila. Ten trvalý mechanismus byl i na základě tlaku zemí Visegrádské čtyřky z návrhů závěrů vypuštěn. Byl schválen princip pro rozdělení 120 tisíc uprchlíků, kde se České republice a několika dalším státům nepodařilo prosadit zásadu dobrovolnosti. To rozhodnutí, ke kterému došlo, je špatné rozhodnutí a Česká republika učinila vše, aby mu zabránila. Kvóty nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize.

Pozice ČR před mimořádnou Radou a k jejím výsledkům

Den po jednání ministrů vnitra proběhlo v Bruselu mimořádné jednání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie k migraci. V oblasti azylové politiky byla na evropské úrovni zahájena debata o její zásadní změně. Budou se měnit pravidla jejího fungování a my musíme mít jako země zájem se zapojit do jednání o těchto změnách, abychom mohli ovlivnit její budoucí podobu. Jako vláda, i jako představitelé států V4, jsme opakovaně deklarovali, že podporujeme hledání společného evropského řešení. Jsem také rád, že jednání hlav států, které proběhlo na jednání Evropské rady, se neslo ve snaze hledat konkrétní pragmatické řešení současné migrační krize.

Chtěl bych také zdůraznit, že pokud někdo tvrdil nebo navrhoval, že zasedání premiérů může zvrátit výsledky jednání ministrů vnitra, měl špatné informace o tom, jak lze na evropské úrovni rozhodovat. Na úrovni hlav států, na úrovni Evropské rady, se závěry formulují dohodou, formulují se konsensem. To znamená, nebyla zde ani teoretická možnost, aby Evropská rada změnila rozhodnutí ministrů vnitra v této věci prostě proto, že bylo vyloučeno, aby v této otázce dosáhla konsensu.

Ve skutečnosti ta diskuze o kvótách nebyla na pořadu jednání Evropské rady. Hovořili jsme o skutečných prioritách, které jako Česká republika dlouhodobě prosazujeme, o obnovení kontroly vnějších hranic a o řešení příčin migrace v zemích původu.

Před zahájením středečního summitu také proběhla schůzka premiérů Visegrádské skupiny. Poté, co Polsko na Radě ministrů vnitra nakonec souhlasilo – na rozdíl od zbytku V4 – s mimořádným relokačním opatřením pro 120 tisíc osob, došlo podle mého názoru k obnovení postupu skupiny zemí V4.

Polský postoj na jednání ministrů vnitra považuji spíše za odraz jejich vnitropolitické situace, nikoliv za změnu celkového postoje našeho partnera k současným problémům evropské migrační politiky. Máme od počátku shodné postoje vůči tomu, jaké kroky by měla Evropa podnikat, aby současnou krizi dokázala řešit.

Výsledky mimořádné Evropské rady 23. 9.

Pokud jde o výsledky mimořádné Evropské rady z 23. září, výstupem z jednání je prohlášení hlav států a vlád, které obsahuje klíčové priority v oblasti migrace, včetně všech návrhů, které jsme jako země V4 předkládali.

Patří mezi ně v první řadě obnovení kontroly vnějších hranic Evropské unie. Shodli jsme se na konkrétních opatřeních ve formě role jednotlivých agentur, které v této oblasti mohou působit, a navýšení prostředků v příslušných unijních fondech.

Závěrečné prohlášení hlav států také počítá s asistencí členských států při řádné registraci uprchlíků v zemi prvního vstupu do Evropské unie tak, aby bylo možné rozlišit legitimní uprchlíky od ekonomických migrantů. Zřízení hotspotů v Itálii a Řecku, po kterém jsme volali, by na základě závěrů z tohoto jednání mělo proběhnout do konce měsíce listopadu.

Další prioritou, na které jsme se shodli, je intenzivní spolupráce se třetími zeměmi. Za mimořádné považuji, že jsme se dohodli na pomoci zemím západního Balkánu při zvládání migračních toků, protože takzvaná Balkánská cesta byla dlouhodobě neprávem podceňovaná.

Cílem Evropské unie by mělo být také zlepšit spolupráci s Tureckem v oblasti migrace. Byla dohoda na navýšení prostředků ve Svěřeneckém fondu pro Afriku s tím, že Evropská unie bude také výrazně aktivnější, pokud jde o jednání směřující ke stabilizaci situace v Sýrii a Libyi. 

Třetí prioritou, na které jsme se shodli, je zlepšení podmínek uprchlíků v Sýrii a okolí. Jednotlivé evropské země včetně České republiky navýší svůj příspěvek do Světového potravinového programu. Bude také poskytnuta výraznější pomoc Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Není možné připustit, aby těmto klíčovým institucím došly finanční prostředky, protože oni se starají o několik milionů lidí, kteří utekli před válkou v Sýrii.

Evropa také poskytne výraznější pomoc Libanonu, Jordánsku a Turecku při zvládání uprchlické krize. V zemích, které sousedí se Sýrií, v tuto chvíli žijí asi čtyři miliony uprchlíků a je důležité, abychom zemím, které jim poskytly útočiště, věnovali maximální pozornost a hledali všechny možnosti, jak jim pomoci. Klíčová v tuto chvíli bude co nejrychlejší a nejefektivnější implementace všech opatření, na kterých se Evropská rada shodla. Já jsem opakovaně zdůrazňoval, že kromě toho katalogu opatření potřebujeme také jasný časový harmonogram a jasný plán toho, jak jednotlivé kroky budou realizovány.

Klíčová v tuto chvíli bude co nejrychlejší a nejefektivnější implementace všech opatření, na kterých se Evropská rada shodla. Já jsem opakovaně zdůrazňoval, že kromě katalogu opatření potřebujeme také jasný časový harmonogram a jasný plán toho, jak jednotlivé kroky budou realizovány.

První příležitost ke kontrole bude na jednání Rady ministrů vnitra, která se sejde 8. a 9. října, a následně bude plnění těch opatření vyhodnocovat Evropská rada, která se sejde 15. a 16. října.

Zajišťování ochrany hranic, zabránění chaosu

I v souvislosti s těmi závěry jednání Evropské rady jsme se rozhodli v rámci České vlády posílit také vlastní reálnou schopnost účinně zajišťovat ochranu hranic. Včera se uskutečnilo společné cvičení Armády ČR a policie se zaměřením na ochranu hranice v případě zesílené migrační vlny. Cvičení proběhlo v prostoru bývalého hraničního přechodu Dolní Dvořiště na hranici s Rakouskem a do akce se zapojilo 500 policistů a 300 vojáků. Sousední Rakousko, stejně jako např. Bavorsko se v dnešních dnech potýkají s příchodem desítek tisíc uprchlíků a migrační trasy se navíc stále mění. My jsme na okraji té hlavní migrační trasy, ale i v těchto dnech a v těchto hodinách přes Českou republiku se snaží dostat část migrantů směrem do Německa.

Stejně jako pro naše sousedy, i pro nás je klíčové, abychom tento migrační tok měli pod kontrolou, abychom se vyhnuli nepředvídaným situacím, abychom se vyhnuli potenciálním konfliktům, a to, co je pro nás klíčové a co je od samého počátku prioritou české vlády, nepřipustit jakoukoli organizační nedostatečnost a jakýkoli chaos, který by byl spojen s migrační krizí na území České republiky.

Zveřejněno v EVROPA

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %