Měl  jsem velké štěstí, že jsem mohl osobně poznat našeho posledního parašutistu, vojáka tělem a duší, poctivého a věrného vlastence ze staré školy. Takoví lidé se už dnes nerodí. Proslul zejména jako příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války a jako příslušník paradesantního výsadku Platinum-Pewter. Byl nositelem řady medailí a vyznamenání: pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie, československé medaile za zásluhy, medaile za hrdinství, československé medaile za chrabrost před nepřítelem, československého válečného kříže 1939, československé medaile za zásluhy I. stupně, medaile za hrdinství, kříže obrany státu ministra obrany České republiky a řádu Bílého lva.

Od počátku vyhlášení kandidatury Jiřího Drahoše na prezidentský úřad se jasně ukazuje, že dotyčný adept se profiluje na temné straně síly. Jde o predestinovaného bílého koně ve službách elit a světovládných korporací. Ne náhodou se Jiří Drahoš jako u jedné z prvních organizací ucházel o podporu rotariánů, kterou obratem obdržel. Nevyrazil mezi dělníky, zemědělce nebo včelaře. Náhoda? Těžko! 

A po roce tu zase máme Prague Pride, neboli přehlídku spoře oděných zvrhlíků všeho druhu v ulicích a přilehlých parcích. Oficiálně se tato veřejná oslava homosexualismu, před kterou už před lety 5. srpna 2011 varoval Václav Klaus: „Prague Pride není projevem homosexuality, ale homosexualismu, kterého se – stejně jako řady dalších módních „ismů“ – velmi obávám.“ Václav Klaus, , odehrává proto, aby pro sebe homosexuálové a lidskoprávní aktivisté hájící ochotně jejich zájmy si získali nejen toleranci, ale také respekt. Poskakováním polonahých maškar ho jistě získají.

„Tady je Krakonošovo! Byli jsme tu dřív!“, uvedl v sobotu 24. června v Liberci svou přednášku pod názvem „Máme se bát Islámu?“  Mgr. Jiří Kobza. Dalším přednášejícím byl bývalý diplomat Robert Brunclík. Dle Mgr. Jiřího Kobzy  podstata Islámu spočívá v tom, že se nejedná o náboženství, ale o ideologii. Jeho vznik spadá do doby přelomu 6. a 7. století. Zatímco se Evropa filozoficky a kulturně vyvíjela, tak Islám ustrnul v této epoše se všemi aspekty z toho faktu vyplývajícími. Posvátná kniha všech muslimů Korán má v podstatě dvě části – první představuje marketingový projekt, kde je vše krásné a mírumilovné, v druhé prováděcí části se otevřeně operuje s džihádem (svatou válkou proti nevěřícím) a vražděním odpůrců. Jedno z návodných doporučení pro muslimy mimo jiné praví: „Dívejte se nepřátelům do očí s úsměvem na rtech a nenávistí v srdci.“  Na podobné pokrytecké bázi fungují další triky k verbování konvertitů k Islámu.

Nadace Charty 77 každoročně uděluje cenu Františka Kriegla. Letos byl oceněným zpěvák Patrik Banga za svůj postoj za odvážný občanský postoj. Pod pojmem občanská statečnost si představuji něco jiného, než projev hulvátství a neslušnosti, kterým demonstroval svůj nesouhlas s umístěním skupiny Ortel při předávání hudebních cen Český slavík. Banga tehdy demonstrativně odcházel ze sálu za hlasitého pokřiku, kterým dával najevo svůj nesouhlas. Tak se chová fotbalový fanoušek na zápase a ne slušný člověk na společenské akci. Vydávat zhrzenost neúspěšného adepta za statečnost není dobrým příkladem pro děti. Nabízí se tedy otázka, nač potřebujeme takové ceny a k čemu jejich udílení slouží. Nepřekvapí v této souvislosti, že stejnou cenou bylo loni oceněno Autonomní sociální centrum Klinika. Partička squaterů, která má odpor k soukromému vlastnictví a nejradši by vše okupovala a znárodnila. To opravdu nemáme dost statečných lidí, kteří bojují za skutečné hodnoty? Musíme vyznamenávat nevychovance a levicové anarchistické bitkaře? Přitom se stačí rozhlédnout kolem sebe a adeptů na vyznamenání by se našlo. Lidí, kteří chodí do práce a dělají svou práci poctivě. Lidi, kteří řádně vychovali své děti k úctě a respektu k jiným.