V pražské Hostivaři proběhlo 12. prosince 2020 i navzdory tomu, že jsou pod záminkou koranoviru všechna shromáždění rušena, významné pietní shromáždění k výročí úmrtí (12. prosince 1933) velkého státníka první republiky Antonína Švehly. Šlo opravdu o mimořádnou událost zejména proto, že na něm pronesl projev náš nejvýraznější a vlastně jediný opravdový státník polistopadové éry, prezident v letech 2003-2013, profesor Václav Klaus. Oba státníci byli za své aktivní politické činnosti lidmi práce a smyslem práce obou bylo budování demokracie v našem suverénním státě. Odmítali prázdné politikaření, bezobsažné mentorování, elitářství a nároky samozvaných osobností bez politického mandátu. Byli příkladem nepatetické každodenní pracovitosti a klidného a neokázalého sebevědomí a vynalézavosti.  Zatímco běžní politici se pouze handrkovali a handrkují dosud o moc a posty, oni pracovali a prosazovali po svém příchodu do politiky své myšlenky a organizovali nové prostředí pro život občanů. Antonín Švehla po zániku císařství, Václav Klaus po zániku komunismu. Antonín Švehla až do své smrti, Václav Klaus to činí dosud. Proto je zřejmě profesoru Klausovi pan Švehla tak blízký a váží si ho, jak vyplývá z jeho projevu, který přinášíme v doslovné podobě: