Dnešní den 13. květen se zapsal do historie různými více či méně důležitými událostmi. Vzpomeňme namátkou let Jana Kašpara z Pardubic do Velké Chuchle, kdosi patentoval suchý zip (1958), jiný člověk usiloval o život papeže Jana Pavla II (1981), katedrála sv. Víta dostala poslední tři chybějící zvony (2012). Je to ale také den narození papeže Pia IX. (1792), známých českých dvojčat, bratří Saudků (1935), francouzské královny Marie Brabantské (1254), jednoho nejmenovaného zvoníka (1962), krále Jana VI. Portugalského, (1850), spisovatele, historika a jazykovědce Pavla Josefa Šafaříka (1795) a dalších. Důvodem, proč jsme se tohoto data dotkli, je ale Marie Terezie – narodila se 13. května 1717.

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (též Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční) je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí (a vykoupení celého lidstva).  Svatovítští zvoníci a zvonířky oslaví Boží hod velikonoční mimořádným zvoněním v katedrále sv. Víta na Velikonoční neděli 16. dubna 2017v délce 20 minut, které bude zároveň pozvánkou pro všechny, kdo se chtějí zúčastnit slavnostní pontifikální mše. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.Neděli Zmrtvýchvstání předchází velikonoční vigilie, bohoslužba noci (Vzkříšení v sobotu večer), během níž byl Ježíš vzkříšen. První křesťané se sešli v noci ze soboty na neděli, slavili do rána a pak šli spát. Dnes je to jiné, v sobotu večer se koná velikonoční vigilie a pak, v neděli ráno probíhají slavnostní mše. Oslava Velikonoc trvá po celý velikonoční oktáv, avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, slavností Seslání Ducha svatého (Letnice). Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná speciální křesťanská oslava. Z tohoto důvodu také na velikonoční pondělí z katedrály sv. Víta zvony neuslyšíte.

Dnes 1. března 2017 nastává první den  čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc.   Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo zvaný POPELEC s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (srov. Gn 3,19), nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život, své nepravosti, svůj hřích a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí (ev. „kočiček“ – v našich krajích) posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli. V římskokatolickém liturgickém kalendáři katolické církve je to Popeleční středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Zavedení „popeleční středy“ se datuje někdy do 6. až 7. století, kdy byl začátek postního období přeložen z 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den. Popeleční středě se také říkalo středa černá, škaredá, smetná (pozor ale na záměnu se sazometnou středou). V Katedrále sv. Víta proběhne mimořádné zvonění.

Ve čtvrtek 2. února 2017 se slavnostně rozezněly zvony v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.  Mimořádné slavnostní zvonění zvěstovalo Pražanům, že v tento den proběhlo pře 2017 lety první uvedení Ježíše Krista do chrámu Páně.  Maria a Josef přinesli Ježíška 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby ho odevzdali Bohu. V chrámě ho pak stařec a prorok Simeon nazval „světlem k osvícení pohanů“. Svátek Uvedení Páně do chrámu zavedl v Římě papež Sergius I. (687-701). Lidově se tento svátek nazývá Hromnice a je doprovázen žehnáním svící, které se rozsvěcely při modlitbě v „temných chvílích života“, např. i při bouřce.

V sobotu 23. dubna 2016 se od 18.00 hodin ve svatovítské katedrále koná bohoslužba ke cti druhého arcibiskupa pražského sv. Vojtěcha – biskupa, mučedníka a hlavního patrona pražské arcidiecéze. Před mší svatou proběhne mimořádné zvonění. Arcibiskup pražský se při ní setká s nově pokřtěnými a zároveň udělí zlatou Svatovojtěšskou medaili Jiřímu Grygarovi a Alexandru Tomskému a stříbrnou Svatovojtěšskou medaili Luďkovi Navarovi, Hermannu Reidelovi a s. Lucii Wagner.

Dnes na Zelený čtvrtek 24. března 2016 se večer rozezní v katedrále sv. Víta na Pražském hradě zvony. Večerní mše (Missa vespertina in cena Domini) se koná nejen tam, ale ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby. Římský ritus umožňuje zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu.