Nejde totiž jen o to, že namísto klasických operací srdce otevřením hrudníku se provádějí srdeční operace pomocí robotických katetrů, takže je vše estetičtější a lépe se rány hojí. To již dělá více klinik i u nás. Pomocí jednotky CGCI jde provádět pomocí katetrů operace uvniř srdce, které by nešly bezpečně provést z důvodu délky a nepřesnosti klasické práce a pacientům postižených nebezpečným tichým zabijákem - silnou srdeční arytmií - by hrozila náhlá smrt. (ukázku operace profesora Neužila touto špičkovou metodou naleznete v reportáži Mechanické srdce ).
Co čeká pacienta, který má to štěstí že podstoupí operaci pomocí CGCI k záchraně svého života
Nejdříve podstoupí katetrizační diagnostické vnitřní vyšetření srdce (stav srdečních chlopní či zúžených cév) a pokud je u něj ještě zjištěna smrtelně nebezpečná srdeční arytmie, je přijat na Antiarytmickou jednotku, kde pomocí robotických katetrů umístěných na koncích hadiček zavedených tepnami přímo do dutin srdce provede tým zkušených kardiologů vypálení oblastí (ablace) v srdci, které působí srdeční arytmie.
Multifunkční katetrizační sály byly v Nemocnici na Homolce otevřeny již v roce 2007 a byly vybaveny tehdy dostupnými špičkovými technologiemi a neustále se doplňují nejnovějšími. Pro vážně postižené pacienty s komplexnějšími srdečními arytmiemi, kde je zásah ablací částí způsobujících arytmii anatomicky složitý a místo způsobující arytmie špatně dostupné, je nyní k dispozici nejexaktnější katetr na světě ovládaný magnety, tzv. CGCI.
Čím se liší CGCI od předchozích elektromechanických katetrů
Při pouhé elektromechanické manipulaci s katetry musel lékař zjišťovat místa, která chtěl vypálit ručním posunováním katetru, a zjišťovat, zda arytmie zmizela. To trvalo poměrně dlouhou dobu a vzhledem k tomu, že míst bylo mnoho, byla operace časově náročná a vypalování, které vedl sám lékař přítlakem katetru, bylo mnohdy bolestivé.
Přístroj CGCI pracuje na principu elektromagnetického řízení pohybu katetru. Operace probíhá v magnetické komoře využívající celkem osm elektromagnetických článků sloužících k navigaci katetrů. (Osm elektromagnetů vytváří v každém místě stejnou homogenitu magnetického pole.) Operatér v sousední místnosti neovládá již katetry manuálně. Nejprve vytvoří katetrem 3D elektroanatomickou mapu části srdce, v níž nalezne nebezpečné tkáně působící arytmii srdce. Získá tak přesné informace o elektrické aktivitě jednotlivých buněk. Poté ji propojí s anatomickým zobrazením srdce z počítačové tomografie (CT), čímž získá přesné zobrazení částí srdce, z nchž se šíří arytmie, a které je třeba vypálit katetrizační ablací. Pak si označí bod, kam se chce dostat vypalovacím katetrem. Druhý pól elektrod přitahnou k prvnímu magnety a vše je otázkou vteřin. V srdci vedou k místu vypálení katetry magnetická pole, jejichž směr a požadovanou polohu sleduje a ovládá operatér na obrazovce tím, že zadává změnu vektoru magnetického pole a následná změna polohy ablačního katetru proběhne prakticky okamžitě, což představuje podstatně rychlejší reakci na operatérem určenou změnu polohy katetru.
A nejen to. Protože je možné proměnlivě určovat intenzitu magnetického pole, a tím umožnit kontrolu vyvíjeného tlaku katetru, který je důležitý pro správné provedení vypálení tkáně za pomoci radiofrekvenční energie, je operace pro pacienta šetrnější. Přítlak katetru nesmí být příliš silný, ale ani slabý, což se mechanicky určuje obtížně. Pokud by se katetr dotýkal tkáně jen lehce, neodstranil by jizvu v srdci, která způsobuje nebezpečné arytmie a výkon by se musel opakovat, naopak silný tlak by mohl být nebezpečný a bolestivý pro pacienta. Přístroj CGCI dosahuje přítlak katetru zhruba 10 – 20 gramů o němž je prokázáno, že právě 20 gramů je dostatečná hodnota pro vytváření dobré a účinné tkáňové destrukce. Ve srovnání s elektromechanickými postupy umožňuje tento přístroj provádět nalezení míst působících arytmii přesněji a jejich zničení (ablaci) provádět efektivněji a šetrněji.
Kardiocentrum prof. Neužila zavedlo jako první na světě bezdrátový kardiostimulátor LCP
I přesto, že se podaří odstranit nebezpečnou srdeční arytmii, která způsobí dříve či později mnohdy smrtelný další infarkt, zůstává někdy srdce unavené a slabé s pulsem místo 70 například pouze 30 pulsů za minutu. Potřebuje podporu pomocí kardiostimulátoru. Není ale kardiostimulátor jako kardiostimulátor. V Nemocnici Na Homolce byl v loňském roce vůbec poprvé na světě použit bezdrátový kardiostimulátor LCP (Leadless Cardiac Pacemaker), který vyvinula americká firma Nanostim, Inc., který zcela mění zažité postupy v léčbě srdečních arytmií. Na rozdíl od dosud používaných kardiostimulátorů z tohoto nového typu nevedou žádné vodiče k elektrodám, vše je spojeno do kompaktního válečku o velikosti mikrotužkové baterie, která se pomocí šroubovitého mechanismu implantuje za pomoci katetru přímo do srdeční svaloviny z vpichu v třísle cévním systémem pomocí zaváděcího katetru, který ho umístí a upevní v hrotu pravé srdeční komory. Samotná implantace trvá přibližně 15 minut. Provádí se při vědomí pacienta a je prakticky nebolestivá. Používá se jen lokální anestezie pro vpich v třísle. Až LCP doslouží, je možné ho pomocí katetru opět vyjmout a implantovat nový.
Kardiologické centrum prof. Neužila tím drží opět krok s nejprestižnějšími centry světa, v nichž bylo od loňského prosince implantováno celkem 52 těchto stimulátorů, zatímco v Nemocnici Na Homolce plných třicet a u všech pacientů fungují spolehlivě. Navíc se dostavil neočekávaný pozitivní efekt: Při této léčbě se sledují tzv. stimulační prahy, tedy jaké množství energie je již schopné způsobit smrštění srdečního svalu. U běžného stimulátoru po zavedení tyto parametry stoupají nejprve díky tomu, že je tam jistá poraněná plocha a s tím související zánět a teprve pak klesají, až se ustálí na hladině, která je ale vždy vyšší, než tomu bylo při implantaci přístroje. Nový kardiostimulátor se v tomto chová opačně. Po zavedení stimulační prahy klesají a pak se ustalují na hodnotě nižší než při implantaci, což má svůj praktický dopad na výdrž baterie, která je součástí implantátu a je zhruba desetkrát menší než u běžných kardiostimulátorů. Nový kardiostimulátor šetří baterii, která může vydržet při padesátiprocentní stimulaci až patnáct let místo sedmi, což je unikátní. Navíc tím, že je zaveden přímo do srdce, významně snižuje nejčastější rizika léčby - zanesení infekce prostřednictvím vodičů a mechanické poruchy elektrod. Nehledě k tomu, že pro nemocného je možnost větší pohybové aktivity, větší pohodlí i příznivý kosmetický efekt.
Léčba smrtelně nebezpečných srdečních arytmií se posunula pod vedením profesora Neužila o další stupeň výš. Není proto divu, že je co do počtu těchto výkonů Nemocnice Na Homolce největším českým pracovištěm pro léčbu poruch srdečního rytmu. V loňském roce zde provedli téměř 1000 katetrizačních ablací, zhruba 500 implantací kardioverterů defibrilátorů a 600 implantací kardiostimulátorů.
Kardiologické centrum na Homolce by si zasloužilo důstojné prostory a ocenění
Je proto neuvěřitelné, že zatím naše pojišťovny schvalují proplácení léčby tímto kardiostimulátorem velmi omezeně, přestože je o ně ze strany pacientů velký zájem. U každého pacienta musí centrum pracně vyjednávat úhrady implantace intrakardiálního kardiostimulátoru zvlášť. Ředitelé pojišťoven i pan ministr zdravotnictví by si měli uvědomit, že polovina populace umírá na srdeční problémy a i oni jsou jen lidé.
Další věc je, že stát vydává mnohdy neskutečné peníze na propagaci země sportem se zdůvodněním, že jí to zviditelní. Když někdo získá medaili na olympiádě píše se o tom dokola a dokola jak reprezentuje naší zem. Je skvělé a úctyhoodné být první na světě. Ale zde je Kardiologické centrum také první na světě, má v čele světoznámého odborníka a je přitom umístěné ve stísněných podmínkách a ještě je nuceno bojovat administrativně za to, aby mohlo pacientům vůbec pomáhat na špičkové úrovni. Při vší úctě ke sportovcům si troufám říci, že přínos prof. Neužila je pro občany i pro ČR nesrovnatelně vyšší než přínos nějakého medailisty a že mezinárodně udělovaný titul FECC (Fellow of European Society of Cardiology) udělovaný od nezávislých světových odborníků jako projev úcty za dosažení odborné, vědecké a publikační činnosti úrovně je více než srovnatelný s olympijskou medalí. To nehovořím o tom, co lidských životů již se svým týmem zachránil a kolik by jich mohl zachránit, kdyby měl k tomu lepší podmínky! Kolik občanů zbytečně umírá v nádherných nově rekonstruovaných okresních nemocnicích, kde mnohdy lékaři nepoznají, ani že má pacient infarkt, natož aby ho uměli léčit!
Když si uvědomíme, že polovina občanů umírá mnohdy naprosto zbytečně na srdeční problémy a přitom Antiarytmická jednotka prof. Neužila má jen 9 lůžek v místnostech bez skříní a bez židlí se společným WC na chodbě, je to až morbidní. Kdyby se místo zcela nevyužité Sazka-arény či sítí cyklostezek vybudovalo důstojné prostorné Kardiologické centrum pod vedením světově uznávaného špičkového odborníka, mohlo by nejen mnoho zbytečně zemřelých žít, ale naše země by se zařadila mezi světově známé uznávané země. Ekonomové by pak mohli jen jásat, kolik cizinců by to nalákalo bez drahých reklam k nám jezdit. Již nyní díky světovému ohlasu Kardiologického centra prof. Neužila přijíždějí do Prahy desítky špičkových zahraničních kardiologů, aby se seznámili s novými systémy zachraňujícími život těžce postižených.