Snímek z JIžní Afriky Břetislav Olšer

Problémy jsou také v říší zvířat, zvláště s jejich reprodukčními schopnostmi; život ve světelném smogu je jed, který týrá nejen lidi, ale též s nimi v symbióze žijící faunu. Světlo je rovněž pro zvířata alfou omegou pro jejich přežití, orientují se dle změny noci v den, ale i v ročních obdobích; v souvislosti se změnám světla může docházet i k ovlivnění jejich reprodukce. Třeba pro některé zpěvné ptáky je časný ranní zpěv znakem kvality samců, kteří reagují na rozdíl od slabších jedinců časně po rozbřesku.

Snímek Břetislav Olšer...

Ovšem tam, kde je světelný smog, mohou i líní ptáci zpívat podle světla, které je kolem nich spousta, a ne podle své zdatnosti "ranních ptáčat" - silných samců. Samičky jsou tak zmatené, že nerozeznají, kdo byl svým zpěvem první, přesto jsou přitahovány, byť může jít o nekvalitní jedince a pak ty konce při páření a sezení na vajíčkách… Světený smog a chaos v jednom... Znám odpovídající průpovídku: "Zatímco samička snaživě staví jejich společné hnízdo, sameček ji svým zpěvem vášnivě povzbuzuje..."

New York...  Snímek Břetislav Olšer

Negativní je umělé světlo pro netopýry, které jim de facto zkracuje dobu lovu a následné hladovění, což jsem se dozvěděl již před dvanácti lety, kdy přijel poprvé do lázní Čeladná a seznámil se s tamním psychoterapeutem PhDr. Andrewen Urbišem, který mě poučil, že navíc absolutní tma podle dnešního stavu vědy neexistuje, vždy je možné prokázat malé množství světla, i když není lidským okem viditelné.

Světelný smog v Moulin Rouge...? Snímek Břetislav Olšer

Přesně je tedy tmu možné popsat jako minimální množství světla. To však člověku neškodí, naopak ho chrání před rakovinou. Napsal jsem o tom, že jsme dnes hlavně pod tlakem světelného smogu, když světlo na nás působí jako jed; všichni si hned ťukali na čelo, že jsem objevil dalšího šarlatána. A ejhle, právě jsem si přečetl v renomovaných novinách to, co jsem věděl a popisoval již před lety.

Pouze ve tmě vzniká v mozkové epifýze (podvěsek mozkový – šišinka) hormon melatonin, jenž je silný antioxidant, který působí mj. proti stárnutí i bujení zhoubných nádorů. Vědci prokázali, že onkologická onemocnění vznikají především světelným znečištěním. Proto může být světlo jed.

Sun City, umělé město uprostřed jihoafrické buše, ukázka světelného smogu... Snímek Břetislav Olšer

Lidské zdraví může být proto absencí tmavé noční oblohy vážně ovlivněno. Tma je důležitá pro produkci již zmíněného hormonu melatonin, který rovněž uspává lidský organismus a umožňuje mu regenerovat. Produkce melatoninu se však při spánku v nedostatečně zatemnělých místnostech snižuje a délka i hloubka odpočinku výrazně klesá. Po krátkodobém nekvalitním spánku se lidé hůře koncentrují.

Přetrvávají-li problémy déle, mohou dokonce vyústit v deprese a další psychogenní onemocnění. „Správná produkce melatoninu ovlivňuje i jiné části našeho hormonálního systému. Spánek za světla či nedostatek spánku tak vede ke zvýšení rizika rakoviny prsu, kardiovaskulárních chorob a obezity,“ varuje Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity... http://www.aktivityprozdravi.cz/archiv/svetelny-smog-ma-na-svedomi-nekvalitni-spanek-i-vazne-zdravotni-problémy

V noční Bombaji...

Obecně platí, že v České republice je světelný smog nejnižší v pohraničních horách, zejména pak na Šumavě. Místa s tmavou oblohou však najdete i na Českomoravské vrchovině nebo v Beskydech. Naproti tomu zcela nevyhovující podmínky pro astronomická pozorování panují nejen v Praze a v okolí velkých měst, ale i v celých středních Čechách a, s výjimkou již zmíněných Beskyd, po celé Moravě.

Vzpomínám si na cestu letadlem do Bombaje, když dvě hodiny před přistáním byl obzor zahlcen světelnou září. Nebylo to vycházející slunce, ale i v noci ozářené největší indické město. Vysvětlení bylo nabíledni; Indie má atomové elektrárny, takže měla velmi levnou elektrickou energii, s níž však nešetrně zacházela a liduprázdné ulice přesto svítily do tmy tisíci lampami a neony.

Severní Korea ve dne...

Světelný smog nad Jižní Koreou, zatímco ta Severní právě zažívá enormní tvorbu proti rakovinového hormonu melatoninu,,,

Tehdy jsem pochopil, jak jsme synchronizováni střídáním světla a tmy, takže potřebujeme co největší rozdíl mezi světlem ve dne a tmou v noci, děláme to ale přesně obráceně; ve dne si doma i v kancelářích zatahujeme žaluzie a v noci svítíme. Jak se pak má naše tělo synchronizovat? Připomněl bych nyní své nedávné povídání na toto téma právě s PhDr. Andrewem Urbišem, který už desítky let léčí tmou v rámci tzv. celostní medicíny: Zde rozhovor: PhDr. Urbiš – léčba tmou…