"Před parlamentními volbami v roce 2013 přišla Jana Bobošíková, bývalá předsedkyně Suverenity – Bloku Jany Bobošíkové, s projektem sjednocení české pravice do jednoho volebního bloku, který měl vést Václav Klaus. Svobodní byli také pozváni, ale integraci odmítli a označili vznikající volební blok za slepenec různých stran a názorů.[49][106] Podobnou nabídku odmítli se stejným zdůvodněním již před neuskutečněnými volbami v roce 2009.[88] Blok nakonec stejně vznikl, využil další strany Jany Bobošíkové, která se přejmenovala na Hlavu vzhůru – volební blok, a dosáhla i podpory Václava Klause.[49]"
Uvědomila jsem si, že tehdy nastala velká chyba doktora Petra Macha. Kdyby šel do voleb v bloku řízeném prof. Václavem Klausem, tak určitě dostali Svobodní šanci, nezávisle na tom s kolika dalšími stranami by tam bylz. Jenže doktor Mach podlehl chytře servírovaným lžím někým komu věřil a nejenže nabídku odmítl, ale dokonce potom zakázal již hotový volební časopis, který pro něj udělal člen Svobodných doc. Jiří Pancíř s úmyslem představit ho jako 12 let vedoucího Klausova Centra pro ekonomiku a politiku CEP a jeho nejlepšího studenta (to o něm říkal na přednáškáchCEPu prof. Klaus).
Volební časopis nesměl na příkaz tiskového mluvčího Svobodných Matějky vůbec vyjít. Přitom lidé mi ho brali v Metru z rukou z právě vytištěnýého prvního svazeku v naději vzniku „nové Klausovy ODS“ po Topolánkem zničené té původní. Když je tu jeho nástupce a žák, není vše pro pravici ztraceno. Navíc tam byl představen člen Svobodných Jan Klaus na zahajovacím Sněmu jako dozorce strany stejně jako ho dělá v ČEZu. Mach se ale obával, že je prof. Klaus u voličů neoblíbený (rok 2010). Někdo, komu bezmezně věřil, mu musel ty nesmysly vsugerovat. Vůbec jsme ho s přáteli nepoznávali.
Názory a program měl přitom výborný a stál za ním. Ale cítili jsme, že to bude velká rána pro stranu i pro pro stranu i voliče. Manželovi Jiřímu Pancířovi i mně bylo moc líto, že nesmíme číslo volebních Fragmentů vydat. Bylo to poprvé a vlastně naposled, co se nám stalo něco takového. Sice jsme si ušetřili peníze za tisk, ale cítili jsme, že je to škoda pro stranu, o níž jsme si mysleli, že nahradí zaniklou Klausovu ODS (tedy zaniklou náplní ale bohužel existující dodnes). Sledovali jsme volby proto jen z povzdálí a bohužel jsme měli pravdu. Doktor Mach se dostal sice po čase do Evropského parlamentu, ale i tam pokračoval v podobných chybách. Dokonce i bilbord s Czexitem, který dal udělat jako europoslanec najednou stáhl a k našemu šoku předal své místo evroposlance Jiřímu Paynemu, který tvrdil, že by byla strašná katastrofa, kdyby EU zanikla. Na můj dotaz jaká katastrofa, neuměl odpovědět a já odešla ze sálu. Bylo mi vše jasné. Doktor Mach bohužel uvěřil nesprávným lidem. Ale nebylo mu pomoci.
Uplynulo několik let existence či spíše neexistence Svobodných. Manžel Jiří Pancíř se, nezávisle na tom, vážně rozstonal a měla jsem jiné tragické starosti než sledovat kdo zase ve Svobodných koho pomlouvá a plete hlavu dr. Machovi.
Ale najednou se stal zázrak a objevil se jako bájný Fénix z popela Libor Vondráček, který dokázal nemožné. Strana se pod jeho vedením stala opět pravicovou stranou a díky jeho nezměrné vytrvalé práci a přednáškám se stávala známou a dokonce se v roce 2006 stala parlamentní stranou. Zřejmě rozeštvávači zjistili, že jim nepodlehne a šli na něho jinak. Poslankyně Svobodných Markéta Šichtařová těsně po volbách požádala o odchod ze Sněmovny, že si práci poslankyně představovala jinak, nelíbí se jí tam a odchází. Což je pro stranu velkou ztrátou jednoho křesla, ale ani tako zrada poslance Libora Vondráčka nezlomila a dělá vše pro to, aby stranu udržel v Parlamentě.
Již ve volební kampani projel se svými přednáškami „Mrazivé právo EU“ kolem 150 měst podobně jako v devadesátých letech Václav Klaus a Miroslav Sládek. Byla jsem na dvou Vondráčkových tříhodinových přednáškách v Praze a byly opravdu skvělé a do hloubky. Navíc perfektně připravené a z hlavy. Chvíli jsem přemýšlela koho mi svým přednesem připopíná, viděla jsem ho přednášet poprvé a pak mi došlo, že J. Excelenci knížete Jan Adama z Lichtenštejna. Nic ho nevyvedlo z míry, s klidem Angličana odpovídal a vysvětloval všem v nabitém sále i na útočné dotazy.
Přesto jsem se obávala, že po činu Šichtrařové, kdy zůstal sám nejen proti opozici, ale i v koalici spřízněných stran což není rozhodně jednoduché, práci neustojí. A zřejmě s tím počítali i Ti kteří vše zorganizovali. Je to opravdu velmi složitá situace, která pokud pamatuji, nikdy nepotkala žádného poslance. Vždy se měl s kým okamžitě poradit. Leč poslanec Libor Vondráček pracuje nadále skvěle a nezbývá než prosit Boha, aby mu pomohl vše ustát a to nejen kvůli straně, ale kvůli celému našemu národu. Takový skvělý a odvážný právník se ve Sněmovně po odchodu JUDr.&MUDr. Ivana Langra zatím nevyskytl. A je ho potřebí stále víc.
Bůh Vám žehnej a pomáhej v další nelehké práci pane poslanče. A nejen Bůh, ale i my všichni Svobodní. Nejste ve Sněmovně sám. Navíc jste v koalici se skvělými a hlavně častnými předsedy stran. Jediné nebezpečí, které Vám hrozí je, abyste nepodlehl zákeřně nasazeným "Poradcům" z Cerqutre Patton Boggs či podobné jiné agentury. Doufám ale, že jako právník jako Vy je prohlédne včas.
©Kulturní komise České republkiky, z.s. 30. srpna 2026
(
Facebook 
Linkedin
TruthSocial 
