Revui Fragmenty  naleznete rovněž na   Twitteru  a   Facebooku

 Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

  šíleném světě plném nesmyslných -ismů šířených úředníky EU  

  Institut Václava Klause

Dominik kardinál Duka zve občany do Svatováclavské kaple k modlitbě za národ
Last Updated on led 28 2024

Dominik kardinál Duka zve občany do Svatováclavské kaple k modlitbě za národ

Jeho Eminence Dominik  kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas...
Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy
Last Updated on úno 19 2024

Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy

Ve své tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze  Mrazivá...
ÚNOR ze sbírky básní Kalendář srdce
Last Updated on úno 18 2024

ÚNOR ze sbírky básní Kalendář srdce

ÚNOR Ne, nekvetou v něm fialky, jen tmavá mračna do dálky plují jak...
Záznam o poradě Daladiera, Chamberlaina, Mussoliniho a Hitlera v Mnichově
Last Updated on úno 18 2024

Záznam o poradě Daladiera, Chamberlaina, Mussoliniho a Hitlera v Mnichově

Dne 29. září 1938 se v Mnichově setkaly hlavy čtyř velmocí – Německa,...
Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv, stal se opak
Last Updated on úno 08 2024

Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv, stal se opak

Lihu je od nového roku v benzinu dvakrát tolik. Přimíchávání biopaliv do...
Libor Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR
Last Updated on úno 11 2024

Libor Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR

Proč si ke své 49. tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze...
Není advokát jako advokát
Last Updated on úno 07 2024

Není advokát jako advokát

Sotva se člověk trochu vzdálí praktické advokacii, nestačí se divit. Ve...
Destrukce vzdělávání - Současné školství je přímá cesta k sebezničení!
Last Updated on úno 05 2024

Destrukce vzdělávání - Současné školství je přímá cesta k sebezničení!

Považuji problém vzdělávání za zásadní, poněvadž jde o proces, který...
Vědcům chybí vzdělání
Last Updated on úno 05 2024

Vědcům chybí vzdělání

Největším nebezpečím současného světa a největší hrozbou pro...
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Last Updated on úno 05 2024

Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“

Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle...
Zbytečná smrt kvůli kácení stromů v zimě a navíc bez kontroly dutin stromů
Last Updated on úno 03 2024

Zbytečná smrt kvůli kácení stromů v zimě a navíc bez kontroly dutin stromů

Zbytečná smrt jen kvůli nedostatečné kontrole kácených stromů. I to...
CO₂ je příliš slabý na to, aby ovlivnil zemskou teplotu
Last Updated on úno 01 2024

CO₂ je příliš slabý na to, aby ovlivnil zemskou teplotu

Do jaké míry se mění teplota v důsledku emisí skleníkových plynů?...
Sudety 1938: jakési symbolické divadlo
Last Updated on úno 03 2024

Sudety 1938: jakési symbolické divadlo

„Sudety 1938: jakési symbolické divadlo", tak zní název reportáže české...
Václav Klaus: Euro nepřijímejme, ani v protektorátu jsme nepřevzali říšskou marku
Last Updated on led 25 2024

Václav Klaus: Euro nepřijímejme, ani v protektorátu jsme nepřevzali říšskou marku

 Prezident Pavel (a několik dní před ním – zcela zbytečná a pouze pro...
Já soudce lynčovat nebudu
Last Updated on led 27 2024

Já soudce lynčovat nebudu

Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými...
Tomáš Břichácek: Istanbulské úmluvě se vyhněte obloukem
Last Updated on led 26 2024

Tomáš Břichácek: Istanbulské úmluvě se vyhněte obloukem

Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a...
Senát zabránil uzákonění hrůzostrašných zákonů ve jménu genderistů a homosexualistů
Last Updated on led 26 2024

Senát zabránil uzákonění hrůzostrašných zákonů ve jménu genderistů a homosexualistů

Níže uvedený článek jsme vydali 10.10.2018, opakovali jsme ho 28.6.2023 a...
Istanbulská úmluva je pirátským útokem na právní řád a suverenitu ČR
Last Updated on led 26 2024

Istanbulská úmluva je pirátským útokem na právní řád a suverenitu ČR

Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci...
Kubera naslouchal a věnoval pozornost každému, kdo mu chtěl něco sdělit
Last Updated on led 24 2024

Kubera naslouchal a věnoval pozornost každému, kdo mu chtěl něco sdělit

Občanští demokraté si dnes 24.1.2024 připomněli osobnost a odkaz bývalého...
Nejsme jako … my
Last Updated on led 16 2024

Nejsme jako … my

Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou...
Když má populace špatné názory
Last Updated on led 19 2024

Když má populace špatné názory

Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se...
Emanuel Moravec - Mnichov
Last Updated on led 19 2024

Emanuel Moravec - Mnichov

V předchozím díle tohoto cyklu jsem přinesli ukázku z knihy novináře...
Jiří Kobza varuje: Nenechme se válkychtivými politiky dotlačit do bodu, kdy už nebude cesty zpět
Last Updated on led 16 2024

Jiří Kobza varuje: Nenechme se válkychtivými politiky dotlačit do bodu, kdy už nebude cesty zpět

Naše naprosto nezodpovědná vláda v každé druhé větě svých proklamací...
Proč lžete, že vystoupením z EU ušetříme? Nejsme snad čistými příjemci z Evropských fondů?
Last Updated on led 17 2024

Proč lžete, že vystoupením z EU ušetříme? Nejsme snad čistými příjemci z Evropských fondů?

Česká republika si každý rok ukrajuje ze státního rozpočtu zhruba 40...
Petr Žantovský: Benešův plán na připojení k SSSR a zahájení 2. světové války
Last Updated on led 17 2024

Petr Žantovský: Benešův plán na připojení k SSSR a zahájení 2. světové války

Vladimír Krychtálek (*27. ledna 1903 Brno. +22. dubna 1947 Praha) byl český...
Protesty německých farmářů a masové protesty v Polsku a média mlčela
Last Updated on led 17 2024

Protesty německých farmářů a masové protesty v Polsku a média mlčela

To, že se neinformuje o událostech či spíše protestech v sousedství...
Blahopřání prezidentu Kulturní komise ČR Jiřímu Pancířovi k jeho nedožitým 80 narozeninám
Last Updated on led 14 2024

Blahopřání prezidentu Kulturní komise ČR Jiřímu Pancířovi k jeho nedožitým 80 narozeninám

Dnes, 15.1.2024,  by slavil doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. své 80. narozeniny...
Senátorka Daniela Kovářová: Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
Last Updated on led 16 2024

Senátorka Daniela Kovářová: Proč nechci euro? Přesvědčte mě!

U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést...
Fragmenty vzpomínek 1: MILAN KNÍŽÁK
Last Updated on led 07 2024

Fragmenty vzpomínek 1: MILAN KNÍŽÁK

V současné době stále intenzivněji vnímám, že nejen mládež, ale dokonce...
Stanovisko IVK k nezodpovědné kampani o opuštění české koruny
Last Updated on led 07 2024

Stanovisko IVK k nezodpovědné kampani o opuštění české koruny

Institut Václava Klause je velmi zneklidněn náhlou snahou vládní koalice...

VIDEO ZPRÁVY

 Vnímám svět jinak, přesto v něm žiju s vámi (odysee.com++

GENERÁLNÍ STÁVKA za normální život v Klausismu devadesátých let

ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ, ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ...

 

Redaktor ČT nedokáže odpovědět na jednoduchou otázku: "Co vláda od svého zvolení udělala pro lidi v naší zemi?" 

 Reportéři ČT - iVysílání | Česká televize
************************************
 
 
 
 
************************************
 
************************************
 
 
 
 
*********************************** 
 
Jiří Kobza o národě, EU, V4, islámu, migraci, vlastenectví...

***********************************

Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu 

 

************************************ 

 
 
 

Dokáže demokracie přežít i mainstreamová média? Doporučený

  • pondělí, led 12 2015
  • Napsal(a)  Petr Hampl
Mediokracie Mediokracie Ondřej Höpner, Protiproud

Režim parlamentní demokracie byl v ČR v tichosti opuštěn. Byl nahrazen politickým uspořádáním, v němž hraje hlavní roli charismatický vládce, na jehož nadpřirozené schopnosti podstatná část populace spoléhá. Tento charismatický vládce bude mít v dohledné době větší moc nad majetky, životy a dobrou pověstí obyvatel, než jakou měl Gustav Husák. Tento článek je dalším dílem seriálu, ve kterém jsem se pokusil na  toto poukázat. 

Během několika měsíců, které proběhly od publikace prvního dílu Charismatik zvedá moc, došlo k zajímavému posunu. Andrej Babiš se začal otevřeně prezentovat jako ten, kdo to „prostě dokáže." Ohlídá tisíce úředníků, aby nekradli. Zajistí bezpečnost na ulicích. Vytvoří kulturní prostředí pro naše děti. Během několika týdnů vypěstuje desítky expertů schopných řídit magistráty a zároveň naprosto bezúhonných. Postaví stovky kilometrů dálnic. Zařídí, že firmy jeho konkurentů začnou vytvářet pracovní místa. A podstatná část veřejnosti to akceptovala. Trend, který jsem analyzoval jako jeden z prvních a který tehdy měl převážně implicitní podobu, se stal zřetelným.

Ve světě se silným vlivem médií neřešíte ty věci, které jsou pro vás důležité, ale ty věci, o kterých vám televize a noviny říkají, že pro vás mají být důležité.

MediokracieMožná má Andrej Babiš pod postelí supermanský obleček nebo prochází tajným výcvikem v tibetském klášteře. Ale ani to by nemuselo stačit. Když si člověk čte rozhovory z poslední doby (doporučuji zejména pražské volební noviny hnutí ANO), vypadá to, že pan Babiš začal legendě o svých nadpřirozených schopnostech sám věřit. V kombinaci se špatným odhadem na lidi a ekonomickými znalostmi na úrovni základní školy to vytváří vysoké riziko. Je tedy čas na další díl seriálu, v němž se pokoušíme najít příčiny, proč parlamentní demokracie skončila tak neslavně a odhadnout, co bude po Babišově éře následovat. V minulém díle Národní hospodářství je jako dobrá nálada jsme se věnovali vysvětlení, jak funguje kapitalistická ekonomika (zde), dnes jsou na řadě média.

Hlídací pes nebo rdousící vlk demokracie?

S málokterou institucí byly v roce 1989 spojovány takové naděje, jako se svobodnými sdělovacími prostředky. A málo přineslo takové zklamání. Jestliže před 25 lety jednoznačně převažovala představa, že svobodná masmédia jsou podmínkou uchování občanských svobod, dnes se častěji setkáme s názorem, že noviny a televize jsou nástrojem manipulace, narušují demokratickou debatu a představují jakousi hrozivou moc, která není nikomu odpovědná, a zároveň může být sama snadno ovládnuta zlovolnými lidmi v pozadí. Svobodné sdělovací prostředky se tak dostávají spíše do role překážky demokracie než její podmínky.

Není to zjištění nové. Už v 50. letech ukázal Charles R. Mills, že existence masových médií fakticky brání svobodné debatě a zejména brání tomu, aby různé společenské vrstvy ventilovaly svoje zájmy a smlouvaly o nich. Ve světě se silným vlivem médií neřešíte ty věci, které jsou pro vás důležité, ale ty věci, o kterých vám televize a noviny říkají, že pro vás mají být důležité.  Schopnost sociálních vrstev bojovat za svoje skutečné zájmy se tedy snižuje a místo toho řeší zástupné problémy.

Svobodné sdělovací prostředky se tak dostávají spíše do role překážky demokracie než její podmínky.

S rolí sdělovacích prostředků bývají spojovány čtyři základní představy:

  1. Je možné, aby v konfliktech politických stran a sociálních tříd média zastávala nestrannou pozici.
  2. Pokud ji média nezastávají, je to způsobeno mravním selháním novinářů.
  3. Média hájí zájmy svých akcionářů a média bez majitele jsou méně stranická.
  4. Konkurence vede k tomu, že média informují objektivněji.

V dalším textu se pokusím ukázat, že žádný z těchto předpokladů neplatí.

Neviditelná ruka a spontánní cenzura

Je tomu víc než 20 let, kdy se v Praze stalo, že tři postpubertální kluci s vyholenými hlavami získali – nejspíš pod dojmem sledování akčních filmů – dojem, že jsou drsnými nepřemožitelnými chlapíky. Posíleni alkoholem, demonstrovali své hrdinství tím, že převrátili několik popelnic a posléze začali hrubě pokřikovat na dvojici důchodců, která se je pokoušela napomenout. Životní pocit tří Rambů se ovšem vytratil, když se do situace zapojil sochař Pavel Opočenský, chlap jako hora, zvyklý se prát a vyzbrojený loveckým nožem.  Stačilo pár vteřin, aby se ze tří násilníků staly tři vyděšené děti.

Mohlo to skončit pár fackami nebo vyraženým zubem, a pro kluky z toho mohlo být celoživotní poučení. Jenže vše dopadlo jinak. Jeden z „hrdinů“, 17letý Aleš Martinů si totiž vybral špatný směr útěku, takže jej Pavel Opočenský snadno zahnal do roku, kde jej podřízl jako jehně. Soudní znalec vypověděl, že rána byla zasazena způsobem, který je značně protiintuitivní a tudíž nemohl být náhodný. Vrah vedl úder přesně na puberťákovu tepnu.

To zajímavé ale teprve začíná. Pracoval jsem tehdy jako elév v týdeníku Respekt, takže jsem měl možnost sledovat mediální dění ze samého centra. Stalo se, že vznikl pocit, že v rámci boje proti fašistickému nebezpečí je zapotřebí Pavlu Opočenskému pomoci. Jediný den stačil, aby všichni novináři z konkurenčních médií sladili noty. Nikdo se s nikým nedomlouval, přesto bylo všem jasné, které informace musí být zcenzurovány a jaká verze příběhu má být prosazena. Veřejnost se tak například nikdy nedozvěděla, že policie měla svědka, který vše sledoval z okna a rozbil Opočenského verzi o sebeobraně. Mediální tlak byl takový, že se soudce odvolacího soudu neodvážil vynést verdikt o vraždě a sochař Opočenský byl osvobozen.  Do vězení se dostal až o pár let později za zneužívání nezletilých.

Jediný den stačil, aby všichni novináři z konkurenčních médií sladili noty. Nikdo se s nikým nedomlouval, přesto bylo všem jasné, které informace musí být zcenzurovány.

V Praze tehdy vycházelo asi 10 deníků a desítky časopisů, téměř všechny nezávislé (velké mediální domy se začaly formovat až později). Přesto bylo možné před veřejnost skrýt klíčová fakta. Nebylo za tím rozhodnutí žádné centrální autority ani žádné centrální spiknutí. Stačilo, aby každý odhadl, jak se má chovat, aby nebyl v mediální komunitě pokládán za zrádce, a jeho kariéra neskončila předčasně. Kromě neviditelné ruky trhu jsou i jiné neviditelné ruce.

Kdo je kdo v médiích

Připomínám tuto historku, abych ukázal, jak nesmírně naivní je představa, že konkurence v médiích vede k vyrovnanému informování. Konkurenční vydavatelské domy předkládají stejně upravené informace a shodně cenzurují nepohodlná fakta. Tlak konkurence vede v médiích k nárůstu profesionality. Redaktoři píší stále šikovněji a čtivěji. Dokážou vytvořit článek za stále kratší dobu. Počínají si stále zdatněji při shánění informací. Kdybyste se dnes podívali do 15 let starých novin, divili byste se, jak se tehdy psalo amatérsky.

Zkrátka, základní rozdíl mezi médii roku 1988 a 2015 je v profesionální úrovni. Nikoliv v objektivitě.

To neznamená, že všichni redaktoři jsou z takové práce nadšení. Díky své práci (zabývám se mimo jiné tím, že zařizuji, aby média psala pozitivně o produktech mých zákazníků) znám přes 200 novinářů, některé z nich znám velmi dobře, a pár z nich jsou moji dobří kamarádi. Vím tedy, že novináři zdaleka nejsou homogenní skupinou.

Zkrátka, základní rozdíl mezi médii roku 1988 a 2015 je v profesionální úrovni. Nikoliv v objektivitě.

Různí lidé jsou různě ztotožnění s převládajícími názory „médií hlavního proudu“. Někdo si vše v hlavě srovná a stává se přesvědčeným angažovaným bojovníkem za politickou korektnost (letos to znamená strach z Ruska, ale příští rok může být móda jiná). Pro někoho je to problém. A někdo v soukromí nadává, ale drží basu. Ta práce ho přece jen docela baví a jiná možnost se mu nenabízí.

Mimochodem, všimněte si, že názory žurnalistické obce hrají i určitou statusovou roli. Pokud máte kupř. obavu z toho, že muslimům hrozí diskriminace, spolehlivě vás to odděluje od nižších sociálních vrstev.

Hodně záleží také na zaměření novinářů. Odborníci (tedy redaktoři specializovaní na počítače, strojírenská zařízení, stavebnictví nebo cokoliv jiného) mají vesměs blízko k normálním lidem. Političtí komentátoři, analytici dění v politických stranách, experti na životní prostředí apod. – mezi nimi najdete mnohem víc apoštolů politické korektnosti.

Novinář jako bratr byrokrata

Tím se dostáváme k otázce, proč jsou média vychýlena právě směrem k velkému státu a proti tradiční morálce. Proč prokapitalistické a drobnopodnikatelské zaměření některých českých médií z počátku 90. let vydrželo tak krátce.  Existují dvě vysvětlení, která spolu vzájemně souvisí.

Za prvé. Novináři jsou vesměs lidé ze stejného těsta jako vysocí státní a korporátní úředníci. Chodili do stejných škol, poslouchají stejnou hudbu, čtou stejné knihy, přátelí se stejnými lidmi. Spojuje je i rezervovanost vůči „křupanům“.

Za druhé. Čím se bude živit redaktor, pokud skončí v novinách? Nejspíš si neotevře lahůdkářství, opravnu bot ani nepůjde řídit výrobu do strojírenské fabriky. Spíš ho najdeme na pozici mluvčího ministerstva, banky nebo manažera neziskové organizace. Ti nejšťastnější pak dostanou místečka v Bruselu. Rozvoj kterých sektorů je tedy v jejich zájmu? Zmínění experti na počítače, kteří by se dokázali uživit i jako konzultanti nebo prodejci informačních systémů, takovému tlaku nečelí.  To dobře zapadá do toho, co jsme uvedli výše.

Za třetí. Nezapomínejme, že se jedná o statistickou tendenci, nikoliv determinovanost. Existují i liberálně konzervativní intelektuálové a drobní podnikatelé volící Zelené. Jen jich není příliš mnoho.

 Novináři jsou vesměs lidé ze stejného těsta jako vysocí státní a korporátní úředníci. Chodili do stejných škol, poslouchají stejnou hudbu, čtou stejné knihy...

To vše rozhodně nemá znamenat, že média jsou špatná a proradná nebo že novináři jsou zlí lidé. Problém je v iluzi, že může existovat určitá skupina lidí, která nebude hájit své zájmy a bude ve společenských sporech neutrálním rozhodčím. To není v principu možné.  V demokracii není hlídacích psů a není lidí, kteří by mohli nestranně posuzovat své vlastní záležitosti. Je to právě tato iluze, co působí větší škody než jakákoliv mediální manipulace.

A dobré zprávy na závěr

Za prvé. Na rozdíl od doby před 20 lety dnes fungují i všeobecně dostupná alternativní média – servery jako Parlamentní listy nebo Protiproud. Jsou profesionální úrovní podstatně horší, neověřují informace, ale nepodléhají ani spontánní cenzuře. Je na čtenáři, aby rozlišil naprosté nesmysly od poměrně důležitých informací, jako např. referendum o nezávislosti Benátek, brutální potlačení pokojné demonstrace s téměř milionem účastníků v Paříži v lednu 2013 nebo schvalování „rámce pro podporu tolerance“ (A EUROPEAN FRAMEWORK NATIONAL STATUTE FOR THE PROMOTION OF TOLERANCE), což je dokument navrhující pozastavit občanská práva občanům kritizujícím feminismus a islám.

Za druhé. Příklad Spojených států Amerických ukazuje, že i neviditelná ruka médií může být nalomena, pokud se najde člověk dost odhodlaný, schopný a bohatý. Robert Murdoch skoupil nebo vybudoval řadu velkých médií, osobně hlídal názorové zaměření a vytvořil skutečnou alternativu. Ukázalo se, že lidé mají větší chuť sledovat a číst Murdochovo zpravodajství než média hlavního proudu a ukázalo se, že řada novinářů možnost v takových médiích pracovat vyloženě vítá. Pokus o průnik na britské ostrovy byl zastaven ráznou akcí politiků a intelektuálních elit, ale možná se najdou další. Nebo možná, že jsou Parlamentní listy zárodkem čehosi podobného u nás.

V demokracii není hlídacích psů a není lidí, kteří by mohli nestranně posuzovat své vlastní záležitosti. Je to právě tato iluze, co působí větší škody než jakákoliv mediální manipulace.

Za třetí. Nástup oligarchů má tu výhodu, že umožňuje alokovat odpovědnost. Mediální domy Mafra a Economia nejsou neutrální a všichni to vědí. Takže můžeme jasně definovat, že to jsou pánové Babiš a Bakala, kdo ve svých médiích horují pro válku s Ruskem (i když jejich osobní vyjádření jsou zdrženlivá) a u každého titulku si můžeme říct „U Babišů to vidí takto a u Bakalů takto.“

To je krok k tomu, aby velká média ztratila část své moci. Média nikdy nebudou spravedlivá a neutrální, ale mohou hrát menší roli. Nicméně v dohledné době s médii musíme počítat jako s jedním z klíčových hráčů spoluurčujících dění.  Osobně čekám, že až přijde Babišův pád, projeví se to mimo jiné vzpourou médií. Psi roztrhají svého pána.

Dokáže demokracie přežít i mainstreamová média? Stejně dobře bychom se mohli ptát, jestli kapitalismus dokáže přežít korporace. Pokud moc a finanční síla korporací přesáhne určitou úroveň, zlikvidují volný trh, a s ním i občanské svobody. S médii je tomu podobně. Malá nezávislá média jsou užitečná, ale pokud se stane, že několik velkých nakladatelských domů či televizních stanic opanuje scénu, svobodná společnost pravděpodobně nepřežije. Ale žádný nápad, jak to řešit, nemám.

(Předchozí díly: Charismatik zvedá mocNormalizujemeNárodní hospodářství je jako dobrá nálada)

 © Kulturní komise ČR, 2015

Číst 11980 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v MEDIOKRACIE

Související položky (podle značky)

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

   

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %