Vytisknout tuto stránku

Rusko naštěstí chce řešit situaci v Íránu diplomatickým jednáním Doporučený

Dva prezidenti zahnaní do konfliktů o který ani jeden  nestáli Dva prezidenti zahnaní do konfliktů o který ani jeden nestáli

Dnes 5. 4. 2026 přišla dobrá zpráva z Ruska, které dává po setkání ministra zahraničí Sergeje Lavrova s íránským ministrem zahraničí Abbásem Araqčím přednost diplomatickému vyjednávání před jazykem ultimát. Přeje si aby se situace v Íránu vrátila zpět na vyjednávací dráhu. Lavrov i Aragčí se chtějí vyhnout akcím, které by uzavřely možnost  diplomatickým snahám vedoucím k míru. V zájmu normalizace konfliktu na Blízkém východě podporuje proto Rusko deeskalaci napětí a vyjednávání u kulatého stolu. 

Postoj Ruska je v této otázce velmi důležitý. Do pomoci na otevření průplivu se totiž vložilo mnoho států, dokonce i jaderné mocnosti jako Čína, Indie, Japonsko... A to nejen na stranu USA. Čína nabízí po pomoci s jeho otevřením zbraně Íránu, Indie se přidá k USA jen když jí přestane zvyšovat cla (Bojuje totiž  s Pákystánem, kterému je USA snížily, protože ten je proti terorismu). Ruská federace se zatím do ničeho vojenského neplete, přestože má od 15. 6. 2025 s Íránem uzavřenou Smlouvu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Smlouva  stanoví, že země budou rozvíjet rovnocennou a vzájemně výhodnou spolupráci v oblastech politiky, obrany, ekonomiky, bezpečnosti, obchodu, investic, jakož i energetiky, infrastruktury, dopravy a komunikací. A nejde jen o kousek papíru. Sám Ruský prezident Vladimir Putin předložil Smlouvu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem k ratifikaci Státní dumě 26. března 2025. Poslanci Státní dumy jí 8. dubna 2025 ratifikovali.  Bylo v ní konstatováno, že Ruská federace a Írán usilují o úzkou koordinaci aktivit na regionální i globální úrovni. Rada ruské federace smlouvu rovněž  5. dubna 2025 ratifikovala. Předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf jí 15. 6. 2025 zaslal po schválení parlamentem jako Komplexní dohodu o strategickém partnerství mezi Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací k podpisu íránskému prezidentovi Masúdu Pezeshkianovi. Podle agentury RIA Novosti bylo vše v pořádku uzavřeno.

Samozřejmě nikdo nečekal, že půjde prezident Putin do boje za průliv, neboť z tohoto konfliktu jen v klidu těží peníze, ale ta dohoda tu je na papíře a Íránu zatím kromě léčby syna Chomejného v soukromé Putinově klinice nepomohl v obraně proti nečekanému hrozivému přepadení. Ani prezidentu Trumpovi ale nepomáhá k ukončení nechtěné války jednáními. Je proto důležité jaký postoj Rusko díky výše uvedené smlouvě zaujme ke konfliktu, pokud by USA opravdu Den mostů a Den elektrárny v úterý 7. 4. 2026 ve 20:00 zahájilo. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova si prezidenti Putin i Trump telefonují a baví se o situaci kolem Íránu i Ukrajiny. 

Oba prezidenti jsou zahnáni do nechtěných válek. Jeden Bidenem, tedy USA a druhý Netanjahuem, tedy Izraelem.

Podle Ušakova předložil prezident Putin několik návrhů jak rychle ukončit konflikt týkající se Íránu, jehož režim je díky smlouvě spojencem Moskvy.  Neboli se Rusko snaží o diplomatickou cestu k ukončení konfliktu. Navrhovalo již po několikáté Íránu převoz jeho obohaceného uranu do Ruska. První návrhy  vznesl prezident Putin už loni v květnu – předtím, než USA a Izrael v červnu 2025 zaútočily na íránská jaderná zařízení a také v týdnech před začátkem současné války je v únoru opakoval. Nezapomínejme, že i on a nejen Netanjahu má skvělou tajnou službu a kdoví která z nich informovala USA o nečekaném útoku Izraele. 

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump na vojenské...

Strach Netanjahua určitě umocnil americký zmocněnec Steve Witkoff v březnovém rozhovoru se stanicí Fox News sdělením, že íránští zástupci během letošních jednání s Washingtonem prohlásili, že mají 460 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, který by mohli použit k výrobě 11 atomových bomb. Což samozřejmě způsobilo na Blízkém východě a zejména v Izraeli napětí větší než kdyby někde jedna upadla. Teherán ale odmítl nabídku spojence Ruské federace na převoz tohoto obohaceného uranu ze své země do jejích skladů s ubezpečením, že pak si ho už nikdo nevšimne a on může v klidu žít v míru. Navrhl raději jeho ředění ve vlastních zařízeních pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Jak se ukázalo kdyby ho Írán uklidil do Ruska, tak se mu tohle nestalo. Když si ale ani spojenci nevěří, co jde dělat dál. 

Nedůvěra i mezi spojenci vedla k takovému napětí, že Netajahuovi zřejmě povolily nervy a rozhodl se využít zničení všech velitelů spolu s Chomeneím jednou střelou naráz. Neuvědomil si, že kdyby chtěl prezident Putin použít atomovku, tak už dávno některou ze svých použije. Nebude čekat až jí Írán vyrobí. Jen  obohacení ze 60% na 90 % nutných k výrobě zbraně by trvalo nejméně rok a výroba také jistý čas. Zatím ale prezident Putin nechtěl a nerozšířil boj o samostatnost  Luhanské a Dombaské republiky dál než jsou hranice Ukrajiny.  

Škoda že ani v USA prezident Putin neuspěl s nabídkou, aby se obohacený uran odvezl z Íránu schovat do Ruska a pomůže zato Americe nastolit na Blízkém východě klid.

Zatím udělal médii téměř přehlédnutý, ale  pro Írán významný krok. Jeho tajná služba převezla padesáti šesti letého  Mojtába Chameneího podle kuvajtského deníku Al-Jarida 14. března na palubě ruského vojenského letadla na léčbu po zranění při leteckých útocích na Teherán do Moskvy. Léčí se v Putinově soukromé nemocnici napojené na jednu z jeho rezidencí. Šlo o tajnou a nebezpečnou operaci jednak z obavy o přepadení, ale i o udržením bezpečné lékařské péče během převozu. Některé zprávy uváděly, že přišel o obě nohy, jiné že byl v kómatu. Ministr války USA  Pete Hegseth 13. 3. 2026 na tiskové konferenci uvedl, že je znetvořený.

Pokud se Chameneí uzdraví bude jistě prezidentu Putinovi vděčný a rozhodně se spřátelí. A je tudíž naděje, že by Írán po jeho uzdravení návrh o přemístění obohaceného uranu do Ruska přijal. V rámci první jaderné dohody uzavřené v roce 2015, od které o tři roky později prezident Trump odstoupil, Írán souhlasil s převozem přibližně 11 tisíc kilogramů nízko obohaceného uranu do Ruska. Takže ho možná již rozprodává když Witkoff hovořil o pouhých 460 Kg. Ale to je již na jiný článek. Uvidíme co přinesou následující dny a možná roky. Pokud ale bude Čína dodávat zbraně Íránu pak na délku konfliktu raději  nedomýšlet. Ne raději si to ani nepředstavovat!

 

 

 

Po vypuknutí nechtěné války mezi Íránem a USA  po  izraelském útoku na vybití celé vlády Iránu 28. 2. 2028 si  svět naivně myslel, že jde zase jenom o jeden z konfliktů mezi Íránem a Izraelem. Podobně jako v červnu 2025. Kromě zasvěcených politiků si málokdo vzpomněl, že při uklidnění  předchozího konfliktu na íránské jaderné laboratoře přistoupil Írán na mírovou dohodu pod podmínkou, že pokud opět na něj Izrael či USA zaútočí, jeho odveta bude brána jako vyhlášení války přímo USA. Nikoli ostřelování pouze Izraele. A jelikož se Izrael rozhodl, že tentokrát využije příležitosti stůj co stůj bez ohledu na tyto následky, tak pouze oznámila CIA v sobotní noci prezidentu Trumpovi  a viceprezidentu Vancemu, že zjistila, že v 6:30 hodin startují tajně izraelská letadla na Írán. V podstatě se dozvěděli rozespalí pánové ve svých domovech, že  v neděli ráno Írán vyhlásí jako odvetu válku USA.

Aby zabránili velkým ztrátám zejména  svých vojáků, dostala americká armáda v sobotní noci rozkaz  od prezidenta Trumpa přidat se k Izraeli a využít zmatku, který nastane po zabití všech vojenských vůdců (pokud se vůbec Netanjahu strefí a není-li to jen provokace) ke zničení všeho co jen pomůže k poničení armády Íránu, aby jeho odveta byla co nejvíc oslabena. Takový scénář pro vypuknutí 3. světové války nevymyslí ani Hollywood. Tragédie jaká nastala nepromyšleným utajeným útokem Izraele  je známa. Nebýt nešťastného Hormuzského průlivu, kterým proudí pětina ropy  mnoha zemí světa, pak by bylo možná  již po válce. Írán ho ale i za cenu, že přijde o velké peníze (jeho ropa jím také protéká) byl nucený uzavřít. Je to jeho jediná zbraň po vybití armády.

Tím vlastně nastala opravdu 3. světová válka.

Do pomoci na jeho otevření se totiž vložilo mnoho států, dokonce i jaderné mocnosti jako Čína, Indie, Japonsko... A to nejen na stranu USA. Čína nabízí po pomoci s jeho otevřením zbraně Íránu, Indie se přidá k USA jen když jí přestane zvyšovat cla (Bojuje s Pákystánem, kterému je USA snížily, protože je proti terorismu). Jen Ruská federace se do ničeho vojenského neplete, přestože má od 15. 6. 2025 s Íránem uzavřenou Smlouvu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Smlouva  stanoví, že země budou rozvíjet rovnocennou a vzájemně výhodnou spolupráci v oblastech politiky, obrany, ekonomiky, bezpečnosti, obchodu, investic, jakož i energetiky, infrastruktury, dopravy a komunikací.

A nejde jen o kousek papíru. Sám Ruský prezident Vladimir Putin předložil Smlouvu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem k ratifikaci Státní dumě 26. března 2025. Poslanci Státní dumy jí 8. dubna 2025 ratifikovali.  Bylo v ní konstatováno, že Ruská federace a Írán usilují o úzkou koordinaci aktivit na regionální i globální úrovni. Rada ruské federace smlouvu rovněž  5. dubna 2025 ratifikovala. Předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf jí 15. 6. 2025 zaslal po schválení parlamentem jako  Komplexní dohodu o strategickém partnerství mezi Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací k podpisu íránskému prezidentovi Masúdu Pezeshkianovi. Podle agentury RIA Novosti bylo vše v pořádku uzavřeno.

Samozřejmě nikdo nečekal, že půjde prezident Putin do boje za průliv, z toho jen v klidu naopak těží, ale ta dohoda tu je na papíře a Íránu nepomohl v obraně proti hrozivému přepadení. Ani prezidentu Trumpovi nepomáhá k ukončení nechtěné války, což by jistě americký prezident rád přivítal.  

©Kulturní komise České republiky z. s. 15. 3. 2026

Číst 107 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v POLITIKA