Novinky revue Fragmenty, XV.ročník,červenec 2010
Přejeme Vám den plný pohody, k níž bychom rádi přispěli našimi články.
Pokud bychom Vám ji kazili, napište nám a my Vás vyřadíme z databáze.
Jsme vládou rozpočtové odpovědnosti
Petr Nečas, premiér
Dnes 28.7.2010 byl přijat návrh, který skutečně naplňuje to, že jsme vládou rozpočtové odpovědnosti. Ministerstvo financí na základě aktuálních analýz nepříznivého stavu příjmové stránky státního rozpočtu pro letošní rok navrhlo vládě, aby byly vázány výdaje kapitol v celkově výši 10,2 miliardy korun a kabinet po několikahodinovém jednání jednomyslně schválil desetimiliardové úspory na všech resortech. Kromě zmíněných úspor vláda zmrazila dalších 1,8 miliardy korun v kapitole Státní dluh a Všeobecná pokladní správa. Ministři také schválili snížení vybraných nároků z nespotřebovaných výdajů o polovinu tj. v celkové výši cca 4 miliardy korun a omezení výdajů na sanaci ekologických škod o 5 miliard. Vázání výdajů se nebude týkat sociálních mandatorních výdajů a výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, výdajů krytých příjmy z Evropské unie nebo finančních mechanismů a kapitoly Operace státních finančních aktiv. Realizace navržených opatření pomůže zabezpečit deficit veřejných rozpočtů na úrovni 5,3 % HDP. Dohodli jsme se také, že nejpozději s projednáváním rozpočtu na příští rok připraví Ministerstvo financí analýzu přijatého opatření a aktualizaci příjmové a výdajové stránky rozpočtu na letošní rok. Všem jsme krátili naprosto stejné procento a pochopitelně při projednávání zákona o státním rozpočtu na rok 2011, kdy vláda bude definovat své rozpočtové priority, se k tomuto návrhu můžeme vrátit.
Výsledky všech bodů z dnešního jednání vlády a zvukový záznam tiskové konference najdete na www.vlada.cz.
Havel by měl natočit Kocábovo odcházení
Petr Paulczynski
Tak jsem myslel že končí vládní pověřenec pro pozitivní diskriminaci. Tak nějak to říkal premiér Nečas. Ale zdá se, že chybička se vloudila. Kocáb ještě než ho vyhodili dveřmi, klepe na Nečasovo okénko. Zachovejte můj úřad, lobbuje Kocáb u Nečase. Prý je nejpotřebnější. "Chci udržet agendu lidských práv, ať už ji budu řídit já, nebo někdo jiný," objasnil Kocáb, který zároveň dal najevo, že by funkci chtěl i nadále zastávat on sám. "Ta práce mě baví," pochvaluje si současnou agendu Kocáb. To by mne asi bavilo taky. Práce nic moc, výsledky žádné, nikdo mne nehoní a ještě si užiju s tiskovou mluvčí. No neberte to. Síla pravdy a lásky je zdá se mohutná. Panu Nečasovi by měl někdo připomenout, že na rozdíl od aktivistické Džamily předvedl pan Kocáb výrazně lenivější výkon. Moc keců a skutek utek. Myslím, že jeho angažmá zcela prokázalo zbytečnost tohoto úřadu, jehož zrušení by mohlo ušetřit zatraceně mnoho milionů korun ročně.>>>
Osvěžující pramen z Polska
Stanislav Přibyl
V Lidových novinách se často setkáváme s kýčovitým a mechanickým hodnocením představitelů a proudů ve střední postkomunistické Evropě. Hlavním tvůrcem tohoto školácky šablonovitého zjednodušování je pan redaktor Palata: Mečiar absolutní zlo – Dzurinda absolutní slušnost, omlouvačství Německu absolutní ctnost – pochybnosti o směřování Evropské unie absolutní zločin. A samozřejmě Kazcynští – absolutní nacionalistické ultrakonzervativní tmářství, zatímco polští v Evropské unii oproti nim preferovaní politici – absolutní dobro. V této souvislosti mi utkvěl autentický, ale o to více šokující výrok jednoho eurobyrokrata: „My podporujeme moderní evropské politiky, jakým je například Donald Tusk“. Zde již nejde jen o nevinné pisálkování, nýbrž o to, že tento novinářský „trendy“ styl je ozvěnou i podporou myšlení a zákulisního konání Bruselu. Tam se kádruje „modernost“ a „evropskost“ politiků. Tam je skutečné mocenské centrum, pro nějž mají hlasy voličů pro „nemoderní“ a „neevropské“ politiky jen relativní význam, protože jsou zpozdilé a nechápou objektivní směřování evropských dějin. Slouží ke cti Lidovým novinám, že nám konečně nadělily také autentický hlas z Polska, a to publikováním „Úhlu pohledu“ polského europoslance za Kaczynsikého PiS, Marka Henryka Migalského . Je to vskutku osvěžující pramen živé vody. Jednak sám název příspěvku „Kaczynski není Rumburak“, jakož i označení Kaczynského za cimrmanovského „sekáče, co se nezakecá“, prozrazuje asymetrii mezi znalostí české kultury v Polsku oproti našim znalostem kultury polské, končící často jen u Bolka a Lolka. >>>
Pražáci pomohou Haškovi vyhrát volby
Petr Paulczynski
Původně jsem si říkal, že o Epopeji a peripetií okolo toho čí vlastně je a kam vlastně patří nebudu psát. Taky co, když už všichni všechno napsali. Ale včera mne nadzvedly dvě věci. Jednak na ČT24 nějaký pražský radní nabob asi nechtěně prozradil, že Epopej prý zapůjčí napřed do Japonska a druhá vcelku čilá reakce oranžového JM hejtmana Haška: Hejtman Jihomoravského kraje se ostře ohradil proti výrokům pražských radních ve věci stěhování epopeje z Moravského Krumlova. A na dnešek svolal ve věci mimořádné jednání rady. Tak a máme to. Pražáci kvůli své nenažranosti s Epopejí pomůžou ČSSD vyhrát na jižní Moravě krajské volby. Hašek bude Krumlov bránit i vlastním tělem a nechá ze sebe udělat moravského národního hrdinu. Takže vám Pražáci na radnici fakt moc děkujeme! "Celej zmagořenej pražskej magistrát v čele s tim opencardovým Bémem nám udělá bordel i na Moravě" napsal kamarád na FB. Já říkám: "Zbláznili se pražáci?">>>
Zvýšení soudních poplatků podpoří nespolehlivé i podvodníky
Mgr. Miroslav Zeman, advokát
Ministerstvo spravedlnosti chystá rázné zdražení soudních poplatků pro občany i firmy. Chce tak získat do rozpočtu o několik stovek milionů korun
Nápad premiéra na zrušení ČT1 a ČT4 je správný
Petr Paulczynski
Není to tak dávno kritizoval premiér Nečas veřejnoprávnost programů ČT1 a ČT4. Označil jejich program z hlediska veřejnoprávnosti jako poplatky dotovanou komerční a plytkou zábavu typu sportovně-zábavního. Inu, kouknu li do programu večerní zábavy těchto kanálů, musím mu dát za pravdu. Avšak nejenom to. Mne za moje poplatky rozhořčují i pořady, které by se mohly veřejnoprávními nazývat, přesto se vždy když se mi na obrazovce objeví leknu, že se vrátily staré časy. Abych byl konkrétní, mám na mysli pořad Retro a Před 25 lety. Tak se to tuším jmenuje. Čemu slouží, nevím. Je veřejnoprávní záměr, vytvářet klima totální frustrace? ČT nyní provádí změny v managementu. Na změně pořadů však nic nového nepozoruji. Přijde mi to jako když se tleskne pod stromem plným vrabců. Na chvíli odletí, ale pak se vrátí všichni zpět. Akorát sedí každý na jiné větvi. A tak si myslím, že Petr Nečas trefil hřebíček na hlavičku a jeho nápad na zrušení ČT1 a ČT4 mi přijde jako docela vtipný.>>>
Zahrada soch Ireny Žantovské
Tomáš Reindl - Irena Žantovská
Naprosto unikátní experimentální koláž soudobé hudby s rockem, world music a elektronickou hudbou pochází ze scénického projektu z poesie Ireny Žantovské. Básně (v přednesu Nely Boudové) jsou obrazem nesnadného soužití mezi mužem a ženou, mezi jedincem a společností, zrcadlem dvou kontrastů, v nichž hledáme smysl svého života. Hudební kompozice Tomáše Reindla (mj. Al-Yaman, Orchestr Berg, Omnion) oscilují mezi klasickým a moderním výrazivem, zachází stejně dovedně s inspirací u moderních skladatelů vážné hudby (Glasse či Reicha), jako s rockovou či etnickou hudbou, atonálními „zvuky ulice“ atd. Písně v projektu nazpívaly ruská operní pěvkyně Inna Davidenko, česko-polská rocková zpěvačka Ewa Farna a členky skupiny Triny Iveta Kováčová a Jana Procházková. Mediálním partnerem CD je Rádio Ethno 90,7 FM Praha a 99,4 FM Brno. Nápad přizvat k natáčení různé zpěvačky různých žánrů se ukázal jako velmi nosný, protože ze spojení originální hudby Tomáše Reindla a zpěvaček z odlehlejších žánrových oblastí vzešly naprosto nové a mnohdy neočekávané hudební kvality. Zatímco Iveta Kováčová, romská zpěvačka ze skupiny Triny, se zde objevuje v interpretaci moderního šansonu a její kolegyně Jana Procházková podniká výlet k razantnímu rap-metalu, Ewa Farna v písni Ohňonoši vstřebává nejen rockové, ale i world music výrazivo a dodává písni nezaměnitelnou energii a svébytnost. Proto také právě Ohňonoši v podání Ewy Farne byli vybráni jako píseň pro klip z CD Zahrada soch. Při tvorbě klipu – obdobně jako v samotném scénickém představení, z něhož hudba pochází, bylo využito počítačových animací původních výtvarných koláží – v kombinaci a kontrastu s živým záznamem zpěvačky a tanečníků. Další info na: www.zahradasoch.estranky.cz
Zpřístupněna Jižní věž sv. Víta a oranžérie
Martin Erva
Správa Pražského hradu zpřístupnila Jižní věž katedrály sv. Víta a oranžérii v Královské zahradě. Návštěvníky Pražského hradu čekají během letošního léta dvě novinky. Správa Pražského hradu zpřístupnila Jižní věž katedrály sv. Víta a otevřela oranžérii v Královské zahradě. Z renesančního ochozu Jižní věže katedrály sv. Víta ve výši zhruba 60 metrů se návštěvníkům nabízí panoramatický výhled na Prahu a její okolí. Na ochoz je nutné vystoupat po pravotočivém kamenném schodišti s 287 schod y, ze kterých mohou lidé nahlédnout do zvonových komor katedrály. Věž je otevřena denně od 9.00 do 16.30 hodin a jednotné vstupné je 100 Kč. Ve skleníku v Královské zahradě od architektky Evy Jiřičné mají návštěvníci možnost si prohlédnout rostlin pěstované pro reprezentační akce Pražské ho hradu . O ranžérii je možné navštívit denně od 10.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 17.00 hodin za jednotné vst upné 20 Kč.
Pozor! Grýnpic se budou uvazovat k počítačům
Petr Paulczynski
Zelené mozky se opět vyznamanaly. Vymyslely nové ekopísmo Absolut Green. Prý jde o písmo, které ušetří až 30 % Vašeho toneru. Na svém webu píší: "Denně procházejí útrobami tiskáren v kancelářích či domácnostech desítky až stovky dokumentů. Celá řada z nich ještě téhož dne skončí v koši. Zároveň při tisku často dochází ke zbytečně vysoké spotřebě toneru, protože ne vždy je zapotřebí té úplně nejvyšší tiskové kvality, a tedy i množství toneru. Pokud je skutečně nutné nějaký dokument vytisknout, jde to i úsporně. Greenpeace pro Vás za pomoci dobrovolníků připravilo nový typ písma včetně české diakritiky s názvem Absolut Green, které při tisku ušetří až třetinu toneru." Zásadní nevýhodou ekopísma je skutečnost, že ztráta sytosti černé kvůli perforaci písma bude patrná i na monitorech počítačů, tedy při práci s dokumentem. To může vést k tomu, že si uživatelé budou zvyšovat jas a kontrast displeje, což se promítne na spotřebě a životnosti LCD panelu – ekologický efekt se tedy obrátí. Pokud nechcete instalovat nový ekofont a přesto ušetřit na tisku, zvolte prostě úsporný tisk v možnostech nastavení tiskárny. Spotřebujete méně inkoustu, ušetříte peněžence i Zemi a jen ta černá nebude tak černá, stejně jako se to jeví u nového ekopísma. S ním však můžete být ekologický na druhou, když budete tisknout úsporně a ještě s tímto písmem. Pozor ale na to, že v takovém případě pravděpodobně ušetřené náklady utratíte u očního lékaře. Neboli - nic moc neušetříte. Budu dávat pozor, aby se mi nějaký zelený magor neuvázal k mým počítačům.>>>
V Londýně v "doubledeckerech" jako v teplických lázních v Čechách…?
Břetislav Olšer
Pokud rozpačitě hádáte, že sdělením v titulku mám na mysli arabské ženy v černých prostěradlech a "nečisté" sliny psů, nejste daleko od pravdy. Zažil jsem obojí. V londýnských inovovaných doubledeckerech i v malebném parku Vojenských lázní v Teplicích v Čechách. Postavami v černých hábitech, zakrývajících kromě očí celé tělo až po zem, se to tam jen hemžilo. Shodou okolností se v obou těchto místech odehrál s odstupem let stejný skandál. Muslimský řidič v Londýně znemožnil nevidomému George Heriggemu (73) nastoupit do autobusu kvůli jeho vodícímu psovi, protože jeho vodícího psa považují muslimové za nečisté zvíře. Znemožňování vstupu vodícím psům z náboženských důvodů se stalo v Anglii tak rozšířené, že se tato věc projednávala minulý týden ve Sněmovně lordů. Šíření islámu ve Velké Británii není překvapením. Studie, nazvaná „Islám na univerzitě: Průzkum britského studentského názoru”, ukázala, že přibližně třetina z 1.400 dotazovaných muslimských studentů souhlasila s názorem, že člověk může zabít ve jménu náboženství, 40 % jich podporuje zavedení islámského práva šaríja a charitativní dary od fondu stanice BBC ve výši mnoha tísíc liber, dostali v k dispozici bomboví atentátníci. Stejné uváděné drama si před lety prožila i jedna pacientka teplických lázní v Čechách. Šestadvacetiletá studentka práv Daniela Machová, trpící následky mozkové obrny se neobejde bez pomoci asistenčního psa. Měla nastoupit do lázní k léčebnému pobytu. Bylojí sděleno, že je v sezonním období v lázních nežádoucí. Arabskou klientelu by urážel její pes. Bez peněz zkrátka do lázní nelez!>>>
Představitelé D.O.S.T. nejsou nebezpeční nacističtí extrémističtí xenofóbové
Petr paulczynski
Před nějakým časem byla zveřejněna petice s názvem D.O.S.T., což je název složený ze zkratky Důvěra, Objektivita, Svoboda, Tradice. Založili ji lidé, jejichž morální kredit může zpochybňovat jenom totální multikulti-pomatenec. U některých jedinců se v uvedeném případě jedná o naprostou hysterii a to jak v mediích, tak na blozích.
Pravdou je, že některá jména pod peticí vyvolávají otazníky, ale protože petice je otevřená, nelze zamezit tomu, aby se nepřipojil i někdo, kdoho lze z takých či onakých důvodů zpochybnit. Což ovšem neznamená, že proto je možno zpochybnit celo akci.
Snímek zachycuje průvod k uctění výročí vzniku národní samostatnosti 28. října 2009 organizovaný iniciativou D.O.S.T.
Připomeňme si proto, co petice požaduje:>>>
Pozn. redakce: Fragmenty jsou mediálními partnery a podporovateli iniciativy D.O.S.T. Petici podepsali jak jejich vydavatel Doc. Jiří Pancíř, tak šéfredaktorka Dr. Ivana Haslingerová
Klišé v justiční politice
Zdeněk Jemelík
Pod tlakem záplavy mediálních informací jsme se naučili vnímat společenské dění jako skládanku ze stále nových klišé, o jejichž obsahu do podrobností nepřemýšlíme. Proměnilo se v ně i slovo „korupce“, kterého nyní mají všichni plná ústa. Novináři, politici, chlapi v hospodě u piva a ženy, čekající na pořadí u kadeřníka, ti všichni je skloňují a mají jasno: ta potvora nám ukusuje ze společného krajíce a až se jí zbavíme, začnou nám padat pečení holubi do huby. Jak vlastně vypadá, ale nikoho nezajímá. Zabývaly se jí i Otázky Václava Moravce. K jejímu přetřásání si moderátor přizval dosti nesourodou společnost, jež měla reprezentovat justici. Bůhvíproč proti staronovému ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi posadil řadovou advokátku Marii Benešovou, která nepůsobí v resortu již pět let a o dění ve státním zastupitelství ztrácí přehled. Není již ani stínovou ministryní sociální demokracie. Hovoří se o opatřeních k předcházení korupci, ale mediálně přitažlivější je debata o jejím potírání nástroji trestního práva, které je heslem dne stejně jako kdysi akce čisté ruce. Zavedení pevného funkčního období pro státnáí zástupce je rozumné. Naproti tomu stanovení předem určených podmínek pro odvolání dá nejvyššímu státnímu zástupci možnost vést nekonečné soudní spory o neplatnost propuštění. Bylo zřejmé, že ministerstvo, státní zastupitelství a soudy jsou rozdílné světy, které výraznou vzájemnou přilnavost neprojevují. S posilováním nezávislosti soudnictví a státního zastupitelství by mělo ruku v ruce jít posilování veřejného dohledu nad nimi a s ním i zvyšování důslednosti represe proti pokleslým jedincům. Mimo resort spravedlnosti by měl být zřízen nezávislý orgán šetření stížností a veřejné žaloby.>>>
Evropská komise podporuje reformy Nečasovy vlády
Martin Kupka
Předseda Evropské komise J.E. Barroso v telefonickém rozhovoru podpořil reformy premiéra Petra Nečase a popřál jemu i jeho vládě vše nejlepší. Předsedu vlády Nečase ujistil, že Evropská komise bude podporovat všechny důležité reformy v České republice. „V průběhu kampaně jste měli odvahu mluvit otevřeně o potřebě reforem a o fiskální odpovědnosti a boji proti korupci. To jsou témata důležitá pro Českou republiku i pro celou Evropu,“ řekl v telefonátu českému premiérovi Barroso, který je momentálně na 4. summitu EU-Brazilie. Barroso také podpořil snahu Nečasovy vlády o změny v oblasti sociální a zdravotní. „Evropská komise je připravena podporovat vás v realizování těchto reforem,“ dodal Barroso. Premiér Petr Nečas ujistil předsedu Evropské komise, že je připraven pokračovat ve spolupráci, kterou navázal jako ministr práce a sociálních věcí v Topolánkově vládě. „Vzpomínám si na doby, kdy jsem byl předsedou Rady, že spolupráce s Komisí byla příjemná a opět musím ocenit vaše slova. Těším na naši budoucí spolupráci,“ řekl předseda vlády.
Musíme pomáhat Duchu svatému
Reakce na článek: "Naše republika má skvělého premiéra!"
Vážená paní Haslingerová a pane Pancíři,
děkuji za zasíláni Vaší revue a spolu s Vámi jsem mile překvapen současným děním v ODS. Mám jen malou poznámku k přání "ať jim k tomu dopomáhá Bůh". Již minulý týden jsem v ulici Politických vězňů potkal dva mladé aktivisty s papírovou krabicí na podpisové archy proti zavedení školného. Současné pravicové většině nepomůže Bůh, měli bychom to být mi, pravicoví voliči, kdo pomůže. Boj proti rozmáhajícímu se levičáctví by po vyhraných volbách neměl skončit, teď by měl konečně začít. / Vážený pane Neužile, vím, že to bude mít pan Nečas nesmírně těžké. Proto také ten můj výkřik, ať mu pomůže Bůh, protože nestane-li se zázrak, tak nevím jak to bude moci zvládnout. Tolik dluhů a tak zplundrovanou ekonomiku za sebou nenechali snad ani komunisti. Začalo to atomovým dědkem a Zemanem a přes Paroubka to šlo dál na Zelené a nevylže se z toho bohužel ani ODS, že tak ustupovali pod premiérem Topolánkem Bursíkovým vyděračům. Výsledek je děsivý, tedy ten ekonomický. Věřte ale, že nové vedení ODS pracuje tak, že mám starost, aby se nezhroutili. Ještě se ke všemu najdou lidi, kteří si neváží toho, co pro stát dělají.>>>
Pijí víno, ale lidu podávají splašky…
Martin Stín
Pokud nadpis článku někomu připomíná známé biblické rčení „kážou vodu, pijí víno“, není to náhoda. Tato parafráze „v opačném gardu“ mě napadla při četbě komentářů k nezdařené volbě veřejného ochránce práv z minulého týdne a při domýšlení některých souvislostí.Všechny parlamentní strany při lákání voličů nabízely víno zájmu o budování právního státu. Sotva se usadily v parlamentních křeslech, nabídly lidu splašky pohrdání právem při volbě veřejného ochránce práv tím, že připustily k volbě nevolitelnou kandidátku Ivu Brožovou. Riskovaly, že jimi řízený proces bude napaden ústavní stížností. Nejednaly nevědomě a neúmyslně: Senát varovala před zahájením volby předsedkyně ústavněprávního výboru senátorka Jiřina Rippelová, vedení Poslanecké sněmovny právníci legislativního odboru Kanceláře informací z 2.července 2010. Jako za totality: zejména strany bývalé vládní koalice nadřadily politický zájem na uskutečnění volby nad požadavek právní čistoty rozhodování zákonodárných sborů. Sotva může být něco horšího než lehkomyslného nedbání práva, kterého se bezprostředně dopouštějí zákonodárné sbory. Situaci zachránili myšlenkově nezdeformovaní parlamentní nováčci: díky statečnosti 41 „rebelů“, zejména poslanců Věcí veřejných a zřejmě části členů poslaneckých klubů TOP 09 a KSČM, demokratický mechanismus volby vyplivl zpackané řízení jako nepoživatelné sousto: nikdo nebyl zvolen a za 60 dní se začíná znova s nově ustanovenými kandidáty.>>>
Důchod každému rovným dílem
Pavel Zvěřina
Jan Šesták ve svém článku "Musíme snížit důchody totalitním komunistům a estébákům" požaduje, aby byly sníženy důchody již zmíněným, "stejně jako bývalým příslušníkům Československé lidové armády, Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí." Jakkoli je to krásný nápad, je jasné, že nemá šanci na prosazení, protože právě tato skupina pilířů bolševické totality by byla první, jež by se obrátila na Evropský soud pro lidská práva s oprávněnou stížností na diskriminaci na základě příslušnosti k určité politické skupině. Docela snadno by ovšem šlo udělat něco jiného, a sice zvýšit důchod těm, kdo byli minulým režimem diskriminováni. To se do jisté míry děje, byť tyto přídavky jsou poměrně malé a veskrze nepostihující dostatečně ani ten finanční rozdíl ani celou šíři těch, kdo byli diskriminováni. Mnohokrát jsem už slyšel, že socialismus neposkytoval lidem motivaci. Není to pravda. Motivace existovala, i když, tak jako v tom systému ostatně všechno, v podivných, pokřivených, nejčastěji třídně orientovaných, podobách. Jednou z nich byl neustálý nedostatek něčeho. Bytů například - motivace k dosažení samostatného bydlení (to, co se nám dnes nejspíš zdá jako standard, v rozvinuté socialistické společnosti, jejíž údajnou největší radostí byla péče o lidi, nebylo ani zdaleka samozřejmostí) pak hnala lidi k členství ve zločinných organizacích zmiňovaných panem Šestákem. >>>
Prioritou zemí V4 je fiskální odpovědnost a energetická bezpečnost
Petr Nečas, premiér
Rozpočtová odpovědnost, energetická bezpečnost a častější setkávání šéfů vlád zemí Visegrádské skupiny před jednáními Evropské rady a Summitů EU. To byla hlavní témata mého společného jednání a slovenské premiérky Ivety Radičové, maďarského premiéra Viktora Orbáně a polského premiéra Donalda Tuska na společném zasedání v Maďarsku. Za klíčové pokládám, že se setkali čtyři premiéři, kteří jako základní prioritu vidí fiskální odpovědnost. Je to důležité nejen vůči vlastním občanům a vlastnímu státu, ale i vůči partnerům v rámci V4. Každá nestabilita a každý ekonomický problém vrhá špatné světlo na ostatní partnery ve středoevropském prostoru a může zpětně negativně ovlivnit i vývoj ekonomiky. Jako významný společný zájem pokládám také energetickou bezpečnost. Všechny země mohly pocítit na sobě nevýhodnost na závislosti na jednom dodavateli například energetických surovin. Podpora společných energetických projektů jako je Jižní koridor – plynovod Nabucco, severojižní trasa, která je připravena pro terminály zkapalněného plynu. To umožní nebýt tolik závislý na jednom dodavateli. Vzájemná spolupráce v tomto ohledu je proto velmi cenná a podnětná.
Před pěti lety odešel výjimečný Člověk
IVANA HASLINGEROVÁ A JIŘÍ PANCÍŘ
Přesně tento nadpis, až na těch pět let, měl článek, který jsme psali v neděli 24. července 2005, když z radiožurnálu zazněla suchá zpráva: "Dnes v ranních hodinách v 62 letech podlehl rakovině v Onkologickém ústavu v Brně ministr kultury, Pavel Dostál." Dodnes cítíme, jak jsme tehdy úplně zkameněli, i když jsme věděli o jeho těžké a hrozné nemoci. Pavel Dostál nebyl totiž jen ministr kultury, ale především Člověk s velkým Č a jsme šťastni, že jsme měli tu čest se často účastnit jeho akcí, které pořádal s umělci, a že jsme ho mohli poznat nejen z té formální politické stránky. Obdivuhodné na něm bylo, že oceňoval u lidí především to, co dělají, a nebyl to jen politický fanatik. Byl to snad jediný politik, který neurážel opozici, i když si prosadil většinou své stanovisko. Snad nejlépe to vyjádřil po jeho smrti president republiky Václav Kalus: "Byl dobrým příkladem toho, že politika lidi nemusí rozdělovat a mohou mezi nimi existovat přátelské vztahy. V tom byl výjimečný." Měl proto přátele i mezi ultrapravičáky a s každým našel společnou řeč. Stejně jako mistr Leonardo da Vinci, který při hledání modelu pro Jidáše v každém zločinci nalezl něco kladného, i Pavel Dostál nalezl v každém to, o čem si s ním mohl popovídat. Nevyhledával konflikty ale společnou řeč a dovedl ocenit, když byl někdo opravdu pracant a odvedl dobrou práci. Na jeho pohřbu jsme před pěti lety vyslechli z úst mnoha politiků jaký byl Pavel Dostál vynikající ministr kultury. O to je smutnější, že si na něj nikdo z jeho spolustraníků ani nevzpomněl a pouze bojují o své posty místopředsedů a dalších pucfleků v Parlamentu. >>>
Pavel Dostál s přáteli zpíval písničky šedesátých let
JIŘÍ PANCÍŘ
Článek vyšel před pěti lety. Dnes ho připomínáme u příležitosti pátého výročí od úmrtí Pavla Dostála
Je silně rozšířenou představou, že obrodný proces šedesátých let byl vyprovokován mladými nespokojenými komunisty pod vedením soudruha Dubčeka, kteří na sklonku roku 1967 svou obhajobou „socialismu s lidskou tváří“ vyvolali „obrodný proces“, který vedl ke druhé okupaci našeho státu. Nikoliv, obrodný proces začal podstatně dříve, už na samém začátku šedesátých let, kdy tehdejší president Novotný významně uvolnil šrouby, které naši veřejnost svíraly od roku 1948 a které se ještě více utáhly po maďarské krizi v roce 1956. Odsouzení kultu osobnosti v SSSR, formální přeměna názvu naší vlasti na tu Československou socialistickou a objevení se některých imperialistických laků na nehty na našem socialistickém trhu vyvolalo oddech veřejnosti po tolika letech ideologického tlaku. Nemohlo ještě dojít k tomu, že by byla zrušena cenzura, ale bylo již možné psát i jiné texty, než ty, které jednoznačně podporovaly vítězství pracujícího lidu. Teprve v té době bylo možno psát o tom, jak krásně svítí slunce i bez toho, aby bylo nutno dodat, že svítí jen zásluhou naší strany a vlády. A ten krásný čas vedl k tomu, že začala vznikat celá řada amatérských či poloamatérských souborů, které se začaly zabývat trampskou písničkou, rock´n´rollem, pantomimou,černým divadlem, herectvím, prostě vším, čemu se v té době říkalo „malé formy“ a čemu začalo vládnout divadlo „Sedmi malých forem“, ve zkratce Semafor. Byly to právě tyto bohatýrské dny, ve kterých se vytvářelo nové vidění společnosti, kdy lidé začali objevovat, že „na okně seděla kočka“ nebo „že Armstrong není Rus“. Kniha "Pódia z krabičky" spolu s pěti doprovodnými CD zachycuje atmosféru této doby. Je proto na místě poděkovat vedle tvůrců projektu i ministru kultury Pavlu Dostálovi, bez jehož pomoci by se neuskutečnilo nejen toto setkání, ale nevyšla by ani výše uvedená publikace.>>>
D.O.S.T. není neonacistické sdružení extrémistů
Ivana Haslingerová
Během patnácti let, kdy pracuji jako šéfredaktorka kulturně-hospodářské revue Fragmenty, jsem již zvyklá na ledajaké reakce 
čtenářů i některých médií na naše politiky a politické strany. Většinou bývají bezmyšlenkovité a ukazují na to, že si tito lidé vůbec nepřečtou to, proti čemu bojují. Proto již na tyto věci nereaguji, neb to pokládám za ztrátu času a nedostala bych se díky tomu k normální práci. Když mi předseda Akce D.O.S.T. Ladislav Bátora poslal článek Zdeňka Bárty "Zvykáme si opět postupně na hnědou" pochopila jsem, že je potřeba na tyto věci přece jen zareagovat. Z článku je totiž jasné, že redaktor Bárta ho psal promyšleně s profesionalitou hodnou školeného agenta StB a že zde již nejde o reakce naivních přiopilých dam typu paní Tydlitátové, které požadovaly po kýžených vítězných volbách levice "věšet na kandelábrech a pálit na náměstích hlavní české klerofašisty, klerofašistky a lidi odporující rovnosti", k nimž jsem měla, po boku pana prezidenta, Jakla, Hájka a dalších významných osobností, tu čest patřit i já (podrobně viz článek "Komunisté zavírali odpůrce na Bory, zelení levičáci je chtějí rovnou upalovat").>>>
Okurkové přeparoubkování
Jan Wolprecht
Na stránkách bulvárních i "nebulvárních" médií se počaly objevovat články věnované Paroubkovým a jejich výrokům a textům. Ještě, že neumí mluvit a psát i Margarita. A na ně nedala čekat řada reakcí. A světe div se, negativních. Abych tuto politickou a názorovou nevyrovnanost vyrovnal, přikládám dílek veskrze pozitivní. Jiřímu Paroubkovi je například spíláno do papalášů. Naprosto nechutné a nepravdivé obvinění. Vždyť tento úctyhodný člověk vždy věnoval všechnu svou nemalou energii do služeb společnosti a obyčejnému člověku. Vzpomeňme jen jeho plamenný projev k vítěznému únoru, kdy již jako mladý zcela chápal, kde je jeho místo a co všechno ještě musí v zájmu společnosti vykonat. A co jeho obětavá žena? Toť statečná žena, příklad hodný následování.>>>
Milan Paumer: Legenda navždy
Bc. Jan Kopal
„Za svobodu se musí bojovat na život a na smrt." Milan Paumer
Ve čtvrtek 22. července okolo 17. hodiny se s námi navždy rozloučil kolínský rodák Milan Paumer. Zemřel po zhruba třítýdenním posledním boji. Bylo mu 79 let. Bojovnost a hrdinství jsou vlastnosti, které nejdou dány do vínku každému. Milan Paumer byl nejen udatným rekem par excellence, ale také ztělesněním protikomunistického odboje a vítězství síly lidského ducha a charakteru. Jeho životní příběh se podobá hollywoodskému akčnímu filmu. Po svém návratu do České republiky sršel elánem a energií. Byl doslova na roztrhání, když neúnavně jezdil po středních a vysokých školách a debatoval s mladými lidmi, kterých přednášel o svých zážitcích. Zdá se to být jen pár prchavých okamžiků, kdy jsem ho viděl naposledy v přeplněném sále v Mánesu, kde na improvizované autogramiádě podepisoval právě vydanou knihu „Cesta na severozápad“. Málokdo si tehdy uvědomoval, že ho možná vidí naposledy. Rozhodně nevypadal jako rezignovaný a životem vyčerpaný člověk. Leč nikomu není dopřáno žíti věčně. V jeho případě je to dvojnásobná ztráta. Lidé s autentickým prožitkem a zároveň symbolikou mizí závratným tempem a těch přeživších je jako šafránu. Jeho odkaz je stále živý a jeho sdělení jasná a srozumitelná. Ten třetí, jak sám sebe nazýval, ze skupiny bratří Mašínů jasně pojmenoval situaci v tehdejším komunistickém Československu jako nevyhlášenou občanskou válku, kdy po rudých katanech nemohli jen házet švestkové knedlíky. Milan Paumer byl legendou za živa a bude jí i po své smrti. Čest jeho památce!
Vás chci pozdravit bráchové Mašínové
HONZA VYČÍTAL & GREENHONRS
Jsou cesty, které jsou horší, než tušímepozor na poleno, hej, Mirku Dušíne
jsou cesty, co mají stažené šraňky
jsou lidé, z kterých se stávají tanky
jedině tak mohou zdolat tu dálku
vyhlásit režimu soukromou válku
R: Vím, jsou dny prťavci a jsou i velcí dnové
čímž vás chci pozdravit, bráchové Mašínové
Jablka nepadnou daleko od stromu
některé únory přinesou pohromu,
a když jsou kladiva společně se srpem
lehce se z února stává i srpen
jsou cesty klikaté, jsou cesty přímé
někdy směr tušíme, jindy ho víme
storry jak z westernu znovu si omílám
za brázdy slaných vln vám pozdrav posílám
R: Vím, jsou dny prťavci ...
Vždy jen pár výstřelů a pak se slehla zem
bylo vás jenom pět a skoro proti všem
jen stopa smazaná zbyla vám za zády
šlo po vás StB a půl Rudý armády
táta nad vámi bděl v té svaté válce
a snad sám Stvořitel držel vám palce.
Čest památce hrdiny
Ivana HAslingerová
Při zprávě o úmrtí pana Milana Paumera mi vyvystala v paměti odpověď Jana Wericha Milanu Horníčkovi na to kdo byl Shakespeare: "Shakespear, to nebyl básník, to byl zámek plný spisovatelů A takoví lidé umírají, zatímco po tomto světě chodí miliony těch, kteří by tu již dávno být nemuseli". Záměnou slov básník a spisovatel za hrdinu jde toto řící o panu Paumerovi. Je velice smutné, že takoví velcí lidé jako byl i pan Paumer umírají. Na štěstí nám zanechal své vzpomínky v knize „Cesta na severozápad“, která bude sloužit jako memento pro generace příští. Rozhodně neprožil svůj život nadarmo a v myšlenkách ještě mnoha generací bude žít velmi dlouho, protože boj s komunismem bude ještě dlouho trvat. Byla jsem na několika jeho přednáškách a znaai jsem se s ním osobně, proto se mne zpráva dotkla ještě víc než kdybych ho znaai jen z médií. Přála bych si ještě jednou stisknout jeho ruku a říci mu: "Pane Paumere ději Vám za to, co jste pro nás všechny udělal!" Nechci aby to vyznělo jako klišé, ale zde je opravdu na místě říci: "Čest jeho památce".
Suverenita už má kandidáta, do Senátu vyšle Bátoru
Adam B. Bartoš
Blok Suverenita Jany Bobošíkové nelení a vybírá kandidáty do podzimních senátních voleb. V Praze bude za stranu kandidovat konzervativec Ladislav Bátora. 39Předseda občanského sdružení Akce D.O.S.T., publicista, politolog, odpůrce Lisabonské smlouvy a velký kritik nejen levicových, ale i neokonzervativních myšlenek bude kandidovat v senátních volbách za stranu Jany Bobošíkové jako nezávislý. Na snímku Ladislav Bátora hovoří na manifestacipořádané Iniciativou D.O.S.T. k oslavě dne nezávislosti 28. října 2009. Vlevo za ním Jana Bobošíková, vpravo Petr Mach, jejichž strany akci podporovaly. "Ano, je to pravda. Kandidátem Suverenity bude pan Ladislav Bátora, donedávna člen republikového výboru Svobodných, který kvůli tomu ze strany Svobodných vystoupil," potvrdila Jana Bobošíková. >>>
Ombudsmanské trapasy na pokračování
Martin Stín
V tisku a na internetu ještě stále doznívají ohlasy trapasu s nezvolením veřejného ochránce práv či spíše s nezdařeným pokusem předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové obejít zákon za účelem získání křesla ombudsmana a tím zažehnání nebezpečí, že několik posledních let před odchodem do důchodu bude jen řadovou soudkyní. Veřejnost nevěnovala pozornost tiskové zprávě z 16. července 2010 Jitky Seitlové, zástupkyně veřejného ochránce práv a jedné z neúspěšných uchazeček o zvolení ombudsmanem, o výsledku šetření nečinnosti České obchodní inspekce ve vztahu ke stížnostem zákazníků autobazarů kvůli prodeji ojetých aut s přetočenými tachometry. Vzal jsem ji na vědomí s údivem: netušil jsem, že by se ombudsman zabýval také záležitostmi tohoto druhu. Přetáčení tachometrů je darebáctví, které provází obchod s ojetými auty od samého začátku. Klamání zákazníků, ať již se jej dopouštějí bazary vědomě či nevědomě, je nekalá obchodní praktika, určitě důvod k občanskoprávnímu vymáhání náhrady škody, někdy možná také k trestnímu oznámení. Jde ale skutečně o takové krácení občanských práv, aby se jím měl zabývat právě ombudsman? A potřebujeme skutečně tuto instituci na ochranu občanů v takových případech? Když nic jiného, v tomto případě ombudsman zasáhl do oboru působnosti ministerstva průmyslu a obchodu, které je nadřízeným orgánem nečinné České obchodní inspekce a mělo jednat z úřední povinnosti. >>>
Těšmě se, budeme mít prezidentku!
Petr Paulczynski
"Chci být vaší prezidentkou." Pravila Kristýna Kočí, nový objev naší politické scény. Kristýna Kočí by to jednou ráda dotáhla až na Hrad. Už v dětství prý snila o tom, že se stane prezidentkou. "Pakliže uspěju ve své roli poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu, voliči mi dají důvěru i za čtyři roky a bude o mě jako o političku zájem ze strany občanů, což je nejdůležitější, tak bych někdy velmi ráda kandidovala na post prezidenta," řekla Kočí v rozhovoru pro server Prvnízprávy.cz. Jako malá holčička si prý Kočí nehrála s ledajakými panenkami. Oblíbené plastové krásky Barbie byly moc tuctové. "Moje panenka byla právnička a zároveň prezidentka. Už tehdy jsem věděla, že mě politika velmi zajímá a budu se jí chtít věnovat," zavzpomínala. "Já chci opravdu změnit politiku pro všech deset milionů obyvatel České republiky," trvá na svém. V ambicióznosti nevidí nic zlého. "Ono je jen potřeba mít tu zdravou míru ambicióznosti," poznamenala. A tak se těšme na blondýnku na Hradě. Rozhodně však nesouhlasím s titulkem na serveru Pařát dnes, který tuto událost zveřejnil pod titulkem "Ještě blbější, než říkal Paroubek".>>>
Ivana Haslingerová
Není tomu tak dávno od doby, kdy jsme bojovali proti druhé euroústavě zvané Lisabonská smlouva. Nakonec političtí eurohujeři za pomoci Ústavního soudu, psychiatrů vedených Janem Stránským a levicových "intelektuálů" v čele s Michalem Vieweghem uštvali i největšího jejího odpůrce u nás, prezidenta republiky Václava Klause, který tuto listinu jako poslední státník v EU nakonec ratifikoval. Vzpomínám na jeho slova (parafrázuji), že kdyby nebyla přijata tato smlouva, bude vypracovávána třetí, desátá a třeba 59 a proces ratifikace euroústavy už nikdo stejně nezastaví. Tehdy se tomuto názoru někteří smáli s tím, že tato listina bude konečná, neboť je veledokonalá. Jak ukazuje čas, měl ale pravdu pan prezident. V superstátu EU již začaly probíhat procesy, které mají prolomit stávající situaci až za rámec jeho ústavy – Lisabonské smlouvy (LS). Evropským parlamentem je proto podrobně rozpracovávána „Evropská služba vnější akce“ (ESVA) tak, aby se jejím prostřednictvím stal EP hráčem na trhu evropské zahraniční politiky.
Brouk Pytlík je proti Václavu Havlovi nula
Petr Paulczynski
Disident, spisovatel, dramatik, prezident a na konec režisér. Renesanční člověk Václav Havel. Leonardo da Vinci by ustrnul v němém úžasu. Své poslední drama Odcházení se rozhodl Václav Havel dokonce zvěčnit na filmovém pásu. A sám se posadil do režisérské židle. Proč ne, když si všeuměl a vševěd troufá. Drama s rozpočtem 44 milionů korun se má natáčet do konce srpna. Proč však do soukromého projektu vstupuje veřejnoprávní ČT mi uniká. Proč strká peníze od poplatníků-nevolníků do díla, které nikterak příznivě přijato nebylo a to i v celosvětovém kontextu. Vicekancléř Petr Hájek k tomu uvedl: „Tohle je ovšem opravdový skandál. Nejenže Václav Havel má spoustu vlastních peněz na to, aby mohl ze svého riskovat svůj mladický režijní debutantský propadák. Nejenže je nemravné, aby ČT, z miliard, které nám ukradne z peněženek v podobě zákonem přikázaných televizních daní financovala soukromé projekty filmových producentů - navíc obvykle svých kamarádů a přátel. Nejenže celý tento systém pokřivuje a ničí konkurenční prostředí na mediálním a filmovém trhu. Především je ale neuvěřitelné, že do okruhu tohoto mafiánského způsobu "financování" vstoupí i bývalý prezident." A neřekl to jenom Hájek, jehož mohou mnozí zpochybňovat. Řekl to i miláček národa Zdeněk Troška. „Od mnoha lidí jsem slyšel, že pan Havel to nemá zapotřebí a já s tím souhlasím. Svých peněz má dost," populární režisér, kterému ČT odmitla kooperaci na pohádce od Boženy Němcové>>>.
Havlův film za peníze ČT. Test českého diváka, či kult osobnosti?
Lukáš Petřík
V úterý 22. června uzavřela Česká televize smlouvu se společností Buc-Film producenta Jaroslava Boučka a vstoupila tak do koprodukce filmové verze hry Václava Havla Odcházení. To, že se státní televize finančně podílí na soukromém projektu, je podle prezidentova vicekancléře a kritika médií Petra Hájka skandál. Petr Hájek kritizuje nejen tento počin ČT ale i časté dokumenty ČT o bývalém prezidentovi: „Jako by nestačily roky takzvaných dokumentárních ČT cyklů o jeho hrdinských činech. V šedesátých letech by se tomu podle sovětského, stalinského, respektive chruščovovského vzoru říkalo i mezi komunisty s odporem vytváření kultu osobnosti." Později se podle Hájka podobným oslavným dokumentům lid již jen smál. „Anekdoty o tom, jak už se člověk bojí otevřít i olejovky, aby na něj nevykoukl Husák. Také mu z našich daní nakonec financovali filmovou verzi jeho veledíla o Slovenském národním povstání. Velké vzory holt přitahují. Člověka z těch podobností až mrazí. Což má zase v těchhle vedrech také svou hodnotu. Ale je to hodně drahá a nemravná klimatizace. Něco jako bursíkovské sluneční elektrárny České televize," dodal Hájek.>>>
Praktiky doktora Stránského
Dušan Šrámek
VV původně navrhovala za ministra zdravotnictví člověka, který vydával podvodné recepty. Vyjednavač Věcí veřejných a kandidát strany v podzimních senátních volbách Martin Stránský měl politickou ambici stát se členem Nečasovy vlády. Přitom sám nerespektuje základní právní normy, což ho diskvalifikuje na jakoukoli veřejnou funkci. Vše odstartoval tehdejší ředitel pražské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Josef Čekal. V dopise ze dne 29. ledna 2002 adresovaném všem českým lékárnám varuje, že některá nestátní zdravotnická zařízení měla sice v minulosti uzavřenu Smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče, nicméně recepty na léky z těchto zařízení jsou i po vypršení smlouvy nadále předkládány lékárnami k proplácení. Mezi pěticí ostrakizovaných se na prvním místě objevuje jméno MUDr. Martin Stránský. Aby mohl jakýkoli lékař předepisovat pacientům léky, u nichž může být část úhrady či celá jejich výše proplácena zdravotní pojišťovnou, musí s ní mít lékař uzavřenu patřičnou smlouvu. Jinak hradí celou cenu léků pacient. Stránský měl smlouvu s VZP uzavřenou od ledna 1994, kdy mu bylo rovněž poskytnuto identifikační číslo. IČZ je pro lékárnu zárukou, že lékař má uzavřenou platnou smlouvu. Jenomže smlouva koncem února 1996 vypršela, a tak si měl Stránský opatřit razítko jiné, tentokrát bez identifikačního čísla, případně měl na recept zřetelně vyznačit poznámku „hradí pacient“. Nic takového ale neudělal. (Publikováno v týdeníku Reflex)
Chrchel nad Prahou zpátky?
Petr Paulczynski
Architektonický skvost, nebo zrůdnost? Není to ještě tak dávno, co se díky extravagantnímu architektovi Kaplickému rozhádal kdekdo s kdekým. Vzpomínáte? Oko nad Prahou, blob, chobotnice, chrchel. Takových přívlastků se stavbě nové budovy Národní knihovny dostávalo. Podivná stavba rozdělující nejen politickou scénu byla vybrána v podivné soutěži a její realizace měla stát neuvěřitelné peníze. A hle, po těchto volbách, kdy ekonomická situace je ještě horší než v době vzniku projektu (podzim 2007) se objevují politické síly žádající reinkarnaci akce, kterou již tehdy pražští radní smetli pod stůl. Novou hru rozehrávají TOP09, VV i ČSSD. "Rozhodně jako návrh do programu napíšu, že Praha vytvoří územní a plánovací podmínky pro to, aby stát mohl tuto investici v lokalitě, kam byla plánována, realizovat," řekl HN předseda pražské TOP 09 František Laudát. Jednoznačně pro blob je i kandidátka na primátorku za VV Markéta Reedová. Ta už má i plán, kde by mohla stavba stát v případě, že se pro ni nepovede získat pozemky na Letné. Mohl by se vystavět na místě chátrajícího Paláce kultury na Vyšehradě. Kaplického knihovnu chce stavět i pražský lídr ČSSD Jiří Dienstbier mladší. Proti blobu tak nyní stojí jen ODS.>>>
Země bez ombudsmana
Zdeněk Jemelík
Námětu volby nástupce zesnulého prvního českého veřejného ochránce práv Otakara Motejla jsem se věnoval v několika článcích, jež vyšly v krátkých intervalech po sobě: Skrytá velká koalice, Ombudsmanská bramboračka a Test způsobilosti, s nimiž postavou Ivy Brožové volně souvisel článek Soudce soudci vlkem. Obsahově je doplnila veřejná výzva Johna Boka, předsedy spolku Šalamoun a prezidentova kandidáta na funkci veřejného ochránce práv z 28. června 2010 k resignaci vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové. Všechny se zabývaly děním předcházejícím nezdařenému pokusu o zvolení veřejného ochránce práv v Poslanecké sněmovně dne 9. července 2010. Je na místě doplnit je zpětným ohlédnutím za dovršeným dějem. Poslanecká sněmovna jednala při volbě veřejného ochránce práv pod tlakem času, daným malým odstupem mezi její ustavující schůzí a ze zákona vyplývajícím mezním datem pro vykonání volby, které padlo na 9. července 2010. Nedostatku času padlo za oběť představení všech kandidátů na schůzích všech poslaneckých klubů, které bylo dříve zvykem. Pouze preferované kandidátky Eva Dundáčková a Anna Šabatová, podporované oběma velkými parlamentními stranami, navštívily kluby ČSSD a TOP 09, Anna Šabatová navíc klub KSČM. >>>
Červencové číslo tištěné revue Fragmenty
Právě vyšlo červencové číslo revue Fragmenty. Získáte ho kliknutím na titulní stranu vlevo nebo na http://www.fragmenty.cz/zz Fragmenty 1007 internet.pdf. Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, kterou vydává již patnáctým rokem Kulturní komise ČR vychází na luxusním křídovém papíře gramáže 135 a je určena pro pečlivě vybranou cílovou skupinu vedoucích osobností našeho průmyslu a politiky – presidenta republiky, jeho nejbližší spolupracovníky, senátory, poslance, ministry, finančníky, V.I.P. podnikatele a představitele jejich profesních organizací. Tento výběr dává jedinečnou možnost presentace před vládní i podnikatelskou elitou a zviditelnění se před čtenáři, na jejichž rozhodnutí nejvíce záleží. Zveřejnění příspěvku v revue Fragmenty přináší tudíž možnost bez problémů oslovit právě tuto cílovou skupinu osob s rozhodujícími pravomocemi.
Aby se články dostávaly do povědomí široké veřejnosti bez zpoždění, které nastává u takových periodik, jakým je tištěná verze revue Fragmenty, založila Kulturní komise ČR internetovou podobu revue www.fragmenty.cz, která je denně aktualizována a rozesílána formou avíza e-mailem do počítačů kromě výše uvedených politiků a podnikatelů i více než stovce vlivných mediálních pracovníků – šéfredaktorů a vybraných redaktorů všech důležitých médií včetně televize, rozhlasu a ČTK – jakož i několika stům známých osobností z umění a kultury u nás i v zahraničí. E-zin Fragmenty nekopíruje tištěnou podobu revue, ale velký důraz klade na rychlé sdělení příslušné informace výše uvedeným osobnostem a médiím. Zprostředkujeme tak aktuální informace, na které v denících nezbývá prostor či se z jakéhokoliv důvodu nezveřejní. Navíc je zde dostatek prostoru, takže články nemusejí být kráceny.
Hitler neuspěl, ale Německo Evropu ovládlo přes EU
Petr paulczynski
Panu prezidentovi se zřejmě podařilo opět načurat do mraveniště. Už slyším mravence jak zběsile pobíhají a tenoučkými hlásky volají: "co to zase bylo, co to zase bylo?" Václav Klaus v eseji k šedesátinám klasického liberála Gerharda Schwarze totiž napsal, že Německo získalo mírovou cestou evropskou hegemonii, o níž bezúspěšně vedlo dvě světové války. Myslím, že kritika omezování občanských svobod a trhu, demokracie a národní suverenity, vzestupu postdemokracie, mediokracie, budování centralizovaného jednotného superstátu a socialismu je trefou do černého. Přitom však Německo nehodlá nést náklady tohoto svého "úspěchu", což jasně ukazuje např. řecká krize a německý postoj k ní. Prezidentův názor gradujeve své knize "Smrt ve středu" i jeho kancléř Petr Hájek: „Prohranou válkou neuskutečněný německý projekt, který sice nikdy neodumřel, ale až do počátku devadesátých let jej bipolarita udržovala v rozumných mezích mezistátní spolupráce (EHS), divoce změnil směr a nabral překotnou dynamiku: cílem se stala politická integrace celého kontinentu. Pod vedením socialistické internacionály, propojené s většinou vlád, za zády vlastních občanů začali političtí vůdci rychle vytvářet formální instituce Spojených států evropských.">>>
Naše zem potřebuje morální a duchovní obrodu
Ivana Haslingerová
Přišla mi do redakce nečekaná reakce na podle mne naprosto nevinný a poklidný článek "Želivské kulturní léto". Protože se týká závažného problému, vztahu našich občanů k církvi, rozhodla jsem se na ni odpovědět podrobněji. Jedná se o dopis předsedy Unie karikaturistů Josefa Kobry Kučery, v němž mj píše: "Ahoj Ivanko, nevím, zda jsou u nás dva Želivy se strarými kláštery, ale pokud se jedná o ten, který jsem navštívil já, tak, kdybych nebyl hodně nemocný, bych se tam na tu veselici vypravil s tranparentem: "Bijte mnichy!" Císař Josef II. zrušil ty mnišské řády. Byl pokrokový, zrušil otrokářství. Vracíme se před jeho dekrety, zavedeme opět nevolnictví?..." Milý Pepíčku, jsem právě na rodné chalupě ve vesnici nedaleko Želiva. Chodily jsme tam kdysi jako děti na poutě a dodnes se tam ráda podívám, je to krásná asi 12 km dlouhá procházka lesem podél Želivky. Jsem proto ráda, že se právě v Želivě bude dít letos tolik hezkých akcí. Překvapilo mne, že máš o něm tolik negativních zpráv. Pokud já vím, tak Želivský klášter proslul negativně jednou za svou existenci, když tam byl v padesátých letech pracovní tábor pro kněze, kteří pracovali na polích a v lomech. Byl tam vězněn i bývalý pražský arcibiskup Tomášek. Po zrušení věznice sloužil za komunismu Želivský klášter jako protialkoholní léčebna pro zvlášť těžké případy. Léčil se tam údajně i prezident Havel. Nyní tam jeho mniši vaří dobré pivo a pracují na zvelebování kláštera. Já osobně jim to přeji. Za to, co si museli prožít za komunismu, si klid a domov zaslouží. Stačí se zamyslet nad tím, jaký prožil život jejich opat Bohumil Vít Tajovský a oni současně s ním... Já rozhodně nechci tyto hrdinné lidi bít. Obdivuji je naopak za statečnost, že se nedali zlomit a neměnili své postoje. Jsem šťastná, že se do naší komunistickým matrazmem tolik zdevastované země vrací díky jim a církvi opět duchovní obroda a vážím si práce církve. Kéž by jí bylo víc a co nejdříve dokázala kultivovat naší zem. Tobě mohu jen doporučit, abys si otevřel Bibli a přečetl list Jakubův (Jk 1,20), v němž stojí: "lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš".>>>
Zákulisní partajní čachry při volbě ombudsmana
Martin Stín
Volba významného veřejného činitele- veřejného ochránce práv – nabyla poněkud absurdistánsky fraškovitého charakteru. Prvním krokem k jejímu ztrapnění bylo zvolení vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČT Ivy Brožové jednou ze dvou kandidátek Senátu. Druhým krokem je vytvoření účelové koalice sociální demokracie s dvěma stranami vládní koalice, která se shodla na podpoře zvolení senátní kandidátky Anny Šabatové. Volba bude za těchto okolností zcela formální záležitostí: tři zbývající kandidáti ani nemusí do Poslanecké sněmovny chodit, neb byli degradováni do úlohy „křoví“. Pikantnost této taškařici dodává skutečnost, že jedním z vyzyvatelů Anny Šabatové byl podle jejího tvrzení také významný představitel ODS Saša Vondra. Doufejme, že není více poslanců ODS, kteří by byli ochotni domlouvat se s opozicí proti zájmům své strany, jejíž významnou členkou je paní Eva Dundáčková, prezidentova kandidátka na funkci veřejného ochránce práv. Mezi uchazeči se také vyskytlprezidentův kandidát John Bok, disident a občanský aktivista. Spolu s ostatními sedmi je z výše uvedených důvodů vyřazen ze soutěže. Funkci veřejného ochránce práv by vykonával s plným nasazením a působil by příliš mnoho potíží všem úřadům, jimž občasné porušování práv a svobod občanů umožňuje pohodlné úřadování.>>>
Podle skutků poznáte seriózního člověka
Ivana Haslingerová
„Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky? Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. A tak tedy po ovocích jejich poznáte je“.
Slova Ježíše Krista z Evangelia sv.Matouše, sedmá kapitola
I přes velké a oprávněné obavy proběhly u nás volby nakonec nečekaně dobře. Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích i u nás nahradili voliči ekonomicky naprosto neuvažující socialisty pravicovými seriózními politiky, aby tito napravili spoušť zanechanou rozhazujícími socialistickými vládami. Spoušť, kterou po sobě levicové vlády zanechaly, existuje v celé EU a půjde ji velmi obtížné napravovat. Mnohé státy na to doplatily téměř státním bankrotem. Půjčky, které jim na řešení problémů poskytne EU, aby nepadlo její vysněné euro, jsou vytloukání klínu klínem. Nejdříve Unie od států vybere peníze do svého rozpočtu a pak krachujícím vládám milostivě půjčí na placení dluhů, do nichž se dostaly samy převážně díky jejich tvrdohlavému lpění na nedomyšlené a zbrkle zavedené měně euro. Je potěšitelné, že si nejen občané ČR ale i ti z okolních států uvědomují, že levicové vlády svou neodpovědnou antiekonomickou politikou brání rozvoji a prosperitě a že v konečném důsledku na to doplácejí ti nejchudší, kteří je z hlouposti a neinformovanosti volí.
Situace je v současné době radostnější, než doufal i ten největší optimista. V čele vlády stojí konečně po 13 letech zodpovědný a vzdělaný pravicový premiér, který si plně uvědomuje nebezpečí státního bankrotu a je odhodlán mu zabránit, jak jen to bude možné. Občané si totiž stále neuvědomují, že bankrot státu by pro ně znamenal, že by se ráno probudili a místo 1000 Kč by měli v peněžence např. korun padesát. >>>