Tak se nám v Katalánsku v neděli uskutečnilo referendum o nezávislosti autonomní oblasti na Španělsku, jehož výsledek zatím není údajně k dispozici. Hlasování přesto proběhlo navzdory odporu centrální madridské vlády a provázelo ho proto násilí, když se španělské pořádkové síly střetly s Katalánci.
Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. Katalánské vládní zdroje hovoří o téměř 900 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila řada zahraničních politiků. V hlasování, které zakázal španělský Ústavní soud, bránila Kataláncům španělská civilní garda i policie blokováním některých volebních místností a zabavováním hlasovacích uren a lístků.
Mluvčí katalánské regionální vlády Jordi Turull řekl, že se hlasovalo v 96 procentech volebních středisek. Španělský premiér Mariano Rajoy přesto bez mrknutí oka prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo. "Dnes se žádné referendum nekonalo," uvedl premiér. Omyl; konalo, ale nesmělo… Proč? Protože je třeba brát v potaz skutečnost, že Katalánsko je nejbohatším regionem Španělského království. Představuje 16 % španělské populace, podílí se 20 % jejího HDP a 1/3 na celkové průmyslové produkci a exportu... Už tedy víte, v čem je zakopán madridský pes...?
Katalánsku z těchto důvodů příliš nelichotí přerozdělovat své bohatství prostřednictvím daní chudším regionům Španělského království, a proto jedním z nejčastějších argumentů katalánských nacionalistů je fakt, že „Katalánsko doplácí na Španělsko“. Přesto pro tyto zamlčované důvody byl zájem o účast v referendu značný, v mnoha městech a vesnicích stáli lidé dlouhé fronty.
Španělským bezpečnostním složkám se však částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. Naprosto protiprávní jednání; tak má tedy vypadat demokracie dle EU…? Asi dle britského ministra zahraničí Borise Johnsona, co sice pokrytecky vyjádřil nad střety znepokojení, současně ale důrazně připomněl, že referendum bylo neústavní…
Řekl to ten samý Johnson, bývalý starosta Londýna, jemuž dal na frak nedávno jeho muslimský sok Khan. Ten Johnson, co jako vyšinutý kariérista nedávno provedl Londýn demonstracemi, bouřemi a protesty během referenda o vystoupení V. Británie z EU, což mu vyšlo; brexit vešel v platnost, přičemž hlavní organizátor vzápětí dává alibisticky ruce pryč… Napřed ale přišly jeho silácké řeči; Johnson připomněl, že jeho přičiněním „bude Londýn a celé Spojené království naopak i bez Evropské unie jen mocně vzkvétat… že Velká Británie posílá do EU 20 miliard liber ročně.
„Můžeme získat také kontrolu nad naši imigrační politikou. Tak, aby byli politici odpovědní za to, co se děje v naší zemi,“ hřímal do publika a pateticky pokračoval… „Vezmeme si zpět naši demokracii. Je šílené, že nám Evropská unie říká, jak výkonné mají být naše vysavače, jaký tvar mají mít naše banány a podobné věci. Tyto nepotřebné regulace stojí britský byznys 600 milionů liber týdně…“ Velkohubě poté odmítl politické funkce, aby však vzápětí i přes své okázalé „ošívání“, vzal parádní politickou trafiku v podobě šéfa britské diplomacie. Proč nedodal, že když mohlo být britské referendum, o brexitu legální, proč ne to samé v Katalánsku?
Na rozdíl od něho označil katalánský premiér Carles Puigdemont postup španělské policie za "neoprávněný, nepřiměřený a bezohledný". Stejně jako mnoho dalších Katalánců, ani Puigdemont kvůli policejnímu zásahu nemohl hlasovat ve "své" volební místnosti v obci Sant Julia de Ramis, ale učinil tak v nedaleké vesnici. Počínání policie podle něj poskytlo světu "úděsný obraz Španělska".
Barcelona je pro mě město snů, proto ho znám jako své boty. Napřed našince uvítá vysokánský sloup se sochou Kolumba, vedle se už nepohupuje replika jeho slavné karavely Santa María; v přístavu nekotví, protože ji před lety požár zničil tak, že už ji nebylo možné opravit.
Známý a pro Barcelonu symbolický sloup se sochou Kryštofa Kolumba na úpatí Les Rambles nepřehlédnete. Slavný mořeplavec je sice otočený k městu zády, ale každý Barceloňan ví, že ukazuje Evropě cestu z jeho přístavu do Ameriky. Šedesátimetrový železný sloup byl postaven kvůli Světové všeobecné výstavě v roce 1888.
Podívaná je též na Montserrat, klášter nedaleko Barcelony... Snímek Břetislav Olšer
Železný sloup váží kolem 200 tun a je celý pokrytý alegorickými sochami představující Katalánsko, Aragonii, Kastilii a León. V dolní části na podstavci se objevuje řada reliéfů, která představuje důležité události v Kolumbově životě a při jeho cestách. Kruhový základ střeží osm lvů a je zdoben osmi reliéfy s erby španělských provincií. Korunu sloupu tvoří osmimetrová socha samotného Kryštofa Kolumba. Naproti přes záliv je Mořské akvárium se 22 obřími akvárii a 80 metrů dlouhým skleněným tunelem protínajícím obří nádrž se 6 miliony litry vody.
Katedrála Sagrada Familia... Snímek Břetislav Olšer
Pak se dáte směrem ke katedrále Sagrada Familia architekta Antonia Gaudího. To však musíte po největší barcelonské promenádě Les Rambles, na které najela nedávno dodávka islámských teroristů do davu lidí, z nichž 13 bylo zabito a více než sto zraněno. 
Na Les Rambles.... Snímek Břetislav Olšer
Zájem turistů je rovněž o kašnu Canaletas v horní části tohoto korza, až téměř u Katalánského náměstí, o které se říká, že kdo se z ní napije, určitě se do Barcelony vrátí. Na Les Rambles je nejzajímavější ze 40 barcelonských tržnic - secesní "La Boquería", a také pověstná barcelonská opera "Gran Teatre del Liceu", mateřská scéna pěvkyně Montserrat Caballé, s níž jsem dělal rozhovor…
Snímek Caballé Montserrat... Břetislav Olšer
To vše se nachází na severovýchodní části Španělska, kde leží hrdý, autonomní region Katalánsko, který se dlouhodobě pokouší o co největší nezávislost na centrální vládě. Tento sedmimilionový region má svůj vlastní jazyk, tradice, zvyky a kulturu, nemá však svůj vlastní stát. Ovšem, říct někomu místnímu v Barceloně, že je Španěl, hrozí vám inzultace. Španěly tam nesnášejí, jsou přece hrdí Katalánci... A to ještě nebyla řeč o fanoušcích fotbalových klubů FC Barcelona a Real Madrid… http://olser.cz/4380/katalansko-korida-konci-flamengo-jede-dal-fotoblog/
Název Katalánsko, které je se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska, se začal používat na začátku 12. století. V roce 1764 dochází poprvé ke zrušení katalánštiny jako vyučovacího jazyka na školách. Zásadní dopad na katalánskou kulturu a jazyk měla následně španělská občanská válka a po ní bezprostředně ustavená diktatura. Válku totiž vyhrává kastilský nacionalista generál Franco. Z přívlastku „kastilský nacionalista“ je na první pohled jasné, že Katalánce nečekalo nic dobrého.
Používání katalánského jazyka na veřejnosti bylo v prvních letech diktatury dokonce trestáno smrtí. Frankismus tak bezpochyby pro rozvoj katalánské kultury a jazyka představuje jedno z nejhorších období. Teprve po pádu Franca v roce 1975 dochází k obnovení katalánské autonomie a katalánský jazyk se opět stává úředním a vyučovacím jazykem. V roce 1978 vzniká španělská ústava se silnými decentralistickými sklony, které jsou výsledkem snahy uspokojit jednotlivá separatistická hnutí.
Katalánsko tak získává 18. prosince 1979 znovu autonomní statut (Estatut d’Autonomia de Catalunya z roku 1979), který byl následně potvrzen v roce 2006 (Estatut d’Autonomia de Catalunya z roku 2006). Pozoruhodné je, že text Estatut de Catalunya z roku 2006 nazývá Katalánsko národem (Nación de Cataluña).
O současném uznání Katalánska jako pravoplatného národa se všemi jeho atributy a postavením na mezinárodním poli však nyní nemůže být ani řeč. Ústavní soud se zřejmě opičí po Francovi a navíc zakázal používání spojení „katalánský národ“ s odkazem na rozpor s ústavou. Ta totiž hovoří jasně o španělském národě (nación española) a o katalánské, baskické a galicijské národnosti (nacionalidad), nikoli o národu.
Evidentní jsou časté pokusy Katalánska o odtržení, které bývají však vyvažovány silnou protikatalánskou rétorikou, která spočívá často i v násilném způsobu potlačování separatistických snah. Jak se stalo v neděli 1. října 2017, kdy bylo zakázáno referendum o samostatnosti Katalánska a zdá se, jakoby se vrátil čas diktátora Franca - tisíce policistů a vojáků zranily na sedm set Katalánců, kteří chtěli svobodně v lidovém hlasování rozhodnout o odtržení svého katalánského státu od Španělska...
Nyní si v říjnu 2017 španělská vláda asi zase vzpomněla na Franca, který zemi vládl od roku 1939, zemřel v roce 1975 po 36 letech vlády. Do roku 1940 stihl zpronevěřit 40 milionů peset. Bral si peníze, které mu v žádném případě nepatřily… Jenomže Francovo slovo bylo zákon. Mohl si dělat, co chtěl. Například v roce 1940 obdrželo Španělsko od brazilské vlády darem 4000 tun kávy. Franco ji rozprodal a zisk v přepočtu ve výši dvou set milionů korun si ponechal. Své rodině po smrti odkázal majetek v přepočtu za 15 miliard korun, například zámeček Pazo de Meiras v Galicii...
Inu, do Katalánska se na počátku 21. století zřejmě vrátil fašistický frankismus, v jehož čele stál kdysi Francisco Franco, který se též odvolával na španělskou ústavu, v níž nebylo dovoleno používání spojení „katalánský národ“; nedělní referendum bylo pokusem španělské vlády v Madridu, jak demokratické lidové hlasování násilím znemožnit... Na jak dlouho…? Kolik hodin potrvá, než bude vyhlášena jednostraná nezávislost Katalánska...? http://www.e-polis.cz/clanek/soucasny-trend-katalanskeho-nacionalismu.html
http://www.rukojmi.cz/clanky/4645-katalansko-bylo-snad-odtrzeni-kosova-v-souladu-s-ustavou
http://www.rukojmi.cz/clanky/3740-britsky-psychopat-johnson-oznacil-za-zlocin-asaduv-nalet-na-teroristy-is-v-syrii-tleska-ale-britum-za-zniceni-drazdan-na-konci-2-sv-valky-aby-oslabili-ekonomiku-sssr-jemuz-jiz-jalta-urcila-pod-jeho-vliv-ndr-a-vychod-evropy
Článek od 
