18 pilířů štěstí národa podle Jana Amose Komenského Doporučený

  • středa, pro 17 2025
  • Napsal(a)  LK+QS
Jan Amos Komenský, výrazná postava z našich dějin, která nikdy neztratila víru v Boha a výrazně ovlivnila mnoho svých současníků. Dodnes má vliv na štěstí národa  a na jeho morálku. Jan Amos Komenský, výrazná postava z našich dějin, která nikdy neztratila víru v Boha a výrazně ovlivnila mnoho svých současníků. Dodnes má vliv na štěstí národa a na jeho morálku.
Co je štěstím národa? Co nás  činí šťastnými? Jan Amos Komenský odpovídá: "Shledáváme z Písma svatého a z výroků mudrcův, i ze samého smyslu obecného všecky druhy štěstí za tím cílem, abychom snáze poznajíce, pokud my na nich podíl máme a pokud se nám jich nedostává, o vyplnění nedostatků prospěšněji přemýšleti mohli. Prohlašujeme ten národ za šťastný, který v hojném počtu zrozen, zemí dobrou k obývání obdařen, s cizorodci nesmíšen, sousedy dobrými, jeho neznepokojujícími obklopen, aneb jestliže se bouří, útoky jejich zkrotiti a sobě mír zjednati je znalý, doma však v míru a svornosti se zachovávající, a k tomu sloužícími zřízeními a zákony dobrými krásně opatřen.
Strážcem zákonů, úřadem dobrým a moudrým dobře upevněn, a to nikoli cizorodým, ale z téhož kmene zrozeným a svazkem pokrevním se svými (poddanými) spojeným, který svých (poddaných) netísní jhem otrockým, ale při svobodě je zachovává, a ve kterém národě každý, což jeho jest, koná čile a živě, od nikoho nemaje v tom překážky, a věci hospodářské i umělecké zkvétají mezi všemi, z čehož pochází hojnost věcí a zámožnost a bohatství, že každý počestně dílo konaje chléb svůj jídá, jiným ho neubíraje, a obecná bezpečnost, k čemuž jestliže přistupuje dobré vychovávání mládeže a pěstování vzdělanosti, rozkvétá i chválou moudrosti, a pocta Božská čistá a vroucí, svolávající s nebe veškero požehnání Boží, a jemuž Bůh k tomu přidává i mimořádná znamení své přítomnosti a přízně, a pro vše ty vlastnosti, je-li národ nějaký ku podivu národům jiným."

Těchto osmnáct pilířů štěstí národa Jan Amos Komenský vyjmenoval v úvodu svého pojednání Gentis Felicitas (Štěstí národa)Dílo vzniklo v roce 1654. V té době Jan Amos Komenský pobýval v Sedmihradsku, kam byl pozván sedmihradským vévodou Zikmundem Rákóczim, aby reformoval gymnázium v Blatném Potoku, tehdejší nejvýznamnější protestantskou školu v Uhrách.Spis Gentis Felicitas věnoval sedmihradskému knížeti Jiřímu II. Rákóczimu, a přináší v něm rady, jak má vladař moudře pečovat o svůj lid. Ukazuje, v čem spočívá, štěstí kteréhokoliv národa.

I dnes, přes propast staletí, která nás dělí od vzniku pojednání, z něho můžeme čerpat inspiraci. I dnes je pro nás moudrost Komenského výzvou k zamyšlení. Komenský nám nastavuje zrcadlo a varuje nás:

 "Běda nám tedy, zahynuli jsme v pravdě, jestliže nám až do té míry zašlo veškero štěstí!"

 

Jan Amos Komenský: Štěstí národa. Překlad Jan V. Novák. Soukromý tisk vydal Miloslav Kopecký, Kolín 1949, s. 10−11.

Číst 45 krát
Ohodnotit tuto položku
(11 hlasů)
Zveřejněno v ŠKOLSTVÍ A VĚDA

Související položky (podle značky)

VIDEO ZPRÁVY

 
 
 
 

 
 
 
 
Senátor Jiří Čunek k dnešku
 
 
 
 

 
 
 
 
 
 

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %