Příznačně na svého lídra Miroslava Kalouska páchá TOP 09 atentát, a to již před volbami. Zdá se totiž, že tento politický subjekt dospěl ke svému politickému konci. Kouzlo knížecí fajfky vyvanulo stejně jako tabákový dým. Miroslav Kalousek představuje zkušeného politického šíbra a matadora spojeného s mnohými aférami a jevy, které zřejmě drtivá většina občanů odsuzuje. TOP 09 nezachrání ani mladý politický elév s exotickým zjevem a nulovými životními zkzšenostmi, kterým je teplický radní Dominik Feri. Stejně jako pokus o vstřebání malých a nevýznamných politických stran, o jejich existenci běžní voliči nemají ani ponětí. Ne náhodou se heslo NEUHNEME přepisuje na NEUSNEME a název strany na SMRT 0,9 ( myšleno procent).

Většina tuzemských politických caus má jednoho společného jmenovatele: Výsledky jejich šetření jdou do ztracena a nejsou označeni konkrétní viníci. O vyvození politické odpovědnosti v nejvyšších politických patrech ani nemluvě. Lithiová causa je v tomto směru přímo ukázkovou. Opozice i koalice jsou v tomto směru zajedno, že oni za to nemohou. Koaliční partneři přehazují odpovědnost jeden na druhého a o to více křičí. Holt potrefené husy. Nepochybně čistí v této cause jsou jen SPD a KSČM, kteří se snaží o nestranné a nezávuslé prošetření této cause. Společně přišli také před úřad vlády podpořit starostu dotčené obce, který osobně předával svůj písemný protest procházejícím členům vlády.

Blíží se okamžik, kdy se většina z nás v roli voličů vypraví do volebních místností. Než k tomuto slavnostnímu okamžiku dojde, rád bych zde připomenul několik skutečností a faktů s průběhem voleb bezprostředně souvisejících (řadu z nich stanoví zákon č. 247/199 Sb. O volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Starosta obce by měl v rámci povinnosti uložené mu ohledně informovanosti voličů zveřejnit způsobem v místě obvyklým nejpozději 15 dnů přede dnem voleb oznámení o době a místě konání voleb v obci. Pokud je na území obce zřízeno více volebních okrsků, pak uvede, které části obce náleží do jednotlivých okrsků. V oznámení se uvedou také adresy jednotlivých volebních místností. Prakticky se příslušný okrsek nachází na místě obvyklém, kde je volič zvyklý volit. Pokud náhodou volič zabloudí do jiné komise. Nemusí zoufat, přítomní členové volební komise ho navedou a poradí, kam směřovat své kroky.

V pátek 6. října 2017 se za účasti několika desítek diváků uskutečnil na pražském Žofíně nezávislý seminář nazvaný „Evropská civilizační krize“, který pojednával o hrozbě, kterou pro Evropu představuje současná migrační krize a Islám coby politická ideologie. Vystoupili na něm v následujícím pořadí tyto 4 řečníci: Benjamin Kuras, Mgr. Jiří Kobza, JUDr. Klára Samková a Milan Bubeníček. Zde jsou podstatné myšlenky a informace z jejich obsáhlých vystoupení.

Každý má právo na to, aby svobodně zaujímal a šířil své názory. Takové právo nelze upřít nikomu. Tak by to mělo ve svobodné a demokratické společnosti mělo platit, respektive je alespoň deklarováno a zakotveno v Ústavě. V tomto směru nejsou žádnou výjimkou ani spisovatelé, umělci a zpěváci, u kterých navíc mnozí očekávají, že budou svědomím národa. Bohužel je tomu právě naopak, když už po desetiletí naše kulturní fronta platí za esencionálně čistý symbol kolaborace a zrady. Přirozeně mimo čestné a nepočetné výjimky, které by šlo spočítat na prstech jedné ruky.

Novinářka a lidskoprávní aktivistka Saša Uhlová objevila bez přehánění Ameriku. Ano, řada lidí pracuje v nedůstojných podmínkách, za bídný plat a na hranici bídy. To je bezesporu pravda. O tom se ví a mluví již delší dobu, stačí jen opustit sociální bublinu salónních levičáků z pražských kavárnách snící svůj sen o pomoci prostřednictvím utopických představ zbídačenému proletariátu, který za poctivou práci nedostává odpovídající plat.

Sama Uhlová si to také vyzkoušela. Možná poprvé v životě přičichla ke skutečné práci. Podobně jako jiní levicoví aktivisté pochází z disidentské prominentní rodiny a narodila se se zlatou lžičkou v ruce. Navíc její angažovaný výzkum byl zafinancován tučným grantem, ze kterého zbylo i na chůvu pro děti. To se obyčejnému pracujícímu nepoštěstí.

Měl  jsem velké štěstí, že jsem mohl osobně poznat našeho posledního parašutistu, vojáka tělem a duší, poctivého a věrného vlastence ze staré školy. Takoví lidé se už dnes nerodí. Proslul zejména jako příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války a jako příslušník paradesantního výsadku Platinum-Pewter. Byl nositelem řady medailí a vyznamenání: pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie, československé medaile za zásluhy, medaile za hrdinství, československé medaile za chrabrost před nepřítelem, československého válečného kříže 1939, československé medaile za zásluhy I. stupně, medaile za hrdinství, kříže obrany státu ministra obrany České republiky a řádu Bílého lva.

Od počátku vyhlášení kandidatury Jiřího Drahoše na prezidentský úřad se jasně ukazuje, že dotyčný adept se profiluje na temné straně síly. Jde o predestinovaného bílého koně ve službách elit a světovládných korporací. Ne náhodou se Jiří Drahoš jako u jedné z prvních organizací ucházel o podporu rotariánů, kterou obratem obdržel. Nevyrazil mezi dělníky, zemědělce nebo včelaře. Náhoda? Těžko!