Kdo sleduje Jiřího Drahoše v čase povolebním, tak nevychází z údivu. Malátně bloumá v metru, kouká do blba a na pasažéry působí dojmem nepřítomného přízraku. Následně vyrazí do kina na premiéru filmu Prezident Blaník, aby spolu s Mirkem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem okoukl pro politiku nové a neotřelé triky. Dobrý nápad, ale trošku s křížkem po funuse... Zdánlivě náhodné výjevy, které ale spojuje předem k nezdaru odsouzená snaha o založení nového politické strany či hnutí. Posměváčkové mu už dopředu doporučují název Hnutí nevím. Podle nich má tak předem jistých 8 procent. Jenže po novém politickém subjektu tady zatím není vážnější poptávka. Seznamy registrovaných politických stran a hnutí čítají stovky subjektů, o kterých nikdy nikdo neslyšel a ani neuslyší. Stávající politické strany mají problém, že až na výjimky (SPD, piráti) mají nouze o členy a krom části členské základny nikdo nezná ani jejich místopředsedy, natož pak další vlivné představitele (o poslancích a senátorech nemá cenu ani diskutovat, jejich významnost je někde na úrovni uklizečky či hajzlbáby). Voliči a podporovatelé Jiřího Drahoše se rekrutovali z mnoha směrů a politických zákoutí. Takže se nedá očekávat jejich brzké stmelení (je-li to vůbec fyzikálně a teoreticky možné).