Okřídlenou větu o tom, že nejlepší hokejista jede tam, kde puk teprve bude, zatímco ostatní bruslí tam, kde je právě teď, zná asi každý. Bjørn Lomborg se snaží identifikovat budoucí polohu puku v rozvojové pomoci. Když vypukne hladomor, vlády a mezinárodní dárci přispěchají s pomocí a zachraňují životy. A bohaté země věnují víc než 130 miliard dolarů ročně nejen na nasycení hladovějících, ale i na budování klíčové infrastruktury a zacelování propastí v přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, čisté vodě a kanalizaci všude na světě. Tohle všechno jistě je životně důležité. Je ale ještě jedna investice, nad kterou by se lidé, kteří rozhodují o rozvojové pomoci, měli zamyslet, protože její dopad by byl mimořádně působivý. Je to investice nikoli do dnešních problémů, ale do výzkumu, který by se zaměřil na problémy zítřka. Opakovaně se potvrzuje, že každý dolar vynaložený na výzkum a vývoj má mezi dolary vynaloženými na všechny možné formy politické intervence jeden z nejvyšších společenských přínosů. Vyšši investice do výzkumu a vývoje by také mohly v dárcovských zemích mírnit typické obavy z „financování korupce“. A ve znalostní základně existují velké mezery, které by výzkum mohl zaplnit. To si vyžádá vytyčení nových oblastí, které budou figurovat vedle oblíbených výzkumných témat, jako jsou alternativní energie nebo vakcíny.

Vezměme si hlad. Samozřejmě, dárci musí mít nadále přichystanou záchrannou síť pro ohrožené země. Potřebujeme ale i dlouhodobější výhled, dívat se dál než jen na dnešní krize či zítřejší titulky.

Výzkum provedený pro mozkový trust Kodaňský konsensus, v jehož čele stojím, ukazuje, že proinvestovat od teď do roku 2050 něco pod 88 miliard dolarů v zemědělském výzkumu by znamenalo ročně všude zvýšit výnosy o 0,4 procentního bodu. Rekordní úrody a následně nižší ceny potravin by před hladem uchránily 79 milionů lidí. Všechny tyto přínosy by po sečtení měly hodnotu tři biliony dolarů. Každý dolar vynaložený na výzkum by tedy generoval přínos v hodnotě 34 dolarů.

Deset cílů pro výzkumníky

Existují i další oblasti, v nichž by významní dárci mohli iniciovat obrovské změny. Kodaňský konsensus zkoumal nejlepší příležitosti k výzkumu a vývoji, výsledky nedávno publikoval britský mozkový trust Policy Exchange. Získané údaje jsou důležité nejen pro Velkou Británii, která od roku 1995 vynaložila na výzkum a vývoj pouze 0,9 procenta své celkové pomoci, ale pro všechny dárcovské země.

Ve spolupráci s 32 špičkovými světovými akademiky a experty na toto téma jsme identifikovali téměř stovku výzkumných oblastí, které by urychlily plnění cílů trvale udržitelného rozvoje OSN, a také čtyřicet projektů, u nichž se dal vypočítat řádový odhad potenciálních přínosů a nákladů. Domníváme se, že deset z těchto projektů si zaslouží být v popředí rozvojové agendy.

Smrt je nejhorší kuchař

Jednou z možností je vývoj čistších kuchyňských vařičů. Znečištění obydlí v důsledku vaření a topení patří k největším světovým environmentálním zabijákům: v roce 2015 zemřelo následkem znečištění vzduchu v domácnosti 2,9 milionu osob a náklady spojené se zdravotními důsledky se odhadují zhruba na 333 miliard dolarů ročně. Pokud bychom vynaložili pouhých 25 milionů dolarů ročně na vývoj sporáků, které budou lépe vyhovovat potřebám domácností při vaření, a identifikovali způsoby, jak maximalizovat přechod na čistší vaření na úrovni celé komunity, pravděpodobně bychom tím zvýšili používání čistých sporáků o deset až dvacet procent. To znamená, že by se každý rok dalo tímto způsobem zachránit přibližně 60 až 120 tisíc životů. Přínosy by 250krát až 500krát převyšovaly náklady.

Takové to domácí týrání

Další oblastí, která vyžaduje značné výdaje na výzkum a vývoj, je intimní partnerské násilí. Jeho obětí se stane více než 300 milionů žen ročně a sociální náklady spojené s tímto problémem dosahují ohromujících 4,4 bilionu dolarů.

Zejména je potřeba zaměřit se na africké země, kde je prevalence násilí nejvyšší a kde mají vlády nejméně prostředků na řešení problému. Náklady na výzkum se odhadují přibližně na sto milionů dolarů ročně – je to značná částka, avšak složitost i rozsah tohoto problému ji plně odůvodňují.

Objevují se důkazy, že při snižování zátěže spojené s intimním partnerským násilím by mohly být účinné osvětové programy pro teenagery, a je zapotřebí odzkoušet tento i jiné přístupy v různých kontextech. Naši výzkumní experti odhadují, že za každý vynaložený dolar by se tímto způsobem mohl generovat přínos v hodnotě 45 až 450 dolarů.

Zhluboka dýchat

Třetím námětem k výzkumu je dostupnější léčba astmatu. V rozvinutých zemích je astma do značné míry pod kontrolou, ale inhalátory jsou stále drahé a pro chudé lidi obecně nedostupné. Relativně malý výdaj ve výši deseti milionů dolarů by mohl iniciovat průlomy, které pomohou milionům lidí a jejichž přínos by mohl dosáhnout plných 600 dolarů za každý investovaný dolar.

V případě HIV se hlavní pozornost zaměřuje na ochranu před nákazou a na vývoj vakcíny. Nedostatečně prozkoumanou oblastí je však vývoj levnějšího domácího monitoringu a aplikace léků u osob, které s tímto virem žijí. Snížila by se tím potřeba pravidelných návštěv u lékaře a opakovaného vypisování receptů, což by zvýšilo soběstačnost a zlepšilo léčebnou disciplínu pacientů. Každoroční výdaj ve výši jen asi deseti milionů dolarů by generoval přínosy s více než 200 milionů dolarů, tedy dvacetinásobnou hodnotou.

Lepší antikoncepcí za svobodu žen

Stejných deset milionů dolarů ročně vynaložených na výzkum dlouhodobě účinné netrvalé antikoncepce by mohlo proměnit životy milionů lidí, poněvadž by umožnily lepší plánování rodičovství, rozšířilo rozhodovací pravomoc žen, zvýšilo jejich zapojení do trhu práce a zlepšilo jejich zdraví. V ekonomickém vyjádření by mohly přínosy přesáhnout částku tří miliard dolarů ročně.

A další

V desítce nejlepších nápadů našich výzkumníků dále figurují rozšíření potenciálu pro zavlažování v subsaharské Africe, vývoj tržně dostupného „polyléku“ na vysoký tlak a kardiovaskulární onemocnění, výzkum možností, jak v rozvojových zemích úspěšně zavést daně na tabák, provádění akčního výzkumu – určitého konkrétního přístupu a typu výzkumu, který předpokládá vysokou angažovanost na straně výzkumníků i aktérů výzkumu – a zvýšení schopnosti celních úřadů odhalovat nezákonné transakce.

Předchozí výzkum Kodaňského konsensu provedený na globální i národní úrovni jednoznačně ukázal, že výzkum a vývoj mohou být pro dárce mimořádně dobrou investicí. Argumenty pro to, abychom dali takovým investicím prioritu, nejsou o nic méně přesvědčivé.

Z angličtiny pro Finmag přeložil Jiří Kobělka.

Copyright: Project Syndicate, 2017. www.project-syndicate.org