Knížákova smršť 43
Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie v Praze
Volby dopadly dobře i špatně. Dobře v tom, že antiparoubkovská kampaň zabrala a Sociální demokracii nestačily hlasy na to, aby utvořila vládu. Na druhé straně hlad po populistických heslech nasměroval část české společnosti k volbě seskupení zvaného Věci veřejné, jehož program, pokud se vůbec o programu dá mluvit, je nestrukturovaný, nereálný, naivní. Nesdílím názor, že je potřeba stále nových a nových lidi do politiky. Ukazuje se čím dál tím víc (a v západních zemích to dávno vědí), že i politika je profesí, kterou je třeba se naučit. Vládnout je obtížné. Znám takovou situaci dobře ze zkušenosti rektora na vysoké škole. Řada mých kolegů často vehementně vznášela námitky či navrhovala nová opatření, která buď byla zcela nereálná anebo nerespektovala zákony, statut školy či studijní řád. Slovutní profesoři byli trochu líní a ani si nepřečetli, jak má jejich škola fungovat. A taková je většina veřejnosti. Hlavně že halasí proti něčemu, nebo za něco, ale jestli to má smysl, jestli to vůbec jde, o tom většinou nepřemýšlí. V současné situaci ve mně narůstají obavy z nezkušených politiků, aby, puzeni svatou vírou a horlivostí být vrcholně spravedlivý a super demokratický, nenadělali do našich, sice špatně fungujících ale již existujících a pomalu se usazujících demokratických struktur drásavé díry.>>>
Unikátní výstava ke 400 letům od narození Karla Škréty
Ivana HAslingerová
Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským připravuje pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause a za podpory Ministerstva kultury České republiky, jakož i řady dalších významných kulturních a společenských institucí nejrozsáhlejší výstavu našeho nejvýznamnějšího barokního umělce Karla Škréty. Výstava „Karel Škréta (1610 - 1674): Doba a dílo“se uskuteční v termínu 26. listopadu 2010 – 10. dubna 2011 ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu v Praze. Vedle prací samotného Škréty představí také díla jeho syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků, jakož i vybrané ukázky z děl umělců, s nimiž se Karel Škréta setkal během svého pobytu v Německu a v Itálii, případně obrazy, na které navázal a jimiž se nechal inspirovat ve své vlastní tvorbě. Rozsah projektu je srovnatelný například s rozsahem výstavy Albrecht z Valdštejna, ale koncepcí a charakterem vystavených uměleckých děl bude zcela jiný. Jedním z hlavních exponátů budou oltářní obrazy Karla Škréty z kostela Panny Marie před Týnem na Starém městě pražském, který byl jako nejvýznačnější staroměstský chrám odňat po Bílé hoře utrakvistům a jehož barokní výzdoba se nese proto již ve striktně katolickém duchu. Zvýšené nároky na reprezentaci odpovídaly tehdy společenskému vzestupu patriciátu po třicetileté válce, který financoval tvorbu oltářních obrazů. Protože v té době se domohl postavení váženého staroměstského měšťana uznávaný malíř Karel Škréta, mnozí tito mecenáši svěřovali výzdobu chrámu právě jemu. >>>
Ostuda s lehkým německým nádechem
Jana Dědečková
Milan Knížák kdysi gentlemansky zaretušoval výsledky chaotického hospodaření jednoho z nynějších kandidátů na post ředitele Národní galerie a formálního vítěze konkurzu Jiřího Fajta. Knížák ostatně Fajta bránil před útoky kritiků i v roce 2002, když byl povodní zaplaven klášter sv. Anežky České v Praze Na Františku. Knížákův kolegiální přístup Fajtovi ovšem nebránil, aby se profiloval jako jeho tvrdý kritik. Na protiknížákovské vlně se nyní pokusil dostat na pozici generálního ředitele Národní galerie. Fajtovi zastánci ve výběrové komisi nepřevažovali. Děkan Filozofické fakulty UK v Praze Michal Stehlík přišel s nápadem, jak tento problém vyřešit. Použili jednoduchý trik: zařadili Fajta na 1. místo, na 2. až 4. místo dali zcela irelevantní kandidáty a reálným Fajtovým konkurentům přiřadili pořadí 5., 6. a 7. Takto hlasovali Michal Stehlík, Radek Špicar, Zdeněk Felix, Marta Smolíková a Peter Klaus Schuster. Zbývajících sedm členů komise hlasovalo v souladu se zadáním a se svým přesvědčením, a proto Jiřího Fajta zařadili zpravidla na 2. nebo 3. místo. Výsledek pak přinesl odborně i manažersky bizarní pořadí relevantních kandidátů a zvítězil Jiří Fajt. Takto koncipovaný komplot není právně postižitelný, ale pokud nemá vést k naprosté diskreditaci ministerstva kultury, musí nutně vyústit v zrušení výběrového řízení. >>>
Národní galerie v Praze - Klášter sv. Anežky České Vás zve na komentovanou prohlídku Matka Boží v neděli 9. května v 15h00 (Svátek matek) Potěšte své maminky a své nejbližší a pozvěte je na komentovanou prohlídku, která se bude věnovat nejvýznamnějším mariánským zobrazením 14. - 15. století v expozici v Anežském klášteře. Těšíme se na vaší návštěvu!
Jak dosadit ředitele Národní galerie?
Jana Dědečková
Lekce z příručky „Pravidla manipulace pro pokročilé“
Zasedání výběrové komise, jejímž úkolem bylo navrhnout ministrovi kultury nejlepšího kandidáta na generálního ředitele Národní galerie skončilo skandálerm. Vyšlo najevo, že výsledek hlasování je evidentně zmanipulovaný. Dva z členů komise, Michal Stehlík a Radek Špicar jsou podřízenými údajného vítěze výběrového řízení Jiřího Fajta ve správní radě VŠUP. Zdeněk Felix žije v Berlíně, kde působí jako kurátor na volné noze od roku 2003, a Peter Klaus Schuster byl – kromě jiného – také generálním ředitelem berlínských Státních muzeí a v minulosti často spolupracoval s berlínskou Technickou univerzitou, kde Jiří Fajt donedávna přednášel. Na základě veřejně dostupných údajů potom není těžké vydedukovat, že Je s podivem, že si těchto zjevných souvislostí dosud nepovšiml žádný novinář zejména z řad těch, kteří vytýkali Milanu Knížákovi, že do výběrové komise údajně ministrovi vnutil ředitele Sbírky moderního a současného umění NG v Praze Tomáše Vlčka a profesora ústavního práva JUDr. Václava Pavlíčka. Do dalších konkurzů přeji ministerstvu kultury šťastnější ruku při personálním obsazování výběrových komisí a doporučuji mnohem obezřetnější zkoumání případného střetu zájmů. Jedině tak se napříště vyhne podobné blamáži velkých rozměrů.>>>
NG přestala být pod Knížákovým vedením spícím postkomunistickým ústavem
IVANA HASLINGEROVÁ
"Jako občan jsem politicky vyhraněný, ale jako generální ředitel NG jsem absolutně loajální ke státu a jeho kultuře. Sloužím kultuře a především uměleckému odkazu minulosti bez ohledu na cokoliv a nasazuji maximum energie a schopností, kterými disponuji. Jsem ochoten se postavit proti komukoliv, pokud nebude ochráněna kulturní paměť národa," Milan Knížák
Když jsem v poslední době sledovala dění kolem odvolání ředitele Národní galerie (NG) Milana Knížáka vyznívající málem, že národně i mezinárodně diskvalifikuje NG kdysi přikrýván obzvláštní přízní ministra kultury Pavla Dostála, dnes nespecifikovaných tajemných ochránců, okamžitě se mi vybavily články typu „Pryč s Knížákem“, které se objevují téměř pravidelně před každými volbami. Jednou protestovalo několik desítek zmanipulovaných studentů, podruhé několik desítek Rómů zasvěceně usoudilo, že nemá na funkci ředitele NG odbornou způsobilost, protože si dovolil odmítnout zařadit jejich amatérské pokusy mezi díla světových mistrů. Čekala jsem, zda před volbami s tímtéž tématem nepřijdou letos třeba nespokojení zemědělci a budou se rozčilovat, že v NG nevystavil třeba nějakou krávu visící vzhůru nohama podobně jako se kdysi rozčiloval a byl velmi hrubý David Černý, protože mu v NG nechtěl Milan Knížák vystavit visící červená auta způsobem, kterým chtěl Černý vytěsnit další účastníky soutěže o Chalupeckého cenu. Podcenila jsem ale aktéry těchto politických kauz. Jsme přece již v EU, a tak se naši občané budou manipulovat za pomoci věci neznalých občanů žijících v cizině. Naši občané totiž nevědí, jak česká muzea a galerie fungují, s jakými obrovskými finančními problémy se potýkají. Pak se jim ovšem lehce vštěpuje do hlav, že NG s nabubřelostí a vzdorem ignoruje mezinárodně úspěšné umělce a nenakupuje díla světových autorů, jako to dělají bohatá světová centra výtvarného dění. Současní kritici Milana Knížáka sázejí na krátkou paměť občanů a především politiků, kteří již dávno za deset let uplynuvších od jeho nástupu do čela NG zapomněli, že v době jeho nástupu do funkce generálního ředitele NG byla tato instituce v zoufalém stavu.>>>
Poslechne Knížák pana prezidenta a dupne ještě víc na plyn?
Ivana Haslingerová
Je to neuvěřitelné, že tak vitální a energický muž, který zaměstnává již desítky let naše média komentováním svých nestandardních počinů, Prof. Milan Knížák, Dr. A., oslavil včera 19. dubna 2009 v kostele sv. Františka z Assisi již své sedmdesáté narozeniny. Byla to oslava opravdu důstojná a hodná tohoto umělce. Umělce známého nejen svými uhrančivými a působivými díly, ale i umělce zastávajícího po celý svůj život neoblomně vyhraněné pravicové postoje pod heslem "Cokoliv zavání levicí, z toho mne jímá děs a hrůza!" Anežský klášter, v jehož areálu se kostel nachází a kde je dnes díky Milanu Knížákovi stylově vystavena expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200-1550, proto hostil v tento den výkvět české pravice a to nejen v politice, ale i v uměleckém a vědeckém světě a s trochou nadsázky jde řící, že kdyby se Anežský klášter nacházel v letadle, dopadlo by to při jeho zřícení s naší pravicí podobně jako v Polsku. Zůstali bychom bez hlavy státu prezidenta Václava Klause, ředitele jeho politického odboru a osobního tajemníka Ladislava Jakla, kancléře Jiřího Weigla, první místopředsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové, ředitelky Odboru spisové a archivní služby Pražského hradu Libuše Benešové, ředitele Akademie věd Jiřího Drahoše, předsedkyně rady Ústavu pro výzkum totalitních režimů a předsedkyně KPV Naděždy Kavalírové a bezpočtu dalších významných osobností. >>>
Kulturní komise ČR udělila profesoru Knížákovi Čestné uznání
O zásluhách profesora Knížáka pro naši Národní galerii jsme psali v nedávném článku vydaném k jeho destiletému působení v čele této instituce: "NG přestala být pod Knížákovým vedením spícím postkomunistickým ústavem". Zde mu chceme jménem Kulturní komise ČR poděkovat za 15 let spolupráce a za účast na tvorbě její kulturně-hospodářské revue Fragmenty, zejména k pravidelnému příspěvku "Knížákova smršť", ve kterém řadu let moudře a s přehledem mapuje již 15 let naši politickou i kulturní scénu. Prezident Kulturní komise ČR doc. Jiří Pancíř mu předal za tuto činnost k jeho životnímu jubileu jako projev díků Čestné uznání na snímku vlevo.
Prof. Milan Knížák ve funkci generálního ředitele NG nekončí
Petra Jungwirthová
V souvislosti s informačním šumem na téma Milan Knížák opouští post generálního ředitele NG, který 12. 1. 2010 mohutnou vlnou podpořila řada českých médií jsme zjistili, že zpráva tak, jak ji přinesla a formulovala řada serverů není správná. Naopak jsme zjistili, že Milan Knížák prošel prověrkou ministerstva kultury jako ostatní ředitelé státních kulturních institucí tak dobře, že jako uznání za jeho práci mu byla udělena peněžitá odměna 190 000 Kč. Jeho práce byla tedy hodnocena jako velmi kvalitní. Tisková mluvčí NG Petra Jungwirthová nám potvrdila, že Milan Knížák z funkce generálního ředitele NG neodchází: "Pod vedením současného generálního ředitele chystá NG řadu významných projektů pro letošní i příští rok. Je však rovněž pravdou, že došlo ke schůzce generálního ředitele NG prof. Milana Knížáka a ministra kultury Václava Riedelbaucha. Obsahem jednání bylo i rámcová bilaterální dohoda o vypsání výběrového řízení na výše uvedený post. Rámec úmluvy je definován rokem 2011, tzn. rozhodně se nejedná o aktuální „odchod“ generálního ředitele z funkce ve smyslu aktuálního kroku, ale o vzájemnou dohodu na téma započetí přípravných prací, které by v závěrečném bodu realizace znamenaly obměnu nejvyššího vedení NG." Při schůzce, kterou měl generální ředitel s ministrem kultury ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009, hovořili tedy o ukončení působení Milana Knížáka v čele NG ke konci roku 2011. Žádné jiné datum nebylo zmiňováno. Výběrové řízení na nového generálního ředitele by podle představ ministerstva mělo být uzavřeno do poloviny roku 2011.
