Fragmenty - Končím s veřejnými politickými aktivitami

Chyba

JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 1331

Končím s veřejnými politickými aktivitami ^Doporučený

středa, bře 24 2021
Napsal(a) VÁCLAV KLAUS ml., předseda hnutí TRIKOLÓRA

Tisk Email

Při pohledu na snímek z vyhlášení Trikolóry, která byla poslední nadějí pro skutečně pravicové voliče se derou člověku slzy do očí a chce se mu zvolat: Pro Boha, rozmyslete si to ještě s odchodem pane předsedo!" snímek Ivana Haslingerová revue Fragmenty

Po zralé úvaze jsem se rozhodl, že nepovedu Trikolóru do sněmovních voleb 2021, nebudu sám nikam kandidovat a ukončím veřejné aktivity. Důvody jsou z drtivé většiny osobní. V tom, co jsem hájil, jsem si jist, že šlo o věci nezbytné pro úspěšnou budoucnost republiky. Neměnil bych na tom ani čárku. Zeštíhlit stát, nechat lidi pracovat a žít. Bohatství vzniká z práce, ne z dávek a dotací. Hájení národní svrchovanosti, aby o této zemi rozhodovali lidé, kteří zde žijí. Obrana tradičních konzervativních hodnot, protože z nových ideologií často přichází jen teror, chudoba a vlády nových vyvolených. Snaha nežít v covidovém koncentráku.

To vše je pravda a silný a zásadový politický program a v naší zemi ho komplexně nikdo jiný přesvědčeně nehájí. Ovšem musí ho hájit někdo s politickým talentem a zejména obrovskou energií. V létě 2017, těsně před volbami se mi rozpadla (ne mojí vinou) rodina a pozitivní energii víceméně od té doby prostě nemám. Dostal jsem mraky hlasů, ale z pozice naštvanosti, smutku či rozzlobenosti se politika dělat nedá, člověk musí vyvolávat naději a mít zcela pozitivní myšlení. Myslím, že to bylo vidět. Jasně, nějak jsem s tím bojoval – podpora lidí zavazovala. Podpora vycházející z toho, že hodnoty, které jsem hájil – jsou latentně většinové. Ale ztratil jsem vtip, někdy rozvahu, někdy se rozhodoval radikálně, kde byl na místě nadhled. Někdy naopak. A jste v tvrdém prostředí, kde Vám nikdo nic nedaruje.

Do politiky jsem se dostal (sám trochu překvapeně), na základě obrovské podpory lidí, kdy jich statisíce čítávalo v pondělí můj pravidelný sloupek na Novinkách. Neměl jsem žádný plán, ani mecenáše. Povolební útěk ODS do levého proevropského středu – jsem považoval za chybu, respektive jiný politický směr a snažil se něco udělat. Objezdil jsem republiku dodávkou, setkával se s lidmi.

Trikolóra dosáhla v krajských volbách cca 3,4% hlasů celostátně, má strukturu ve všech krajích, máme nějaké peníze na kampaň, ale něco nám chybí. Jasně, covid a nemožnost se setkávat nám hodně uškodil jako mladé straně a tyhle okolnosti a tamhlety a v některých krajích nám místní kmotři posílali členy, aby nám tam škodili, a média nás nemají rádi, a málo vlivných lidí se stejnými názory se přidalo a blablabla – to je všechno pravda, ale to je vždy řešitelné. V tom není problém. Chyba je ve mně. Nemám energii a prostě nemůžu teď svolávat ostatní na zteč, když vím, že bych sám šel bez chuti. Všechno na světě je práce.

Kandidovat jen jakoby „proti Pirátům“ je stejně jako „proti Babišovi“ – politický nesmysl. Když chcete někoho porazit či ho oslabit – musíte sám posílit a strhávat lidi pod svůj pozitivní program. Že je někdo druhý takový nebo makový – to je program pro komentátory, ne pro lidi, co jsou na hřišti. Svoláme, co nejrychleji celostátní sněm, abych se mohl i formálně vzdát funkce předsedy.Ale toto není politický status, co se má stát a kdo má co dělat. Tohle je osobní rozhodnutí.