Knížákovy květy na sněhu symbolizují něhu Doporučený

  • pátek, dub 25 2025
  • Napsal(a)  IVANA HASLINGEROVÁ PANCÍŘOVÁ
Výstavu otevřel osobně profesor Milan Knížák Výstavu otevřel osobně profesor Milan Knížák snímek Lenka Kločková, Národní archiv

Ve středu 22. dubna 2025 byla v prodejní SIN Gallery na Jungmanově náměstí 258/13 v Praze 1 otevřena výstava z nových prací profesora Milana Knížáka. Kromě nádherné barevnosti, kterou dokáže jen profesor Knížák, má v sobě tentokrát ukryto jakési skryté kouzlo spojující obrazy. Je to samozřejmě můj subjektivní názor, ale přestože jsem viděla mnoho jeho výstav, tak na mne z těchto obrazů dýchala i přesto že do nich byly zakompoovány dokonce i mobily, jakási něha a varování před tím aby se z našich životů nevytratil opravdový cit a láska. Ano je v nich ve skrytých symbolech ukryta skutečná něžna duše tohoto výbušného bouřliváka. I básně provázející obrazy to potvrzují. 

Pomocí symbolů v nich ukrytých nám sděluje mistr smysly jinak nevnímatelnou skutečnost a odkazuje nás k našim představám a  myšlenkám. Tak jako při pohledu na kouř si uvědomíme oheň a při pohledu na blesk čekáme hrom a ránu, tak při pohledu na mobil si uvědomíme jeho užitečnost, že nás někdo volá nebo naopak můžeme volat my jemu. Z obrazů Milana Knížáka ale cítíme i skrytá varování před těmito užitečnými pomocníky.  

 

Při pohledu na obraz  Láska jsem  si okamžitě vzpomněla na Platonův spis Symposion,v němž líčí jak Aristotofánes na jedné hostině hovořil androgonech, bytostech majících pohlaví mužské i ženské, čímž byly velmi silné a žárlivý Zeus je oslabil rozetnutím na dvě poloviny, které se od té doby stále hledají. Každý člověk je proto symbolem půlky člověka a Lásku nazývá Platón spojovatelkou staré přirozenosti, která ze dvou lidí učiní opět jednu silnou bytost. Láska je podle Platona symbolem touhy člověka po spojení lidí a podle Sokrata má dokonce vzájemná přitažlivost dvou lidí za cíl jinou, totiž nadsmyslovou skutečnost neboli krásno. Podle Knížáka je obraz Láska varováním před tím, aby lidstvo skutečnou Lásku popsanou Platonem a Aristotelem nevyměnilo za pouhé dva symboly mobilů. 

Mnohé symboly jako např. vlajka, státní znak, pět kruhů, ryba, kříž, hákový kříž, srp a kladivo jsou všem známé. V umění jsou ale symboly tajuplné svým skrytým významem. Využíval toho skvěle například da Vinci na svých obrazech a bylo to používáno s něhou a proto aby si lidé uvědomili význam obrazu. To právě dokáží pouze géniální umělci. A troufám si říci že obrazem Sametovost se mezi ně profesor Knížák zařadil. Vždy pro mne už vyvstane při pocitu osamění před očima tento obraz jako memento, že nikdy sebelepší technikou ani vládou nejde nahradit lidský dotek a lásku. Je pro mne symbolem Samoty.

Doktorka Věra Valterová z Národního archivu patřící k obdivovatelům Knížákových obrazů to svým pohlazením a růží vystihla beze slov.

A rovněž mnoho dalších lidí toužícíh po podání ruky mistra Knížáka. 

Co si tak asi myslí  o hemžení lidí kolem sebe milovaný Kašpárek Milana Knížáka?

Přeji jménem redakce kulturně hospodářské revue Fragmenty profesoru Knížákovi mnoho zdraví a síl do další práce a mnoho neuvěřitelných nápadů jak vyjádřit ve svých dílech jedním tahem vše. Stejně jako to dovedl Salvator Dalí v jeho době. Končím jeho krásnou básní Květy ve sněhu při jejímž čtení mne okamžitě vytanula na myslí něžná víla Knížákova života Maruschka Knížáková. 

Fotografie z výstavy laskavě poskytla Lenka Kločková, Národní archiv

©Kulturní komise České republiky 25.4. 2025

Číst 359 krát
Ohodnotit tuto položku
(21 hlasů)
Zveřejněno v KULTURA

Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku

 Twitter (X)     Facebook  Linkedin   iDNES   

VIDEO ZPRÁVY

 
 
 
 
 
 
 

 
 

 

Reklamní banner Invia.cz 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %