Po otevření počítače v ranních hodinách jsem pochopila, jak jsem byla naivní. V noci 22. 6. 2025 dal prezident Trump souhlas k útoku na Írán, kde Američané zničili jaderné výzkumné laboratoře Fordo, Natanznu a Ispahánu. Pak sice začali podle zpráv v tisku střílet raketami na Irák i Izrael. Izrael stíhačkami střílel ale na Írán a zdá se, že se stal v tomto okamžiku dominantní silou regionu. Pracovala jsem jako fyzik po absolvování Matematicko fyzikální fakulty v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, vím proto že všude na světě pracují vědci i na této problematice a nikdo je za to nevraždí. Proto se mne zásah asi dotkl víc než jiných. Přesto ale mne překvapilo, že právě pan Trump, který byl takovým zastáncem zastavení vojenského konfliktu na Ukrajině a pro řešení takových sporů diplomatickou cestou, změnil tak rychle svůj názor.
Je zřejmě přesvědčen, podobně jako byl v roce 2022 prezident Putin, že do týdne bude už konečně od těch hádek mezi státy konec. Dnes je sice situace taková, že nenáviděný Hamás se drží prakticky neozbrojený v rozbité Gaze, a Hizbaláh byl lloni v prosinci poražen v Libanonu a poté v Sýrii a za to patří dík Americe. Pokud si pan Trump ale myslí, že včerejším hrozivým zásahem učiní po 80. letech v této oblati opravdu od smrtících konfliktů dlouhodobě klid a bude mít už konečně čas se starat o svou milovanou Ameriku, je to krásná představa, ale obávám se, že takový zázrak se v této nepřetržitě bojující oblasti jen tímto rozbitím laboratoří dlouhodobě nepovede a naopak rozpoutá ještě strašnější nenávist mezi Izraelem a Palestinci. A co víc, v dnešním globalizovaném světě vyvolá obří napětí. O čem asi bude jednat Rada bezpečnosti příští pátek svolaná s Čínou, Ruskem, Pákistánem a Íránem?