Bruselské elity se chovají jako by již stály v čele jednotného levicového superstátu a svojí proválečnou politikou sužují ostatní státy nutností válčit a zvou do jejich zemí povinně obří migraci cizinců s naprosto odlišným přístupem k životu a křesťanské evropské tisícileté kultuře. Zatěžují tak všechny země EU centralizovaným dluhem aniž se jich ptají na jejich názor. O tak závažnách otázkách vždy dosud rozhodovala Evropská rada, kde platilo právo veta. Aniž bylo zrušeno, stačí nyní evropské komisařce cokoli nařídit a nechat projít nexistujícím samozvaným Evropským parlamentem, (tak o jeho sporu s našim ministrem Chovancem kdysi rozhodl Evropský soudní dvůr).

EU bylo původně chápáno jako společenství svobodných národů, které spolupracovaly na výhodné ekonomické politice. (Společenství uhlí a ocele). Nebyl to  diktát shora jaký si východní státy pamatují z dob Stalinismu a následného komunismu. Přesto jsme měli i tehdy svojí vládu a nakonec jsme se jí zbavili. Národ ale nezanikl rozplynutím se do jakési společné unie s ostatními. Úředníci EU se naopak nyní chovají jako přímí šéfové jakéhosi centralizovaného samozvaného superstátustátu a ignorují referenda skutečných staletími ověřených národů, ostrakizují jejich představitele protestující proti jejich diktátu. Je jim jedno, že běžní občané se dnes a denně obávají o svou bezpečnost a o bezpečnost dětí ve školách a v poslední době již i o ekonomickou životaschopnost. O hrozbě války, po níž stále volá Německá kancléřka a někteří její obdivovatelé, nemluvě.

Kde jsou sliby z 1.5.2004, kdy jsme do EU vstupovali. Kdy se tehdejší naivní důchodci těšili po nekonečné  televizní masáži jak budou jezdit k mořím a do světa jako ty babičky na obrazovce prounijní ČT   a jak budou jejich vnuci krásně žít v blahobitu. Dnes již se bojí nejen o jejich životy ve válce, ale dokonce i o svou ekonomockou soběstačnost a o životaschopnost obecně. Nenastala integrace a spolupráce jednotlivých národů, ale organizovaná náhrada evropské podivné populace jakýchsi EUanů  bez historie pod vedením Německých kancléřek Merkelová a po ni Leyenové  a jejich přisluhovačů.

Jasně to vyjádřil  neohrožený maďarský premiér Viktor Orbán: „Brusel nám ukradl evropský sen."