Omezování svobody slova je porušením ústavy a trestným činem podle §182 Doporučený

Panelisté večera o naší mediokracii zleva: Petr Žantovský, Petr Štěpánek a Stanislav Novotný. Vpravo moderátor a pořadatel večera Ivana Holub Panelisté večera o naší mediokracii zleva: Petr Žantovský, Petr Štěpánek a Stanislav Novotný. Vpravo moderátor a pořadatel večera Ivana Holub snímky Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Občanská iniciativa Nová republika Ivana Davida, českého psychiatra, ministra zdravotnictví za ČSSD v letech 1998–1999 a bývalého ředitele Psychiatrické léčebny v Bohnicích pořádala v sídle Českého svazu vědeckotechnických společností na Novotného lávce v Praze seminář o naší mediokracii pod názvem „Aby média nelhala“. Protože server Nová republika byl Ministerstvem vnitra monitorován jako dezinformační za názor jeho zakladatele Ivana Davida, že „Rusové Krym zabrali správně, BIS lže a ministerstvo vnitra šíří dezinformace“, dal se očekávat zajímavý večer.  A očekávání bylo naplněno. Kromě skvělých panelistů Doc. Mgr. Petra Žantovského, Ph.D., z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, bývalého člena Rady ČTÚ a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka a šéfa Asociace nezávislých médií, zakladatele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, ředitele Úřadu vyšetřování ČR, bývalého ředitele České křesťanské akademie, bývalého prezidenta Policie ČR v hodnosti plk., právníka trestního práva Stanislava Novotného na něm vystoupil i slovenský velvyslanec Peter Weiss. Moderátor semináře doktor Ivan David vysvětlil, že k rozhodnutí tento seminář uspořádat ho vedlo to, že je na čase přejít do protiútoku v boji s globalistickými silami, které chtějí vyhrát nad občany, kteří si chtějí vládnout samostatně ve svých vlastních zemích. V médiích je podle něj nutno prosadit právo na odpověď proti jejich lživým nařčením. A zejména je podle doktora Davida nutné bojovat za svobodu slova: „Omezování svobody slova by mělo být prohlášeno za trestný čin a pokud ho omezují organizované skupiny, měly by být potrestány vyšší sazbou, než jednotlivci.“ Takže se poprvé vyskytla z úst politika kritika zprava k návrhu poslance Klause.

Panelisté semináře podrobili svorně obrovské kritice zejména veřejnoprávní Českou televizi za to, že je fanaticky EUpeistická, pouští do diskusí stále stejné EUpeisty a vysílá Hámovštiny a podobné podprůměrné estrády a detektivky patřící na soukromé stanice zatímco důležité informace zejména z ciziny pouští polopravdivé či vůbec. Podobně zkritizovali i ostatní média, zejména Bakalovy noviny a Český rozhlas. Právník Stanislav Novotný se věnoval zejména problému, jak bojovat za záchranu svobody slova právní cestou, Petr Žantovský ve svém příspěvku dokládal na průzkumech, abychom nepřeceňovali vliv médií na politiku, a Petr Štěpánek rozebral podrobně, jaké hlavní nešvary se dějí v ČT a zejména v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání s poukazem na to, že Rada je pouhým odkladištěm neúspěšných politiků rozhodnutých ponechat si místo placené jako poslanecké stůj co stůj. Jeho excelence poslanec Slovenské republiky Peter Weiss uzavřel, že na Slovensku je situace velice podobná s tím, že závidí Maďarům, že si dokázali svobodu slova udržet.

Stanislav Novotný se věnoval ve svém vystoupení především ochraně svobody slova

„Bez svobody slova končíme všichni! Politická komunikace je okupována neziskovkami placenými státem, což již samo o sobě narušilo svobodu politické komunikace."  To byla úvodní slova předsedy Nezávislých médií Stanislava Novotného. Místo dvou médií placených státem podle něj veřejné mínění ovlivňují zejména nikým nekontrolované neziskovky placené státem. A není to jen Jakub Janda, ale i Jan Ruml a další. Přitom 90 % příspěvků od státu na to, aby integrovali neexistující migranty, dají tyto organizace na své mzdy.  Pod módní záminkou starosti o neexistující migranty vyplácí těmto prohnaným lidem stát 13-17 miliard Kč.  Tito příživníci na politicích rozkrádají veřejné peníze a nejen to. Opanovali si prostor jako státní instituce. Americká ambasáda vypisuje granty na to, aby za ně tyto organizace říkaly, co si máme myslet. Nejprve braly peníze pouze ze zahraničí, dnes je dostávají dokonce od státu z veřejných rozpočtů. Mělo by se z toho udělat velké politické téma a kritizovat poslance a politiky za to, že to Parlament dopustí. Potlesk v sále!!!! 

S politickým prostorem si také nadnárodní společnosti dělají co chtějí. Porušují dokonce naše ústavní právo:

"V předvolební kampani Bakalova Economia nakoupila software, který filtroval poštu. Podle paragrafu 182 trestního zákona je přitom vyřazení části pošty na facebooku trestným činem. V ústavě máme totiž zakotveno právo na svobodu slova. Komu se tak stalo, měl by zahájit trestní řízení. Nejenže v právním státě musí žalobu vyhrát, ale když bude takto postižených víc , bude se tím muset zabývat i vláda. To říkám jako trestněprávní právník!“ rozhořčil se právem pan Novotný. 

Pokud jde o Českou televizi, na její vysílání by stačily podle odhadů provedených Naší republikou, kterou spolu s Ivanem Davidem vydává, pouhé 2  miliardy Kč,  nikoliv současných 7. Nadbytečné peníze - 5 mld. Kč, používá vedení ČT na své příjmy a na výrobu podřadných programů od různých eseróček navázaných na Sklep a na neskutečné Hámotiny. Pomineme-li tyto obrovské peníze a debaty o nevyváženosti ČT, je hrozné, že ČT lže a neúplně informuje o vážných problémech zejména ve světě a Evropě. Přeloží do zpráv něco z jí vybraných zahraničních zpráv a komentují to sociologové a politologové, kteří nic neznají, než touhu po neomarxistické EU. O Ukrajině nám předkládají páni Wollneři nesmysly a bláboly. Velemoderátor Moravec dokonce pojmenovává pořady po sobě. V debatách se díky tomu dohadují stále tíž lidé typu Peheho o nepodstatných věcech a o nesmyslech. Redaktoři ČT prostě nechtějí přijmout, že volby nedopadly podle nich a jsou rozhodnuti tomu v budoucnu čelit. Když se ozve kritika, diví se ředitel, že na ČT2 má lidi, jimž nepodepsal přijetí. A přesto zůstává na svém místě dál.

Ti v ČT "jen" kradou a říkají polopravdy či dokonce zprávy zamlčují, ale nadnárodní společnosti vyřazují již dokonce skupiny lidí z diskuse a rozhodují co si máme myslet. Třídí, koho pustí a koho ne do diskuse na internetu.  Google přitom vydělá v ČR 6 mld. Kč  a platí jen 6 milionů daní. Sebevědomý politik jednající za naše zájmy si má tyto firmy podat. Dodávám za Fragmenty, že je tedy dobře, že se takový politik našel v podobě poslance Václava Klause.

Jsme-li pro svobodu slova, budeme sankcionovat ty, kdo ji ničí. Svoboda musí končit když někdo poruší svobodu druhého. Ale jak se práva dobýt, když lživou zprávu vysílali už například v ČT a viděla to spousta lidí?  Musíme aplikovat mantinely trestního zákona. Pohlídat, aby nebylo vysíláno či provedeno něco, co ruší demokracii. My jsme střední Evropa. Neznásilňujme se západem jako kdysi východem. Evropský národ neexistuje. Nevidím žádné výhody v kultuře smrti homosexuálů. Rada ČT je zcela zbytečný orgán. Je k ničemu.

 Petr Žantovský: Moc veřejnoprávních médií je přeceňována

Doc. Petr Žantovský zaměřil svůj příspěvek „Mýty o moci médií“ na dokazování toho, že moc veřejnoprávních médií je přeceňována. Dokládal to na výsledcích mnoha průzkumů IVVM o tom, jak se změnily parametry důvěryhodnosti občanů ve veřejné instituce a zejména ve veřejnoprávní média. Je nutno předeslat, že šlo o výsledky do roku 2015, nejnovější data uvedena nebyla. I tak byla ale presentace pana docenta zajímavá. Nejvíce poklesla podle průzkumů důvěra v ČT, pak v žurnalistiku, církev a na 4. místě skončily neziskovky.

Důvěryhodnost novinářů klesla přibližně z poloviny na čtvrtinu

Pokud jde o novináře, tak jejich důvěryhodnost poklesla z 47 % v roce 2004 na 29 % v roce 2015.  Přičemž na dotaz, zda ani důvěřuje či ani nedůvěřuje odpovědělo v roce 2004 34% kladně, v roce 2015 pouze 25 %. Dá se uzavřít, že novinářům věří pouze kolem čtvrtiny populace a další čtvrtina zastává postoj ambivalentní.  

Levicových novinářů je kolem 15 %, pravicových kolem 45 %, zatímco levicové populace je 35 %, pravicové 30 %.

Zajímavé bylo také sdělení, kam se podle svých názorů žurnalisté řadí. Zda k levici či pravici. V roce 2003 se řadilo 15,9 % vlevo a 54,5 % vpravo. A v roce 2015 13,9 % vlevo a 44,7 % vpravo. Ubylo tedy zejména pravicových novinářů, kteří se přiklonili ke středu. Pokud jde o celkovou populaci, tak v roce 2015 bylo 34, 6 % levicových a 29,8 % občanů pravicových. Dá se říci, že populace je stále přibližně rozdělena na třetiny.

Je ovšem otázkou, čemu občané a zejména novináři v současné politické situaci říkají pravice. V praxi se často setkáváme s názorem, že havlovští snílci o komunismu s lidskou tváří si říkají pravičáci, zatímco ve skutečnosti se snaží budovat tzv. třetí cestu do otroctví, jak to trefně již v roce 1947 vyjádřil nobelovský ekonom Friedrich Von Hayek.

Důvěra novinářů vůči politickým institucím v létech 2004-2015 téměř dvojnásobně vzrostla.

Parlamentu věřilo v roce 2004 15,8 %, v roce 2015 25,9 %. Vládě 16,3 % a  26,2%. 

Míra nespokojenosti občanů s politikou ČR od října 2009 do ledna 2015 naopak skoro dvojnásobně vzrostla.

Zatímco v roce 2009 bylo nespokojeno 42 %, v roce 2015 již 70 % občanů.

Naopak prezident u novinářů zaznamenal až trojnásobný pokles důvěry.

V roce 2002 věřilo prezidentu Klausovi 35,1 % novinářů, zatímco v roce 2015 prezidentu Zemanovi věřilo jen 10,7 % novinářů.  Což je opět zajímavý kontrast s výsledky průzkumu CVVM u občanů z února 2018 uvádějícího, že  naopak důvěra občanů v prezidenta činí 56 %.

Pochvala od vlivných osobností je podle Žantovského pro politiky polibkem smrti:

Když někdo vlivný jako kdysi například Havel označí někoho, že je výborný, do dvou let je z politiky pryč. Doložil to na příkladu prezidentských voleb. Ti, co byli chváleni do nebe v médiích, nedopadli nakonec dobře, a to jak v roce 2013, tak 2018. V prvním kole voleb 2013 měl favorit Jan Fischer 16,5 % a spolu s ostatními havlisty by dostal většinu, zatímco osamělý  outsider Zeman 24,1 %. Druhé kolo pořadí otočilo a Zeman získal 54,8 %. V dalších volbách mediálně zbožňovaný Drahoš dostal 26,8 % a ostrakizovaný Zeman 38,6 %, ve druhém kole získal Drahoš 48,63 a Zeman 51,36. Mediálně fedrovaní nedopadli dobře ani v PSP: V roce 1998 získala ODS 27,74, US 8,6 a Zelení 1,12. V roce 2006 získala ODS 35,38 %, US 0,3 %, Česká strana sociálně demokratická ČSSD 32,3%. Pokud jde o stav z roku 2017, tak vyhrál skoro s třiceti procenty médii nejvíce okopávaný subjekt hnutí ANO, zatímco Kalouskova médii obletovaná TOP 09 dostala ani ne pět a půl.

„Zbytečně tedy přeceňujeme moc standardních mainstreamových médií. A nejvíc je přeceňují politici, kteří se domnívají, že se díky nim dostanou do lepších pozic, k nějakým prebendám, a že jim média zajistí kariérní vzestup. Nezajistí. Hlavně jim ho nezajistí média veřejnoprávní, zejména Česká televize,“ kategoricky uzavřel doc. Žantovský.

Moc standardních mainstreamových médií se podle Žantovského přeceňuje

Z výše uvedeného uzavřel Žantovský, že moc médií se přeceňuje. Zejména veřejnoprávní televizi podrobil pan docent přímo zdrcující kritice. Jako bývalý člen RRTV do roku 2003 se v této oblasti dokonale vyzná. Zatímco do roku 2003 nebyl v RRTV ani jeden politik, do té doby jsou tam pouze politici, kteří v ní dostávají odkladová místa po neúspěchu ve volbách a to místo honorované stejně jako je práce poslanců. Podle Žantovského je to proto, že si politici naivně myslí, že jimi budou do médií moci zasahovat. Teoreticky sice ano, ale i přes tuto snahu se jim to nedaří. Lidé přestávají totiž zmanipulované zpravodajské pořady sledovat. Dokládá to share na počátku televizních novin ČT1 je 20,70 %, Novy 23,88, Prima 18,89. ČT24 3,37, a Barrandov (v 0:02 h.)  3,88. A pokud jde o programy ČT, tak share TN 37,93 %, Událostí komentářů pouze 2,56 %, Prima 24 %, Barrandov 5%.

Dá se s trochu nadsázky uzavřít, že když podle Žantovského média pomáhají fakticky slabším kandidátům, tak by měli ti, kteří chtějí vyhrát volby, provokovat jejich nenávist a ne se jim podbízet. Občané zřejmě vycítí tu nespravedlivou chválu neschopných a dají hlas outsiderovi.

 Na požadavek doktora Davida o dozor nad vyvážeností ČT projevil Žantovský obavu. „Pozvete si z různých stran lidi s týmž názorem na danou věc a jste vyvážení.“ Jednoduší by bylo zrušení veřejnoprávní ČT a postavit ji s novými lidmi a levnější znova. Tak jako to udělalo Polsko a Řekové. Konec konců my bychom ji ani nemuseli opět budovat, neboť Prima má vyváženější zprávy než ČT už nyní.  Právo na odpověď naopak schvaluje a na trestní sankce za mazání příspěvků, jaké požaduje poslanec Klaus a doktor David, říká Ano, Ano ...

Petr Štěpánek kritizoval ČT za nálepkování, xenofóbii, prounijnost a populismus

Nejde jen o čísla, kolik lidí se na co kouká. I kdyby se koukalo na ČT jen kolem 30 %, je to významné médium a je nutné, aby říkala pravdu. Ale děje se to? A jak oddělit lež od pravdy. Mezi tím je mnoho místa. Vynechám-li milosrdnou lež, je nebezpečná polopravda.  Nejhorší ale je lež zasunout do velké pravdy. Nevíme pak přesně, co je pravda. A to se ČT daří. Jak to dělá? 

- Především  selektuje hosty do diskusí a při nich předstírají pravdu.  Pokud jde o EU, říkají oba hosté zleva i zprava totéž, že nemá chybu. Vyváženost je tím opticky zachována.  

- Odlišení zprávy od komentáře neskončilo se změnou režimu. Zpráva je jasná a bez doplňků, komentář vyjadřuje názor autora a ten již ovlivňuje čtenáře. Ale jak v nich nalézt pravdu? Lze to uvést na příkladu Pavla Kohouta st. Bohem políbeného dramatika, který umí pracovat s textem. Kdy měl pravdu? Jako komunista v 50., v 60. letech, v roce 1968 jako reformní komunista, či v 70. letech, kdy byl v emigraci, nebo když se vrátil a pohádal se s Havlem? Kdy psal pravdivé komentáře v Právu? Když horoval za Zemana nebo teď, když ho kritizuje. Je to složité. A ČT to moc dobře ví a využívá toho.

- ČT nálepkuje, je xenofóbní, populistická, prounijní. „Nesnáším slovo proevropský v tomto kontextu, když jde o Unii. Evropu mám rád, ta tu je odevěků a žiji v ní, EU ne. Říkejme proto prounijní. Nedávno jsem si koupil Orwellovu knihu Rok 1984 a znova si ji po 40 letech přečetl. Rozum mi zůstal stát. On ji psal jako varování před hrůzami komunismu a dnešní EU to bere jako návod k použití. Ministerstvo pravdy. Chovanec zřídil hybridní ústav stejný jako Orwellovo Ministerstvo pravdy.

 

Máme na štěstí obrovskou totalitní zkušenost. Čteme mezi řádky. Je to výhoda. Ještě 30 let po změně režimu si vyhodnotím, co je a co není pro nás výhodou. Mladí to bohužel neumějí a nejsou jako my zvyklí odolávat propagandě. Jediná změna může nastat, až nastane společenský otřes. Lidi začínají toho mít dost.Jak zpívá v jedné své krásné písní přítomný Pepa Nos:  Když jdete moc dlouho na západ, dojdete na východ. Socialismus se na nás valí ze západu. Svět je naruby. Kdysi měla pravice negativní konotaci, dnes levice. Nejlépe to dokládá současná nadávka: Seš blbej jak komunista. Posun novinářů k levici je bohužel nepochopitelný a  bizarní.

Štěpánek nakonec popsal na příkladu, jak se vybírají kandidáti do RRTV a jak probíhá  cenzura v ČT

„Ležel jsem na pláži a vola mi Tomio Okamura, zda mne může navrhnout do Rady, že to vyjedná s premiérem. Ten souhlasil, ale že tam budu za ANO. Souhlasil jsem. Pak za mnou přijela ČT domu s dotazem, co tam budu prosazovat. Já odvětil, že budu bojovat za to, aby  změnili  svůj eurofilní pohled. A také proti tomu, aby soukromá média musela splňovat stejné podmínky jako veřejnoprávní. Soukromá média  mají stejné povinnosti jako veřejnoprávní. ČT se to nelíbilo, neodvysílali nic. Po čase dali o mně jeden starý tweet, že jsem navrhoval podminovat ČT a pak zmáčknout čudlík. Už se nezmínili, že jsem to řekl v souvislosti, když se sešel Putin s Trumpem a jejich zpravodajství o schůzce bylo běsné. Tato jediná douška bez kontextu se stala předmětem štvanice, že takový člověk, který chce zničit ČT, nesmí do rady. Kalousek svolal asi 100 lidí na demonstraci, všem poslancům rozeslal maily a opatrný Babiš se podělal a začal kritizovat ANO, že si to neověřilo před návrhem.  Je to ukázka obrovského strachu, aby se v radách neobjevil rušivý element, který ví, jak to chodí. A to máme 49 mediálních radních. Rada vytváří obranný val složený z politiků, kteří dovolují pozvat Moravcovi, koho uzná on za hodna pohledu. Dokládá to, že TV patří těm, kteří v nich pracují, říkají lidé

Nakonec dal pan Štěpánek hlasovat „Kdo si myslí, že ČT vysílá vyváženě informace“ Všechny ruce byly proti.

Poslanec Peter Weiss uvedl, že je to na Slovensku obdobné jako u nás

Nejdál jsou podle něho  v Maďarsku. Demokracii tam dostali na vysoký stupeň. Monitorování ČT by mělo být pravidelně děláno a to podle obsahu, ne pouze podle vyváženosti. To pak není dojmem ale objektivní analýza obsahu. Stojí jedno kolem 20 tisíc korun. Co dráždí politiky a občany je pocit nevyváženosti. On je ale pro obsahové analýzy. Proto požaduje dělat obsahové analýzy. U politických stran se ví, kolik dostaly procent a jakou mají sílu. Jaká je ale váha nevolených NGO? To nikdo neví, ale vystupují jako politická moc. Přesto vše je pan Weiss pro existenci veřejnoprávní TV, protože, jak řekl Mináč: Silná veřejnoprávní televize udělala z Rakušanů národ. Ale veřejnoprávní televize musí mít jasnou kontrolu vyváženosti obsahu, ne jen stran. Kromě zpráv by neměla vysílat pouze věci přitahující pozornost jako vraždy, ale její povinností je informovat i na pohled o nezáživných věcech, ale pro život občanů důležitých. O málo penězích ve zdravotnictví, o nebezpečí valící se na stát... A především by měla informovat pravdivě o politice a politicích. Jak domácích tak ve světě. Ohledně internetu konstatoval pan velvyslanec: "Vedl jsem 4 spory s bulvárem. Jak ale se soudit s haterem? Kde je svoboda slova, kde zjednodušení anonymity? V Blesku se alespoň autor pod článek podepíše,ale jak se dohledat internetového anonyma. A nepomůže ani být čistý a nedávat o sobě nic soukromého na internet. Když nic nenajdou, tak si to hackeři vymyslí. Co s tím dělat je otázka."

Závěr

Závěr semináře vyzněl v tom smyslu, že bychom neměli nejen přeceňovat mainstreamová média, neměli bychom se jich především bát a neměli bychom říkat, že mají větší vliv, než ve skutečnosti mají. Důvěryhodnost České televize není zdaleka tak vysoká, aby mohla zajistit jakýkoli automatický nárok na nějaký kariérní vzestup politiků. Přesto je za svobodu slova a to zejména na internetu nutné bojovat. Pokud někomu někdo vymaže příspěvek v diskusi, pak je to trestný čin podle paragrafu 182 a měl by jeho autor podat okamžitě žalobu na trestný čin. Je to dokonce protiústavní čin neb právo na svobodnou diskusi máme zakotveno v ústavě. Věřme, že se nebudou lidé bát toto dělat.

Když jsem odcházela z diskusního večera domů do podvečerní Prahy, řekla jsem si, že kniha Politika očima psychiatra, kterou píše doktor David je zřejmě na místě a stane se bestsellerem. A také by měla mít pokračování Léčba politiky psychiatrem.

 

Zveřejněno v MEDIOKRACIE

Nejnovější od IVANA HASLINGEROVÁ

Související položky (podle značky)

Právě přítomno: 366 hostů a žádný člen

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Tištěná revue Fragmenty

Další ukázky ZDE

Opusťme EU dokud je čas!

Pomozte dětem

Život detem

PROTIPROUD

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %