Vláda navzdory předchozím infomacím na evropských summitech kapitulovala Doporučený

Profesor Petr Fiala, předseda ODS Profesor Petr Fiala, předseda ODS snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty

Vítám pokračování schůze Sněmovny zabývající se migrací, protože vláda pokračuje v praxi, kdy v otázkách migrace a obecně zahraniční politiky aktivně nekomunikuje. Respektive každý ministr vlády si dělá, co chce, říká, co chce a přitom mezi sebou si zásadní skutečnosti nesdělují a premiér pro jistotu mlčí nebo mění názory ze dne na den. Připomínám, že premiéra zavazuje usnesení Sněmovny z února tohoto roku, které mu ukládá průběžně Sněmovnu informovat o postojích, které bude vláda zastávat na unijních jednáních.

Potřeba jasných informací o postojích, které ČR zastává, je o to důležitější v situaci, kdy česká vláda na evropských summitech kapitulovala poté, co Evropská unie a některé její členské státy neváhaly použít politiku nátlaku a mocenské převahy, aby byly přijaty povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků. Česká koaliční vláda se rozhodla tuto skutečnost, navzdory předcházejícím proklamacím, bez jakéhokoliv politického či soudního odporu pasivně přijmout. Touto svou nečinností ohrožuje budoucí možnost obhajoby našich zájmů v EU. 

Vládu jsme v jejím negativním postoji vůči kvótám podporovali, neboť jsme se domnívali, že si za svým odmítavým názorem pevně stojí a je ochotna jej hájit a tím hájit zájmy občanů ČR.
 
Ukazuje se však, že vláda hrála velkou evropskou komedii - na jedné straně ukázala veřejnosti a médiím, že bojuje proti kvótám, ale na druhou stranu, v okamžiku kdy došlo na lámání politického chleba, vzala vláda zpátečku, aby si v EU neudělala příliš mnoho nepřátel.
 
Pan premiér se asi bojí, že ho stihne podobný osud jako Roberta Fica, který neváhá slovenské občany hájit a evropská socialistická internacionála mu hrozí vyloučením, protože jeho smýšlení není dostatečně progresivní. Vicepremiér Andrej Babiš se možná zase obává, že pokud se vláda ozve, rozhněvá Evropskou komisi a ta zastaví příliv dotací do jeho podniků.
 
Jsem hluboce přesvědčen, že většinové přehlasování v otázce přijímání cizích příslušníků na našem území, tedy v otázce, která se bytostně týká bezpečnosti a suverenity naší země, je riskantním precedentem. A to není jen můj názor. To, že systém povinných kvót navržených Evropskou komisí je, cituji: „neakceptovatelný a může představovat rovněž nebezpečný precedent do budoucna“ jsou slova premiéra Sobotky z 18. června, tedy z minulé schůze Sněmovny k otázkám migrace. Ten samý Bohuslav Sobotka o 14 dní později veřejnosti sděluje, že vláda povinné kvóty bez protestů přijme a přijme tím tedy i vytvořený precedent. Z hlediska budoucí obhajoby našich zájmů v Evropské unii je použití, ale i tichá akceptace takového silového řešení ze strany vlády nepřijatelná. Hrozí totiž, že se silové přehlasování našich zájmů v EU stane „osvědčenou“ praxí a znemožní tak jakoukoliv možnost prosadit náš názor.
 
Pokud budeme tuto praxi akceptovat bez jakéhokoli odporu či obrany, reálně hrozí, že i nadále bude o otázkách naší národní suverenity a bezpečnosti rozhodovat unijní hlasovací koalice. Přitom premiér se 18. června na tomto místě dušoval, že trvá na tom, „že to musí být národní vlády, které mají mít šanci kontrolovat migrační toky do svých zemí a regulovat je“.
 
Další příležitostí, jak nám vnutit svou vůli v otázce migrace, bude jednání o návrhu Komise na permanentní přerozdělovací mechanismus. Jak se bude vláda bránit tomuto návrhu, když jeho princip již de facto připustila? Obávám se, že na tyto otázky je pozdě. Již několik týdnů před naším fiaskem na zasedání Rady EU jsem se ministrů vlády a premiéra opakovaně ptal, jaký bude postup vlády, pokud bude hrozit hlasování kvalifikovanou většinou a co vláda podnikne, pokud bude v otázkách přehlasována.
 
Buď jsem se nedozvěděl nic, nebo jsem byl panem ministrem Zaorálkem v našem společném televizním vystoupení osočen, že „straším lidi…, že česká vláda má situaci pod kontrolou“. Ministr zahraničí také dodal, že je „přesvědčen, že použití kvalifikované většiny v Evropské unii - to se používá na technické věci a použít ji na tuto výslovně politickou záležitost, je precedent, který by byl nebezpečí.“ Vypadá to, že pana ministra jeho partneři v použití kvalifikované většiny pěkně vyškolili. Stejný ministr Zaorálek dnes říká, že se tomuto precedentu nebudeme bránit, protože bychom se „vyoutovali pro další jednání“.
 
Český ministr zahraničí Zaorálek tedy nejenže srazil paty, ale nechal se do nohy střelit s tím, že si jako jednonohý český reprezentant vylepší svou startovací pozici. Tak určitě, chtělo by se říci. Taková česká diplomacie nehájí české zájmy, ale své bezproblémové fungování v Evropské unii, což vždy není jedno a to samé. V tomto okamžiku totiž nejde pouze o otázky migrace, ale o princip našeho budoucího fungování v EU.
 
Vláda se praxi silového hlasování v otázkách národního zájmu musí všemi politickými a právními prostředky bránit. Pokud vláda toto neučiní, zradí zájmy našich občanů a nevratně poškodí již tak nízkou důvěru v evropský integrační projekt. Bohužel dosavadní postup vlády důvěru nebudí. Neříkala o svém postoji k této záležitosti celou pravdu, nebyla a není v tak zásadní problematice jednotná.
 
Možnost efektivního prosazení našich zájmů padla za oběť nesouladu mezi členy vlády, kteří si mezi sebou nesdělují elementární informace mající vliv na taktiku vyjednávání. Premiér Sobotka v pořadu České televize 13. 9. řekl: „…naším cílem je, aby se o této věci (rozuměno kvótách) mluvilo na Evropské radě, ne, aby se ta věc uzavřela na úrovni ministrů vnitra nebo ministrů zahraničí. Čili chceme, aby se o tom jednalo na úrovni Evropské rady, tak jak se o tom jednalo v minulosti.“ 
 
Jak máme ale rozumět tomu, že pan Prouza, pravá ruka pana premiéra a tajemník pro evropské záležitosti, který má koordinovat českou evropskou politiku, 29. 9. v rozhovoru pro týdeník Respekt přiznal, že „záměr po neúspěšném červnovém jednání (jehož se premiér Sobotka účastnil) zněl, že dohodu uzavřou ministři vnitra, na jejichž jednání se rozhoduje hlasováním, a premiéři se pak budou věnovat skutečně důležitým věcem.“
 
Někdo z pánů veřejnosti lže. Asi se nechali inspirovat bývalým sociálně demokratickým premiérem Gyurcsányim, který prohlásil: „Lhali jsme ve dne, lhali jsme i v noci, abychom vyhráli volby.“ Sociální demokracii nepodezírám, že lžou kvůli volbám, ale proto, že chtějí mít klid od občanů, i od EU.
 
Pan premiér by si příště měl odpustit teatrální gesta, kdy vyprovází ministra vnitra na letiště před odletem na klíčové jednání Rady ministrů o kvótách, aby ho „morálně podpořil, protože ho čeká perný den.“ Bohužel si pánové nějak zapomněli sdělit, že den bude perný proto, že Poláci již nedrží jednotnou pozici V4, na které vláda tak stavěla. Premiér pak hrál překvapeného, i když vláda až na ministra vnitra o polském postoji, jak řekl státní tajemník Prouza, „věděla už tejden“, protože „ona volala premiérka našemu premiérovi, že stahujou svoji dohodu z V4“. 
 
A bylo by také správné, aby vláda veřejnosti sdělila, proč Poláci ze společné pozice vycouvali: Polsko počítá se zhoršením situace na Ukrajině a následnou migrační vlnou Ukrajinců. Vzhledem k tomu, že závěry jednání Rady ministrů neobsahují záruky toho, že kvóty nebudou opakovaně používány, a tak je velmi pravděpodobné, že kvóty a další počty migrantů budou jednou opět na stole, třeba na žádost Polska.
 
Na faktické úrovni tedy vláda svou pasivitou nepřímo obhajuje nesmyslné kvóty, které zde nejspíše budou natrvalo, přivedou na naše území neznámý počet lidí a přitom nebudou fungovat. Vzhledem k tomu, že debata o migrační krizi bude pokračovat, vyzývám vládu, aby na evropské úrovni prosazovala následující kroky, které ODS navrhuje již dlouhodobě a z nichž některé do usnesení PSP budeme navrhovat prostřednictvím paní poslankyně Němcové:
 
1) Žádáme vládu, aby trvala na odmítavém postoji k povinným kvótám a připojila k podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru, tak jak to ostatně avizoval místopředseda vlády Pavel Bělobrádek ("Pokud by Unie České republice vnutila povinné kvóty na přerozdělení běženců, podá Česká republika žalobu k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku."). Protlačením povinných kvót silou EU rezignovala na demokratické principy rozhodování. Je nutné, abychom byli v této otázce důslední a mohli tak čelit návrhu permanentní povinný přerozdělovací mechanismus.
 
2) Vláda musí odmítnout jakékoliv tlaky na sjednocení sociálních dávek pro běžence v zemích Evropské unie. Naopak, je třeba sociální výhody omezit a zvýšit tlak na integraci. Navíc hrozí, že sjednocování sociálních dávek se pak „přelije do nutnosti“ sjednocovat azylové řízení v celé EU, což je cesta směrem k evropskému superstátu. 
 
3) Vláda musí vyvíjet tlak na urychlenou změnu rozpočtu EU s cílem posílit zdroje na zlepšení životních podmínek uprchlíků v táborech mimo území EU. Pokud může Evropská unie na svůj administrativní chod vyčlenit 645 miliónů korun denně, je nutné, aby změnila své priority a našla rozpočtové zdroje na navýšení dnes schválené pomoci uprchlickým táborům, která má v současné době činit jednu miliardu euro.
 

To samé se týká rozpočtu ČR:

ČR dává dlouhodobě na rozvojovou spolupráci kolem 4 mld. Kč, což je 0,11 % HDP. Se vstupem do EU jsme se zavázali, že budeme dávat  do roku 2015, 0,33 % HDP, což je rozdíl kolem 10 mld. korun – právě o tolik zvýšila vláda své náklady na chod ministerstev. Vláda utrácí na provozních výdajích, ale takto důležitou oblast zanedbává. Koruna utracená v místě konfliktu a jeho okolí má sedminásobně vyšší cenu, než když je použita na řešení důsledků v ČR/EU.
 
Miigrační krize je především bezpečnostním problémem
 
Vláda by měla trvat na tom, že migrační krize je především bezpečnostním problémem, který má jednu ze svých zásadních příčin v nezvládnutí organizovaného zločinu na periferii Evropy. Je nutné potírat organizovaný zločin, pašeráctví a obchod s lidmi a důsledně chránit vnější hranice Unie.
 
EU se před čtvrt rokem dohodla na potápění/zabavování lodí pašeráků, ale zatím neudělala nic – místo vymýšlení kvót ať se Komise a Evropská externí služba činí na diplomatickém poli k získání mandátu OSN.
 
Na domácí půdě ODS navrhuje zpřísnění trestů za převádění nelegálních uprchlíků (nyní max. 5, respektive 8 let pro organizovanou skupinu) – například provozování hazardu má stejnou sazbu a shodneme se, že společenská nebezpečnost pašeráctví lidí je závažnější.
 
Vláda by měla trvat na dodržení harmonogramu dokončení tzv. hot-spotů na vnější hranici EU tak, aby se co nejdříve mohlo začít s identifikací a posuzováním oprávněnosti žádostí o mezinárodní ochranu.
Vláda by měla na evropské úrovni iniciovat unijní preventivní a informační kampaň, kterou by mohla iniciovat Evropská služba vnější akce. Konečně by k něčemu byla, když už nás ročně stojí 8 miliard euro.
 
EU by tak mohla využít svých delegací v subsaharských zemích a svého partnerství s Africkou unií, na Balkáně a Blízkém východě tak, aby mohla probíhat intenzivní preventivní komunikační kampaň ve zdrojových i cílových zemích.
 
Hlasování o kvótách jasně ukázalo na nebezpečí, které přináší současné nastavení rozhodovacích mechanismů v EU. Vláda premiéra Sobotky se svou podporou prohlubování procesu evropské integrace politická rizika nové praxe silového rozhodování jen prohlubuje.
 
Premiér při své květnové návštěvě Německa prohlásil, že evropskou integraci považuje za „ šťastný příběh“, který je „souborem nástrojů podepřených robustními institucionálními pilíři. Ovšem život jim dáváme my, samy o sobě bez naší práce a důvěry neobstojí“. 

Žádám proto premiéra, aby dal život těmto svým slovům a svou prací zvýšil důvěry v evropskou integraci ze strany občanů.

Ti si jistě svůj šťastný příběh také zaslouží tím, že vláda využije nejbližší možné příležitosti, kdy budou otevřeny smlouvy o fungování EU a aktivně se zasadí o právní změnu postavení České republiky v EU.

A zdůrazňuji, že nevolám po happy endu našeho členství v EU. Pro občany ČR chci takové podmínky členství v EU, která nám umožní zachovat autonomii v zásadních otázkách státní suverenity.

 

 

Zveřejněno v POLITIKA

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %