Vedro samo o sobě rozšiřuje cévy, potíme se (a pozor, nejsme zapocení, neboť se pot okamžitě vypařuje) a z těla odcházejí s vodou i důležité minerály, zejména soli. Takže pití je už jen kvůli ředění krve podmínkou nutnou, nikoli však postačující. Nedostatek spánku a cestování byť i jen do práce, může dát srdci zabrat víc, než si připouštíme. To není poplašná mnou vymyšlená zpráva, ale sdělení, které potvrdí každý kardiolog. Nedávno o tom hovořil na Primě významný profesor kardiologie Tomáš Skála a náš největší odborník na srdeční arytmie profesor Petr Neužil, který je umí za pomoci nanopulsů dokonce vyléčit, o tom napsal nespočet prací i knih. Cévy se prostě teplem rozšiřují a člověk ztrácí tekutiny, což ovlivní krevní tlak, tepovou frekvenci i celkovou zátěž srdce, neboť krev houstne. Pokud díky stresům ještě špatně spíme a nedostatečně pijeme, protože necítíme žízeň (což je u starších lidí pravidlem) a k tomu déle cestujeme a chceme kolísající tlak a únavu překonat napitím piva či panáčkem pro povzbuzení, pak je to možná panáček poslední. Ale i když se pití alkoholu vyhneme, nepodceňujme pocit únavy a nečekejme až na rozbušení srdce, či dokonce na bolest.
Poruchy srdečního rytmu jsou totiž často krátké, několika vteřinové, a člověk je vůbec nemusí cítit. Má jen postupný pocit zvyšující se únavy. V každém případě, natož když při ní ucítí i tlak ve spáncích či dokonce mírnou závrať, je první pomoc rychle se napít nutná, ale není postačující. A spoléhat na chytré hodinky měřící tlak či tep srdce, není rovněž samospasitelné. Arytmie má totiž tu ošklivou vlastnost, že se puls vyšplhá někdy mžikem až ke 200 tepů za minutu (srdíčko se snaží pracovat na maximum) a v další chvilce uštvané srdce přestane na chvíli pracovat vůbec. Pokud je to v jistých mezích udržováno, navíc s podpůrnými léky, člověk ani hodinky to vlastně neregistrují. Ale když začne být odpočinek srdce stále delší a je únava již citelná, pak při snaze ji sami překonat bez lékaře, může vše končit tragicky. Stejně tak může srdce při zvyšující se frekvenci pulsů "prasknout". Proto vyčerpání nepřepínejme a nesnažme se ho překonat cvičením, silnou kávou a podobně.
Obě situace změn srdečního rytmu jsou velmi nebezpečné.
Tu první většinou cítíme prudkým bušením srdce a tlakem na hrudi. A ulehneme do klidu, ale ta druhá je velmi záludná. Nepravidelný přívod elektřiny do srdce je přitom vždy životu nebezpečný. Pokud je srdce vedrem přetížené, hlásí hodinky rozličné hodnoty každou chvíli. EKG záznam poskytuje podrobnější informaci o elektřině jdoucí do srdce na jeho pohon, ale ten nemáme doma k dispozici. Rovněž tak když byla předchozí kontrola u lékaře dobrá, může ve vedru nastat její změna. Porucha srdečního rytmu se může díky němu objevit dokonce i u mladého člověka, který přecení své síly.
Co tedy má člověk v horku dělat na pomoc svému srdci?
Především má pít průběžně během dne, nečekat až na žízeň. Lékaři doporučují ve vedru ne pouhé 2 litry, ale nejméně 3 litry tekutin denně. Jíst lehká jídla, ovoce, zeleninu, jogurty, mléko, abychom nepřetěžovaly i další orgány a ty nechtěly po srdíčku větší práci na proudění krve při vstřebání potravy. A především nepodceňovat pocit nezvyklé únavy. Nečekat až na rozbušení srdce!
Nejlépe, je-li to jen možné, trávit dny ve stínu pod stromy s klidnou knihou či ruční prací. A to hlavně v noci, kdy je pod velkými stromy hodně kyslíku, který na nás vydechují a čiští svými nádechy přes den zašpiněný vzduch od kysličníku uhličitého, který zase ony potřebují a nadechují svými listy k životu. (Současní ekologisté v čele s kancléřkou Leyenovou nebrali zřejmě ve škole fotosyntézu rostlin.) I květiny v noci mnohem intenzivněji voní a teplota klesá. Takže odpověď na to, co dělat pro své zdraví v horku zní:
Usednout do křesla pod veliké stromy nad hlavou a užívat si krásné a vonící letní večery, jako nejlepší lék pro Vaše srdce a rovněž pro Vaší duši. A ve dne tam, pokud to lze, také setrvávat a čekat, až se největší vedra přeženou.
©Kulturní komise České republiky, z.s. 1. července 2026
(
Facebook 
Linkedin
TruthSocial 
