Zákony na referendum o vystoupení z EU a o odmítnutí kvót předloženy Parlamentu Doporučený

Soumrak nad Evropským parlamentem Soumrak nad Evropským parlamentem snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty

Poslanci za stranu Úsvit - Národní koalice (ÚNK) Marek Černoch, Olga Havlová, David Kádner, Martin Lank, Jana Hnyková a Karel Fiedler předložili 2. října Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrhy zákona o vystoupení z EU a odmítnutí kvót s odůvodněním, že nevěří vládě, že nás ochrání před imigrací rozpoutanou chybnou a nedomyšlenou proimigrační politikou kancléřky Merkelové a jejích Bruselských nohsledů.

 

IMAG1430

Podle předsedy strany Miroslava Lidinského jsou ministru Babišovi milejší dotace pro Agrofert a premiéru Sobotkovi zase víc záleží na přízni evropských socialistů než na blahu českých občanů, za které odpovídá. "Chceme se připojit k Velké Británii a Evropské unii jasně vzkázat, že se musí reformovat,“ řekl k návrhům zákonů pan Lidinský.

Předseda poslaneckého klubu ÚNK Marek Černoch předložil zákony s odůvodněním: „Odmítáme respektovat jakýkoli diktát Bruselu. Proto chceme, aby sami občané rozhodli o tom, že Česká republika nebude diktování Bruselu respektovat a obrátí se na Evropský soudní dvůr. Chci jasně říct, že my vládě nevěříme, že nás před imigranty ochrání. Naopak naše vláda kolaboruje s Bruselem, protože proti němu vůbec nebojuje.“

Referendum k imigračním kvótám Evropské unie obsahuje dvě otázky:

1. "Souhlasíte s tím, aby Česká republika nedodržovala jakýkoliv právní akt Evropské unie o relokacích žadatelů o mezinárodní ochranu?"

2."Souhlasíte s tím, aby Česká republika podala k Soudnímu dvoru žalobu proti každému právnímu aktu Evropské unie o relokacích žadatelů o mezinárodní ochranu?“

Referendum o evropské unii obsahuje otázku:

"Souhlasíte s tím, aby Česká republika podle článku 50 smlouvy o Evropské unii vystoupila z Evropské unie?“

Strana Úsvit-Národní koalice připravila tyto návrhy dvou referend ve spolupráci s Blokem proti Islámu. Po předložení sněmovně shání pro ně podporu napříč politickým spektrem. Věřme, že se naleznou čestní a slušní poslanci, kterým je osud jejich vlasti přednější než prebendy v Bruselu a podpoří tyto pro náš stát tolik důležité zákony. 

Zatím přivítali návrh  zákona o referendu o vystoupení z EU Svobodní.

Vyzývají vládu, aby zákon podpořila. Je ho však podle nich nezbytné doplnit o dva body:

  1. závaznost pro vládu ČR, která by v případě schválení měla být povinna bez odkladu oznámit vystoupení České republiky z Evropské unie na nejbližším zasedání Evropské rady;
  1. zákaz používání prostředků daňových poplatníků skrze stát i EU k financování kampaně před referendem. Referendum by mělo být férové

Svobodní podporují vystoupení ČR z EU od roku 2010 (viz https://web.svobodni.cz/clanky/svobodni-vystoupeni-z-eu-je-legitimni-cestou…), kdy vstoupila v platnost evropská ústava pokrytecky zvaná Lisabonská smlouva, která nebyla u nás ani podrobena schválení v referendu. Předseada Svobodných Petr Mach napsal knihu Jak vystoupit z EU. Od vstupu České republiky do EU se podle něj Evropská unie značně změnila a největší změna nastala právě přijetím Lisabonské smlouvy.

 

Přesné znění předloženého zákona naleznete dále:

ÚSTAVNÍ ZÁKON

ze dne ………………………………… 2015,

o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

ČÁST První

REFERENDUM O VYSTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY Z EVROPSKÉ UNIE

Čl. 1     

Obecné ustanovení

(1) O vystoupení České republiky z Evropské unie lze rozhodnout jen referendem.

(2) Otázka pro referendum zní: „Souhlasíte s tím, aby Česká republika podle článku 50 smlouvy o Evropské unii vystoupila z Evropské unie?“

(3) Právo hlasovat v referendu má každý svéprávný občan České republiky.

(4) Referendum a výsledek referenda vyhlašuje prezident republiky obdobným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.

Čl. 2     

Doba konání referenda

(1)  Mělo-li by se referendum konat v posledních 9 měsících před nejbližšími volbami do parlamentu, zastupitelstev krajů nebo obcí, prezidenta republiky nebo evropského parlamentu, vyhlásí ho prezident republiky tak, aby se konalo spolu s nimi, pokud prezident republiky nebo předseda senátu tyto volby dosud nevyhlásili.

(2)  Jsou-li volby dvoukolové, rozumí se volbami jejich první kolo.

(3)  Volbami podle odstavce 1 nejsou opakované, doplňovací nebo nové volby či hlasování.

(4)  Byly-li volby podle odstavce 1 již vyhlášeny, rozumí se nejbližšími volbami ty, které se konají v nejbližším dalším termínu.

Čl. 3

Opakované referendum

(1) Nebylo-li vystoupení České republiky z Evropské unie schváleno, smí návrh na vyhlášení referenda v téže věci podat vláda či společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně nejméně dvě pětiny senátorů.

(2) Návrh na vyhlášení referenda se podává prezidentu republiky.

(3) Referendum může být vyhlášeno nejdříve 2 roky po té, kdy v předchozím referendu nebylo vystoupení České republiky z Evropské unie schváleno.

Čl. 4     

Jsou-li splněny podmínky pro vyhlášení referenda, prezident republiky ho vyhlásí obdobně podle čl. 2; jestliže nikoliv, tak rozhodne, že referendum nevyhlásí.

Čl. 5

Výsledek referenda

Vystoupení České republiky z Evropské unie je v referendu schváleno, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.

Čl. 6     

(1) Zákon upraví další podmínky výkonu hlasovacího práva v referendu, jakož i podrobnosti navrhování, vyhlašování a konání referenda a vyhlašování jeho výsledku.

(2) K přijetí tohoto zákona je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

 

ČÁST DRUHÁ

Změna ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Čl. 7    

     Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a ústavního zákona č. 98/2013 Sb., se mění takto:

1.           V čl. 62 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) vyhlašuje referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie a jeho výsledek.“.

2.           V čl. 66 ve větě první a druhé písmeno „k)“ nahrazuje písmenem „l)“.

3.           V čl. 87 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:

„l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie nevyhlásí,

m) o tom, zda postup při provádění referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie je v souladu s ústavním zákonem o vystoupení České republiky z Evropské unie a se zákonem vydaným k jeho provedení.“.

 

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. 8     

Účinnost

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

 

Důvodová zpráva

Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Vzhledem k tomu, že Evropská unie přestala být mezinárodní organisací, kde se o zásadních otázkách rozhoduje konsensem, a přeměnila se na centralizovaný superstát, jeví se jako nezbytné znovu ověřit vůli lidu České republiky, zda si i nadále přeje, aby ČR byla členem této mezinárodní entity. Lisabonská reformní smlouva totiž dále prohloubila trend, že EU je supranacionální instituce s rozsáhlými federativními prvky, a prohloubila trend neustálého prohlubování evropské integrace. Výsledkem je kvalitativní proměna evropských společenství obdobná maastrichtské či amsterdamské smlouvě.

Vzhledem k tomu, že ústavodárce dodnes neprovedl článek 2 odst. 2 ústavy a obecná úprava celostátního referenda tak absentuje, je navrženo referendum obligatorní, decisní a monothematické. ČR k EU přistoupila na základě ad hoc referenda, o kterém bylo rozhodnuto v ústavním zákoně č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Jeví se proto jako žádoucí tento model zopakovat s tím, že tento vzor v ústavním zákoně č. 515/2002 Sb. byl modifikován na základě pozdějšího legislativního vývoje. Napříč celou osnovou jdou legislativně technické změny: Přirozená čísla jsou psány číslicemi, nikoliv slovně, neboť to ukládá článek 43 odst. 1 legislativních pravidel vlády. Další odchylky, věcné, vysvětluje zvláštní část důvodové zprávy.

Ústavní zákon č. 515/2002 Sb. byl proveden zákonem č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda). K vypracování prováděcího zákona však předkladatelé nepřistoupili, neboť se jedná o ryze technický předpis, jehož vypracováním by měla být pověřena vláda, která k tomu má dostatek expertů. Jeho mantinely stanoví právě ústavní zákon.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Odhad výdajů na toto referendum lze odvodit od nákladů na volby. Lze předpokládat výdaje ve výši 500 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že jde o iniciativní osnovu, předkladatelé nemají možnost tento odhad verifikovat. Skutečné náklady na referendum se budou odvíjet od toho, zda bude spojeno s volbami a jak bude vypadat prováděcí zákon, tj. struktura referendových komisí apod. V případě vazby na senátní volby bude úspora jen třetinová.

Zákon nemá dopad na rozpočet krajů a obcí.

Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami

Navrhované řešení je v souladu s článkem 50 smlouvy Evropské unii, který vystoupení členského státu z EU předvídá a reguluje jeho proceduru.

Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem

Podle článku 2 odst. 2 ústavy: „Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“ Předkladatelé se domnívají, že se tím míní pouze obecná úprava a že tedy ne každé referendum je nutno vyhlašovat ústavním zákonem. Vzhledem k tomu, že případné vystoupení z EU je zásadní státoprávní změna a že je zde precedens ve formě ústavního zákona č. 515/2002 Sb., zvolili překladatelé formu zákona ústavního.

Zvláštní část

K článku 1 

Toto ustanovení je stavebním kamenem a klíčovým prvkem osnovy. Odstavec 1 stanoví, že referendum je obligatorní vzhledem k tomu, že o přistoupení ČR k EU rovněž rozhodl lid přímo.

V odstavci 2 stanovená otázka pro referendum je více méně předurčena evropským právem.

V odstavci 3 se stanoví pasivní legitimace. Vzhledem k tomu, že již ústavní zákon č. 515/2002 Sb. stanovil podmínku zletilosti, přebírá se v modifikované podobě jako svéprávnost, neboť prostá zletilost pro výkon hlasovacího oprávnění nestačí. Ze znění odstavce 3 vyplývá, že hlasování je nutno umožnit i těm občanům ČR, kteří nepobývají v ČR, tj. jsou cizozemci. To už v dnešní době není takový problém a jsou s tím i zkušenosti.

Odstavec 4 stanoví, že referendum vyhlašuje hlava státu, což je obvyklá česká praxe pro lidová hlasování, zejména volby.

K článku 2 

Oproti článku 1 odst. 5 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. byla vazba na volby zcela přepracována. Především budou použity veškeré řádné volby, tj. včetně presidenta republiky, které v době schvalování ústavního zákona č. 515/2002 Sb. nebyly, ale i senátní. Jsou-li volby již vyhlášeny, byla by lhůta pro pořádání referenda příliš krátká. Lhůta pro vazbu na volby byla prodloužena na ¾ roku.

Nebudou-li se výjimečně konat žádné volby, prezident republiky bude mít diskreci, kdy referendum vyhlásí. Tu mu pravděpodobně omezí prováděcí zákon, ať již jde o dobu konání referenda mimo volby, nebo stanovením dne v týdnu určeného pro konání referenda, lhůty pro vytvoření referendových komisí atd.

Článek 3 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. není převzat, neboť se jednalo o technikálii do značné míry předurčenou vazbou na všechny možné typy voleb.

K článku 3 

Opakované referendum je již referendem fakultativním, nemusí se konat, nebude-li iniciováno. Oprávněnými iniciátory jsou vláda, společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně nejméně dvě pětiny senátorů. Jde o výčet obsažený v několika předchozích návrzích ústavních zákonů o referendu a zdůvodněný zastoupením rozhodujících politických orgánů státu. Iniciativu má v rukou vláda, ale i kvalifikované menšiny v obou komorách parlamentu. Ctěn je tak požadavek ochrany menšin vyjádřený v článku 6 ústavy.

Vzhledem k tomu, že principem je, že referendum vyhlašuje hlava státu, dodržuje se tento princip též u referenda opakovaného.

Ochranná doba je navržena poměrně krátká – jen 2 roky. Je to proto, neboť EU v poslední době zažívá bouřlivý negativní vývoj a ochranná doba by měla působit pouze jako clausula rebus sic stantibus. Stanovení delší ochrnné doby by tento princip ohrozilo.

K článku 4 

Rovněž článek 4 je oproti článku 4 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. zásadním způsobem přepracován tak, aby se vycházelo z modelu v článku 2.

K článku 5 

Oproti jiným osnovám zákonů o obecných referendech, úmyslně absentují quora, ať již povinné minimální účasti nebo povinného počtu oprávněných hlasujících pro. Stanovení povinné minimální účasti, v ČR pro referenda tak běžné, je v mezinárodním srovnání neobvyklé; v zemích EU jde vlastně jen o Itálii; povinného počtu oprávněných hlasujících pro, obvyklé na Slovensku, vede k příliš velkému počtu zmařených referend a je pobídkou nehlasovat, místo vyjádření své vůle jednoznačným hlasováním. Zvolená varianta odpovídá volebnímu procesu. Ponechává se tak zcela na voličích, zda se hlasování zúčastní čili nic; pokud však hlasovat nepřijdou, neovlivní výsledek referenda – rozhodnutí tak přenechávají aktivním občanům.

Nepřebírá se článku 5 odst. 2 ústavního zákona č. 515/2002 Sb., protože vystoupení České republiky z Evropské unie je podle článku 50 smlouvy o Evropské unii dvoufasové. Nejprve podle odstavce 2 ČR na základě kladného výsledku referenda oznámí svůj záměr vystoupit Evropské radě. Výsledkem jednání ČR s EU bude dohoda o podmínkách vystoupení ČR z EU. Ta sice bude podléhat ratifikaci, ale souhlas s ní již nebude udělovat lid přímo, ale Parlament.

K článku 6 

V odstavci 1 se stanoví zmocnění či pokyn pro vydání prováděcího zákona. Jedná se zejména o náležitosti návrhu na vyhlášení referenda a způsob jeho doručení prezidentu republiky, vyhlášení referenda ve Sbírce zákonů, organisaci a termíny referenda a vyhlašování jeho výsledku ve Sbírce zákonů. Vzhledem k tomu, že prováděcí zákon je organický, je podle odstavce 2 třeba k jeho schválení souhlasu obou komor parlamentu.

K článku 7 

Návrh změn ústavy promítá nové role dotčených ústavních orgánů. Jedná se svou povahou o technické změny.

K článku 8 

Legisvakační lhůta se stanoví s ohledem na to, že by vláda měla připravit rovněž prováděcí zákon.

 

V Praze dne 1. říjen 2015

Marek Černoch v. r.

Olga Havlová v. r.

David Kádner v. r.

Martin Lank v. r.

Jana Hnyková v. r.

Karel Fiedler v. r.

 

 

ÚSTAVNÍ ZÁKON

ze dne ………………………………… 2015,

o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

ČÁST První

REFERENDUM O VYSTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY Z EVROPSKÉ UNIE

Čl. 1     

Obecné ustanovení

(1) O vystoupení České republiky z Evropské unie lze rozhodnout jen referendem.

(2) Otázka pro referendum zní: „Souhlasíte s tím, aby Česká republika podle článku 50 smlouvy o Evropské unii vystoupila z Evropské unie?“

(3) Právo hlasovat v referendu má každý svéprávný občan České republiky.

(4) Referendum a výsledek referenda vyhlašuje prezident republiky obdobným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.

Čl. 2     

Doba konání referenda

(1)  Mělo-li by se referendum konat v posledních 9 měsících před nejbližšími volbami do parlamentu, zastupitelstev krajů nebo obcí, prezidenta republiky nebo evropského parlamentu, vyhlásí ho prezident republiky tak, aby se konalo spolu s nimi, pokud prezident republiky nebo předseda senátu tyto volby dosud nevyhlásili.

(2)  Jsou-li volby dvoukolové, rozumí se volbami jejich první kolo.

(3)  Volbami podle odstavce 1 nejsou opakované, doplňovací nebo nové volby či hlasování.

(4)  Byly-li volby podle odstavce 1 již vyhlášeny, rozumí se nejbližšími volbami ty, které se konají v nejbližším dalším termínu.

Opakované referendum

Čl. 3     

(1) Nebylo-li vystoupení České republiky z Evropské unie schváleno, smí návrh na vyhlášení referenda v téže věci podat vláda či společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně nejméně dvě pětiny senátorů.

(2) Návrh na vyhlášení referenda se podává prezidentu republiky.

(3) Referendum může být vyhlášeno nejdříve 2 roky po té, kdy v předchozím referendu nebylo vystoupení České republiky z Evropské unie schváleno.

Čl. 4     

            Jsou-li splněny podmínky pro vyhlášení referenda, prezident republiky ho vyhlásí obdobně podle čl. 2; jestliže nikoliv, tak rozhodne, že referendum nevyhlásí.

Čl. 5     

Výsledek referenda

Vystoupení České republiky z Evropské unie je v referendu schváleno, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.

Čl. 6     

(1) Zákon upraví další podmínky výkonu hlasovacího práva v referendu, jakož i podrobnosti navrhování, vyhlašování a konání referenda a vyhlašování jeho výsledku.

(2) K přijetí tohoto zákona je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

ČÁST DRUHÁ

Změna ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Čl. 7     

     Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a ústavního zákona č. 98/2013 Sb., se mění takto:

  1. 1.           V čl. 62 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) vyhlašuje referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie a jeho výsledek.“.

  1. 2.           V čl. 66 ve větě první a druhé písmeno „k)“ nahrazuje písmenem „l)“.
  2. 3.           V čl. 87 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:

„l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie nevyhlásí,

m) o tom, zda postup při provádění referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie je v souladu s ústavním zákonem o vystoupení České republiky z Evropské unie a se zákonem vydaným k jeho provedení.“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. 8     

Účinnost

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Důvodová zpráva

Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Vzhledem k tomu, že Evropská unie přestala být mezinárodní organisací, kde se o zásadních otázkách rozhoduje konsensem, a přeměnila se na centralizovaný superstát, jeví se jako nezbytné znovu ověřit vůli lidu České republiky, zda si i nadále přeje, aby ČR byla členem této mezinárodní entity. Lisabonská reformní smlouva totiž dále prohloubila trend, že EU je supranacionální instituce s rozsáhlými federativními prvky, a prohloubila trend neustálého prohlubování evropské integrace. Výsledkem je kvalitativní proměna evropských společenství obdobná maastrichtské či amsterdamské smlouvě.

Vzhledem k tomu, že ústavodárce dodnes neprovedl článek 2 odst. 2 ústavy a obecná úprava celostátního referenda tak absentuje, je navrženo referendum obligatorní, decisní a monothematické. ČR k EU přistoupila na základě ad hoc referenda, o kterém bylo rozhodnuto v ústavním zákoně č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Jeví se proto jako žádoucí tento model zopakovat s tím, že tento vzor v ústavním zákoně č. 515/2002 Sb. byl modifikován na základě pozdějšího legislativního vývoje. Napříč celou osnovou jdou legislativně technické změny: Přirozená čísla jsou psány číslicemi, nikoliv slovně, neboť to ukládá článek 43 odst. 1 legislativních pravidel vlády. Další odchylky, věcné, vysvětluje zvláštní část důvodové zprávy.

Ústavní zákon č. 515/2002 Sb. byl proveden zákonem č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda). K vypracování prováděcího zákona však předkladatelé nepřistoupili, neboť se jedná o ryze technický předpis, jehož vypracováním by měla být pověřena vláda, která k tomu má dostatek expertů. Jeho mantinely stanoví právě ústavní zákon.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Odhad výdajů na toto referendum lze odvodit od nákladů na volby. Lze předpokládat výdaje ve výši 500 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že jde o iniciativní osnovu, předkladatelé nemají možnost tento odhad verifikovat. Skutečné náklady na referendum se budou odvíjet od toho, zda bude spojeno s volbami a jak bude vypadat prováděcí zákon, tj. struktura referendových komisí apod. V případě vazby na senátní volby bude úspora jen třetinová.

Zákon nemá dopad na rozpočet krajů a obcí.

Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami

Navrhované řešení je v souladu s článkem 50 smlouvy Evropské unii, který vystoupení členského státu z EU předvídá a reguluje jeho proceduru.

Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem

Podle článku 2 odst. 2 ústavy: „Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“ Předkladatelé se domnívají, že se tím míní pouze obecná úprava a že tedy ne každé referendum je nutno vyhlašovat ústavním zákonem. Vzhledem k tomu, že případné vystoupení z EU je zásadní státoprávní změna a že je zde precedens ve formě ústavního zákona č. 515/2002 Sb., zvolili překladatelé formu zákona ústavního.

Zvláštní část

K článku 1 

Toto ustanovení je stavebním kamenem a klíčovým prvkem osnovy. Odstavec 1 stanoví, že referendum je obligatorní vzhledem k tomu, že o přistoupení ČR k EU rovněž rozhodl lid přímo.

V odstavci 2 stanovená otázka pro referendum je více méně předurčena evropským právem.

V odstavci 3 se stanoví pasivní legitimace. Vzhledem k tomu, že již ústavní zákon č. 515/2002 Sb. stanovil podmínku zletilosti, přebírá se v modifikované podobě jako svéprávnost, neboť prostá zletilost pro výkon hlasovacího oprávnění nestačí. Ze znění odstavce 3 vyplývá, že hlasování je nutno umožnit i těm občanům ČR, kteří nepobývají v ČR, tj. jsou cizozemci. To už v dnešní době není takový problém a jsou s tím i zkušenosti.

Odstavec 4 stanoví, že referendum vyhlašuje hlava státu, což je obvyklá česká praxe pro lidová hlasování, zejména volby.

K článku 2 

Oproti článku 1 odst. 5 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. byla vazba na volby zcela přepracována. Především budou použity veškeré řádné volby, tj. včetně presidenta republiky, které v době schvalování ústavního zákona č. 515/2002 Sb. nebyly, ale i senátní. Jsou-li volby již vyhlášeny, byla by lhůta pro pořádání referenda příliš krátká. Lhůta pro vazbu na volby byla prodloužena na ¾ roku.

Nebudou-li se výjimečně konat žádné volby, prezident republiky bude mít diskreci, kdy referendum vyhlásí. Tu mu pravděpodobně omezí prováděcí zákon, ať již jde o dobu konání referenda mimo volby, nebo stanovením dne v týdnu určeného pro konání referenda, lhůty pro vytvoření referendových komisí atd.

Článek 3 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. není převzat, neboť se jednalo o technikálii do značné míry předurčenou vazbou na všechny možné typy voleb.

K článku 3 

Opakované referendum je již referendem fakultativním, nemusí se konat, nebude-li iniciováno. Oprávněnými iniciátory jsou vláda, společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně nejméně dvě pětiny senátorů. Jde o výčet obsažený v několika předchozích návrzích ústavních zákonů o referendu a zdůvodněný zastoupením rozhodujících politických orgánů státu. Iniciativu má v rukou vláda, ale i kvalifikované menšiny v obou komorách parlamentu. Ctěn je tak požadavek ochrany menšin vyjádřený v článku 6 ústavy.

Vzhledem k tomu, že principem je, že referendum vyhlašuje hlava státu, dodržuje se tento princip též u referenda opakovaného.

Ochranná doba je navržena poměrně krátká – jen 2 roky. Je to proto, neboť EU v poslední době zažívá bouřlivý negativní vývoj a ochranná doba by měla působit pouze jako clausula rebus sic stantibus. Stanovení delší ochrnné doby by tento princip ohrozilo.

K článku 4 

Rovněž článek 4 je oproti článku 4 ústavního zákona č. 515/2002 Sb. zásadním způsobem přepracován tak, aby se vycházelo z modelu v článku 2.

K článku 5 

Oproti jiným osnovám zákonů o obecných referendech, úmyslně absentují quora, ať již povinné minimální účasti nebo povinného počtu oprávněných hlasujících pro. Stanovení povinné minimální účasti, v ČR pro referenda tak běžné, je v mezinárodním srovnání neobvyklé; v zemích EU jde vlastně jen o Itálii; povinného počtu oprávněných hlasujících pro, obvyklé na Slovensku, vede k příliš velkému počtu zmařených referend a je pobídkou nehlasovat, místo vyjádření své vůle jednoznačným hlasováním. Zvolená varianta odpovídá volebnímu procesu. Ponechává se tak zcela na voličích, zda se hlasování zúčastní čili nic; pokud však hlasovat nepřijdou, neovlivní výsledek referenda – rozhodnutí tak přenechávají aktivním občanům.

Nepřebírá se článku 5 odst. 2 ústavního zákona č. 515/2002 Sb., protože vystoupení České republiky z Evropské unie je podle článku 50 smlouvy o Evropské unii dvoufasové. Nejprve podle odstavce 2 ČR na základě kladného výsledku referenda oznámí svůj záměr vystoupit Evropské radě. Výsledkem jednání ČR s EU bude dohoda o podmínkách vystoupení ČR z EU. Ta sice bude podléhat ratifikaci, ale souhlas s ní již nebude udělovat lid přímo, ale Parlament.

K článku 6 

V odstavci 1 se stanoví zmocnění či pokyn pro vydání prováděcího zákona. Jedná se zejména o náležitosti návrhu na vyhlášení referenda a způsob jeho doručení prezidentu republiky, vyhlášení referenda ve Sbírce zákonů, organisaci a termíny referenda a vyhlašování jeho výsledku ve Sbírce zákonů. Vzhledem k tomu, že prováděcí zákon je organický, je podle odstavce 2 třeba k jeho schválení souhlasu obou komor parlamentu.

K článku 7 

Návrh změn ústavy promítá nové role dotčených ústavních orgánů. Jedná se svou povahou o technické změny.

K článku 8 

Legisvakační lhůta se stanoví s ohledem na to, že by vláda měla připravit rovněž prováděcí zákon.

 

V Praze dne 1. říjen 2015

 Marek Černoch v. r.

Olga Havlová v. r.

David Kádner v. r.

Martin Lank v. r.

Jana Hnyková v. r.

Karel Fiedler v. r.

Svobodní podporují návrh zákona o referendu o vystoupení ČR z EU


Praha, 5. října 2015

Skupina poslanců navrhla vydání ústavního zákona o referendu o vystoupení ČR z EU (viz *1). Svobodní podporují vystoupení ČR z EU od roku 2010 (viz *2), kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.


Od vstupu České republiky do EU se Evropská unie značně změnila a největší změna (Lisabonská smlouva) nebyla ani podrobena schválení v referendu.

Svobodní návrh tohoto zákona vítají a vyzývají vládu, aby ho podpořila. Zákon je však nezbytné doplnit o:

 

  1. závaznost pro vládu ČR, která by v případě schválení měla být povinna bez odkladu oznámit vystoupení České republiky z Evropské unie na nejbližším zasedání Evropské rady;

 

  1. zákaz používání prostředků daňových poplatníků skrze stát i EU k financování kampaně před referendem. Referendum by mělo být férové!


Odkazy:

*1) http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=620&CT1=0
*2) https://web.svobodni.cz/clanky/svobodni-vystoupeni-z-eu-je-legitimni-cestou…

 

 

Republikové předsednictvo Svobodných

 

 

 

Kontakt:

Kateřina Kašparová

tisková mluvčí Svobodných

 

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon: 736 530 384
www.svobodni.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zveřejněno v POLITIKA

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %