Obsazení bylo hvězdné, ale poprvé jsem pochopila,  proč si prezident Trump rozšiřuje  kapacitu sálu Bílého Domu ze 200 na 600 přítomných. Po nástupu pana Libora Vondráčka by měl náš Parlament také o něčem podobném, ne-li větším, uvažovat. Již půl hodinu před začátkem byla prázdná pouze poslední 4 křesla na balkoně  a provozovatelé byli nakonec nuceni zpřístupnit přilehlé prostory kolem zasedacího sálu. Fronta před půl desátou totiž sahala stále po celém chodníku před palácem. Na volebních mítincích dokázal svými zajímavými mnohahodinovými přednáškami na téma "Mrazivé právo EU" poslanec Libor Vondráček zaplňovat sály, ale že za ním přijede až do Prahy  tolik obdivovatelů jen co se otevřou dveře paláce, to mne při vší úctě k němu opravdu nenapadlo. Zájem nejen odborné, ale i širší veřejnosti výrazně převýšil kapacitu hlavního jednacího sálu Parlamentu. Zaplněny byly nakonec i všechny okolní prostory. A co bylo naprosto atypické, že po obědě prakticky nikdo neodešel domů a nejen sál, ale i okolní prostory byly opět plné. Celodenní maraton přednášek pokračoval a hlásilo se tolik přítomných do diskuse, že  musel předsedající Šimon Mach omezit jejich příspěvky 10 minutami a přesto byl stále o diskusi zájem. Nebýt "zlých" pořadatelů, kteří seminář v 16 hodin ukončili, snad bychom diskutovali ještě dnes.  

Text k fotu: Ještě v pozdním odpoledni byl největší sál PSP ČR pod taktovkou Libora Vondráčka nabitý a přítomní ani nedutali. Je vidět že dobří právníci v Parlamentu veřejnosti chyběli a chystaná změna trestního práva zajímá občany v přednesu excelentních právníků stejně jako nejnapínavější detektivka. Občané touží po spravedlnosti. Nezbývá než prosit Boha, aby se sen právníků v nové konzervativní pravicové vládě splnil a opravdu vybudovali skutečný nový trestní zákon hodný třetího tisíciletí. 

 Ale pojďme zpět k samotnému semináři. 

Přestože probíhalo zasedání Sněmovny přišel pozdravit přítomné občany i sám předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, který by mohl o nespravedlnosti u  soudů díky nenávistné a závistivé  opozici napsat romány o délce Ottova slovníku naučného. Přesto zůstal stále věrný svým názorům a lidé to již cítí a odměnili jeho koalici SPD nejvyšší funkcí ve Sněmovně. Podobný seminář by nikdy nemohl být uskutečněn za fialové vlády s bývalým ustrašeným předsedou Sněmovny. Vlády, která si svých občanů po celé 4 roky nevšimla a zadlužila je 300 miliardami a ještě si dovolí její neschopný expremiér Fiala kritizovat na CNN News pana Okamuru tak uboze (viz kauza na facebooku holub a šachista), že americký prezident Trump do kritiky amerických  levicových  médií New York Times, Washington Post a televize NewMax přidal i nedávno v diskusi i českou CNN News. Je to síla, protože o ostatních evropských médiích zatím explicite nemluvil. Sice asi kauzou šachisty s holubem stoupne CNN News sledovanost, ale za takovou ostudu kterou rozpoutala na sítích je opravdu na pováženou zda jí to stojí zato. 

Text k fotu: Místopředseda spolku Šalamoun Mgr. Šimon Mach (vpravo) ještě  naposled zkontroluje techniku  a seminář může začít přivítáním účastníků panem Vondráčkem a Okamurou.

 Po odchodu pana Okamury a Vondráčka na hlasování do Poslanecké sněmovny moderoval seminář advokát Šimon Mach neboť spolek Šalamoun měl na starosti seminář po technické stránce. Posteskl si, že naše společnost vnímá bohužel soudy tak, že spravedlnost není pro každého a naopak zločiny se staly každodenní samozřejmostí a nikdo s tím nic nedělá. Soudce vnímá veřejnost jako nedotknutelné a nadřazené osobnosti a obyčejný člověk se podle ní spravedlnosti nedovolá.  Každý občan, i chudý, by měl ale mít jako základní lidské právo v demokratické společnosti právo na spravedlnost. Již ve starých Athénách tvrdili, že demokracie bez spravedlivého práva není demokracií. Každé ráno u soudů losovali soudce na daný den, aby nemohli být podujatí. Věděli, že jenom svobodné volby demokracii neudělají. Demokratická společnost musí jednat podle práva. A právníci potřebují k jednání dobré a jasné zákony. Proto nová konzervativní a pravicová vláda ihned po nástupu začala pracovat na novém trestním zákoníku.

Text k fotu: Zakladatel spolku Šalamoun a Voluttaristického spolku John Bok vysvětlil přítomným jak důležitá je kromě rozumu a paměti i vůle vytrvat při obhajobě nespravedlivě souzených. V pozadí naslouchá vzácný host semináře, americký soudní vědec z fakulty práva a veřejných záležitostí  na universitě ve Virginii v USA  prof. Brandon L. Garrett.

Po zdravici předsedy Poslanecké sněmovny vystoupil zakladatel spolku Šalamoun, neohrožený bojovník za spravedlnost, John Bok. Především zdůraznil, že je zastáncem potrestání zločinců, ale pokud je sebemenší pochybnost, musí rozhodnou pod vysokým trestem soud ve prospěch obžalovaného. Spolu s doktorkou Procházkovou založil Voluntaristický spolek, který se zastává neprávem obviněných. (Pozn. redakce: Voluntarismus (z latinského voluntas = vůle) je ve filosofii a v psychologii směr, který ze tří klasických aristotelovských složek schopnosti duše (rozum, vůle, paměť) klade na první místo vůli. Rozlišování dobrého a zlého se podle voluntarismu řídí naší vůlí a naše poznání je tudíž ovlivněno vůlí. O pravdě či nepravdě rozhoduje vůle, nikoli poznávání. Představitelem krajního voluntarismu byl Arthur Schopenhauer.) Zajímají se zejména o soudní kauzy, kdy selže stát a nastupují politické zločiny. Pan Bok to ilustroval na Gordonových knihách o Perry Masonovi,  zejména doporučil "Soud posledního odvolání". 

Soudci na vysokých místech berou nejvyšší platy za nejmíň práce. Povyšují se tak dlouho do funkcí až usednou do funkce, na kterou nestačí a přitom v soudnictví platí, že rozhodnutí vyšší instance je vždy platné bez ohledu na zdravý selský rozum. Vzpomeňme na únor 1948 kdy byly takto procesy rovnou rozhodnuty a nižší instance pro rychlost přeskočeny. I po smrti Stalina ale zůstalo platit právo nadřazenosti soudů. Podle pana Boka se to prý rozjelo nejvíc v letech 1956-1961 a platí to dodnes. Je proto nutné pozměnit trestní řád. Rozhodně by neměl nižší soud  vynášet rozsudky proti své vůli z obavy že ho nadřízený soud setře. Pokud se ukáží další důkazy, měla by být podle Johna Boka možnost přezkoumání jiným soudem prováděna automaticky. Nemusel by to provádět nadřízený soud, pouze nezaujatý. Tvůrce nového trestního zákoníku docent JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. řadí nejistotu ve prospěch obžalovaného na první místo.  

Text k fotu: Poslankyně Renata Vosecká se ve zdravici přimlouvala  za nový trestní zákon z mnoha důvodů.

Předsedkyně Ústavně právního výboru  PSP ČR JUDr. Renata Vosecká, Ph.D. především zdůraznila, že by se nemělo stávat, že o témže přestupku rozhodnou dva soudy naprosto jinak. Nejde jen o rozsah  výše trestu, ale opravdu to budí dojem, že buď soudci neznají zákony nebo jsou zákony chybně vyrobené a dovolí soudit na základě téhož zákonu každému jinak. Tím je jasné, že je nutné upravit, či přímo vyrobit, nový trestní zákoník, který by toto neumožňoval. 

Spravedlnost není podle doktorky Vosecké jen rozsudek, ale i cesta kudy se k ní dochází. Pokud zlomí žaloba člověka umělým prodlužováním procesu a rozhodnutí přijde až po letech, není to dobré. Takový člověk ztratí sílu se bránit, protože přestane věřit ve spravedlnost. Rozsudek není proto podle ní pouze čistě právní paragrafová věc, ale rozhodnutí soudu ovlivní nejen život obviněného, ale celou rodinu a známé. Po letech se většinou rodina rozpadne, děti se za obžalovaného stydí a on sám nenajde již smysl života ve své profesi, prostě je z něj za živa mrtvý člověk. A to i když proces skončí jeho vítězstvím. (O tom by mohl vyprávět  zakladatel naší revue Fragmenty doc. Jiří Pancíř! - poznámka redakce). Je proto podle doktorky Vosecké při tvorbě nového zákoníku dobré brát v úvahu i rodinné právo.  Zejména při odebírání dětí. (Expert na ně je senátorka JUDr. Daniela Kovářová, která založila dokonce Unii rodinných advokátů a má s tím celoživotní zkušenosti - pozn. redakce)

Text k fotu: Pánové Libor Vondráček a Tomio Okamura poslouchají se zájmen příspěvek doktorky Renaty Vosecké. 

Dále je podle poslankyně Vosecké problémem v pojmu satisfakce. Lidé se neumí o satisfakci soudit. Většina postižených nemá ani náklady na proces. Soudy jsou velmi drahá záležitost. Občané se bojí že když prohrají budou muset platit velké náklady na soud. Proto raději trpí příkoří. Je proto velký zájem lidí přinést do společnosti spravedlnost.

Paní doktorka má pravdu. Zejména po poslední fialové vládě, kdy byly zavírány dokonce učitelky, které řekly dětem pravdu o historii, se bojí otevřeně mluvit už i chlapi v hospodě. Jako kdysi v 50 letech za mého dětství. Navíc je hrozné, že média nectí presumpci neviny.  Ještě nezačne ani soud a už vědí předem kdo je zločinec a náklad časopisů roste a roste. I když nakonec po několika letech obviněný vyhraje soud,  tak dobrý rozsudek už novináře nezajímá a tím je vlastně kdokoliv vůbec překročí práh soudní budovy doživotně diskreditovaný. Rodina se za něj stydí, děti jsou ostrakizovány ve škole, po návratu nemůže nalézt místo a pomoci živit rodinu... Raději pomlčet! 

Text k fotu: Předseda Poslanecké sněmovny ČR Tomio Okamura vítá vzácného hosta semináře, amerického soudního vědce z fakulty práva a veřejných záležitostí  na universitě ve Virginii v USA  prof. Brandona L. Garretta.

 Na seminář přiletěl až z USA americký soudní vědec  prof. Brandon L. Garrett. Seznam jeho knih řekne o něm vše, čím se zabývá:

• Obrana řádného procesu: Proč je spravedlnost důležitá v polarizovaném světě (únor 2025, Polity Books, Cambridge; Oxford; Bostonu; New York)
• Pitva kriminalistického laboratoře: odhalování nedostatků forenzní vědy. Oakland, Kalifornie: University of California Press. 2021. ISBN 9780520976634.
• Trest smrti: Koncepty a poznatky (West Academic, 2018) (s Lee Kovarskym)
• Konec jeho provazu: Jak může zrušení trestu smrti oživit trestní spravedlnost (Harvard University Press, 2017)
• Příliš velký na vězení: Jak státní zástupci dělají kompromisy s korporacemi. Harvard University Press. 3. listopadu 2014. ISBN 978-0-674-74461-5.^[5][6]
• Federální habeas corpus: Výkonné zadržení a soudní spory po odsouzení (Foundation Press, 2013) (s Lee Kovarskym)
• Odsouzení nevinných: Kde se trestní stíhání selhávají (Harvard University Press, 2011).

Svoji přednášku uvedl názorem, který podle něj platí většinou mezi soudci: "Než odsoudit nevinného, raději pustit 10 vinných." Průzkum jaké číslo místo 10 by dali běžní občané dostalo v Americe ale číslo 1. To sice neznamená, že veřejná bezpečnost není pro lidi důležitá. Naopak. Ale společnost necítí odsouzení nevinného tak silně jako soudci. Je proto i v USA nutné začít víc vysvětlovat po tomto výzkumu lidem jak je to velký problém pro soudce rozhodnou často o smrti či doživotí člověka pokud si není absolutně jistý. Sice bylo 250 lidí v USA  zproštěno viny ale i tam to trvá až 15 let a dokonce ani po objevu DNA nechtěly soudy přistupovat k přezkoumání procesů s odůvodněním, že nové důkazy nesmí být různé od těch používaných dříve před objevem DNA.  Soudci jsou mnohdy totiž zaujatí, jde jim o jejich prestiž víc než o faktické důvody neviny.

Příčinou nespravedlnosti je i lidská paměť svědků. Nové technologie někdy pomáhají, ale také zvyšují možnost chyb (velké databáze svědků). Vizuální paměť je křehká věc. V ČR  málem odsoudili za identifikaci tváře nevinného. Navíc existují falešná přiznání (detaily může znát jen pachatel) či podstrčené oblečení objevivší se na místě činu atd.

Velký problematické je, že kriminalistické laboratoře se neposuzují stejně vážně jako zdravotní. Vede to k nespravedlnostem. Otisky prstů nezpochybnil nikdo, soudci proto zanedbávají vědecké závěry laboratoří. Podle OSN má každý právo na spravedlivý proces. Soudy v USA už ale začaly osvobozovat lidi na základě přezkoumání DNA. Protože ale berou platy miliony dolarů, jsou stále kastou vyvolených a obávají se přijít o lukrativní místo.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc ujistil přítomné, že nehází jejich stížnosti do koše a naopak je projednává s docentem Zdeňkem Koudelkou, který chystá nový trestní řád. Ví, že se na něj za to opozice zlobí a nečeká, že mu někdo za to zatleská. Ale je přesvědčený za léta práce v soudnictví i politice, že je nutné předcházet chybným rozsudkům a to nejen v politických kauzách, o nichž píší média. Chybný rozsudek změní život člověka mnohdy na doživotí, protože po propuštění už má punc zločince a dokonce i když soud vyhraje je mu to po deseti letech k ničemu, pouze k vnitřnímu zadostiučinění. Nemůže vykonávat milovanou práci, nemá už žádný životní cíl a sen. Rodina není, děti jsou cizí, rodiče utrápení. Délka procesů by se měla zkrátit. Nehledě k tomu jak to postihne děti. I jen roční trest může znamenat katastrofu pokud je chybný.

Samozřejmě, že není pan ministr proti trestům opravdu vinných lidí. Je ale zastáncem názoru že pokud je něco nejasného v soudním jednání, je  nutno rozhodnout ve prospěch obviněného a to rychle. Pokud se soud splete v jeho neprospěch, musí se omluvit veřejně a pokud tak neučiní dostane výrazný trest. 

Pan ministr připomněl, že je rovněž pro ochranu komunikace advokáta s klientem podobně jako u zpovědního tajemství. Ví ze své zkušenosti, že bez důvěry  v advokáta nemůže pro klienta dobře pracovat. Nesmí si  nechat ukrást nahrávky do tisku. I tisk by ale měl ctít presumpci neviny a čekat na rozsudek místo krádeží a teprve potom o tom začít psát. Pokud by se objevily po rozsudku nové skutečnosti, to je jiná. Pak může tisk naopak pomáhat se žádostí o obnovu procesu.  Kárná řízení by měly provádět soudy nezávislé na politicích, ale nikoliv na zákonech. Nesmí soud vydat rozsudek v rozporu se zákonem. Pokud si není 100% jistý, musí hned ukončit proces. Protahování  je velký trest i pro nevinného.  Pro porušení chování soudů bude dávat kárnou žalobu na obnovu procesu ministr spravedlnosti. Ten nese za ní právní odpovědnost pokud pochybí.  Prokurátoři i soudci pokud způsobí škodu musí jí zaplatit, aby se neprotahoval proces na desítky let. Škodu lze vymáhat jen jako kárné provinění - jen pokud to posoudí komise, že to není účelové. Pak rozhodne ministr a může podat k soudu změnu k přístupu soudců. 

Je též nutno opravit fungování znalců, aby nebyly jejich posudky účelové. Dříve se jim vytýkaly pouze formální chyby či odbornost.  Pokud znalec selže  bude to mít nyní váhu. Musíme ale umět dokázat, že skutečně znalec pochybil. Podle slov pana ministra pracují na novém trestním zákonu tak silně, že už za několik měsíců má pocit, že udělal víc práce než v jiných vládách za 4 roky.

Václav Peričevič, předseda Spolku Šalamoun,  si posteskl, že naše obvodní soudy v letech 2012-25  povolily pouze v roce 2019 jednu jedinou obnovu řízení. Profesorka Válková podala novelu zákona, aby v novém procesu byl jiný soudce i senát. Pokud to dostane přezkoumat týž člověk, je to pouhá formalita a nic se nevyřeší. Čekali po novele paní Válkové velký nárůst obnovování procesů řízení. Za 13 let došlo k 1184 žádostem o obnovu procesu a z toho  mnohé i v neprospěch obviněného. Jednou hrála roli chybná pachová stopa. Jindy identifikace obličeje a pod. Nebylo to jen politickým zásahem. Proto je nutné mít možnost přezkoumání rozsudku. Pan Peričevič to ilustroval na tragické kauze Petra Kramného, který dostal za údajné zabití elektrickým proudem  manželky a dcery na dovolené v Egyptě 28 let. Byla přešetřena Dr Filkinsnem, který dne  18.5.2026 uvedl,  že nemohl zabít elektrickým proudem ani Moniku ani Kláru Kramnovou. Článek Spolku Šalamoun včetně zpřístupněného přísežného odborného prohlášení Dr. Filkinse a teaseru připravovaného dokumentu naleznete zde:

https://spoleksalamoun.com/2026/05/28/snemovna-nestacila-seminar-o-ceske-justici-vzbudil-mimoradny-zajem-zpristupnujeme-zaznam-i-prisezne-vyjadreni-dr-filkinse/

Co musel pan Kramný prožívat kromě tragédie ze smrti manželky a dcery pokud byl nevinný je nepopsatelné.  Spolek Šalamoun se proto věnuje otázkám možných justičních omylů, obnovám řízení, znaleckým posudkům, odpovědnosti státu, odškodnění obětí nezákonného trestního řízení, pachovým stopám, detencím, profesionálním svědkům i konkrétním kontroverzním případům české justice. Mezi výrazná témata patřila podle něj právě kauza Petra Kramného. Je proto skvělé, že Spolek Šalamoun kauzu veřejnosti zpřístupňuje videozáznam přísežného odborného prohlášení Dr. Jamese A. Filkinse, M.D., J.D., amerického soudního lékaře a právníka, který se zabýval odbornými podklady týkajícími se příčiny smrti Moniky a Kláry Kramných. Současně byla zveřejněna první upoutávka na připravovaný dokument o kauze Petra Kramného z dílny režisérky Zuzany Piussi.

Závěr semináře

Dá se uzavřít, že je mimořádný zájem veřejnosti  o SPRAVEDLNOST a o nápravy možných justičních omylů. Ale musí se občanům správně vysvětlovat. Důvěra občanů ve skutečně právní stát je proto mimořádně citlivým a aktuálním společenským tématem. 

Je proto potřebné o  této problematice otevřeně a podrobně mluvit. Aby občané nekamenovali hned soudce pokud se splete. Je to jen člověk. Ale právě proto je nutné, aby mohli  při pocitu křivdy požádat o přezkoumání jejich problému.  A rovně by měla veřejnost vědět o tom, že politici jsou ve svých funkcích rovněž omezováni zákony. Pan poslanec Libor Vondráček upozornil na zajímavý problém, který si běžný člověk neuvědomí. On sám si ho prý začal uvědomovat také až ve funkci místopředsedy Ústavně právního výboru. A to stále silněji. Jako zákonodárce nemůže občanům, kteří se na něj obracejí  s žádostmi o pomoc vlastně pomoci,  neboť by byl obviněn ze zásahu politika do justice. Přitom většinou jde jen o to, aby prolistoval záznam o procesu a pokud by se mu zdály závěry rozporuplné aby mohl umožnit  přezkoumání soudního sporu novým soudem. "Na tento obecný problém politiků musíme také upozornit a nějak ho řešit v novém zákoníku," uzavřel pan poslanec seminář.

Celý oficiální videozáznam semináře naleznete v archivu Poslanecké sněmovny, vystoupilo celkem za celý den asi 30 zajímavých diskutujících. Odpolední příspěvky byly pouze desetiminutové, aby se dostalo na hodně přihlášených. Stojí to opravdu zato podívat se na záznam celého semináře na adrese:

https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=5345

 ©Kulturní komise České republiky, z.s.    30. května 2026