V tak obrovské vzdálenosti od nás nám sice zatím nehrozí od něj nebezpečí z pohlcení, ale tím, že jeho existence je již ověřena a nafocena a dostalo dokonce již své jméno AT2024tvd, i když vědci mu říkají „Monstrum soudného dne”, protože po pohlcených objektech nezůstane nic než prázdný černý prostor bez hmoty z něhož neunikne ani světlo. Je otázkou zda by toto monstrum dokázalo vzhledem ke své velikosti jednou spolknout náš celý vesmír. Vědci nyní zkoumají nejen jaký vliv mají na vesmír taková bludná telesa v něm, ale zejména jaký by mělo toto toto konkrétní monstum vliv na život na Zemi při přiblížení se k naší galaxii Mléční dráze. Míněno pouhé malé přiblížení k naší galaxii, ne rovnou spolknutí Země.
Černé díry již dlouho fascinují vědce i širokou veřejnost svou tajemnou povahou a obrovskou silou uchvacují jejich představivost. Tato vesmírná tělesa, jejichž gravitační přitažlivost je tak silná, byla však vždy předmětem intrik a spekulací. Nyní mohou sledovat tuto černou díru - Monstrum všedního dne, která je důkazem že takové objekty opravdu existují nejen ve fantaziích astrofyziků a jistě nebude sama. Takže bude rozhodně zajímavé sledovat, co pohltí tento vesmírný predátor a kdy bude jednou tak přeplněný, že praskne a co se stane a nastane jeho velký třesk. Vědci NASA ho nyní neustále sledují a snaží se shromáždit co nejvíce informací, aby pochopili chování černých děr a jejich vliv na náš vesmír, jímž se toulají. Těleso 100x větší než naše Slunce, které nalezli vědci z NASA spolu s rentgenovou observatoří Chandra ve vesmíru za pomoci Hubbleova dalekohledu není velký asterouid, jak se mylně domnívali, ale ničivé "Monstrum soudného dne", které pohlcuje vše co přitahne k sobě svou obří gravitační sillou.
zdá se to jako fantaskní, ale po okamžiku velkého třesku je již známo několik kosmických jevů s extrémní teplotou. Například sluneční jádro dosahuje teploty kolem 15 milionů Kelvinů (27 milionů °F nebo 15 milionů °C). Ještě extrémnější jsou jádra masivních hvězd, která mohou přesáhnout 500 milionů Kelvinů (900 milionů °F). Když tyto hvězdy explodují jako supernovy, může jejich teplota krátkodobě stoupnout až na 100 miliard Kelvinů. Navzdory tomu, že Planckově teplotě rozumíme, její dosažení by vytvořilo tak extrémní podmínky, že naše současné teorie nedokážou předpovědět výsledek. Představuje hranici fyziky, kde by se mohl zhroutit samotný časoprostor, což by mohlo znamenat konec – nebo začátek – jevů, které jsou mimo naše chápání.
Zpracováno podle článků v TT | Technický týdeník
©Kulturní komise České republiky z.s. 18.6.2025