Fragmenty - Projekt Modlitba za národ pokračuje i po úmrtí kardinála Dominika Duky

Projekt Modlitba za národ pokračuje i po úmrtí kardinála Dominika Duky ^Doporučený

sobota, lis 29 2025
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ PANCÍŘOVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty

Tisk Email

Sestra Dominika Bohušová vítá přítomné v kostele Panny Marie Andělské na 127 "Modlitbě za národ". Věřme, že na ní byla přítomna duše Otce kardinála Duky, který jí otevíral prostrory srdce národa - svatováclavskou kapli v katedrále. Kostel Panny Marie Andělské je sice vedle Lorety či Katedrály poněkud přehlížen, ale jeho prostředí a barokní krása uvniř je v tichu Loretánského náměstí kolem něj nádherným prostorem pro rozjímání a modlitbu. A následující mše svatá vedená Monsignorem Mariánem a končící jeho požehnánáím byla velkou odměnou za cestu mnohých mimopražských přítomných. snímek: IVANA HASLINGEROVÁ PANCÍŘOVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty

Po nástupu do funkce arcibiskupa pražského a primase českého učinil J. Em. Dominik kardinál Duka OP nejen pro církev, ale i pro všechny obyvatele naší země mnoho důležitých věcí. Kromě toho, že dokázal vybojovat církvi svaté svobodu od diktatury státu, pustil se do neuvěřitelné práce této svobody využít pro obnovu morálky a duševního růstu nás všech. Z kostelů a chrámů vypověděl diskotéky a podnikové věčírky a všechny, včetně kapliček ve vesnicích, vysvětil a postupně opravil. A nejen to, opravil jejich zvony, které provázely naše předky od narození při křtu až po zvon umírášku. Ve všech kostelích zprovoznil varhany a osobně navštívil každé městečko a klášter.

O tom, jak se z posmutněné začernalé a ledové katedrály stala katedrála prozářená a přívětivá srovnatelná se světem, netřeba hovořit. Do každěho zákoutí jejích kaplí vede osvětlení podobně jako v galeriích, oltář byl vyčištěn a opraven, lavice jsou vyhřívané a obrazovky u nich. Památný a obří zvon Zikmud, jehož srdce prasklo nad tím co se kolem něj dělo, byl opraven a další tři zvony, které byly použity za vákly do kanonů byly nově odlity. O neuvěřitelných varhanech netřeba hovořit. Již jen kvůli nim budou určitě i nevěřecí chodit si poslechnout tu nádheru do katedrály.

Když poprvé, při ukládání do hrobu Otce kardinála, vyjádřily jeho varhany svůj smutek, každý v katedrále úlekem ztuhnul. A to byla v provozu jen jejich třetina. Úder do jejich kláves byl posledním poděkováním tomuto neuvěřitelnému člověku. Chtěla jsem napsat bohočlověku, ale vím, že by mi bylo vysvětlováno, že se rouhám proti Jižíši Kristu, že nevím, že on je jediným bohočlověkem v písmu svatém. To samozřejmě vím, ale protože právě Kristus hlásal, že každému z nás dává jeho otec Bůh největší dar, nesmrtelnou duši, tak si přesto troufám říci, že na velikosti té duše, kterou vdechl malému Jarouškovi Dukovi, určitě Bůh nešetřil stejně jako na ní nešetřil u svého syna.

I sebe víc pracovitý člověk by nemol vše co otec kardinál v životě udělal, dokázat stihnout a přitom číst ještě stovky knih. To nehovořím o tom, že jsem byla několikrát svědkem toho, že jen svým úsměvem a zmínkou o něčem, okamžitě na tom začali věřící pracovat a pokládat si to za čest. Ale o tom jsem už psala v této rubrice za ty roky mnohokrát.

Tento článek chci věnovat jednomu z jeho skvělých projektů, Modlitbě za národ, který 13 let od září roku 2013, kdy hrozilo naší zemi hrozivé oranžové tsunami, uskutečňovala pod jeho záštitou jeho asistentka sestra Diminika Bohušová. Zpřístupmil pro něj pro veřejnost každého 28. dne v měsíci od 16:15 hodin nejvzácnější a nejcennější prostor v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, který básníci nazývají "srdcem naší země" - kapli sv. Václava. Zval na něj, každého, komu není osud našeho národa lhostejný na modlitbu za něj, kterou pod jeho záštitou vedla sestra Domika.

Kaple sv. Václava je jenen nádherná, vyložená vzácnými kameny a obrazy, ale je významná tím, že byla zbudována po zavraždění knížete Václava přímo nad jeho hrobem. Nad hrobem, v němž odpočívá přes 1000 let vévoda naší země pod krásným katafalkem. Veřejnost ji spíš vnímá jako kapli, z níž vede přístup ke korunovačním klenotům v Korunní komoře. Ale to je proti faktu popsanému výše takřka nepodstatné.

Pocit za svitu svící v příšeří katedrály dýchne na člověka atmosférou, kterou nejde popsat, to se mussí zažít. Tam přímo cítíte přítomnost duší té doby, včetně jeho. A aby nebylo jen při tom, po modlidbách za národ od arcibiskupa Berana a zpěvu svatováclavského chorálu se šli věřící poklonit babičce s. Václava kněžně Ludmile do chrámu sv. Jiří, kterého chtěl otec Dominik Duka zpřístupnit veřejnosti spolu s klášterem.

Hned na první pozvání na modlitby se sjeli lidé až z Moravy, byla to obroská událost, která postupně vytvořila jádro věřících, které po odchodu pana kardinála z funkce primase českého přicházeli na modlitbu i když nebyla jako dřív na danou hodinu katedrála vyklizena a turisti velmi rušili modlitby i důstojnou atmosféru. V listopadu nakonec muselia nalézt sestra Dominika kostelík v Nerudově ulici. Věřící , kteří šli do Svatoválavské kaple se vrátili domů a byla obava, že se jejich jádro vykrystalizované za 13 let nakonec rozpade, protože mnozí nesledují internet ani počítače.

Ale Otec kardinál nakonec in memorial zařídil, že sestře Dominice poskytli místo na pravidelné Modlitby za národ bratři Kapucíni z kláštera, při kostelu Panny Marie Andělské postaveném Krištofen a Kiliánem Diezenhoferovými na Loretánském náměstí. A co víc. Po modlitbá za národ od 16 hodin v něm od 17 hodin následuje mše svatá, takže přítomní, včetně sestry Dominiky, byli odměněni krásnou bohoslužbou vedenou Monsignorem Marianem a jeho požehnáním. Cestou z ní doprodili za svitu plynových lamp přes Loretánské a Hradčanské náměstí sestru Dominiku do její pracovny v Arcibiskupském paláci.

Rektorem kostela Panny Marie Andělské od Krištofa a Kiliana Diezenhofera i kostela Lorety se světoznámou zvonkohrou je páter Bonaventura Jiří Štivar, OFM Cap a patří mu za to vše dík všech zúčastněných. Zejména ale za to, že snad přinesl zklidnění do srdce sestry Dominiky po tragickém a náhlém odchodu Otce kardinála k Bohu a bude se moci věnovat dalším "Modlitbám za národ" v klidu bez nedůstojného shánění kostelů. Amísto toho se smodlitbou věnuje pozůstalosti Otce kardinála - soupisu a třídění stovkek knih a památek v klidu a tichu jeho knihovny spolu s jeho duší...

©Kulturní komise české republiky z.s. 29.11.2025