Fragmenty - Církev vytváří morálku národa
Super User

Super User

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Mauris hendrerit justo a massa dapibus a vehicula tellus suscipit. Maecenas non elementum diam.
URL internetové stránky: http://smartaddons.com Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
14. 7. 2019 10:21

Je smutné  že i tak slavnostní chvíle jakou byly dny plné oslav u příležitosti příchodu v roce 863 sv. Cyrila Metoděje  na Velehrad, se pro některé soudobé politiky staly vhodnou příležitostí, jak si na ní přihřát svoji politickou polívčičku. Snad nejubožeji to předvedl zřejmě za vydatné pomoci svého letitého holdujícího "poradce Johnyho Walkera" Miroslav Kalousek, který se pustil do Tomia Okamury slovy: „Ten příběh mě nepřestane fascinovat. Dva špičkoví vědci své doby opustí pohodlí a vydají se pěšky do divočiny. Za pár let tu založí kulturu, z níž čerpáme dodnes. Zaplaťpánbůh nebyl Rastislav členem SPD, to by do země žádné imigranty nepustil.“  V jeho fanatismu mu dokonce nevadilo, že nazval významné pozvané hosty Velkomoravského knížete Rostislava, svaté bratry Cyrila  a Metoděje, imigranty. To, že si díky svému "poradci"  Johny Walkerovi plete pan Kalousek už léta  nacionalismus se šovinismem a fašismus s pravicí je známo. Nyní doplnil seznam neznalostí o další neznalost - popletl si pozvané vysoce vzdělané hosty hlavy státu knížete Rostislava s nikým nezvanými nelegálně příchozími nevzdělanými imigranty. Co na tom, hlavně když mohl očernit nenáviděného politického nepřítele podobně jako to činil např. s někdejším předsedou Akce D.O.S.T. Ladislavem Bátorou a mnoha dalšími politiky či novináři.

26. 5. 2011 16:46

Integer nisl Pellentesque In id metus laoreet dignissim vel. Lacinia Sed convallis urna lacus interdum sagittis velit Nulla neque aliquet. Sed augue orci et libero sapien dui.

26. 5. 2011 16:46

Puspen disse at libero porttitor nisi aliquet vulputate vitae at velit. Aliquam eget arcu magna, vel congue dui. Nunc auctor mauris tempor leo aliquam vel porta ante.

31. 1. 2019 13:00

Velký maďarský revoluční a lyrický básník, představitel revolučního romantismu, revolucionář Sándor Petöfi bojoval a položil život za svobodu svého národa sice v roce 1848, ale určitě by souhlasil, že svoboda, která byla důležitá v jeho éře, není o nic méně důležitá dnes a jistě  by byl hrdý na to, že si ho jeho národ tak cení, že cena, kterou uděluje maďarská Nadace pro výzkum historie a společnosti střední a východní Evropy za oceňování úsilí osobností bojujících za svobodu ve střední Evropě nese jeho jméno - Petöfiho cena. Je velkou poctou pro našeho bývalého prezidenta Klause, že ho Maďaři udělením této ceny zařadili po bok tohoto jejich národního hrdiny, jehož báseň "Píseň národa" byla manifestační písní revoluce v březnu 1848 vůči Rakouskému císařství. A nejen že složil báseň revoluce. Když zasáhlo vojensky Rusko proti revoluci, vlastenec Petőfi se dobrovolně přihlásil ve svých 26 letech jako válečný zpravodaj do oddílů maďarské armády, kde v boji za své ideály položil život. Naposledy byl spatřen 31. července 1849 u Segešváru.

30. 1. 2019 14:22

Přiznám se, že když jsem šla na 25. Hovory na pravici pořádané Akcí D.O.S.T. pod názvem Český stát v područí globalismu – jak z něj ven?, řekla jsem si v duchu, že odpověď znám – vystoupit z EU a nenechat si jako svobodný stát vnucovat všechny její nabídky bez rozmyslu. Nebýt skvělého obsazení panelisty Tomášem Břicháčkem, Jiřím Kobzou, Ivem Strejčkem a Michalem Semínem, tak jsem zůstala hezky doma u počítače a psala rovnou článek o globalistické hydře, která předstírá dobro pro náš lepší život, a přitom její obětí je smrtící jako obětí železné panny. Díky výše uvedeným pánům jsem ale šla a nelitovala jsem. A to nejen díky tomu, co jsem si od nich vyslechla, ale i proto, že tyto Hovory byly unikátní v několika věcech.

26. 1. 2019 14:32

K ideologické výbavě před volbami do Evropského parlamentu patří také naparování a vytahování představitelů politických stran. Mezi největší namachrovance nyní patří předseda Pirátů Ivan Bartoš, který se holedbá, že se svou pochybnou straničkou o síle 900 rumem a drogami posilněných bukanýrů porazí všechny osvědčené posádky bitevníků a torpédoborců na celém širém moři. Bartošovu komickou partičku povede zcela neznámý floutek Marcel Kolaja. Další uchazeči o lídra si už předem nadávali po pirátsku do "zmrdů". Věřím, že podobných existencí bude pirátská kandidátka plná. Lidí, kterým chybí už i elementární lidská slušnost, tak jak po nich chtít morální kredit a charakterové vlastnosti. Těžko! Přitom se od Pirátů pomalu  nastává odvracení i jejich kamarádíčků z Kliniky a dalšího aktivistického neomarxistického podhoubí, pro které už příliš zavánějí systémem, proti kterému tolik horují a urputně bojují. Dredatý pirátský boss je přesvědčený, že jeho strana konvenuje dokonce i starším lidem a svou ideovou neukotveností  může oslovit většinu společnosti. Jenže něco chtít a něco získat, to jsou dvě rozdílné věci. 

11. 12. 2018 10:57

Název semináře akce D.O.S.T. Český stát v područí globalismu. Jak z něj ven? [1] vůbec s područím globalismu  nepolemizuje. Považuje to za hotovou věc. Zdá se tedy, že  jedinou otázkou k diskusi je, jak z tohoto područí ven. Ale takto bychom si to zjednodušovat neměli. Základní schéma mého dnešního vystoupení je tedy následující:

  1. Nejprve si definujme, co oním globalismem pro potřeby naší diskuse rozumíme.
  2. Pokud se shodujeme na obecnější definici obsahu globalismu, vyplývá z analýzy české společnosti, že jsme v jeho područí (jak tvrdí název semináře)?
  3. A pokud se shodneme, že jsme v područí globalismu, jak tedy ven z tohoto područí

Pro první zjednodušení bychom měli přijmout rozdělení na globalizaci ekonomickou a globalizaci politickou. Toto rozdělení v žádném případě neznamená, že tyto dva fenomény spolu nijak nesouvisí, že existují vedle sebe paralelně a nezávisle na sobě. To jistě pravda není. Nicméně tohoto dělení používá výhradně pro zjednodušení naší dnešní debaty, a pro zjednodušení také připomínám, že se globalizací ekonomickou dnes nehodlám zabývat.

16. 11. 2018 7:24
Replika Tomáše Halíka na můj text, kterým jsem reagoval na jeho článek v Lidových novinách (z 13. 10. 2018), v němž napadl prof. Piťhu a jeho letošní svatováclavské kázání, je chudá svým obsahem, ale o to agresivnější v osobních útocích a ve své manipulaci podstaty vzniklého sporu. Nejde – alespoň z mé strany určitě ne – o osobní nebo prestižní spor. Je to součást vážného, věcného střetu o směřování západní civilizace a o naši budoucnost, i když to tak T. Halík nechce interpretovat. Jeho druhý text na toto téma (v Lidových novinách dne 31. října, byl publikován i na Neviditelném psu 2. listopadu 2018) je zřetelným posunem. Nevím, jestli k lepšímu. Jeho autor, mistrovsky ovládající marxistickou dialektiku (ve které byl evidentně vzdělán a vychován a v níž jakýkoli výrok zároveň platí i neplatí). Bez velkých skrupulí a bez jakéhokoli začervenání se ustupuje. Jeden z mnoha komentátorů jeho textu mi v osobní korespondenci napsal: „Halík prostě bere zpátečku“.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %