Revui Fragmenty  naleznete rovněž na   Twitteru  a   Facebooku

 Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

  šíleném světě plném nesmyslných -ismů šířených úředníky EU  

  Institut Václava Klause

Václav Klaus uvádí Třetí geopolitický summit o geoekonomice v Budapešti
Last Updated on zář 20 2023

Václav Klaus uvádí Třetí geopolitický summit o geoekonomice v Budapešti

Ve dnech 21. a 22. září se koná v Budapešti Třetí geopolitický...
Ruský generál hrozí dobytím východní Evropy. „Ukrajina je jen mezistupeň našeho tažení“
Last Updated on zář 11 2023

Ruský generál hrozí dobytím východní Evropy. „Ukrajina je jen mezistupeň našeho tažení“

Ukrajina je pouze mezistupeň v rámci tažení Ruské federace východní...
Na důchody musíme jinak - koncepční změna musí vydržet desetiletí
Last Updated on zář 20 2023

Na důchody musíme jinak - koncepční změna musí vydržet desetiletí

Lidé jsou klamáni. Léta se jim tvrdí, že platí nějaké sociální...
Zelený sliz ESG je nebezpečnější než Covid
Last Updated on zář 10 2023

Zelený sliz ESG je nebezpečnější než Covid

„Ty jsi Evropa!“ řvou na mě reklamní slogany Evropské unie, která si...
Náhradní mateřství – altruismus i tvrdý obchod
Last Updated on zář 08 2023

Náhradní mateřství – altruismus i tvrdý obchod

Náhradní mateřství vzniklo jako bohulibá služba pro neplodnou sestru či...
Učitelé se mají mezi sebou udávat. Je to vůbec možné?
Last Updated on srp 30 2023

Učitelé se mají mezi sebou udávat. Je to vůbec možné?

Když přišel do redakce následující článek, nevěřila jsem v první...
Proč stát vyplácí důchody - aby lidé mohli klidně dožít a neumírat bez pomoci na ulici
Last Updated on srp 28 2023

Proč stát vyplácí důchody - aby lidé mohli klidně dožít a neumírat bez pomoci na ulici

Minulý týden jsme v Senátě projednávali novelu zákona o důchodovém...
Zachrání papež František svět před třetí světovou válkou?
Last Updated on srp 25 2023

Zachrání papež František svět před třetí světovou válkou?

Po několika letech vlády premiéra Fialy, který na prosby a nářky občanů...
Prof. Klaus připomene 55. výročí okupace naší vlasti sovětskými vojsky sérií přednášek
Last Updated on srp 20 2023

Prof. Klaus připomene 55. výročí okupace naší vlasti sovětskými vojsky sérií přednášek

Na noc z úterý 20. na středu 21. srpna 1968, kdy nás obsadila vojska Svazu...
Déjà vu
Last Updated on srp 17 2023

Déjà vu

Po přečtení výzvy ke generální stávce 12.9.2023 mi okamžitě vyvstalo v...
Kaclířov bude od 2.9.2023 novým Fátimským centrem střední a východní Evropy
Last Updated on srp 13 2023

Kaclířov bude od 2.9.2023 novým Fátimským centrem střední a východní Evropy

V záplavě vážných zpráv o neutuchajících bojích, o smrtící inflaci, s...
Podstatou změny je Pavel, Fremr je pouze jejím důsledkem
Last Updated on srp 15 2023

Podstatou změny je Pavel, Fremr je pouze jejím důsledkem

Prezident Pavel najednou prohlašuje, že přistoupí ke jmenování soudce...
Mladí soudci, zamyslete se nad svou budoucností
Last Updated on srp 11 2023

Mladí soudci, zamyslete se nad svou budoucností

Vždy, když žijeme v nějakém režimu, tak se nám zdá, že bude s námi na...
Zpátky do cvokhauzu jedny kalhotky na týden, společná WC ve školách...
Last Updated on srp 09 2023

Zpátky do cvokhauzu jedny kalhotky na týden, společná WC ve školách...

Seznam Zprávy nás ohromuje titulkem: Celý život ji podezírají, že je...
Naší ekonomice se nedaří a o to více se u nás hraje ukrajinská karta
Last Updated on srp 11 2023

Naší ekonomice se nedaří a o to více se u nás hraje ukrajinská karta

Premiér Fiala vítězoslavně říká, že letošní deficit nepřesáhne 300...
Dnes 8.8.2023 ve všech kostelích uctívají Památku na sv. Dominika
Last Updated on srp 08 2023

Dnes 8.8.2023 ve všech kostelích uctívají Památku na sv. Dominika

Dnes 8.8.2023 si věřící ve všech kostelích připomínají památku na...
Otčenáš na presidenta Dvorské komory
Last Updated on srp 07 2023

Otčenáš na presidenta Dvorské komory

Zase po nedlouhém čase sahám po inspiraci (ne)povinnou četbou, kterou...
Vzpoura na lodi Bounty II
Last Updated on srp 07 2023

Vzpoura na lodi Bounty II

Přiznám se bez mučení, že jsem velkým příznivcem některých,...
Nádherné prožití svátku sv. Dominika za vše co jste pro náš národ vykonal pane kardinále
Last Updated on srp 04 2023

Nádherné prožití svátku sv. Dominika za vše co jste pro náš národ vykonal pane kardinále

Vážený pane kardinále, za redakci revue Fragmenty přeji nádherný den...
Investoři pozor na lákavé podvodné praktiky falešných společností
Last Updated on srp 04 2023

Investoři pozor na lákavé podvodné praktiky falešných společností

Burza cenných papírů Praha (BCPP) by ráda upozornila veřejnost na rostoucí...
České pohádkové léto aneb dětství v dobách Karla IV.
Last Updated on srp 03 2023

České pohádkové léto aneb dětství v dobách Karla IV.

Na zámku Loučeň byl v roce 2016 k sedmi stému výročí narození Karla IV....
Sociální sítě nemůžou za vaše nenávisti
Last Updated on srp 01 2023

Sociální sítě nemůžou za vaše nenávisti

Tak nám chtěj zakazovat ty asociální sítě, protože ony jsou dnes...
Milan Knížák: Svět se připravuje na válku
Last Updated on srp 01 2023

Milan Knížák: Svět se připravuje na válku

Jestli jsem někdy po některých akcích NATO pochybovala o členství ČR v...
EK podpořila návrh na postupné ukončení drastických chemických testů na zvířatech
Last Updated on čec 27 2023

EK podpořila návrh na postupné ukončení drastických chemických testů na zvířatech

Dnes mi přišel opravdu nádherný dopis. Dopis, který mně nejen potěšil...
Zneužitá legislativní nouze vede k omezení bezpečnosti státu
Last Updated on čec 27 2023

Zneužitá legislativní nouze vede k omezení bezpečnosti státu

Kdekdo se zaštiťuje dělbou moci, vyvážeností jejích jednotlivých...
Politika není pro křehké blbky
Last Updated on čec 23 2023

Politika není pro křehké blbky

Je to složité s těmi ženskými v politice. Rády by velely zemím i...
Vláda pohrdá nejen občany, ale dokonce parlamentem
Last Updated on čec 21 2023

Vláda pohrdá nejen občany, ale dokonce parlamentem

Ať již je  nebo není kdokoliv z nás přívržencem toho, aby obsadila...
Akce D.O.S.T. pořádá 19.7. 2023 DEMONSTRACI proti pobytu cizích vojsk na našem území
Last Updated on čec 18 2023

Akce D.O.S.T. pořádá 19.7. 2023 DEMONSTRACI proti pobytu cizích vojsk na našem území

Akce D.O.S.T. pořádá demonstraci proti pobytu cizích vojsk na našem území,...
Demonstrace SPD a Trikolory proti pobytu cizích vojsk na území ČR 19.7.2023
Last Updated on čec 18 2023

Demonstrace SPD a Trikolory proti pobytu cizích vojsk na území ČR 19.7.2023

19. 7. 2023 se bude ve Sněmovně projednávat ve druhém čtení smlouva mezi...
Nositel Nobelovy ceny za kvantovou fyziku John Clauser:
Last Updated on čec 18 2023

Nositel Nobelovy ceny za kvantovou fyziku John Clauser: "Žádná klimatická krize neexistuje"

Americký kvantový fyzik  John Clauser, nositel Nobelovy ceny za objev...

VIDEO ZPRÁVY

V úterý 12.9.2023 ve 13 hodin GENERÁLNÍ STÁVKA za normální život v Klausismu devadesátých let

ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ, ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ...

 

Redaktor ČT nedokáže odpovědět na jednoduchou otázku: "Co vláda od svého zvolení udělala pro lidi v naší zemi?" 

 Reportéři ČT - iVysílání | Česká televize
************************************
 
 
 
************************************
 
************************************
 
 
 
 
*********************************** 
 
Jiří Kobza o národě, EU, V4, islámu, migraci, vlastenectví...

***********************************

Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu 

 

************************************ 

 
 
 

VIDEO ZPRÁVY -ARCHIV 

 ********************

Unipolární svět USA zřejmě končí

Zákaz financování politických stran ze zahraničí

 

 Velký novoroční dar Svatovítské katedrále

Svatovítské varhany  

Příroda se má chránit pro lidi, ne proti lidem

Poslední vystoupení nesmrtelného Jaroslava Kubery 

Marine Le Pen hovoří v EP o imigraci

 

Klára Samková o tom co by prosazovala v EP po svém zvolení 

 

Pepa Nos: Brusel nás spásá... 

Pepa Nos i přes řev SoroÅ¡ových svazáků bude dál vnášet proud světla do naÅ¡ich životů. Kéž by ho vnesl i do spícího neomarxistického EP! 

Pravda o EU v zakázaném dokumetu St. Brunclíka

 

 

Partnerská organizace našich Pirátů německá Antifa v akci 

 

Přešla na nový styl boje s nepřáteli EU. Ničí jim byty, když jsou v práci a ještě si to dokumentuje. Čeká tento teror euroskeptiky a odpůrce migrace i u nás?  

 

Niegel Farage: Češi jděte si pro exit! 

 

  

 

Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu 

 

 

 

 

Václav Klaus o kvakcinaci a USA

Jak dopadla  Florencie Lorenza Magnifica díky Merkelové

Kdo týrá zvířata nesmí odejít od soudu s podmínkou

 

Jakl vždy byl a je bojovníkem za naprostou svobodu projevu

 

 

 

 

Evropská civilizace stojí a padá s křížem 

 

 

 

 

 

 

 

Eulament při večerním zasedání:

Server Manipulátoři usilovně vyvrací tvrzení, že europoslanci v sále spí. Má pravdu. Spí hezky doma v postýlkách.  

Video z vánoční manifestace Olomouc-Praha za národ a rodinu

Snímky přechodů hranic mezi státy

Český turista na Krétě nafilmoval "topící se migrantky"

Kameranovi dávala pokyny režisérka, aby to vyvolalo potřičný soucit. 

 

HURÁÁÁ! Nigel Farage zpět v politice v boji za svůj sen - skutečný Brexit

Chvilka_poezie.pps

 

Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!

 

 

 

 

Akce D.O.S.T. podporuje Pepu Nose ve volbách do EP

The requested URL /Pepa Nos vícejazykovka.mp4 

 

Václav Klaus: Homopolitikus Jakl je nejlepší ze všech 230 kandidátů do Senátu

 

 

 

 

Pozvánka na Kající a prosebné procesí za český národ 28.10. 2018 

 

 

 

 

 

Vynikající Ladislav Jakl z IVK proti havlistovi Igoru Lukešovi z Bostonu

 

 

 

Až budete chtít něco vzdát, podívejte se na toto video

 

HLOUPÁ  HUSA NA PROVÁZKU Olivie Žižková 

 

 

 

 

Velikonoce jsou cesta do Božího království

 

 

Voliči prohlédli Drahošovu prázdnotu - prohrála nepolitická politika

 

 

Návrat otce kardinála Josefa Berana domů

 

 

Václav Klaus: "Vystupme z Unie, dokud je čas!

 

 

Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!

 

 

 

Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu

 

 

Cyril Höschl: Atmosféra ve společnosti je sociálně demokraticko levicově rozbředlá

 

 

 Evropská civilizace stojí a padá s křížem

 

 

 

Marine Le Pen hovoří v EP o imigraci

 

 

EU porušuje svou vlastní Lisabonskou smlouvu 

 

 

 

Ringo Čech: Evropa byla zničena

 

 

Co je islám dodpravdy - výklad 

 

 

Zoufalost francouzské policie  aneb k čemu vede multikulturalismus Macrona

 

 

 

Požehnané Vánoce - výklad smyslu Vánoc

 

cz.Dear Child Jesus, I am your little sheep 

 

Kardinál Tomášek, morální autorita za komunistické diktatury 

 

Video Kardinál Tomášek - významná osobnost našich dějin

 

Toto video řekne vše o tom, proč zrušit bestiální kožešinové firmy. Je to opravdu děs!

 

 

Závidíme Maďarům  Viktora Orbána 

 

 

Bjorn Lomborg: Zchlaďte hlavy

 

 

 

 

Členové redakční rady Fragmentů v diskusi na youtube o ČT

Kardinál Duka o komunisty zavražděném knězi Josefu Toufarovi

Hluboký a kultivovaný projev p. Petra Piťhy o muslimismu a křeťanství

náhled videa
 
Křesťanství hlásající pokoj 
je náboženstvím života.
Islám vyhlašující džihád
je náboženstvím smrti. 
 

Jak jsem potkal knihy – Postoj intelektuála ve válce Doporučený

Spisovatel a vysokoškolský pedagog Petr Žantovský Spisovatel a vysokoškolský pedagog Petr Žantovský snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Cyklus textů o nacismu a druhé světové válce jsme začali četbou z knihy rakouského židovského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Stejnou knihou tento cyklus také symbolicky 145. dílem zakončíme. Jestliže v oné první ukázce se Zweig zamýšlel nad tím, z jakých kořenů může vzejít něco tak absurdního a zločinného, jako Hitlerův nacismus, v následujících ukázkách z téže knihy nejprve analyzuje možné postoje intelektuála, tedy vědce, spisovatele atd. vůči fenoménu boje a realitě války. Tento druhý Zweigův text reflektuje židovství jako živý terč nacistických zvěrstev, a to na půdorysu úvah s rovněž židovským vědcem Sigmundem Freudem, pozastavujících se nad židovským osudem od dob starozákonních po tehdejší žhavou současnosti. Pro ty, koho tento cyklus historických, ale stále aktuálních zamyšlení zaujal, mám dobrou zprávu. Péčí výborného nakladatele Bronislawa Ondraszeka, u něhož v nakladatelství Beskydy vyšly i mé dvě knihy v minulosti (Média a politika v digitálním světě a Půlstoletí polotmy) vyjde i kompletní soubor textů tohoto cyklu o nacismu knižně, a to, jak jsem přesvědčen, ještě letos. A od příštího dílu cyklu Jak jsem potkal knihy se na tomto místě vrátíme k osvědčenému modelu ukázek z inspirativních knih různých časů, ale stálé platnosti.

Postoj intelektuála ve válce

První světová válka se blahodárně lišila od druhé tím, že slovo mělo tehdy ještě moc. Ještě nebylo usmýkáno k smrti organizovanou lží, „propagandou“, lidé ještě psanému slovu naslouchali, čekali na ně. Zatímco v roce 1939 jediný projev básníka neměl ani v dobrém ani ve zlém ten nejnepatrnější účinek, zatímco dodnes ani jedna kniha, brožura, článek, báseň se mas vnitřně nedotkly, natož aby jejich myšlení nějak vnitřně ovlivnily, v roce 1914 se jedna čtrnáctiřádková báseň, jako onen Lissauerův Zpěv nenávisti, jeden pošetilý manifest „93 německých intelektuálů“ a na druhé straně zase osmistránkový článek Rollandův „Nad vřavou válečnou“ či román jako Barbussův Oheň staly událostí.

Morální svědomí světa nebylo tehdy ještě tak znavené a vylouhované jako dnes, na každou zjevnou lež, na každé porušení práva národů a humanity se reagovalo vehementně, s veškerou silou staletého přesvědčení. Porušení práva, jako byl vpád Německa do neutrální Belgie, které by od té doby, co Hitler povýšil lež na samozřejmost a antihumanitu na zákon, už sotva někdo vážně káral, tenkrát ještě dokázalo pobouřit celý svět. Zastřelení dětské ošetřovatelky Cavellové, torpédování Lusitanie se pro Německo staly, v důsledku výbuchu všeobecného morálního rozhořčení, osudovějšími než prohraná bitva. V žádném případě tedy nebylo beznadějné, aby v době, kdy uši a duše ještě nebyly otupeny ustavičným žvaněním radiových vln, promluvil básník, spisovatel; naopak: spontánní projev velkého básníka měl tisíckrát větší dopad než všechny oficiální řeči státníků, o nichž se vědělo, že jsou zaměřeny takticky, politicky, jen na přítomnou chvíli, a v nejlepším případě hlásají pouhé polopravdy. Také v tomto smyslu důvěry v básníka jako nejlepšího občana čistého smýšlení přebývalo ještě nekonečně více důvěřivosti v oné – později tak velice zklamané – generaci. Armáda, úřední místa, která však o této autoritě básníků věděla, hledala všechny muže, kteří se těšili morální a duchovní vážnosti, aby je zapřáhla do svých služeb umělého stupňování veřejné nálady: měli vysvětlovat, dokazovat, potvrzovat, zapřísahat, že veškeré bezpráví, veškeré zlo je nahromaděno na druhé straně, veškeré právo, veškerá pravda na straně vlastního národa. U Rollanda se jim to nepodařilo. Neviděl svou úlohu v tom, že bude tu dusivě nenávistnou, všemi prostředky vybičovanou, vydrážděnou atmosféru ještě stupňovat, nýbrž naopak pročišťovat.

Kdo dnes znovu těch osm stran slavného článku „Nad vřavou válečnou“ pročítá, nebude už pravděpodobně s to pochopit jeho nesmírný vliv, všechno, co v něm Rolland požadoval, čteno s chladnými, jasnými smysly, je přece tou nejsamozřejmější samozřejmostí. Ale tato slova byla vyslovena v době masového pobláznění, které je dnes už sotva rekonstruovatelné. Když si ten článek přečetli nejzavilejší francouzští patrioti, křičeli, jako by se jim nějakým nedopatřením dostalo do ruky rozžhavené železo. Přes noc bojkotovali Rollanda jeho nejdlouholetější přátelé, knihkupci se už neodvážili dávat do výlohy Jana Kryštofa, vojenské úřady, které potřebovaly nenávist k povzbuzování vojáků, uvažovaly již o opatřeních proti němu, objevovala se jedna brožura po druhé s argumentací: „Ce qu'on donne pendant la guerre á l'humanité est volé á la patrie.“ Ale jako vždy dokazoval takový pokřik, že úder zasáhl přesně. Diskuse o postoji intelektuála ve válce se už nedala zadržet, problém byl nastolen pro každého jednotlivce nevyhnutelně.

O židovství, protižidovských opatřeních a osudu židovského národa

V oněch chvílích jsem s Freudem často hovoříval o hrůze hitlerovského světa a války, píše Zweig: Jako humanista byl hluboce otřesen, jako myslitel však v žádném případě nebyl tímto strašlivým výbuchem bestiality udiven. Řekl, že mu vždy spílali do pesimistů, protože popíral převahu kultury nad pudy; nyní je vidět, jak se potvrzuje jeho mínění – nenaplňovalo ho to však žádnou hrdostí –, že to barbarské, ten elementární ničivý pud v lidské duši je nevykořenitelný. Snad se v nadcházejících stoletích nalezne forma, jak alespoň v soužití národů tyto instinkty potlačovat; ale v každodenním životě a v té nejniternější přirozenosti budou přetrvávat jako nezničitelné a pravděpodobně potřebné síly udržující napětí. V těchto svých posledních dnech se ještě více zabýval problematikou židovství a jeho současnou tragédií; zde neznal tento muž vědy žádnou formuli a jeho jasný duch žádnou odpověď. Krátce předtím uveřejnil svou studii o Mojžíšovi, v níž nezobrazil Mojžíše jako Žida, ale jako Egypťana, a tímto vědecky stěží zdůvodnitelným soudem urazil Židy zbožné právě tak jako národně uvědomělé. Nyní litoval, že uveřejnil tuto knihu zrovna uprostřed nejstrašnější chvíle Židovstva. „Teď, kdy jim vše berou, beru jim ještě já jejich nejlepšího muže.“

Musel jsem mu dát za pravdu, že každý Žid se nyní stal sedmkrát citlivějším, neboť uprostřed této tragédie světa byli Židé ve vlastním smyslu oběťmi, všude oběťmi, neboť byli zničeni již před úderem, všude si vědomi, že všechno zlé je potká jako první a sedmeronásobně a že ten nejnenávistnější člověk všech dob chce právě je pokořit a vyhnat až na sám okraj země a pod zem. Týden za týdnem, měsíc za měsícem přicházelo stále více uprchlíků a byli stále ubožejší a týden od týdne zničenější než ti, kteří přišli před nimi. Ti první, kteří opustili Německo a Rakousko nejrychleji, mohli ještě zachránit své šaty, svá zavazadla, výbavu svých domácností, a mnozí dokonce trochu peněz. Ale čím déle důvěřovali Německu, čím obtížněji se odpoutávali od své milované vlasti, tím krutěji pak byli trestáni.

Nejprve vzali Židům jejich povolání, zakázali jim návštěvu divadel, kin, muzeí a badatelům používání knihoven; zůstávali z věrnosti nebo setrvačnosti, z nestatečnosti či z hrdosti. Raději chtěli být ponižováni ve své vlasti než se ponižovat v cizině jako žebráci. Potom jim vzali služebnictvo a rádia a telefony z bytů, pak dokonce i byty, pak je donutili přišít si Davidovu hvězdu; každý je měl už na ulici poznat jako malomocné, jako vyobcované, jako psance, vyhnout se jim a vysmát. Bylo jim odňato veškeré právo; jakékoli duševní, jakékoli tělesné násilí se na nich mohlo vybíjet s hravou chutí a pro každého Žida se najednou stalo strašlivou pravdou to staré ruské přísloví: „Před žebráckou mošnou a vězením si nikdo není jist.“

Kdo neodešel, toho uvrhli do koncentračního tábora, kde německá kázeň zkrotila i toho nejsebevědomějšího, a pak ho vyšívali ze země ožebračeného, s jedním oblekem a deseti markami v kapse, aniž se zeptali, kam půjde. A Židé potom stáli na hranicích, posléze žebrali na konzulátech, a téměř vždy marně, neboť která země by chtěla oloupené žebráky? Nikdy nezapomenu, jaký pohled se mi naskytl, když jsem jednou v Londýně zašel do jakési cestovní kanceláře; byla nabita uprchlíky, téměř samými Židy, a všichni někam chtěli. Nesejde na tom, do které země, zda na ledový severní pól, či do žhoucího písčitého kotle Sahary, jen pryč, jen dál, neboť povolení k pobytu vypršelo, muselo se dál, dál se ženou a dětmi, pod cizí hvězdy, do světa cizí řeči, mezi lidi, které neznali a kteří je nechtěli. Potkal jsem tam jednoho kdysi velmi bohatého průmyslníka z Vídně, který byl současně jedním z našich nejinteligentnějších sběratelů umění; nejprve jsem ho nepoznal, tak zešedivěl, tak zestárl a tak byl unaven a sláb, že se oběma rukama držel stolu. Zeptal jsem se ho, kam by chtěl. „Nevím,“ řekl. „Kdopak se dnes ptá na naši vůli? Jdeme tam, kam nás ještě pustí. Někdo mi vyprávěl, že zde snad ještě můžeme dostat vízum na Haiti nebo do San Dominga.“ Srdce se mi sevřelo: starý, vyčerpaný muž s dětmi a vnuky, jenž se chvěje nadějí, že potáhne do nějaké země, kterou nikdy předtím pořádně neviděl ani na mapě, jen aby tam dál šel žebrotou a dál byl bezvýznamným cizincem. Vedle se kdosi se zoufalou lačností ptal, jak by se mohl dostat do Šanghaje, slyšel prý, že Čína ještě přijímá. A tak se tlačili jeden vedle druhého, bývalí univerzitní profesoři, ředitelé bank, obchodníci, statkáři, hudebníci, každý připraven kamkoli po zemi i po moři vláčet žalostné trosky své existence, cokoli učinit, cokoli vytrpět, jen pryč z Evropy, jen pryč, jen pryč! Byl to přízračný zástup. Ale tím nejotřesnějším pro mě bylo pomyšlení, že těchto padesát utrýzněných lidí představovalo pouze nepatrný předvoj ohromné armády pěti, osmi, snad deseti milionů Židů, kteří už byli na odchodu a tlačili se za nimi, všech těch ožebračených, ve válce pak ještě rozmetaných milionů, které čekaly na zásilky dobročinných institucí, na povolení úřadů a peníze na cestu, jakási gigantická masa, která, vražedně vyplašená a panicky prchající před hitlerovským požárem, obléhala nádraží na všech hranicích Evropy a plnila věznice, národ zcela vyhnaný, jemuž se zapovídalo být národem, a přece národ, který již dva tisíce let nepožadoval nic tak silně, než aby už nemusel putovat a aby pod spočívající nohou cítil zem, klidnou, mírumilovnou zem.

Ale to nejtragičtější na této židovské tragédii dvacátého století bylo, že ti, kteří jí trpěli, nemohli už v ní nalézt žádný smysl, žádnou vinu. Všichni ti vyhnanci středověkých dob, jejich praotcové a předkové alespoň věděli, pro co trpěli: pro svou víru, pro svůj Zákon. Jako talisman duše si ještě nesli nezlomnou víru ve svého Boha, kterou dnešní lidé dávno ztratili. Žili a trpěli v hrdém přeludu, že jsou jako vyvolený lid předurčeni Stvořitelem světa a lidstva ke zvláštnímu poslání, a biblické zaslíbení jim bylo příkazem a zákonem. Byli-li vrháni do plamenů hranice, tiskli své svaté Písmo na prsa a díky svému vnitřnímu žáru necítili vražedný oheň tak žhnout. Když je hnali ze země do země, zůstávala jim ještě poslední vlast, jejich domov u Boha, z něhož je žádná pozemská moc, žádný císař, žádný král, žádná inkvizice nemohli vyhnat. Dokud je spojovalo náboženství, byli ještě jakýmsi společenstvím, a tudíž silou; když je vypuzovali a vyháněli, pykali tím za svou vinu, za to, že se svým náboženstvím, svými obyčeji vědomě odlišili od ostatních národů země. Židé dvacátého století dávno už však žádným společenstvím nebyli. Neměli společnou víru, své židovství pociťovali spíše jako zátěž než hrdost a žádného poslání si nebyli vědomi. Žili vzdáleni od přikázání svých kdysi svatých knih a ke staré společné řeči se už neznali. Stále netrpělivěji se snažili zdomácnět, začlenit se do národů kolem sebe, rozplynout se ve všeobecnosti, jen aby měli pokoj od veškerého pronásledování, aby nemuseli být na věčném útěku, nýbrž mohli spočinout. Splynuli s jinými národy a nerozuměli už jedni druhým, dávno již byli více Francouzi, Němci, Angličany, Rusy než Židy. Teprve nyní, kdy je všechny hodili na jednu hromadu a vymetli jako špínu v ulicích, ředitele bank z jejich berlínských paláců a sluhy synagog z ortodoxních obcí, pařížské profesory filosofie a rumunské drožkáře, omyvače mrtvol a nositele Nobelovy ceny, koncertní pěvkyně a pohřební plačky, spisovatele a vinopalníky, majetné a nemajetné, velké a malé, zbožné a osvícené, lichváře a mudrce, sionisty a asimilované, Aškenázy a Sefardy, spravedlivé i nespravedlivé a za nimi ještě zničený zástup těch, kteří věřili, že už dávno unikli prokletí, pokřtění a míšenci – teprve nyní po staletích byli Židé opět donuceni k jisté pospolitosti, kterou už dávno nepociťovali, k pospolitosti vyhnanství, jež se od dob Egypta neustále vracelo.

A proč tento osud stíhal právě jenom je a stále znovu jenom je? Co bylo důvodem, co smyslem, co cílem tohoto nesmyslného pronásledování? Vyhnali je ze zemí a žádnou jinou jim nedali. Řekli: nežijte s námi, ale neřekli jim, kde by žít měli. Dávali jim vinu a odepřeli jim všechny prostředky, jak ji odpykat. A tak na sebe při útěku zírali planoucíma očima – proč já? Proč ty? Proč já s tebou, kterého neznám, jehož řeči nerozumím, jehož způsob myšlení nechápu, s nímž mě nic nespojuje? Proč my všichni? A nikdo neznal odpověď. Ani Freud, ten nejjasněji myslící člověk v této době, s nímž jsem v oněch dnech často hovoříval, nenacházel žádnou cestu, žádný smysl v tomto nesmyslu. Snad ale právě to je posledním smyslem židovství: svou záhadně přetrvávající existencí znovu a znovu klást Bohu tu věčnou Jobovu otázku, aby nebyla na zemi zcela zapomenuta.

ZWEIG, Stefan. Svět včerejška: (vzpomínky jednoho Evropana). V Sumbalonu vyd. 1. Vysoké Mýto: Sumbalon, 2013, s. 425-429. ISBN 978-80-905303-1-7.

Číst 4920 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v UMĚNÍ

Související položky (podle značky)

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

   

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %