Fragmenty - Zobrazení položek podle značky: EU

16. 10. 2019 20:29

Silvestrovská Svatá poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi za záchranu katolické víry a ochranu ČR před bezbožnou EU

Arcibiskupství Pražské chystá letos na svátek sv. Silvestra 31.12.2019 Mariánskou poutní Svatou cestu (Via Sancta) z Prahy do Staré Boleslavi za nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie - Palladiem země české. Poutníci budou mít mimořádnou možnost uvítat Nový Rok 2020 společně s Matkou Boží zobrazenou na Palladiu. A nejen to. Poutníci budou prosit Matku Boží za záchranu katolické víry v zemi a ochranu naší země před nebezpečími valícími se na ní z bezbožné EU.

Vítejte v budoucí EU pod taktovkou Macrona

26. 7. 2019 6:20

Nebezpečné chování Macrona tlačícího na stěhování Afričanů do zemí EU

Zatímco naši občané v naivní víře, že se naší zemi vyhne apokalypsa ženoucí se na EU v podobě hostů kancléřky Merkelové, se vesele opalují u moří, v Paříži jednali 22. 7. 2019 ministři zahraničí a vnitra členských států EU o tom, že se tito, kromě Německa nikým nezvaní Afričané a Arabové vylovení lodí německé neziskové společnosti Sea-Watch 3 plující pod nizozemskou vlajkou v mezinárodních vodách u Libye, mají rozdělovat do členských zemí EU. Přestože snaživý prezident Macron navrhl, aby se tito mladíci přerozdělovali do všech zemí EU, tak naštěstí pro ČR její vrcholoví politici toto zatím odmítají. Otázkou je, jak dlouho vydrží odolávat nátlaku Bruselu.

Jiří Weigl na semináří Institutu Václava Klause

30. 6. 2019 10:00

Volby do EP potvrdily, že EU se reformovat nedá

Volby do Evropského parlamentu nebyly v České republice ani tak o Evropské unii a její budoucnosti, ale v důsledku mnohaměsíční protibabišovské hysterie spíše dalším referendem o premiérovi. Ukazuje se, že vyhrocená antikampaň ze strany opozice a části médií mu však spíše prospívá. Referendum zvané Evropské volby Babiš jasně a s přehledem vyhrál a zvýšil počet svých poslanců v Europarlamentu o 50%. V mediálních komentářích převažuje snaha číst volební výsledek hnutí ANO jako oslabení, protože se neopakoval triumf z parlamentních voleb, ani se nenaplnily kdovíjak vzniklé superoptimistické prognózy. Zapomínají na to, že doposavad v druhořadých volbách uprostřed funkčního období vlády dostávali čeští premiéři obvykle velký výprask. Babišovi, nota bene vláčenému bahnem, se nic takového nestalo.

Doktor Břicháček v rozhovoru s prezidentem Klausem před svou přednáškou v Institutu Václava Klause

9. 6. 2019 11:19

Istanbulské úmluvě se vyhněme obloukem

Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí z roku 2011 (tzv. Istanbulská úmluva) zatím ratifikovalo 33 států a plánuje to i Evropská unie jakožto mezinárodní organizace v mezích svých pravomocí. Přistoupení České republiky se chystá již několik let, avšak toto téma zůstávalo dlouho mimo pozornost širší veřejnosti. Není na tom nic překvapivého, vezmeme-li v úvahu líbivě znějící název i skutečnost, že vláda ratifikaci od začátku prezentuje spíše jako symbolický akt, který vlastně mnoho nezmění. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek nedávno v tomto duchu prohlásil: „Ta úmluva v podstatě žádné změny v českém právním řádu nevyvolá právě proto, že drtivá většina věcí, která úmluva upravuje, již je v českém právním řádu promítnuta a přihlášení se k ní je zejména přihlášení se k těm hodnotám, a to i tedy na poli mezinárodním.“[1] Mohlo by se tedy dobře zdát, že jde jen o další z řady lidskoprávních úmluv sjednaných v rámci Rady Evropy.

Profesor Milan Knížák představil na své výstavě "Omalovánky pro nová pohlaví" svou představu budoucích obyvatel EU

20. 5. 2019 10:00

Eurovize jako prototyp konce světa - Svět se zbláznil a my to nevidíme

Včera, 18. května 2019 proběhlo v Tel Avivu finále této písňové soutěže, ale mě to jako soutěž zpěváků nepřipadalo. Více než zpěvu tam bylo rekvizit, ohňostrojů, tanečníků, akrobatů a podivných transsexuálů. Zpěv rozhodně nedominoval a navíc, jednalo se o nudné a nezapamatovatelné melodie, které dnes vévodí světu populární hudby. Jednotlivé státy se překonávaly v podivnostech, zpotvořeninách a nepřirozenostech. Obraz světa, který z toho vyšel byl děsivý. Bylo to poprvé, co jsem se televizního programu bál. Nebylo to ani trochu zábavné a už vůbec ne vznešené. Jediné poselství, které jsem z toho vyčetl, byl můj strach z lidské budoucnosti. Nedovedu si představit, kam až to dojde. Nakonec budou vystupovat lidé svlečeni z kůže v pětatřiceti různých pohlavích za doprovodu obřích hlemýžďů skákajících supersalta. Sledovat to budou asi jen chovanci psychiatrických ústavů, kteří pak vypálí blázinec.

Přijďte spolu s těmito odvážnými politiky říct NE diktátu EU, imigrační politice EU a islamizaci EU

23. 4. 2019 7:55

Praha – Václavské náměstí 25. dubna 2019 - boj za národ!

Všichni, kteří chcete žít bez obav o život z rukou přistěhovaleckých vrahů, přijďte podpořit našeho jediného odvážného politika, který se nebojí říci jasné NE diktátu EU - Tomio Okamuru - a jeho přátele Marine Le Penovou, Geerta Wilderse a Janici Atkinsonovou. Politika, který se snaží o zachování naší tisícileté křesťanské kultury i za cenu urážek a pomluv ze strany předsedů ostatních proevropských stran, kterým jsou dotace a posty v Bruselu důležitější než budoucnost jejich národa a naše životy. Před jeho vystoupením v 17 hodin pod sochou patrona naší země Sv. Václava Vás všechny uvítá už v 16 hodin svým koncertem zpěvák, kytarista a zároveň autor skvělých textů a hudby skupiny Ortel, její lídr Tomáš Ortel. Ano, ten Ortel, který měl podle hlasování fanoušků získat Českého slavíka, čehož se vedení soutěže tak vyděsilo, že se dopustilo podvodu ve sčítání hlasů, což vedlo k zániku této soutěže. Po jeho koncertu v 17 hodin vystoupí Tomio Okamura. Po něm vystoupí místopředseda SPD Radim Fiala, lídr SPD do eurovoleb Ivan David a zahraniční přátelé pana Okamury- předsedkyně francouzského Národního shromáždění a strany Národní sdružení Marine Le Penová, předseda holandské Strany pro svobodu Geert Wilders či europoslankyně z britské euroskeptické strany UKIP Janice Atkinsonová.

Prezident Václav Klaus uvádí konferenci IVK v Obecním domě v Praze o nebezpečnosti eura

5. 4. 2019 9:52

V Brexitu jsme viděli velkou šanci začít bourat euovský domeček z karet

První osoba množného čísla v nadpisu není překlepem. Mluvíme skutečně o nás, o těch z nás, kteří hluboce nesouhlasíme se současnou formou evropské integrace, s její nedemokratičností, s její zbytečnou a zcela neproduktivní centralizací, s jejím potlačováním základní jednotky uspořádání evropského kontinentu, kterou je už po tři století národní stát, nikoli stát imperiální, nikoli nadnárodní říše. Ve výsledcích referenda o brexitu jsme viděli obrovskou šanci začít bourat celý euovský domeček z karet, a proto jsme ho tak pozitivně přijímali. Rozhodnutí britské veřejnosti ve všelidovém hlasování v roce 2016, zvaném brexit, jsme interpretovali jako svobodné rozhodnutí většiny občanů jedné členské země Evropskou unii opustit. Důvodem byla jejich nespokojenost s tím, že stále více rozhodování o Velké Británii nebylo prováděno v britském parlamentu a britskou vládou, ale v bruselských byrokratických strukturách. Jen a jedině, a právě o tom, bylo hlasování o brexitu. Nemůžeme přijmout dnešní rozpliznutí debaty na toto téma, její převedení na detaily a technikálie.

Signatář Manifestu Akce D.O.S.T přednáší na Hovorech na pravici o současné politické situaci

5. 4. 2019 9:42

Tvrdého brexitu se neobáváme

Brusel slaví, neboť výsledkem brutálního tlaku, který vyjednavači EU v průběhu procesu přípravy smlouvy o odchodu Velké Británie z EU na britské politiky vyvinuli, byl text, jehož obsah musela Dolní sněmovna britského parlamentu drtivou většinou odmítnout. EU vědomě a bezohledně zatlačila Velkou Británii do politicky i společensky obtížně řešitelné situace. Je sice pravda, že si britská vláda v čele s premiérkou Mayovou dlouhodobě počínala nerozhodně a nejasně, jako by sama nevěděla, kam ve vyjednávání směřovat, čímž pozici Bruselu pouze posilovala. Rozhodující však je, že si EU přátelský rozchod (jak o něm neustále káže) nepřála a neudělala nic, čím by takovému rozchodu pomohla. Hlavní důvody byly dva: ponížit Velkou Británii za facku, kterou jí voliči svým rozhodnutím opustit EU uštědřili, a svou nekompromisností a bezohledností vůči Velké Británii vyslat zastrašující signál dovnitř EU.