Dusno kolem zákona Doporučený

Nějaký čas se zdálo, že návrh nového zákona o státním zastupitelství upadl v zapomnění. Probíhalo sice meziresortní připomínkové řízení, z kterého vzešla spousta připomínek, ale o tom veřejnost mnoho nevěděla. Zablýsklo se, až když ministr Robert Pelikán uspořádal dne 29. září tiskovou konferenci, na které  (http://www.jemelikzdenek.cz/2015/09/odboj-zalobcu.html) představil základní obrysy podoby návrhu, v které jej hodlá na přelomu letošního a příštího roku předložit vládě.

 Jak se postoupení zákona do vlády přibližuje, roste nervozita, provázená puzením k veřejnému projevení postojů. Odborná veřejnost, politici a novináři jsou stále rozděleni na dva zásadní tábory: na zastánce zachování současné čtyřstupňové soustavy státního zastupitelství a na stoupence přechodu na soustavu třístupňovou. Odpůrci nového zákona to mají jednoduché: prostě žádnou zásadní změnu nechtějí tvrdíce,  že státní zastupitelství ve své současné podobě funguje bez velkých závad. A straší návratem k prokuratuře, ke kterému by vedlo přijetí nového zákona v podobě ministerského návrhu. Namítají odtržení soustavy státního zastupitelství od organizace soudnictví, ke kterému skutečně zdánlivě dojde zrušením vrchních státních zastupitelství, dosud obsluhujících vrchní soudy. A předjímají rozvrat justice, zahájený následným rušením vrchních soudů. Byli by ochotni nanejvýš souhlasit s nějakou malou novelkou, pokud by je nevynesla z vyhřátých židlí.   

Ale ani stoupenci změny nejsou jednotní, lišíce se v přístupu k některým dílčím problémům zákona. Citlivým bodem je speciální státní zastupitelství, dle ministerského návrhu až na drobné detaily podřízené přímo pánubohu. Někteří toto řešení vítají jako jedinou spolehlivou pojistku proti zhoubnému vlivu politiků, jiní je odmítají jako obnovení generální prokuratury a požadují jeho podřízení dohledu nejvyššího státního zástupce a ještě další považují jeho zřízení vůbec za zbytečnost. O jiných rozporech se zatím tolik nemluví, i když některé mají zásadní význam. Je zřejmé, že někteří státní zástupci se zhlédli v pojetí státního zastupitelství jako orgánu veřejné žaloby, povýšeného nad všechny orgány veřejné správy a absolutně nezávislého, zejména ochráněného proti zasahování politiků (http://www.epravo.cz/top/efocus/5-srpen-2015-99271.html?utm_medium=email&utm_source=newsletter&utm_campaign=novinky-epravo-cz-13-10-2015). Ministra spravedlnosti vnímají jako politika, čili div ne jako zemského škůdce, ačkoli je orgánem odborného dohledu a řízení resortu, má právnické vzdělání a má k ruce odborné pracovníky ministerstva. Jiní naopak nazírají na státní zastupitelství jako na vykonavatele trestní politiky vlády a advokáta státu a chtějí je mít pod přísně vymezeným dohledem a řízením ministra spravedlnosti. Do krajnosti je tato představa vyvedena v tzv. alternativním návrhu zákona, uveřejněném na internetových stránkách spolku Šalamoun (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2015062705).

O věcných důvodech k zachování čtyřstupňové soustavy i k jejímu opuštění bylo snad již řečeno vše. Vedle nich ovšem stojí subjektivní důvody k zaujímání rozdílných stanovisek, které by stály za odbornou studii. Jako laik soudím, že pro stoupence zavedení třístupňové soustavy je hybatelem jejich snah touha po snazším prosazování osobního názoru a vůle. Reformou nemohou získat nic více než větší odpovědnost a větší zatížení úkony operativního řízení, více konfliktů s podřízenými, větší tlak médií na chování soustavy podle představ novinářů. Jinak je tomu u vedoucích státních zástupců, kteří jsou všichni ohroženi ztrátou postavení. Mohou proto reagovat podrážděně na odůvodnění nutnosti reformy potřebou zlepšit výkony státního zastupitelství. Typickým příkladem je vystoupení městské státní zástupkyně v Praze Jany Hercegové v České justici dne 12.října 2015 (http://www.ceska-justice.cz/2015/10/vzkazy-ze-nefungujeme-jak-mame-jsou-od-ministra-nestastne-zni-z-ksz/). Popudil ji výrok ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že krajští státní zástupci reformou přijdou o „pohodový život“. Jana Hercegová odpověděla obhajobou úrovně práce svého úřadu, nedbajíc přísloví, že „sebechvála smrdí“. Nevidím do hlavy ministra, nevím, co měl na mysli, nicméně připomínám, že se městská státní zástupkyně nechlubila případy nezahájení řízení u některých podezření na trestný čin, neochoty dovést některé věci do fáze obžaloby a zpochybňování pravomocných zprošťujících rozsudků, které státním zástupcům vůbec nepřísluší. Vedle úspěšných obžalob by se určitě našly  při podrobné analýze činnosti jejího úřadu i takové kauzy. Ministr má jistě své informace a zvenčí vypadá úroveň činnosti úřadu vždy jinak než z pohledu lidí z jeho útrob. Nicméně slabiny v práci jednotlivých krajských státních zástupců nejsou hlavním důvodem, proč všichni přijdou o „pohodový život“: podle ministerského návrhu zákona všem krajským státním zástupcům vyprší mandát nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti zákona. Budou-li chtít dále působit ve vedoucí funkci, budou muset projít výběrovým řízením. Někteří realisticky usuzují, že jím hladce neprojdou a brojí proti zákonu, jenž je ohrožuje.

Také politici mají své subjektivní důvody k odmítání nebo podpoře návrhu nového zákona. Část z nich žije dlouhé  roky ve věži ze slonoviny a své postoje vytvářejí na základě povrchních představ o fungování státního zastupitelství. Nicméně si jsou jisti, že problematiku ovládají lépe než tvůrci koncepce třístupňové soustavy, kteří vedle přiměřeného odborného vzdělání mají značné osobní zkušenosti. Zvláštním druhem podnětů k odmítání přechodu na třístupňovou soustavu je boj o politickou moc. Případná porážka ministra spravedlnosti v přetahování o nový zákon o státním zastupitelství  by citelně poškodila prestiž hnutí ANO, jež ho do úřadu vyslalo. Nabourávání ministrových záměrů opozičními politiky může sice někdy způsobit více škody než užitku, ale je nepřekvapivým dílčím projevem politického boje. Ovšem ryze švejkolandským úletem je „okopávání kotníků“ pana ministra ze strany koaličních politiků pod jakoukoli záminkou, která se namane. Odráží se v něm nesourodost vládní koalice.

V listopadu r. 2014 se kolbištěm pro utkání stoupenců čtyřstupňové a třístupňové soustavy mimovolně stal seminář v Poslanecké sněmovně, iniciovaný a doslova vyvzdorovaný spolkem Šalamoun. Jeho výsledkem bylo stažení ministerského návrhu zákona, zachovávajícího čtyřstupňovou soustavu. V listopadu r.2015 proběhne další „šalamounský“ seminář na toto téma a stoupenci čtyřstupňové soustavy doufají, že jeho ohlas bude dost silný na to, aby pro změnu byl stažen ministerský návrh, prosazující třístupňovou soustavu. V programu již ale není vedení sporu mezi oběma koncepcemi, nýbrž porovnání řešení dílčích problémů ministerským a „šalamounským alternativním“ návrhem, obou prosazujících třístupňovou soustavu.

 

 

 

Zveřejněno v SOUDCOKRACIE

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %