Maastrichtská kritéria – úspěch? Ne, jen další DLUHY!

František Matějka, místopředseda Svobodných

Politici mají v programech maastrichtská kritéria za modlu. Předhánějí se, kdo se dostane na deficit 3% HDP dřív. Kdyby 3% deficit měly všechny státy EU tak jen v jednom roce nastane celkový nárůst dluhu o 362 mld EUR! Bez úroků. Toto je další z důvodů, proč požaduji a budu vždy podporovat a prosazovat ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Nechápu, jak se mohou politici bít do prsou a považovat za výhru, když dosáhneme na deficit ve výši 3% HDP, což je kritérium Maastrichtské smlouvy pro vstup a udržení se v eurozóně. Deficit je prostě deficit. Je to dluh a Řecko nám názorně ukazuje, narozdíl od Paroubkova přesvědčení, že státní dluhy se prostě platit musí.

Z výše uvedeného vyplývá, že politici států EU založili existenci eurozóny de facto na systematickém zadlužování a neurčili ani jeho hranici. Když do eurozóny vstupovalo Německo s Francií, udělily si tyto státy výjimku ze sjednaných kritérií. Od té doby na tato kritéria v podstatě kašlou, až na výjimky, všechny státy. Pojďme si tedy opět názorně ukázat, co znamená v Evropské unii ono magické maastrichtské kritérium, ve kterém se tu u nás všichni vidí. A to bohužel i takové kandidující strany, které se označují (podle mě neprávem) v České republice za pravicovou nabídku. Celkové HDP všech 27 států EU (představme si, že jsou všichni členy eurozóny tak, jak o tom politici sní) je naplánováno v roce 2010 na 12 038 821,6 mil EUR  (12 038,8216 mld eur). Vážení, ta „skvělá a jedinečná" cílová 3% z toho činí 362 mld EUR nových dluhů. Když by tedy všechny státy EU, při souběžném členství v eurozóně, klesly s deficitem k HDP na tato 3% a politici by začali slavit, jak jsou dobří, státy EU by se ten rok zadlužily „jen“ o 362 mld EUR. Roční úroky raději nepočítat.

Předkládám dále skutečné výše deficitů těch států EU za rok 2009, které byly mimo kritéria:

Belgie -6
Bulharsko -3,9
Česká republika -5,9
Německo -3,3
Irsko -14,3
Řecko -13,6
Španělsko -11,2
Francie -7,5
Itálie -5,3
Kypr -6,1
Lotyšsko -9
Litva -8,9
Maďarsko -4
Malta -3,8
Nizozemsko -5,3
Rakousko -3,4
Polsko -7,1
Portugalsko -9,4
Rumunsko -8,3
Slovisnko -5,5
Slovensko -6,8
Velká Británie -11,5

(Stojí za povšimnutí, že Řecku s deficitem -13,6 % se již blíží nejen Španělsko, Irsko, Portugalsko, ale i VB.)

Ano, možná jsem si mohl ušetřit práci a vypsat ty, které byly v normě. Úplný přehled nabízím zde. A takto to vypadá, když se do zákonitostí trhu a přirozeného vývoje pletou politici, slibující před volbami peníze na cokoli, nebo lépe (ve stylu Špidly „zdroje jsou") na všechno. Děkuji, ale nebudu volit již z principu žádnou z politických stran, která se ve svém programu chvástá zavedením eura k tomu či onomu roku a klesnutí deficitu na „pouhá“ 3% HDP. Vím, že je to těžké, ale jsou prostě věci méně důležité a pak ty, které protkávají každý bod. A to zavedení eura bez jakýchkoli pochyb je. Toto kritérium volebních programů je pro mě klíčové. Oproti tomu jsou prostě pro mě, s ohledem na vývoj České republiky, všechny ostatní body méně důležité. A pro Vás?