Akce Sázíme budoucnost by měla být rozšířena o výsadbu lesů zničených Bursíkovými Zelenými Doporučený

Zanedlouho budou takto vypadat lesy v celé zemi. Zachraňme naší zem před přeměnou v poušť řáděním bezohledných  ekologistů Zanedlouho budou takto vypadat lesy v celé zemi. Zachraňme naší zem před přeměnou v poušť řáděním bezohledných ekologistů

Naše zem je od 2.10.2019 bohatší o 150 stromů na podporu projektu „Sázíme budoucnost“ (www.sazimebudoucnost.cz )Poblíž obce Vyskeř v CHKO Český ráj poroste nová ovocná alej třešní, hrušek a švestek. Pozemky jsou ve vlastnictví obce a poskytují nádherný výhled do krajiny Českého ráje.  Cílem projektu "Sázíme budoucnost" je do pěti let vysadit 10 milionů stromů ve volné krajině mimo les. Může se do něj zapojit úplně každý, komu leží naše krajina na srdci. Každý občan může sázet a výsadby do projektu registrovat nebo  poslat peníze na výsadby, které pak zajistí dobrovolnické organizace. Jak vše shrnul premiér Andrej Babiš, který spolu s dobrovolníky alej vysázel: "Škála zapojení veřejnosti je široká a já chci všechny pozvat, aby se do tohoto bohulibého, ale také velmi užitečného projektu zapojili. Protože stromy potřebujeme pro naše přežití.“ Sto padesát stromů Ve Vyskeři bylo vysázeno na na připomenutí odkazu milovníka přírody indického prezidenta Mahátmy Gándhího u příležitosti jeho 150 výročí narození.

 Akce "Sázíme budoucnost " je první projekt, kdy dělají politici něco skutečně rozumného pro naší přírodu.

Dosud se tzv. ochránci přírody angažovali pouze ústně, jezdili po drahých sympóziích a konferencích, ale rýč či hrábě do rukou nevzali. Vzhledem k tomu jak pod vedením ministra životního prostředí  Martina Bursíka zničili za Topolánkovy vlády naše lesy výstavbou sídlišť pro kůrovce v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava, měli by se nyní zejména oni zapojit v pomoci lesníkům ve výsadbě lesů, aby se díky nim nestala i přes výše uvedenou bohulibou činnost současného premiéra a ministra životního prostředí naše zem pouštní krajinou spapanou Bursíkovými oblíbenými broučky. 

Žádná z dosavadních ekologických katastrof, které naši zemi v její moderní historii postihly, neměla a nebude nadále mít takový hrůzný dopad na podmínky života v naší zemi jako zánik lesů způsobený nikoliv změnou klimatu a oteplováním, jak se zbaběle snaží tito ekologisté vsugerovat veřejnosti, ale Bursíkovou novelizací zákona o ochraně přírody a krajiny ze dne 1.10.2008. 

Zatímco  před nástupem Bursíka na ministerstvo rozumní lesníci okamžitě každý kůrovcem nakažený strom porazili, zbytky spálili a šumavské lesy přežily staletí, vlastně tisíciletí, Bursíkova novelizace  zákona na ochranu krajiny a přírody zakázala přímo ze zákona v tzv. bezzásahových zónách v CHKO kácet kůrovcem napadené stromy a přikázala vše ponechat přirozenému vývoji. Konkrétně na Šumavě muselo být ponecháno na pospas kůrovci 229 000  kubíků nevytěženého napadeného dřeva. Když si uvědomíme, že z 1 kubík dřeva  se získá z jednoho stromu, jde o 229 000 zničených stromů. V roce 2008 přibylo veselým množením kůrovce v těchto zónách díky tomuto zákonu dalších 120 000, v roce 2009 dalších 129 000 a v roce 2010 ještě 550 000 stromů. Celkem tedy bylo v Bursíkových bezzásahových zónách bylo do nástupu nového ministra Tomáše Chalupy v roce 2011 kůrovcem zničeno 1 078 000  stromů. Připočteme-li k tomu poražené nakažené stromy v okolních zásahových zónách  2 700 000 poražených stromů, pak díky Martinu Bursíkovi bylo dos roku 2011 na Šumavě zničeno kolem 4 milionů stromů. Dá se uzavřít, že Bursík vybudoval pro kůrovce v těchto zónách přímo šumavský Manhattan a zničil tyto nejkrásnější části lesa šumavských lesů takřka stoprocentně.

Kdyby ale jeho řádění skončilo alespoň „jen“ tam, nebyla by to taková katastrofa, nedal se ale Bursík přesvědčit, že broučci neumějí číst a budou se šířit ze svých sídlišť i za hranice bezzásahových zón.  Bursík takto vybudoval prostor pro šíření kůrovce v plném rozsahu, zóna, nezóna.  Škoda způsobená tímto nekompetentním šíleným příkazem v žalobách se pohybovala  tehdy podle ministra Chalupy minimálně kolem 200 mil. Kč. Škoda na krajině byla nevyčíslitelná. Bylo proto děsivé, že tak zásadní proměna naší krajiny, která bude mít zcela jistě velmi negativní vliv na kvalitu života celých generací, probíhala až s výjimkami (viz např. článek KŮROVCOVÁ KALAMITA VIDĚNÁ OČIMA ZASTÁNCŮ ZDRAVÉHO ROZUMU) jaksi mimochodem, zcela za mlčení těch, kteří vládli. A po odchodu pana Chalupy z ministerstva se o ní nikdo nezajímal až v současnosti, když Bursíkovy broučci spapali už kusy lesů v celé zemi a je jasné, že odlesněná země bude dále vysychat, podléhat erozi, nastane sucho v celé zemi, zmizí spodní vody a klimatická změna se bude stále více prohlubovat. Pokud chce někdo vidět, jaké mohou být důsledky masového odlesnění země, stačí navštívit dnešní Řecko či Libanonkrajiny dříve zalesněné, v nichž žili slavní mořeplavci a stavitelé lodí, jimž padly tamní lesy za oběť. Dnes je to suchá polopoušť, kde má šanci vyrůst pouze kleč a křoviny.

Sídliště kůrovců vybudované ze Šumavy ministrem Bursíkem

Zabránit takovému osudu, aby z lesů celé země nezůstaly jen mrtvé pahýly či holiny, jako na Šumavě, bude nadlidský úkol a měli bychom jej brát všichni vážně. Výsadba 10 milionů stromů v krajině je opravdu skvělý projekt, ale sama na změnu naší země díky Bursíkovi v poušť nestačí. Musíme všichni společně za pomoci státu zachránit lesy před úplnou katastrofou a vyčistit je zóna nezóna od Bursíkových broučků. 

Tím naprosto nechci snižovat skvělý projekt „Sázíme budoucnost“ , k němuž se vracím:

Naše budoucnost je bohatší o dalších 150 stromů na podporu projektu „Sázíme budoucnost“ a k poctě Mahátmy Gándhího

První z řady 150 stromů - lípu srdčitou jako symbol české státnosti a svobody slavnostně vysadila na půdě Indického velvyslanectví v Praze už v červnu na Mezinárodní den životního prostředí indická velvyslankyně Narinder Chauhan, spolu s náměstkem Ministerstva životního prostředí Vladislavem Smržem. Společně tak oslavili 150. výročí narození Mahátmy Gándhího, kterého si letos celý svět připomíná i pro jeho inspirativní filozofii nenásilí a úctu k přírodě. Velvyslankyně Narinder Chauhanová k tomu uvedla: "Celý svět zná Gándhího filozofii a pojetí nenásilí. Mnohem méně jej ale známe jako velkého environmentalistu. Sázení stromů je dobrým způsobem, jak si tuto výjimečnou osobnost připomínat.”

"Ovocná alej u Vyskře je naším dalším příspěvkem pro ochranu klimatu a zdravější českou krajinu, ovzduší, přírodu i její biodiverzitu. Obohatí zdejší krajinu a zároveň posílí protierozní ochranu zemědělské půdy, zajistí také potravu mnoha opylovačům a poskytne útočiště pro drobnou zvěř, " uvedl další sázející ministr Richard Brabec a pokračoval: „Stromy jsou jedním ze základních prvků zdravého životního prostředí, zachycují prach a čistí ovzduší, pomáhají ale také zachycovat CO2."

Na výsadby stromů ve volné krajině mohou obce, ale i fyzické a právnické osoby žádat o dotace z programů Ministerstva životního prostředí. Úřad na sázení stromů poskytuje dotační podporu z Programu péče o krajinu již dlouhodobě (ZDE). Kromě výsadeb se z něj financují mj. výřezy náletových dřevin, sečení a pastva, péče o památné stromy. Ročně se jeho prostřednictvím dosud rozdělilo 100 – 150 milionů Kč a pro rok 2020 MŽP jeho rozpočet navýšilo na 300 milionů Kč. Současně k tomu dnes ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlásily dotační výzvu z Národního programu Životní prostředí, ze které mohou na sázení stromů ve městech a v urbanizovaném prostředí žádat o financování výsadeb obce, kraje, ale i spolky a komunity. Výzva byla zveřejněna právě dnes a příjem žádostí začne 14. října. K dispozici je 100 milionů korun.

Výsadby stromů za účasti zástupců vlády a MŽP a v rámci projektu „Sázíme budoucnost“ jsou v plném proudu. Dne 9. listopadu 2019 se pak MŽP přidá k dobrovolnickému sázení unikátní jubilejní Aleje svobody na oslavu 30 let od sametové revoluce. Na pozemcích obce Vestec vysází dobrovolníci 900 metrů dlouhou ovocnou alej. A doufejme, že budou stromy v dalších obcích přibývat a lidi místo každodenního kosení trávy budou v přírodě dělat něco užitečného. Vládě je nutno za tento projekt poděkovat. 

Zveřejněno v EKOTEROR

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Odebírejte Fragmenty

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %