Praktičtí lékaři jsou alfou a omegou začátku léčby pacientů Doporučený

Praktičtí lékaři jsou pilířem veřejného zdravotnictví Praktičtí lékaři jsou pilířem veřejného zdravotnictví

V poslední době rozčeřily veřejné mínění protesty praktických lékařů. I když se vláda snažila přidávat peníze odborným lékařům na klinikách, a to právem, s praktickými lékaři nakládala, jakoby byli nějakou druhou kategorií. Při vší úctě ke specialistům na klinikách, z nichž mnozí se zařadili mezi světové lídry jako například páni profesorové Petr Neužil či Jan Pirk, bez schopných praktiků, kteří by nerozeznali infarkt od chřipky, by neměli koho léčit. Pacienti by cestou domů zemřeli. Nevím, kde se vzal pohled na praktické lékaře, že jsou jakousi druhou kategorií. Nemusí sice v noci operovat a věnovat se pacientům, ale zato musí mít znalosti o všech orgánech a nemocech a na jejich rozhodnutí závisí často doslova život pacienta. Kdysi se jim proto říkalo domácí lékaři a lidé si jich upřímně vážili. Nyní, když mají na pacienta průměrně 5 minut, se na ně veřejnost dívá takřka jako na úředníky, kteří jsou od toho, aby je poslali léčit ke skutečným doktorům. Je to fatální chyba. Protože všichni schopní medici se snaží díky tomu umístit na klinikách a praktiků stále ubývá.

Praktici jsou přitom alfou a omegou pro začátek léčby každého pacienta. Je proto velkou chybou, že vláda možná neúmyslným  přehlédnutím nedostatek úcty k nim ještě posílila. A co víc, ještě je otrávila naprosto zbytečnou a pro vědce urážlivou EET byrokracií. Nehorázný nárůst byrokracie za poslední vlády pana Sobotky znamená méně času na pacienty a tím logicky méně kvalitní léčbu. Protesty praktických lékařů jsou proto opodstatněné a budoucí vláda by měla tento nedostatek co nejdříve napravit. Jinak jich bude neustále ubývat. Poslanec a lékař Bohuslav Svoboda z ODS nám k tomu sdělil: "Cesta, kterou se musí příští vláda vydat, tkví především v posílení role praktiků v systému zdravotnictví, tomu odpovídající výše úhrad a výrazném snížení byrokratické zátěže. Jinak tuto krizovou situaci nelze řešit."

To nehovořím o tom, že vláda Bohuslava  Sobotky z naprosto nepochopitelných důvodů zrušila specializační obor Praktický lékař pro děti a dorost, o který byl mezi absolventy vysokých škol zájem a záviděly nám ho i západoevropské země. Stále se sice halasí, jak jsou děti důležité, Němci dokonce chtějí jejich nedostatek léčit dovozem schopných otců z Afriky, ale naše vláda jim zruší i praktické doktory. Že to nevadí socialistům, to nepřekvapí, ale jak je možné, že nekřičeli lidovci?! Jen odpisy na daních děti nevyléčí.

Elektronizace zdravotnictví je samozřejmě ve 21. století krokem správným směrem, ale měla by naopak pomoci lékařům čas ušetřit. Propojením systému, aby mohl v případě kolapsu okamžitě lékař již v sanitě zjistit, čím se pacient léčí, a zachránit mu včasným podáním léku mnohdy život, je skvělá věc. Je nutné ji uvést stoprocentně do pohybu. Ale tak, aby tím nebyli zatěžováni lékaři, ale naopak ti jen kliknutím zjistili vše o pacientovi.

Recepty na počítači již mnozí doktoři dávno píší i bez pánů Sobotků a Babišů, ale sekýrovat je ještě účtenkami EET, to je pod úroveň a urážlivé. Chápu, že při řízení podniků musejí mít šéfové holdingů přehled o finančních tocích, ale stát není podnik. Je v něm mnoho různých složek od vědy až po továrny. Není možné všechno zglajchšaltovat. Mikroekonomika podniku je naprosto něco jiného než makroekonomika státu. Ne nadarmo jsou na to naprosto jiné katedry na vysokých školách ekonomických. K řízení podniku stačí znát mikroekonomiku. Znalost makroekonomiky podnikatelům, včetně pana Babiše, ale chybí. Dobře řídit ministerstvo financí může jen vystudovaný makroekonom, jakým byl kdysi Václav Klaus a jakým by byl například jeho žák a nyní kolega na Vysoké škole ekonomické Jan Skopeček. Ale to je na jiný článek.

Číst 8590 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v ZDRAVÍ
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Související položky (podle značky)

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %