„Rusko zbankrotovalo“, vítězoslavně hlásají titulky některých dnešních českých deníků. Rusku totiž uplynula třicetidenní lhůta na zaplacení asi 100 milionů dolarů úroků ze zahraničních dluhopisů. Moskva ale tuto sumu k dispozici má a hodlá své závazky splnit. Západ však nejenže asi polovinu ruských devizových a zlatých rezerv v rámci protiruských sankcí zmrazil, on svými sankcemi technicky znemožnil Rusům platby provádět. Poškozeni, v tomto případě, uvalenými sankcemi jsou tedy západní věřitelé sami.
Rusko se vnitřně finančně nehroutí, k čemuž by slovo bankrot čtenáře navádělo. Ruští státní zaměstnanci své platy dostanou, ruští penzisté své penze také, což potvrzuje agentura Bloomberg. Máme tak další z důkazů, že balíky nejrůznějších sankcí poškozuje Západ nejvíce sám sebe.

Lídři G7 se na své schůzce v Bavorsku shodli, že budou „pokračovat ve finanční, humanitární, vojenské a diplomatické podpoře a stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba“. To je závazek sice smělý, v důsledku však nerozumný.
Válka na Ukrajině pokračuje a její konec je v nedohlednu. Západ, na straně jedné, Ukrajinu vyzbrojuje stále modernějšími zbraňovými systémy a všechno to platí, na straně druhé řeší budoucnost svých obyvatel a průmyslu pro případ, kdyby z Ruska přestal do Evropy proudit zemní plyn.
Namísto silné, vážně míněné výzvy Ukrajině a Rusku, aby obě země začaly vážně jednat o mírovém uspořádání, která měla od G7 zaznít, zabředá Západ hlouběji do pasti svých nekonečných slibů.
;
Ukrajinský prezident Zelenskyj, obratně již několik měsíců zneužívající politickou slabost Západu, jim do Bavorska za tento závazek svým obvyklým tónem vzkázal:
„Ruskou agresi zastavíme jen tehdy, pokud dostaneme vše, o co žádáme, a v době, kdy to potřebujeme“. Tak kdo tu rozdává karty?
Ivo Strejček, 28. června 2022