Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, XVIII. ročník, duben 2013. Děkujeme, že nás čtete již dlouhých osmnáct let.
Blahopřání revue Fragmenty J. Em. kardinálu Dominiku Dukovi k sedmdesátinám
J. Em. kardinál Dominik Duka oslaví 26. dubna 2013 své jubilejní sedmdesáté narozeniny. Redakce Fragmentů a Kulturní komise ČR mu chtěla pogratulovat na svých stránkách až v předvečer, ale zaměstnanci pražského arcibiskupství nás předešli. Dnes ráno na svátek sv. Vojtěcha po pravidelné ranní mši svaté v arcibiskupské kapli sv. Jana Křtitele na něj již čekalo několik desítek zaměstnanců s květinami, narozeninovým dortem a drobným pohoštěním. J. Em. Dominik Duka zaměstnancům za milé překvapení poděkoval a vzpomenul svatého Vojtěcha, kterého si právě připomněl na mši svaté slovy: „Svatý Vojtěch se ve svém životě hlásil k hodnotám, kterým věřil i přes to, že byl nakonec vyhnán ze země. A tak buďme rádi, že my nemusíme nikam utíkat, ale můžeme se tu společně snažit o nějaké společné dílo.“ Na závěr ale všechny gratulanty s úsměvemn vybídl, aby se v životě neohlíželi jenom za svými pracovními povinnostmi, ale "mysleli také na to, aby jejich život nebyla jenom práce, ale aby měli čas reflektovat své aktivity, přátelství a to, co jim dělá radost.“ Generální vikář pražského arcibiskupství P. Michal Slavík poté kardinálu Dukovi předal za všechny zaměstnance společný dar – ročníkový koňak z roku narození Dominika Duky (1943), který byl v průběhu zrání promíchán i s mladšími ročníky, což se podepsalo i na jeho svěžesti, a meteostanici, aby mohl pan kardinál příští rok lépe předpovídat příchod jarních dnů. Kancléřka pražského arcibiskupství paní Kolářová popřála panu kardinálovi hodně trpělivosti, optimismu, aby dokázal mezi negativními zprávami, kterým musí čelit, vidět i kousek dobrého a aby dokázal i nadále ukazovat lidem, co je podstatné, tedy že je má rád. Přání všech zaměstnanců pak shrnula dlouholetá pracovnice arcibiskupství paní Bláhová: „Mám pana kardinála ráda, přeji mu hodně pomoci, síly a Pán Bůh ho chraň“. Pan kardinál si poté se zaměstnanci symbolicky připil na zdraví, vyjádřil naději, že mu bude nová meteostanice předpovídat jenom „samé hezké slunné dny a žádnou nepohodu“ a obešel shromážděné zaměstnance, aby se s nimi osobně pozdravil.
Co k tolika krásným a vřelým přáním může člověk dodat než to, že se s nimi ztotožňuje a přeje panu kardinálovi mnoho zdraví a sil do nelehké práce v příštích letech při kultivaci a morální obrodě našeho tolik zkoušeného a morálně tak poničeného národa. Ať mu v tom pomáhá Bůh a splní se mu všechny sny a tajná přání.
Za redakci revue Fragmenty Ivana Haslingerová, šéfredaktorka, a Jiří Pancíř, vydavatel.
Komunisté chtějí zabránit odhalení všech zločinů komunismu
Tomáš Chalupa, místopředsedy ODS a ministr životního prostředí
Události, které se aktuálně dějí v ÚSTR, mají pod taktovkou komunistů a socialistů jeden cíl: ústav zcela decimovat a tím zabránit, aby byly naplno odhaleny všechny zločiny komunismu. Vlastní hříchy z minula vedou komunisty a mnohé socialisty k bezprecedentním útokům na tento ústav. Lze jen spekulovat, jakou roli v tom hraje skutečnost, že mnohé otázky z minulosti ještě nebyly odpovězeny, že mnoho dokumentů ještě nebylo probádáno a zveřejněno. Komunisté i mnozí socialisté se zřejmě ještě mají čeho obávat. Slova pana Dienstbiera jsou nehoráznost. Bojovat proti komunismu je úkol každého slušného člověka. Kdyby si pan Dienstbier na slušného člověka jen nehrál, tak by to věděl.
Pozn. red. Požadavek komunistů, aby byli při odhalování svých zločinů přítomni je stejný jako by si přáli být fašisté v Norimberku při vypracovávání žalob na ně za jejich zločiny.
Pokud je pro ČSSD nepřípustná politizace diskuze o dějinách, proč ji svými činy vyvolává?
Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR a místopředsedkyně ODS
Pokud ČSSD tvrdí, že nechtěla připustit politizaci diskuze o dějinách české totalitní historie, musím se ptát, proč politizaci historie sama svými činy vyvolala? Pro odvolání ředitele ÚSTR nebyl jediný faktický důvod. Musím trvat na tom, že za jeho odvoláním je dohoda ČSSD s komunisty. Pokud dnes komunisti prostřednictvím ČSSD chtějí rozložit instituci, která má nestranně studovat nacistickou a komunistickou minulost naší země, mám velmi vážné obavy o budoucí osud země, o zničující dopad případné budoucí koalice komunistů a ČSSD na celostátní úrovni. Za takový vývoj přebírá ČSSD plnou zodpovědnost, ale ODS v žádném případě nebude nečinná. Použijeme všechny síly a všechny prostředky k tomu, abychom zabránili rozvracení Úřadu a zakrytí sítě členů StB a těch, kteří mají být před odhalením uchráněni. Jde o informace, které musí česká veřejnost mít k dispozici.
Na zrušení ÚSTRU mohou mít zájem jen ti, kteří se totalitních praktik nezříkají
Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu PČR
Odvoláním ředitele ÚSTR Daniela Hermana se ČSSD snaží výrazně politizovat nezávislou instituci sloužící ke studiu totalitních režimů dvacátého století nacismu a komunismu. Jedná se fakticky o zpochybňování nezávislého bádání o naší totalitní minulosti. Pevně věřím, že ČSSD nedosáhne toho, aby shromažďování, evidence a studium dokumentů z totalitních dob bylo zastaveno. Šlo by o neodpustitelnou chybu směrem k naší budoucnosti a sebereflexi naší minulosti. A na tom mohou mít zájem jen ti, kteří se totalitních praktik nezříkají.
Rozdá pan prezident na Žofíně manažerské Oskary?
Ivana Haslingerová
V letošním roce se bude v pražském paláci Žofín konat již jubilejní 20. ročník nejprestižnější manažerské soutěže u nás, MANAŽER ROKU 2012 (dále jen MR). Oslavy budou probíhat od ranních hodin. Od 9 hodin začne mezinárodní odborná konference ČMA věnovaná především vazbě mezi vzděláním a výzkumem na jedné straně a na straně druhé konkurenceschopnosti podniků a tím celé naší země pod heslem "Vlak nám ujíždí, nenechme si ho ujet". Od jiných podnikatelských soutěží se soutěž MR liší tím, že hodnocení se nezakládá jen na metodách a výsledcích podniků, ale hlavně jde o osobnosti řídících manažerů. MR je soutěží pro ty manažery, kteří pro firmu jim svěřenou dělají víc, než jen své povinnosti. A když říkám víc, nemyslím tím jen seriózní vedení zaběhlého podniku, ale např. vytažení krachujícího podniku z červených čísel na osmimiliardové obraty či vybudování podniku s velkými zakázkami pro gigant Siemens z jednoho soustruhu ve stodole. Vím, o čem mluvím, s těmito a mnoha dalšími podobnými podnikateli jsme přinesli v minulých letech v naší revue Fragmenty rozhovory a na vlastní oči jsme viděli jejich nádherné podniky. Letos se manažeři na Žofín těší i proto, že doufají, že převezmou ceny z rukou hlavy státu Miloše Zemana.>>>
Hlas Margaret Thatcherové v Evropě nesmírně chybí
Václav Klaus
Smrt Margaret Thatcherové je pro všechny stoupence svobody, demokracie, trhu a kapitalismu obrovskou ztrátou. Byla jednou z nejvýraznějších politických osobností poslední čtvrtiny 20. století a věřím, že plynutím času její jméno nebude ztrácet na významu.
Věděl jsem už dávno, že její zdraví není v pořádku, ale když jsem ji v říjnu loňského roku posílal blahopřání k jejím 87. narozeninám a přál jsem jí „a happy birthday“, nepředpokládal jsem, že to bude z mé strany přání poslední. Velmi jsem si vážil toho, že jsem se s ní mohl v posledních 23 letech setkávat, vnímal jsem, jak jí ubývá sil, ale vždy z jejích slov zazněla ona stará dobrá „Lady Thatcher“. Říkalo se jí „železná dáma“, ale ona byla železná pouze v politice a ideologii. Jinak byla velmi milým, přátelským, pozorným a naslouchajícím člověkem.
Politiku, kterou prováděla ve Velké Británii, jsme považovali za vzor hodný následování, a proto byla naše (často moje) politika považována za „thatcheristickou“. Myslím, že to cítila i ona a tomu, co jsme před dvěma desetiletími dělali ve snaze zbavit se dědictví komunismu, vždy vyjadřovala podporu. Toho jsme si vážili a považovali to za vyznamenání.
V dnešní době Margaret Thatcherová v Evropě nesmírně chybí. Současný evropský ekonomický a sociální systém, který se v posledních letech stává stále více a více „antithatcherovský“, je přesně tím, proti čemu ona, jako první žena v historii na postu britského premiéra, od konce 70. let bojovala. Její hlas nesmírně chybí i v dnešní diskusi o evropské integraci. Mnozí z nás nezapomeneme na její slavný projev v belgických Bruggách, kdy jasně řekla, že potlačování národních států a koncentrace moci v Bruselu Evropu zničí. Je na nás, abychom na její slova nikdy nezapomínali.
Margaret Thatcherová byla vynikající osobností, svými postoji přispěla k pádu železné opony
Premiér Petr Nečas
S hlubokým zármutkem jsem přijal dnes 8. dubna 2013 zprávu o odchodu dlouholeté ministerské předsedkyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Margaret Thatcherové. Baronka Thatcherová byla vynikající osobností nejen britského národa, ale svými pevnými a zásadovými postoji přispěla k pádu železné opony. Její myšlenky byly pro mnohé země inspirací při budování demokratické společnosti.
Jasný politický a společenský odkaz Margaret Thatcherové spatřuji v tom, že v ekonomicky a politicky obtížných dobách je více než kdy jindy zapotřebí činit kroky z okamžitého hlediska málo populární, ale z hlediska dlouhodobé perspektivy naprosto nezbytné.
Baronka Thatcherová patřila bezpochyby k nejvýraznějším osobnostem, jaké Evropa po druhé světové válce měla a jejím odchodem ztrácí kontinent silný zdroj nesmírně pozitivní inspirace. Spolu s občany České republiky si uchovám vzpomínky na Margaret Thatcherovou také jako první ministerskou předsedkyni Spojeného království, která navštívila naši zemi.
Lidé jako baronka Thatcherová neumírají
Ivana Haslingerová
Když jsem otevřela po návratu z tiskové konference Manažerské asociace zprávu pana premiéra o smrti baronky Thatcherové naprosto jsem zkameněla a jediné co mi vytanulo na mysli bylo: Konec epochy, konec snu o budování lepšího světa. K vyjádření pana premiéra není co dodat. Vyjadřuje vše, co cítím. Odešel největší státník Evropy minuléjho století.
Osobně jsem se setkala s paní premiérkou při slavnostním odhalení Churchilova pomníku před budovou vysoké školy ekonomické v Praze. Nalezla jsem již takřka historické snímky ze 17. listopadu 1999 a použila je k ilustraci toho, jak tato dáma jednala a kdo jí stál zato, že vážila cestu do cizí země jen aby byla u takové události. Věřím, že jí Bůh za její práci nejen pro Velkou Británii, ale pro celou Evropu odmění měrou vrchovatou.
Lidé jako byla baronka Thatcherová neumírají, ti zůstávají navždy v srdcích nás všech i budoucích generací.>>>
Odešla ikona světové pravice
Petr Paulczynski
Světem zahýbalo úmrtí ikony světové pravicové politiky baronky Margaret Thatcherové. Ta událost je tak světodějná, že dokonce Václav Klaus promluvil v našívaší ČT, což nepamatuji. A protože událost komentoval už kdekdo, vzdám hold této dámě částí jejích výroků, které ji charakterizují lépe než tisíc slov.
O svém úkolu v politice: Můj úkol je zastavit rudnutí Británie.
O své motivaci v politice: Nesnesu vidět Británii, jak upadá. Prostě nesnesu....
O svém úkolu v premiérském křesle: Nastoupila jsem do úřadu s jedním cílem: změnit Británii ze závislé společnosti na samostatnou. Ze země, kde se říká "dej mi to", na zemi, v níž platí "udělej si to sám". Kde platí "vstanu a jdu" místo "zůstanu sedět a počkám si".
O své ekonomické politice: Moje ekonomická politika není založena na nějaké teorii, ale na věcech, s nimiž jsem já a miliony dalších lidí vyrostla: poctivá odměna za poctivou každodenní práci, nežít na dluh, myslet na horší zítřky, splácet včas účty, podporovat policii.
O stávce horníků: Musím říct, že to, čemu čelíme, je pokus nahradit vládu práva vládou davu, a tento pokus nesmí uspět. Máme co do činění s lidmi, kteří používají násilí a vydírání, aby si vymohli svou vůli na druhých, kteří s nimi nesouhlasí. Vláda práva musí zvítězit nad vládou davu.
O socialismu: Problém se socialismem spočívá v tom, že ani peněženky těch druhých nejsou bezedné.
O Evropě: V průběhu mého života všechny problémy přišly z kontinentální Evropy a všechna řešení od anglicky mluvících národů v celém světě.
O platbách do evropské kasy: Chci zpátky svoje peníze.
O válce a míru: Na každého idealistického pacifistu, který se zřekne práva na sebeobranu kvůli světu beze zbraní, připadá minimálně jeden válečník dychtivý zneužít jeho dobrých úmyslů.
O politické popularitě: Jestli jste se rozhodli být v politice populární, budete kdykoli ochotni přistoupit na jakýkoli kompromis. A nedosáhnete ničeho.
O sjednocení Německa: Porazili jsme Němce dvakrát a teď jsou tu zase zpátky.
O trestu smrti: Osobně jsem vždy hlasovala pro trest smrti, protože věřím, že lidé, kteří jsou připraveni zabít druhé, se zbavují vlastního práva na život.
Popřejme paní baronce lehké odpočinutí.
Margaret Thatcherové patří dík za rozhodující podíl na porážce komunistického impéria
Jan Zahradil, předseda klubu ODS v Evropském parlamentu a první místopředseda Evropských konzervativců a reformistů
V osobě Margaret Thatcherové dnes odešla jedna z největších osobností dvacátého století. Především my, obyvatelé zemí bývalého sovětského bloku, bychom měli být této velké ženě vděčni za její rozhodující podíl na porážce komunistického impéria.
Margaret Thatcherová dodnes představuje i zásadní inspiraci ve vztahu k evropské integraci, ve které chtěla vidět zejména prostor svobody, volného trhu a spolupráce suverénních členských států. Její evropská vize ovlivnila od počátku a i nadále ovlivňuje Občanskou demokratickou stranu, která je právě proto již dlouhodobě nejbližším evropským partnerem britských konzervativců.
Petr Hájek vyzval ke kontrarevoluci
Ivana HAslingerová
Právě v den, kdy přijel na Hrad protektor Portugalec José Manuel Durão Barroso a kdy začal fungovat nový časopis protiproud.cz, vyzval na Novotného lávce v Praze bývalý vicekancléř prezidenta republiky Václava Klause a nynější šéf pro média a kulturu v jeho Institutu Petr Hájek přítomné posluchače ke kontrarevoluci. Lepší overturu než příjezd maoisty a nyní europeisty a šéfa evropské vlády Barrosa nemohl ke svému vystoupen vystoupení na přednášce, kterou pořádala Společnost pro kulturní identitu - Lipový kříž, mít. Nálada v pravicově laděném publiku v předvečer vztyčení protektorátní vlajky následujícího dne 3. března 2013 nad sídlem našich panovníků a symbolem naší státnosti byla opravdu více než revoluční. A projev zaníceného vlastence Petra Hájka vše jen podtrhl.
"Jsme na prahu kontrarevoluce. Vítězná socialistická revoluce dosáhla svých dalších met vztyčením vlajky s pěticípími hvězdami na Hradě a podepsáním stabilizačního paktu. Valí se na nás jedna prohra za druhou. Zdá se, že nemáme důvod být optimisty. Přesto se nesmíme nechat zlomit, ale musíme začít proti tomu něco dělat. Musíme vyhlásit tomu všemu kontrarevoluci!" hřměl Petr Hájek
Člověk je zamřížován obavami a strachy z toho, že systém, který mu nabízí i mnoho výhod, ztrácí. Uvízne v něm, je tělem vyzýván, aby bloudil, a pak se zavřou dveře a on už bojovat nemůže, pokud se nevtátí do citadely svého srdce. Jediná schůdná cesta ověřená mnohatisíciletou zkušeností je uvnitř člověka. Aby se mohl člověk stát kandidátem svobodného člověka, musí se hluboce vrátit k sobě. Musí nalézt vnitřní svobodu. Křesťané této svobodě říkají Bůh. Každý má svou cestu k Bohu nastavenu tak, jak ji má. Pokud ho nalezne, je na startovní pozici k tomu, aby se osvobodil od systému, může se stát proto kontrarevolucionářem. Člověk, který tuto cestu odmítne, se nemůže osvobodit. Nemůže se stát kontrarevolucionářem, i kdyby se zbláznil. Žádná strana, ani liberální nemůže být proti systému, protože zůstává v něm. Lidé nešťastní a frustrovaní reálně Stranu, vůdce, vizi. Jsou tak v nejdokonalejší pozici, jakou systém potřebuje. Jsou manipulovatelní. To vše se odehrává uvnitř systému. Svobodný člověk je naopak přesvědčen, že on sám musí vytvářet něco pro tyto lidi. Čekat totiž může na jedinou realitu, o níž ví, na opětovný příchod Krista. Osvobození je, nečekat NIC, nepředpokládat, že se stane něco, k čemu se přidám. Zdálo by se z toho, že politika je nepoužitelná. Je tomu ale naopak. Ta je nástrojem a nástroje nejsou systém. Ty jsou do něj jen vtaženy. Kontrarevolucí se chce Petr Hájek vrátit k demokracii a jejím institucím, jaké zde byly na počátku devadesátých let a které jsou dnes již povětšině nedemokratické. Vrátit se k demokracii opravdové, ne k té, v níž žijeme dnes, k té, kterou nahradila neomezená vláda médií a s nimi propojených elit. Většinová volba bude pak krokem k něčemu dalšímu. K budování demokratického moderního státu třetího tisíciletí. V žádném případě ne k budování státu se socialismem minulého století. >>>
Kam jsme se dostali? Ztratili jsme rozum?
Marie Knížáková
Nikdy jsem s panem Zemanem nemluvila, stála jsem opodál a pozorovala jeho jednání. Když bývalý ministr kultury Pavel Dostál jmenoval mého muže do funkce generálního ředitele NG, řekl mu Miloš Zeman ...bude-li z toho nějaký průšvih, tak letíš... Nakonec se Pavlu Dostálovi dostalo zadostiučinění, když mu pan Zeman později sdělil, že udělal dobře, když Knížáka jmenoval ředitelem.
Můj muž kdysi napsal „stane-li se Miloš Zeman předsedou vlády, emigruji.“ Ocenila jsem, když Zeman přišel do Národní galerie a nebyl uražený slovy mého muže. Dovedl ocenit dobrou práci. A když se později, kdy Miloš Zeman už sídlil na Vysočině, potkali, třeba na Klausových narozeninách, tak Zeman volal místo pozdravu: kontraverzní Zeman zdraví kontraverzního Knížáka.
Ve funkci prezidenta se mě však Miloš Zeman jeví jako opilý mocí. Místo, aby vážil každý krok, chová se jak „utržený ze řetězu“. Jeho krátký kabátek, nahrbená záda, kymácivý krok a nejisté pohledy při vojenské přehlídce mě nepřesvědčili o tom, že jde hrdý a statečný člověk, který bude reprezentovat náš národ. Vím, že si ho náš lid zvolil, nebylo jiné řešení, z kandidátů byl asi opravdu nejpřijatelnější. I to o něčem vypovídá. Mým quasi selským rozumem se domnívám, že nejsme, a dlouho nebudeme připraveni, sami si zvolit hlavu státu.
O Václavu Klausovi se říkalo, že je arogantní, ale opak byl pravdou. Byl bystrý, hrdý, krásně chodil a byl rozvážný.
Miloš Zeman se líbá na potkání jako to dělali komunističtí státníci za totality. Nenávidím tato srovnávání, ale bylo mi to vždycky odporné.Neznala jsem dlouho syny V. Klause, ale zato prezentace dcery pana Zemana byla skutečně neobvyklá. Za to, že mu pomáhala v agitaci stačilo jí v euforii představit a poděkovat a ne z ní dělat „první slečnu státu"!
To, jak bojoval Václav Klaus za naši zemi není ještě dostatečně oceněno. Šlo mu skutečně o to, aby zemi ochránil, o tom není pochyb. Nakonec si vysloužil nařčení z velezrady. Kam jsme se dostali? Ztratili jsme rozum?>>>
Pane Obamo, uskutečněte svou vizi o světě bez jaderných zbraní
Pavel König
Skupina členů parlamentů členských států NATO se obrátila dopisem na prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamu. Vyjadřují v něm svou podporu americkému prezidentovi v jeho úsilí o jaderné odzbrojení ve světě. Iniciativa vznikla v Praze při příležitosti čtvrtého výročí Obamova průlomového pražského projevu na téma jaderného odzbrojení z 5. dubna 2009 z podnětu první místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Aleny Gajdůškové a ve spolupráci s celosvětovou sítí Členové parlamentů za nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení (PNND).
„Obamova výzva před čtyřmi lety v Praze nastartovala novou epochu nahlížení mírového vývoje světa. Také za to byl americký prezident oceněn udělením Nobelovy ceny míru. Ale ani nejmocnější muž světa nedokáže takto významnou změnu navodit sám, bez toho, že by měl podporu mnoha dalších lidí. My se hrdě hlásíme k tomu, že nová vize světa byla vyřčena právě v našem městě, a proto považuji za naši povinnost vizi mírové budoucnosti, světa bez jaderných zbraní, podpořit právě z Prahy,“ řekla iniciátorka iniciativy Alena Gajdůšková.
Své podpisy pod dopis připojilo 39 členů parlamentů z České republiky a z deseti dalších členských států NATO Belgie, Dánska, Estonska, Islandu, Kanady, Maďarska, Německa, Norska, Slovenska a Velké Británie. Dopis podepsalo devět českých senátorů a poslanců.
Členové parlamentů v dopise oceňují Obamův projev jako vizi světa bez jaderných zbraní, která dala novou naději všem, kdo usilují o lepší budoucnost lidstva. Tato vize podle nich odemkla dveře ke světu bez těch nejničivějších zbraní, které lidstvo kdy vidělo – zbraní, které B. Obama ve svém pražském projevu nazval „nejnebezpečnějším dědictvím studené války“. „Jako členové parlamentů ze zemí NATO si ceníme závazku Spojených států podporovat bezpečnost svých spojenců a uznáváme jejich významnou roli v této oblasti. Vzhledem k vyhlídkám na další šíření jaderných zbraní, riziku, že by jaderná zbraň mohla být použita nestátními aktéry, a nástupu nových bezpečnostních výzev vyžadujících globální spolupráci, je čím dál jasnější, že jaderný status quo je neudržitelný a že dosáhnout světa bez jaderných zbraní se stalo naléhavou potřebou. Proto vítáme, že se NATO ve své strategické doktríně zavázalo k „vytvoření podmínek pro svět bez jaderných zbraní“, a společně s našimi vládami budeme pracovat na tom, abychom vydláždili cestu k tomuto cíli podporou mechanismů a kroků v rámci NATO směřujících k dosažení bezpečnosti bez jaderných zbraní,“ ujišťují B. Obamu signatáři dopisu.>>>
Po hákovém kříži vlají nad Hradem zlaté pěticípky
Ivana Haslingerová
Sídlo hlavy státu je prvním místem svrchovanosti a svébytnosti země a státní vlajka vlající nad ním je známkou národní hrdosti a svébytnosti země. Vyvěšení cizí vlajky nad sídlem hlavy státu znamená vazalství a podřízenost, a to nejen státu, ale i prezidenta republiky. To dobře věděl říšský kancléř Adolf Hitler. Pod hrozbou vyhlášení války docílil toho, že na Hradem jednou jedinkrát od vzniku samostatné republiky v roce 1918 vlála jako symbol jeho vítěství - německé okupace za protektorátu Čechy
a Morava jeho vlajka. Symbolické bylo, že ji vyvěšoval osobně společně s našim tehdejším panem presidentem, a vydal dokonce na známkách svůj obraz, jak se dívá z okna Hradu na pokořené Čechy a Moravany, aby ho mohl hrdě rozesílat po světě. Nebyl to hlupák a věděl, co to znamená! Nikdo jiný, ani Brežněv ani Stalin si takové pokoření vazalských národů nedovolili. Pouze při státních svátcích se povinně vyvěšovaly československé a sovětské vlaječky.
Slavná známka Adolfa Hitlera shlížejícího na Prahu z Pražského hradu.
Hitler věděl, že vlajka státu vlající nad sídlem hlavy státu je symbolem vyjádření národní hrdosti. Je symbolem toho, že vlaje nad hlavou státu, která není nikomu jinému podřízena. Vyvěšení vlajky cizí mocnosti dává jasně najevo podřízenost a ztrátu národní hrdosti. Znamená ztrátu samostatnosti a předání pravomoci prezidenta do rukou protektora cizí mocnosti. Věděl, že právě tím nás pokoří a celému světu dá najevo, že jsme se stali jeho poslušnými vazaly. Proto také tolik usiloval o její vyvěšení a stálo ho to opravdu nemalé úsilí. V knize Norimberský proces je popsáno, jak Göring před smrtí vzpomínal, jak tu osudovou noc, kdy jsme se stali protektorátem Čech a Moravy, řval Hitler v Berlíně na chudáka nemocného prezidenta Háchu, že jinak ráno vtrhne do Čech jeho armáda, až nakonec tento zkolaboval a všichni kolemstojící se lekli, že zemře před jejich očima na srdeční selhání. Nakonec že ho vzkřísili a měli radost, že Hácha kapituloval. Přesto mu ani toto někteří dodnes neodpustili a což teprve, co řekne historie o panu Zemanovi. Ono je jiné dovolit tuto potupu pod pohrůžkou krveprolití a ztráty mnoha lidských životů, pod hrozbou děl a samopalů, než dobrovolně pozvat protektora a přímo žádat, aby byl této potupy národa přítomen osobně. Státní vlajka je známkou národní hrdosti a hrdé státy nedopustí, aby nad sídlem jejich hlav států vlála cizí vlajka. Buckinghamský palác, Elysejský palác, sídlo švédského krále a Královský palác v Madridu jsou toho dokladem. Hlava Francie a dalších evropských států dokazují, že nejsou servilní rozpadajícímu se spolku EU. Že nejsou gubernií EU. Pražský hrad se gubernií EU, bohužel, dne 3. dubna 2013 stal. A to bez boje a na kolenou. A naši politici k tomu do jednoho zbaběle přihlíželi ze svých pracoven a neměli ani tolik cti a hrdosti v těle, aby přišli podpořit protestující mimoparlamentní strany (Svobodné, Solidaritu), sdružení (DOST) a další Pražany, kteří se snažili protektora Barrosu vypískat z Hradu ven. A co víc, náš pan ministr zahraničí dokonce litoval, že se té velké slávy nemohl osobně účastnit. To by, pane, Jan Masaryk koukal!>>>
Omluví se Senát Václavu Klausovi? aneb Amnestie pro 38 politických ignorantů
Petr Štěpánek
Tuhle se mě jeden internetový server dotázal, zda je na místě, aby ti, kteří podali žalobu na prezidenta republiky pro velezradu, zvážili, zda mají dál působit ve veřejnýc
h funkcích, jak požaduje premiér Petr Nečas.
Odpověděl jsem, že když je někdo takový politický ignorant, že nechápe, že žalovat prezidenta pro velezradu není jako jít si koupit do krámu housku, nedělám si nejmenší iluze, že pochopí apel, že za svoji nebetyčnou hloupost by měl následně nést nějaké následky. A dodal jsem, že rozum zůstává stát, že takovýto "materiál", ve kterém se snoubí neodpovědnost, samolibost a hloupost, rozhoduje o zákonech téhle země. Další otázka zněla, zda by se Senát měl Václavu Klausovi omluvit, o což chce usilovat senátor Jaroslav Kubera, a zda by se v té souvislosti měla dočkat oživení myšlenka na propůjčení Řádu bílého lva a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy bývalému prezidentovi. Moje odpověď: Nedělám si nejmenší iluzi, že politické těleso, ve kterém zasedá tak velké procento poťouchlých ignorantů, je něčeho takového schopno. I když by to bylo na místě. Václav Klaus je zdaleka nejvýznamnější politik naší polistopadové éry a jeho zásluha o náš demokratický systém je nedocenitelná. Kdo jiný si takové symbolické ocenění více zaslouží? Poslední dotaz zněl, zda odmítnutí Ústavního soudu zabývat se velezradou není pro Václava Klause nevýhodné, protože nedostane možnost se od těch pěti bodů žaloby očistit.Moje odpověď: Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby Ústavní soud věc projednal meritorně a celou tu chaboučkou konstrukci údajné velezrady rozcupoval na kousky. Jenže procedurální pravidla prostě platí, takže těžko lze "meritorně" řešit odvolání prezidenta, který už prezidentem není. Co ÚS učinit mohl, je, že by nad rámec svého pouze procedurálního rozhodnutí připojil doušku o neadekvátnosti celé té senátní trapárny. >>>
Podpořte petici proti ESM
ivana Haslingerová
Prezident Miloš Zeman hodlá 3. dubna 2013 za přítomnosti předsedy Evropské komise Manuela Barrosa vyvěsit na Pražském hradě protektorátní "vlajku" Evropské unie. Ale kdyby jen to. I když i to stačí, protože poprvé od doby Německého protektorátu bude nad symbolem naší státnosti, Pražskýcm hradem, vlát cizí vlajka cizí mocnosti. Při té příležitosti prý hodlá také dokončit ratifikaci změny článku č. 136 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Jde o záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem, který by měl nahradit dočasná řešení, jimiž jsou Evropský nástroj finanční stability (EFSF), anglicky European Financial Stability Facility) a Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM, anglicky European Financial Stabilisation Mechanism). Nástroj bude moci přímo rekapitalizovat banky v potížích, aby se nemohlo dál zvyšovat zadlužení daného státu.
Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu, který by měl dát vyšší pravomoci Evropské centrální bance. Fond bude moci nakupovat dluhy států, aby snížil sazby na trzích a bude si také moci na trzích půjčovat peníze. Laicky a srozumitelně řečeno, jde o vytvoření Evropského ministerstva financi s jednou centrální bankou.
Není divu, že špičkoví ekonomové nad tím lomí rukama. „Představte si, že podepíšete bianko směnku, do které kdokoli může vepsat libovolnou částku. A teď si představte, že jich podepíšete do zásoby celý štos a věnujete je někomu cizímu,“ říká o ESM ekonom Pavel Kohout. Slovenský poslanec Jozef Kollár: „Zápasíme o každý milion eur a na druhé straně celý roční příjem státního rozpočtu Slovenska dáme do podoby závazků EFSF a ESM. To je ekonomická vlastizrada. Až se vystavené záruky stanou splatnými, v tu ránu už to nebudou garance, ale reálné peníze, které poputují do Bruselu. To bude den, kdy i občané pochopí, že vláda bude muset zvednout DPH, daně z příjmu, spotřební daně, daně z nemovitostí, aby dokázala nakrmit rozpočet a posílat peníze do Bruselu.“
Krásné svátky velikonoční plné Božího požehnání, víry a naděje
Vám přejí
za redakci revue Fragmenty
Ivana Haslingerová a Jiří Pancíř
Velikonoční tajemství kříže a zmrtvýchvstání Krista skrývá v sobě dvě radostné zvěsti: svou smrtí Kristus osvobodil lidstvo od hříchu, svým vzkříšením zvítězil nad smrtí a zjednal těm, kteří v něj uvěří, přístup k novému životu. Svou smrtí jejich smrt zničil a zmrtvýchvstáním obnovil pro ně život věčný. Boží plán spásy byl tak jednou provždy splněn výkupnou smrtí Ježíše Krista, Božího Syna. Ten, který se vrátil z říše zemřelýcha jasně zazářil lidskému rodu: Ježíš Kristus žije a kraluje na věky věků. Amen.
Útok na kyperské střadatele je špatnou zprávou pro celou EU
Jan Zahradil, předseda europoslaneckého klubu ODS
Jednorázové zdanění bankovních vkladů, které kyperské vládě uložila eurozóna výměnou za záchranu před bankrotem, představuje nebezpečný precedens. Tento krok zároveň ohrožuje elementární důvěru občanů v instituce a pověst celé Evropské unie. To, co Kypru nařídili ministři financí eurozóny - tedy jednorázově obrat všechny majitele bankovního účtu až o deset procent jejich vkladů - sice ještě není přímo znárodnění, ale velice se to tomu blíží. Jde o bezprecedentní útok na úspory soukromých střadatelů i jednotlivých firem nebo společností a já to považuji za nešťastné. Ať už nakonec vláda a parlament nátlaku podlehnou nebo ne, bude mít tento krok velmi špatné důsledky pro mezinárodní pověst Evropské unie. Zcela nečekané zdanění vkladů je také významným signálem pro Českou republiku. Po této zkušenosti bychom si měli důkladně rozmyslet, jestli vůbec chceme do eurozóny vstoupit. Měnová unie už dnes předepisuje svým členům státní rozpočty a nutí je platit dluhy za ostatní. A jak vidíme, může dojít na naše bankovní účty, kterými zaplatíme za rozpočtově neodpovědnou vládu.
Odmítám rovněž stupňující se útoky na různorodost daňových systémů v Evropské unii. Zvláště v posledních letech vidíme silné tlaky na daňovou harmonizaci Evropy, za kterou stojí především snaha daně zvýšit a eliminovat konkurenci. Své by mohli vyprávět Irové, jejichž nízká firemní daň láká do Irska investory a je proto trnem v oku řady evropských vlád. Tvrdím, že jedním ze základních práv každého státu je určovat si své vlastní daňové zákonodárství, které nemůže být řízeno na úrovni Evropské unie.
Cyprus – najhlúpejšie a najnebezpečnejšie rozhodnutie eurozóny
Richard Sulík
To, čo sa udialo posledné dni na Cypre, je názorná ukážka, ako zlikvidovať Euro. Že v Bruseli rozhoduje partička politikov bez štipky zodpovednosti, je známe už dlho. Že spravia takto fatálne rozhodnutie, predsa len prekvapuje.Čo sa vlastne stalo? Ako je známe, Cyprus je daňový raj a už roky sa tam prepierajú veľké množstvá peňazí. Maličký Cyprus s menej ako jedným miliónom obyvateľov je zároveň najväčším investorom v Rusku a myslím, že to hovorí za všetko.Práve preto je záchrana Cypru tak ošemetná. Je zrejmé, že sa budú zachraňovať aj peniaze ruskej mafie, slovenských oligarchov a pod. Len sa nevie presne koľko. A tak vymysleli bruselskí politici (viem, toto označenie je trochu vágne, no zrazu sa ako pôvodca tohto skvelého nápadu nik nehlási), že zavedú jednorazovú daň z vkladov. V skutočnosti sa nejedná o daň. Daň je totiž platba, ktorá ide do rozpočtu tomu, kto ju uzákonil a je známa vopred. Daň nesmie byť retroaktívna a daň je platba neúčelová. Všetkých, aj tej babičky, ktorá si celý život šetrila na dôchodok. Možno si súdruhovia z Bruselu nevšimli, že časy kolektívnej viny sú za nami. Práve vám postál rozum? Nič si z toho nerobte, nachádzate s v eurozóne. O to horšie, že vklady sú v celej eurozóne, vrátane Cypru, garantované do 100 tisíc eur To, čo za posledné dni predviedla eurozóna, je niečo strašidelné aj z iného dôvodu: namiesto toho, aby na zlé investície doplatili investori a na zlé hospodárenie doplatili akcionári bánk (a manažment), mali doplatiť sporitelia. Ako náhle otvoria na Cypre banky, vyberú si všetci sporitelia svoje úspory. Takto masívne poškodiť euro, otriasť dôverou a zároveň vyvolať paniku, to sa len tak ľahko nevidí.. Zlikvidovať grécku ekonomiku trvalo „záchrancom" tri roky, na Cypre to týmto tempom zvládnu za tri týždne. >>>
Americký pokus o vyšachování Klause
Adam B. Bartoš
Několik senátorů-nešťastníků se nechalo zmanipulovat k podpoře žaloby na prezidenta Václava Klause. Viní ho z velezrady nejen kvůli jím vyhlášené amnestii. Žaloba na Václava Klause je jedním z nejnovějších projektů pravdolásky a v tomto smyslu tedy není ničím novým, převratným a pozoruhodným. Za celou iniciativou stojí "miliardář a mecenáš" Karel Janeček, který je podle mne - který se pozorováním jeho aktivit dlouhodobě zabývám - s největší pravděpodobností americkým agentem.. Ve svých vystoupeních stále dokola napadá konkrétní politiky, převážně politiky ODS blízké Václavu Klausovi. Jmenovitě Pavla Béma. Janečkovým pomocníkem v nejnovějším boji proti prezidentovi je senátor za ČSSD, v Americe narozený a americké občanství vlastnící Jiří Dienstbier, který jako jediný z ČSSD před i po prezidentských volbách.Současný útok na Klause je motivován podobnými zájmy a vychází ze stejného zednářsko-finančnického doupěte, jen jména některých figurek-aktérů se změnilaProto by se politici, především senátoři, měli zamyslet, komu svým krátkozrakým postojem slouží. Možná by jim někdo měl říci, že když "občan ČR ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky" (pod kterým se míní například úmyslné rozvrácení ústavního zřízení), lze tento čin klasifikovat jako "vlastizradu".
Odmítám politizaci Opencard ze strany Michala Haška a Karla Březiny
Petr Nečas, premiér a předseda ODS
Pan primátor Prahy Bohuslav Svoboda má moji plnou podporu. Osobně mne ujistil, že ve věci schvalování smluv ohledně Opencard neexistují žádné pochybnosti a obvinění rady není postaveno na reálných argumentech. Odmítám politizaci ze strany Michala Haška a bývalého náměstka pražského primátora Karla Březiny. Měli by si zamést před vlastním prahem. O poměrech v pražské sociální demokracii nejlépe vypovídá tvrdá kritika Jiřího Dienstbiera, a není žádným tajemstvím, že Michal Hašek patří mezi její spojence.
Do zákoníku práce se vrátí možnost řetězení pracovních smluv na dobu určitou
Jiří Sochor
Poslanecká sněmovna dnes odsouhlasila novelu zákoníku práce, která umožňuje řetězení pracovních smluv na dobu určitou. S návrhem na uvolnění podmínek pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou přišel z iniciativy senátorů ODS Senát. Poslanecká sněmovna návrh projednala ve zkrácené lhůtě. „Do zákoníku práce se vrací možnost řetězit pracovní smlouvy v případech, kdy si to vynutí provozní podmínky práce nebo její zvláštní charakter. A to pouze za předpokladu, že s tím vysloví souhlas odbory i zaměstnavatelé,“ shrnuje za navrhovatele hlavní účel změny senátor za ODS Miloš Vystrčil. Podle něj změna přispěje k lepší konkurenceschopnosti firem a zároveň zlepší i postavení zaměstnanců, kteří se nebudou muset nechat najímat zprostředkovatelskými agenturami. „V praxi toto opatření pomůže zaměstnancům a zaměstnavatelům například ve stavebnictví nebo zemědělství. V zákoně jsou zároveň stanoveny dostatečné pojistky proti případnému zneužívání této možnosti ze strany zaměstnavatelů,“ říká Miloš Vystrčil. Připomíná také, že návrh již dříve podpořili zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců. „Novela je jen drobným, ale důležitým příspěvkem do balíku opatření, kterým chce ODS uvolňovat podmínky pro zaměstnávání a vytvářet prostor pro prosperitu firem a přirozený vznik nových pracovních míst. Jsem přesvědčen, že stát má vytváření pracovních míst napomáhat a hlavně mu nesmí zbytečnou regulací překážet,“ říká poslanec ODS a místopředseda výboru pro sociální politiku Miroslav Jeník a dodává: „Určitě platí, že je lepší mít smlouvu na dobu určitou, než nezískat smlouvu žádnou.“ Zákon nyní zamíří k projednání do Senátu.
Vnesme řád do systému záchrany volně žijících zvířat
Milan Kaucký
Vzhledem k tomu, že péče o volně žijící zvířata byla vždy ve stínu útulků pro pejsky a kočičky a to platí i o zákonech, rozhodli jsme se vnést do systému záchrany volně žijících zvířat řád. Asociace pro certifikaci kvality péče o opuštěná, týraná a hendikepovaná zvířata má představu, která se týká především odbornosti a specializace jednotlivých subjektů. Není přece možné, aby se na jednom místě vracela současně do přírody mláďata dravců, pěvců, veverek atd. Tuto část pochopí a jistě s námi bude souhlasit každý. Návrh systému péče o volně žijící zvířata však ztroskotal na lidském faktoru a touze po penězích. Po velkých penězích! Takže máme na jedné straně živořící odborníky s dlouholetou praxí v péči o určitý druh zvířat a na té druhé honosná zařízení bohatě dotovaná ministerstvy, EU, sponzory atd., ale bohužel samoúčelná, tudíž v praxi nepoužitelná! Ale jakýs takýs stín ,,odbornosti“ celý tento systém má. Velká zařízení předávají těm živořícím odborníkům ,,jejich“ druhy zvířat, takže zde dochází ke groteskní situaci: jeden subjekt má svůj druh zvířat, ale nemá peníze, druhý pak počítá miliony, ale každé zvíře, které přijme se octne v nouzi….
Rychlejší placení faktur za dodané zboží a služby
Jiří Sochor
Přimět podnikatele ke spolehlivějšímu placení za zboží a služby má změna obchodního zákoníku, která určuje maximální zákonnou dobu splatnosti pohledávek a stanoví jasné sankce za její porušení. „Platební neschopnost firem se nemůže stát pravidelnou součástí obchodního styku. Živnostníci jednoznačně potřebují v tomto ohledu vyšší míru právní jistoty,“ uvedl šéf resortu spravedlnosti a místopředseda ODS Pavel Blažek. „Neblahým trendem poslední doby je zhoršující se platební morálka českých podniků, se kterou má zkušenost většina českých firem. Faktury za dodané služby a zboží platí firmy stále později a využívají tím faktu, že jsou na jejich odběrech ti ostatní – především drobní živnostníci – v podstatě závislí. V zahraničí přitom není výjimkou, že firmy uhradí fakturu ještě před dobou splatnosti. Českým živnostníkům se však o takové disciplíně mezi sebou může zatím pouze zdát,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Norma stanoví, aby stát šel příkladem, proto se novela obchodního zákoníku netýká jen soukromého, ale i veřejného sektoru. Novela uleví podnikatelům a zkrátí dosavadní lhůtu pro splatnost faktur na 30 dní, kterou si podnikatelé budou moci výjimečně prodloužit až na 60 dní a překročit ji pouze, není-li to hrubě nespravedlivé. V případech, kdy je obsahem závazku dodat zboží nebo službu za úplatu veřejnému zadavateli, je pak lhůta 30 dní stanovena jako maximální a zároveň nepřekročitelná. To platí i na subdodavatele veřejné zakázky. „Návrh chrání především menší a střední podnikatele, kteří jsou vystaveni riziku nepřiměřeného zacházení ze strany větších odběratelů. Živnostníci s penězi za své služby či zboží počítají a pozdní platby jim komplikují finanční řízení jejich podniku,“ upozornil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Změna v obchodním zákoníku zkracuje na 30 dní také maximální ujednanou dobu pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Návrh pamatuje také na sankce za nerespektování zákonem stanovených lhůt – především možnosti domáhat se zákonného úroku z prodlení. Věřitelé dostanou navíc (nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení) možnost požadovat náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč. Obdobná pravidla splatnosti obsahuje i nový občanský zákoník.
Diskuse k článkům na: Ivana Haslingerová | Facebook a Blog- Haslingerová (blog.iDNES.cz)
