hhh

Přestane s novou Ficovou vládou psí pláč na Slovensku?

 

Ivana Haslingerová

KS Zvolen, velikost: 61.52 KB, obrázek se otevře v novém okněNení tomu tak dávno, co jsme uveřejnili první článek týkající se neuvěřitelně krutého zákona na ochranu zvířat na Slovensku: "Na Slovensku vládne středověk! Vláda zaměstnává antoušky jako ve středověku!" Nechtělo se nám věřit, ale na Slovensku v 21. století pracují místo psích útulků antoušci, rasové jako ve středověku, a že toulavé a ztracené psy čeká velmi smutný osud. Některé ras utratí hned po odchytu, někteří se dostanou do tzv. karanténních stanic (KS) lidmi zvanými psí koncentráky díky příšerným podmínkám, v nich čekají na smrt o hladu, mrazu na studeném betonu a bolesti z neléčených ran získaných po vyhazovech z domovů bezcitnými pány.

Slovenští psi lomcující mřížemi svých cel smrti a feny, které v takových podmínkách rodí štěňata, která hlady umírající u struků ubitých matek. Pomůže nová Ficova vláda těmto ubožákům? Zařadí se Slovensko mezi ostatní vyspělé státy EU?

Ve výše uvedeném článku jsme upozornili na to, že se toto děje v jednom ze států EU, té EU, která má plná ústa ochrany zrzavých veverek před oplodněním šedými, v té EU, v níž ušlechtilí ochránci přírody s nasazením vlastního života bojují za každého kůrovce či žábu v říji. A vyjádřili jsme prosbu, aby její zastupitelé tomuto zvěrstvu učinili přítrž.

Netrvalo dlouho a reagovali na toto upozornění ochránci zvířat z okolních států EU i od nás.

IMG_1000.JPGÚspěšná česká advokátka JUDr.Klára Slámová si podle svých vlastních slov přečetla se zděšením materiály týkající se slovenských karanténních stanic lidmi běžně přezdívaných psí koncentráky a bezcitného přístupu jejich pracovníků ke zvířatům čekajících v nich v nelidských podmínkách do týdne na smrt. Jako brilantní advokátka se seznámila s předpisy Slovenské republiky týkajícími se "ochrany" zvířat. Ochrana zvířat je podle Slámové zabezpečována předpisy EU a nehumánní slovenské zákony v ní nemají místo! Slovo "ochrana" je proto podle ní v uvozovkách záměrně, neboť slovenské předpisy ochranu zvířatům neposkytují. Naopak na ně poštvou antoušky. Konkrétně - zákon č. 123/2008 Z.z. - "o ochrane spoločenských zvierat a o karanténních staniciach" v § 9 upravuje činnost karanténních stanic. Dle tohoto zákona veterinář může takřka kdykoliv a svévolně rozhodnout o utracení zvířete, k čemuž má  "oprávnění" ve smyslu zákona č. 39/2007 Z.z. - "o veterinárnej starostlivosti".  V ustanovení § 22, odst. 4, písm. f) se uvádí, že Primeraným dôvodom na usmrtenie zvieraťa je usmrtenie nechcených zvierat, ak pre ne nie je možné zabezpečiť náhradnú starostlivosť."  Jako občanka Evropské unie a sousední země (České republiky) advokátka Klára Samková důrazně protestovala proti slovenské legislativě umožňující svévolné vyhlazování zvířat, jejichž ochrana je zabezpečována nejen předpisy EU, ale vychází i z podstaty bytí člověka na zemi a morálních pravidel, která v sobě většina z nás nosí, resp. měla by nosit.  V dopisu poslankyni NR SR PhDr. Tatianě Rosové, v němž ji vyzývá k iniciaci změny tohoto zákona připomínajícího zákony některých asijských států a ne evropského státu 21. století. Doufáme, že se bude této otázce věnovat dál a bude protestovat i u vlády pana Fica.

 

Z Anglie na Slovensko podnikla s materiální i finanční pomocí "Charitativní cestu přes půl Evropy" tamní ochránkyně LENKA HERUFKOVÁ.  Jeden zážitek z cesty hovoří za všechno: "U cesty u Vranova se bezradně motal takový opuštěný pejsánek. Vesnice nebyla kilometry přede mnou ani za mnou, jen pole. Pěkně se ho tady u silnice zbavila nějaká lidská zrůda. Zastavila jsem u krajnice a šla ho odchytit. Chudáček se tak strašně bál, že se bránil a ohnal se po mně. Byl však tak zesláblý, že nedokázal dlouho vzdorovat a už jsem ho měla. Pak jsem zjistila, že je to nešťastné stvoření slepé. Slepého nalezenečka si v útulku vzít nemohli, protože by v kotci nepřežil. Tak jsem ho vzala k mé rodině na Moravu." Pomohla mnohým slovenským soukromníkům, kteří se starají o tyto a podobné nešťastníky a informovala výše uvedeným článkem v Evropském tisku.

 

Nejvíce se ale do věci vložila DANUŠE HERPE JUNGMANNOVÁ z Německé spolkové republiky. Není divu, protože ve společnosti ALLGEMEINER TIERHILFSDIENST E.V. je MEZINÁRODNÍ OCHRÁNKYNÍ ZVÍŘAT PRO ČESKO A SLOVENSKO.

Do redakce nám přišel od ní obratem článek "EU vydala v roce 2011 závazné směrnice na ochranu zvířat, co s nimi dělá sloveská inspekce SZ?!" A jako žena činu navštívila nejen naší redakci, ale vydala se na studijní cestu na Slovensko, kde zjistila, že mnoho dobrovolných a státem neplacených dobrovolných inspektorů pracuje nad rámec svých sil. Státní inspekce prakticky nic pro změnu legislativy nekoná. Její vrcholná funkcionářka paní Sliacká, která je jediným zvířecím ombudsmanem a poslední nadějí týraného, nechtěného nebo opuštěného zvířete, pouze radí lidem, ať si stěžují. Napsala o tom v článku: "Že tě hanba nefackuje, Slovensko!" a rovněž napsala otevřený dopis poslancům SR "Pro smilování Boží...", v němž prosí za všechna trápená, týraná a dosud živá zvířata – "PŘIJMĚTE NEODKLADNĚ NOVÝ ZÁKON".

Mimo jiné apeluje za omezení psích množíren. "Množitelství je podle ní opravdu šílený problém, které spadá do týrání zvířat. Minulý týden jsem dostala zprávu, že množitelé ze Slovenska cpou štěňata do Anglie a během šíleného trasportu bez vody a krmení, jich víc jak polovina umře. Ti ještě položiví chudáčci jsou nacpáni v klecích s mrtvolkama svých sourozenců a kamarádů. Na Slovensku se zcela beztrestně obchoduje s utrpením živých tvorů a pokud se poslanci nevzpamatují a okamžitě nepřijmou změnu zákona,  tak ty lidské bestie prostě nezastavíme… Německá i anglická strana jsou ochotny pomoci s osvětou a se změnou myšlení občanů. Je to celoevropská ostuda!!!" uvádí v dopise paní Herpe.  

Co bylo ale překvapivé, místo toho, aby se slovenští ochránci zvířat zaradovali, že jim jde někdo z ciziny na pomoc, cítili se naopak ublíženě. Příkladem za všechny je postoj paní Silvie Čaňové ze Slobody zvierat (www.slobodazvierat.sk), která se zastala paní inspektorky Sliacké článkem "Inšpektorom zväzuje ruky biedna legislatíva na ochranu zvierat a neexistencia štátnych útulkov".

 

 „Mali byste vedieť, aké sú právomoci neštátnych dobrovoľných inšpektorov ochrany zvierat, teda i spomínanej p. Sliackej.  Neštátni dobrovoľní inšpektori môžu svoju službu realizovať len veľmi obmedzene a na báze dobrovoľnej spolupráce. Dobrovoľný inšpektor môže navštíviť chovateľa len pokiaľ ho ten je ochotný pustiť na svoj pozemok a ukázať mu, v akých podmienkach drží zvieratá... V osobitných prípadoch mu môže – napr. pri nezvládaní chovu, navrhnúť umiestnenie zvieraťa do náhradnej starostlivosti, útulku. Aj tam však zákon pokrivkáva, pretože odobraté zviera nemá kam umiestnit. Neexistujů štátne útulky. Útulky fungujú len vďaka finančnej pomoci verejnosti, a obetavej práci ich zamestnancov, mnohí robia bez nároku na mzdy. Dobrovoľní inšpektori na Slovensku teda pomáhajú ako vedia. Často to však pripomína pomoc so zviazanými rukami... Ruky im zväzuje biedna legislatíva na ochranu zvierat a nedostatok právomocí. Jedine štátny inšpektor má právomoc podnet oficiálne prešetriť a zjednať nápravu v súlade so zákonom... " píše paní Čaňová.

Vlastně tím jen potvrzuje to, co zjistila na inspekci Danuše Herpe, že na Slovensku stát platí pouhé rasovny, pardon sanační stanice, ale opravdové útulky jako ostatní civilizované evropské státy Slovensko nemá. A dobrovolníci nemají žádné zákonné pravomoci. Pak se ovšem nelze divit, že se bouří ochránci z EU, Německa, Anglie, Holandska... A není divu, že Danuše Herpe se hněvá, že paní Sliacká, která je státní ochránce zvířat a zřejmě jako jedna z mála může  týraným  zvířatům pomoci, není stále v Parlamentu, neburcuje v tisku otřesnými zprávami, nežádá o pomoc EU a Štrasburský soudní dvůr, aby jí pomohl tlačit všemi prostředky na změnu nelidského slovenského zákona. Jak jsem měla tu čest poznat paní Danuši Herpe, věřím, že ta by to na jejím místě dělala. Vlastně už dělá.

KS Zvolen, velikost: 45.31 KB, obrázek se otevře v novém okněAle ponechme spor těchto dam jeho osudu. Podstatné je, aby se na Slovensku změnil zákon na ochranu zvířat, byly zrušeny rasovny, posléze i strašlivé množírny a naopak vybudovány státní útulky. Aby přestal být plný internet podobných obrázků ze Slovenska, jako ilustrační fota tohoto článku. A to co nejrychleji, protože každým dnem je vražděno zbytečně mnoho psích chudáků. A že by to šlo udělat rychle, o tom není pochyb. Zákon je totiž hotový. Nedávno se novelizoval zákon na ochranu zvířat u nás, v němž zvíře již není věc, a pan Fico ho může dát své vládě pouze předložit a ke schválení v parlamentu. Bez moderního zákona o zvířatech je každý i ten sebeobětavější ochtránce zvířat bezmocný.

Odsouzenec v promočené cele smrti

Pan Fico sliboval Slovensku ve volební kampani, že ho dostane na úroveň vyspělé společnosti. To se mj. pozná i na tom, jak se tato společnost stará o zvířata a další jinak ekonomicky  "nedůležité věci". Uvědomí si nový vůdce Slovenska Robert Fico, že již žijeme ve 21. století? Vzpomene ve svých sociálních podporách i na strašlivě zubožené psy s artrózou, játry zničenými špatnou stravou, odřeninami, otlaky, špatně zhojenými jizvami, vyrážkami...? 

Vzpomene si pan Fico na nemocná a nepotřebná zvířata čekající po smutném životě v odporných "celách smrti" na svůj konec? Zamezí novým zákonem, aby je po týdnu nezabili místo toho, aby je vyléčili ve státním útulku a postarali se o získání náhradní rodiny pro ně tak jako je tomu v ostatních civilizovaných státech EU? Přestane s jeho příchodem do čela vlády na Slovensku psí pláč?

 

Má-li někdo chuť a možnost pomoci ať již adopcí pejska či jinou pomocí, dozví se vše podrobně kliknutím na: http://slysim-psi-plac.profi.cz/15464-jak-to-skutecne-chodi-ve-slovenskych-karantennich-stanicich.html