Respekt si nejde vynutit a už vůbec ne běháním po ulicích ve sleepech Doporučený

  • úterý, srp 15 2017
  • Napsal(a)  Předsednictvo akce dost
respekt se získává úctou k člověku za jeho noblesní chování a pracovní výsledky respekt se získává úctou k člověku za jeho noblesní chování a pracovní výsledky

Respekt se nedá vynutit!    

(Akce D.O.S.T. k „festivalu“ neodůvodněné pýchy)

Od roku 2011 svolávají homosexualističtí aktivisté vždycky v půli srpna do matičky Prahy příznivce „gayské pýchy“ z celé republiky a přilehlé Evropy. Vzhledem k masivní politické podpoře, které se jejich „festival“ těší ze strany mocných, nemá valný smysl snažit se nějak překřičet propagandu, která tento podnik provází. Přesto je na místě věnovat i letošnímu ročníku Prague Pride několik slov, neboť jeho mediální prezentace tentokrát obsahuje dva zajímavé detaily, které stojí za komentář.

Na prvém místě je to podtitul „festivalu“ sdělující veřejnosti, že „Mezi tolerancí a respektem je velký rozdíl! “. Smysl tohoto hesla dovysvětlila v rozhovoru pro Lidové noviny ředitelka Prague Pride Kateřina Saparová následujícími slovy:

„My se letos celkově zabýváme tématem tolerance versus respekt. Jsme přesvědčení, že tolerance není ideální stav… To, o co usilujeme, je přijetí, akceptace, respekt.“ (LN, 6.8.2017)

Že aktivistům Prague Pride nejde o obhajobu tolerance k homosexuálům jsme v Akci D.O.S.T. věděli vždycky, nyní ovšem oni sami odhazují tuto masku, která jim je těsná, a drze žádají od většinové společnosti respekt, tedy úctu a vážnost. Za co vlastně?

 Lze samozřejmě najít důvody, proč si vážit konkrétního homosexuálního člověka, třeba proto, že je skvělý chirurg nebo umělec, ale ne pro samu jeho homosexualitu! To by byla urážka toho člověka. Namísto jeho kvalit by měla být zdrojem společenského uznání jeho „jinakost“? Jako u dvouhlavého telete v archaickém panoptiku?

A jak by se vlastně měl v praxi ten nárokovaný respekt projevit? Totální (a povinnou?) změnou většinové kultury? Přepisováním literatury, filmů a dětských pohádek? Leckde už k takovým věcem dochází. A právě před tím Akce D.O.S.T. varovala a varuje. Většina rozumných lidí, včetně mnohých homosexuálů, si totiž v takovém „krásném novém světě“ žít nepřeje.

Druhou důležitou „drobností“, která letos vybublala na povrch, jsou okolnosti vzniku prvního Prague Pridu v roce 2011. Akce D.O.S.T.  tehdy ve své kritice poukazovala na to, že u nás po podobném „festivalu“ není poptávka a že k nám byl celý ten projekt vnesen cizími aktivisty. Ředitelka Saparová to v uvedeném rozhovoru mimoděk potvrdila:

„Na začátku v tom týmu byla zhruba polovina cizinců ...ti nám pořád opakovali, jaké máme skvělé město a jaká je škoda, že tu nemáme Pride. …česká záležitost se z toho stala až hodně postupně. Ale na začátku to byl hodně důležitý impuls, to, že nás někdo popostrčil a řekl, udělejte tady tuhle akci, bude to skvělé, užijeme si to.

Co dodat? Aktivisté a účastníci Prague Pride si to určitě „užít“ mohou, po libosti. Mohou také, k vlastní hanbě a škodě, posloužit upevnění ohlupující diktatury politické korektnosti. Rozhodně si ale nemohou žádoucí respekt, vážnost a úctu na většinové společnosti vynutit. To totiž z principu nejde.

Předsednictvo Akce D.O.S.T.

www.akce-dost.cz

Zveřejněno v POLITIKA

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %