Sjezd Landsmanšaftu v Brna je česko-český problém ^Doporučený

sobota, kvě 02 2026
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ PANCÍŘOVÁ

Tisk Email

Prezident Václav Klaus proti je smíření s Landsmanšaftem, ČR nevyvolala dvě světové války a hrůzy po nich snímek Ivana Haslingerová Pancířová

V Brně se konal sjezd Sudetoněmeckého Landsmanšaftu. Proč? Brněnský magistrát používal při informování o něm slova "U nás..." Přitom ostaní města nikoho nezvala, natož vláda. Něktrerá dokonce chystají podle slov prezidenta Klause protesty. Z toho vyplývá otázka, co je na magistrátě v Brně tak specifického proti ostatním městům, vládě a Parlamentu. A proč vůbec ho bylo nutné svolávat do mětsa v České republice bez domluvy s politiky ani vedné země. Ani z německé strany nepřišla žádost o konání sjezdu Sudetských Němců u nás.

Takže zatím nejde o německo-český problém, ale pouze o problém mezi Čechy a brněnskými Moravany a mohlo by se nad tím mávnout rukou. Ale vždy začínají konflikty mezi národy pomalu a plíživě. Proto by si měla vláda uvědomit, že jde o vážnou věc. Že to nemůže být náhoda. A velmi obezřetně situaci sledoavat.

Magistrátním úředníkům v Brně jde zřejmě o návrat k poválečnému uspořádání. A snaží se obyvatele, zejména mladé a nepolíbené dějepisem, dostat na svou stranu. Ne sice všem úředníkům, je známo, že na magistrátu vznikla hádka o pořádání této, diplomaticky řečeno záhadné akce. Rovněž se tato akce stala předměten diskuse v Poslanecké sněmovně. Dva poslanci SPD podali návrh, aby se k ní sněmovna oficiálně vyjádřila. A nejde jen o politickou debatu, ale pokud by dala Sněmovna hlasovat o tom, kdo je na straně brněnských úředníků, bylo by národu jasné, které strany jsou pro poválečné proněmecké uspořádání.

Bourání něčeho z minulosti nelze opravit tvrdým zásahem do přítomnosti jen tak bez odezvy.

Byly by jím opět postiženy rodiny nevinných lidí v pohraničí ocitnuvších se bez domovů. Minulost nelze zapomenout ani měnit či smířit se s ní. Pouze se mohou navázat po válkách obchodní styky a podmínky mírového soužití, aby se tragedie neopakovala. Jako se o to v současnosti snaží současná Amerika.

Tuto otázku během několika let vyřešila naštěstí u nás Klausova vláda již v roce 1997 Česko-německou deklarací. A byla to velmi složitá právnická jednání. Německá Kohlova vláda bazírovala na každém sebemenším slovíčku. Buďme tady rádi, že se nakonec styky mezi dvěmi státy dojednaly touto deklarací a nevedly k novým válkám. Nechjtějme oživovat tragickou minulost. Za tuto práci naopak by měli být politici rádi a poděkovat za odvahu Václavu Kalusovi, že deklaraci podepsal.

Je zajímavé, jaký názor má prezident Klaus po téměř 30 letech od podpisisu deklerace na touhu Brněnského Magistrátu na smíření Čechů a Němců.

"Odmítím tezi, že má teď dojít ke smíření Čechů a Němců. Je tisíce důvodů pro odmlžování minulosti: My nerozpoutali 2 hrozivé světové války, my neměli koncertační tábory, my jsme nevraždili miliony lidí, my jsme nechtěli vystěhovat Čechy z českého národa. S tímto vším se smířit nedá. Česko-německá deklarace neznamená smíření se s touto minulostí. Pouze bylo nutné udělat tečku za válkou a organizovat současné vztahy podle jasných předpisů. A ty jsou uvedeny v deklaraci. Tak se to děje po každé válce. Ono je velmi snadné rozeštvat státy mezi sebou. Nedávno jsme to viděli na tom jak jednoduché bylo pro premiera Fialu a řadu lidovců rozštvat nás se Slovenskem."

Německá vláda sice bezprostředně na konání sjezdu nereaguje, ale v německém tisku se již vyskytl článek, že u nás v Rabštejně u České Kamenice byl koncentrační tábor. Proto by mělo Ministerstvo zahraničí situaci pozorně sledovat. A Ministerstvo školství by mělo, pokud možno včera, konečně zavést normální po sobě jdoucí události našich dějin. Aby si děti uvědomily, že každé válce něco předchází a nevznikne pouhým dnem vyhlášení, a že se válkou mnohé změní a je proto nutné dohodnout nové mírové smlouvy mezi státy a dokonce i zákony v nich.

Nejde stále pouze mluvit co se dělo po válce, ale kdo ji vyvyolal a co jí předchátzelo. Děti si musí připomínat i stinné stránky historie. Ministerstvo školství by mělo urychleně jednat a vydat normální učebnice dějepisu. Neohlížet se na přání kancléřky Merkelové, učit děti dějepis až od konce války. Jinak vzniká pokřivená generace.

Měli bychom proto velmi pečlivě sledovat slibovanou návštěvu Bavorského premiera a dětem i doma vysvětlovat, co za hrůzy byla válka. A také sledovat vypuknuvší boj o veřejnoprávní média. Jde o to že ČT i rozhlas si zprivatizovali jejich zaměstnanci. Měly být neutrální a sloužit sočasné vládě, ale staly se služkami opozice a jí dosazeného prezidenta. Pokus o spacáky v ČT tu již byl v roce 2001. Veřejnost by se měla bouřit, že veřejnoprávní, tedy její média nezastávají názory jí zvolené většiny politiků a vlády. Přezident Klaus v rozhovoru na XTV konstatoval, že je absolutně proti chystané televizní stávce, že televize není redakotrek. Podrobně se o tom dozvíte v 81. dílu speciálního pořadu Pane prezidente! s Lubošem Xaverem Veselým na XTV.