Karel Gott podle Hřebejka nebyl hrdina. Ale to není ani Hřebejk, protože jeho názory a jednání jsou plně v souladu s režimní ideologií a neomarxistickou mediálně-kulturně-grantovou frontou.  Migranti jsou chudáci a my je musíme vítat, národ je fuj a EU je geniální a úžasná, kdo má jiný názor než neomarxističtí extrémisté, ten je xenofob, nacista, rasista a je potřeba mu zakázat publikovat dokonce i na Facebooku, nebo je to dokonce agent ruského imperialismu a východních ideodiverzních centrál. To je ve stručnosti „názor“ pražské kavárny, téměř celé pražské „národní fronty“ umělců, jejímž je Hřebejk prominentním členem.

Nezpochybňuji Hřebejkovy umělecké kvality, ale on sám je z politického hlediska pro-režimní, loajální šedá myš. Přesvědčená šedá myš. O to hůře.

Úplně stejní „hrdinové s režimem“ požadovali pro Horákovou trest smrti. Rozdíl je jen v režimu, ke kterému jsou šedé myši lokajsky poslušné.

Co je hrdinského na tom, mít názor jako režim? Je to jako v tom starém vtipu z dob brežněvismu: Baví se Rus a Američan, jaká je u nich doma svoboda. Američan říká „já si klidně můžu stoupnout na ulici a křičet ‚americký prezident je vůl‘!“ A Rus říká „To já si taky u nás na ulici můžu stoupnout a volat že americký prezident je vůl.“ Hřebejk nejen že by za Brežněva nadšeně na Rudém náměstí volal „Americký prezident je vůl“, ale ještě by to považoval za důkaz vlastní odvahy.

A „konspirační teorie“? Jako třeba neexistence iráckých zbraní hromadného ničení? Nebo třeba vyfabrikovaná záminka k válce USA proti Vietnamu (Tonkinský záliv)? Hřebejk prostě za konspirační teorii považuje jakýkoli názor jiný, než je ten jeho, který je jediný správný a jistě jen náhodou stoprocentně v souladu s doktrínou mediální propagandy. (Skoro bych řekl, že když zítra na CNN bude, že Kennedyho zastřelili agenti CIA, třemi střelami ze třech různých míst, tak to Hřebejk prohlásí za svůj názor, který měl odjakživa. Nebo cokoli jiného. Protože cokoli je součást mediální propagandy, to je „pravda“, cokoli jiného je „konspirační teorie“. Slovy „konspirační teorie“ by Hřebejk v jiné době odbyl i teorie Galilea Galilei. Hřebejk nebo kdokoli jiný ze vždy pro-režimních šedých myší, dnes „elit“.)

Vrcholem všeho je ale článek na sluníčkářských, extrémisticky levičáckých (neomarxistických) Seznam „zprávách“.

Jaroslav Kmenta si nemůže pomoci a místo toho, aby o svých vzteklých nenávistech mlčel alespoň při takové události, jako je smrt Karla Gotta, tak si nedokáže odpustit a musí si kopnout jak do Karla Gotta, tak především do Andreje Babiše. A tak nám neomarxističtí extrémisté ze Seznam „zpráv“ přináší dno presstitutské „práce“: Jaroslav Kmenta: „Goťák“ a markeťák Babiš 

Andrej Babiš navrhoval uspořádat pro Karla Gotta státní pohřeb. Souhlasím s názorem, že adekvátnější by byl pohřeb se státními poctami. Ale to je věc názoru. Například drtivá většina čtenářů idnes je toho názoru, že Karel Gott by MĚL MÍT STÁTNÍ POHŘEB. Ve chvíli, kdy píši tento komentář je v anketě na idnes 20 658 hlasujících pro státní pohřeb pro Karla Gotta, opačného názoru je jen 3 587 hlasujících. Tedy 85% čtenářů chce státní pohřeb, 15% je proti proti. 

Ale to je vedlejší. Andrej Babiš něco navrhl. Možná ne úplně z vlastního dojetí, možná ano. Ať už to udělal z jakýchkoli důvodů, ať už šlo o spojení důvodů jakýchkoli, od uznání, které asi stejně jako téměř každý člověk v této zemi Andrej Babiš cítil vůči Karlu Gottovi, klidně až po chladný kalkul politického hráče, jen dob..ek to považuje za hodné zdůrazňování ve chvíli, která zcela očividně zasáhla – bez přehánění – celou zemi. Soustředit se v takové chvíli na nadávání lidem s jinými politickými názory, než má sám Kmenta, to je opravdu chucpe.

Hyena. Lidská hyena. Žumpa

Ale co čekat od člověka, který předtím „napsal“ „článek“ Dodával Zemanovi kořalku, teď čeká na jeho milost na základě toho, že Zeman byl jako aktivní politik vyfocen na nějaké akci, kterou před lety pořádal onen člověk, tehdy ještě bezúhonný podnikatel. Až příště třeba Kmentův soused – nevím, třeba srazí v opilosti autem třeba dítě, tak by mohl někdo napsat podobný „článek“, jaké publikuje Kmenta – třeba s titulkem „Kmenta se roky stýkal s vrahem malého dítěte“.

Proč o tom vlastně píši?

Protože je to příklad par excellence posedlosti a zaslepeného fanatismu pražské žumpárny (já sám jsem z Prahy, tak „pražská žumpárna“ napsat klidně můžu). Nikdy nejsou schopni zapomenout na ten svůj jediný správný politický názor a postoj. Nikdy si nedokážou odpustit kopnout nebo alespoň šťouchnout do lidí s názorem jiným. Dokonce ani tváří v tvář smrti - události, která ve smutku spojila tento národ. Ale je ne. Oni svůj „Kampf“ vedou i teď. Ani teď si nemohou odpustit svoje nadřazené poučování a prosazování svých názorů za jakoukoli cenu a bez ohledu na názory ba dokonce i bez ohledu na pocity ostatních.

To oni, pražská kavárna, rozdělují národ. Dokonce, i když se národ spojí ve smutku, tak oni se vydělí do pozice karatelů a lepšolidí. Pro pražskou kavárnu, stejně jako pro kavárny jiné, termín „sjednocený národ“ znamená „všichni přijmou můj názor a ještě se u toho budou tvářit šťastně“. To je filozofie pražské kavárny – „kdo má jiný názor než já, ten rozděluje národ“. Stejně to říkali komouši – „narušuje jednotu strany a lidu“. Pražská kavárna jsou jen komouši nové doby.