Vyslyší Václav Klaus volání pravicových voličů?

Ivana Haslingerová

Od nedávné schůzky pana prezidenta se zástupci Akce D.O.S.T. na Hradě 8. července 2011 chodí do redakce spousta dotazů, zda bude pan prezident skutečně zakládat novou konzervativní pravicovou stranu. Nejdříve jsem nechtěla tento problém otevírat, ale protože dotazy chodí dál a ostatní média už dokonce vědí o této otázce víc než zřejmě sám pan prezident, považuji za důležité se k tomu vyjádřit i ve Fragmentech.

Zakládající členové občanského sdružení Akce D.O.S.T. Petr Bahník, Michal Semín, Ladislav Bátora, František Červenka a Jiří Hejlek (zprava) v pracovně prezidenta republiky Václava Klause. Předseda Institutu sv. Josefa Michal Semín se v listopadu 2007 stal prvním signatářem Manifestu D.O.S.T.

Zájem veřejnosti signalizuje, že volání pravicových voličů po návratu pana prezidenta do politiky je velmi silné. A právě toto jejich přání přišli tlumočit panu prezidentovi zástupci Akce D.O.S.T. Naléhavě ho prosili, aby se věnoval záležitostem politickým i po odchodu z Hradu. Doslova mu sdělili, že je pro národ poslední nadějí, že se věci v budoucnu snad ještě obrátí k lepšímu.

To, že pan prezident jako konzervativní pravicový politik není se současnou politickou situací spokojený a že se zamýšlí nad tím, jak navrátit skutečnou konzervativní pravici do politiky, je známo. A protože si toto vytklo za svůj cíl i Bátorovo sdružení Akce D.O.S.T., není divu, že president jeho činnost sleduje. Protože se akcí a přednášek organizovaných tímto sdružením zúčastňují jak ředitel jeho Politického odboru a osobní tajemník Ladislav Jakl, tak i vicekancléř Petr Hájek, je s jeho čiností určitě velmi dobře seznámen. Okolnost, že od Ladislava Bátory chtěl slyšet podrobně i o historii, struktuře a hlavní roli iniciativy D.O.S.T. a že tomu věnoval v přítomnosti ředitele svého Politického odboru půldruhé hodiny, svědčí o tom, že ho počínání D.O.S.T. oslovilo. Na Akci D.O.S.T. podle svých slov především oceňuje její snahu spojovat trvale či ad hoc různé subjekty na základě shody zájmů v přinejmenších dvou oblastech – ochrana občanských svobod a hájení státní suverenity.

Vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek shrnul situaci v naší politice jasně: "Politika u nás skončila, vystřídala ji antipolitika nehájící zájmy občanů, ale společenských elit" .

A tajemník Ladislav Jakl zase bouří slovy "Boj s politickou korektností je zoufale potřebný!"

Proto není překvapivé, že se všichni tito pánové rozhlížejí po spojenci v jejich úsilí navrátit do naší antipolitiky pravicové myšlenky a ideály. A pro mne nebylo překvapením, že se jim zdá D.O.S.T. jako nejbližší spojenec.

Jako pravicové konzervativní médium sledujeme kroky sdružení Akce D.O.S.T. od samého začátku. Nejdříve jsme si mysleli, že vzniklo jen jedno z dalších mnoha sdružení bojujících za jednorázovou věc a po ukončení boje přejde do ztracena. Protože bojovalo proti podepsání euroústavy a ztrátě naší národní suverenity a vydalo "Memorandum na podporu prezidenta" v jeho boji s Lisabonskou smlouvou, velmi nás upoutalo a jsme rádi, že nadšení jeho zakladatelů časem nepovolilo tak, jako u ostatních stovek jiných sdružení založených k nárazovým akcím. Ukázalo se totiž, že těmto pánům nejde pouze o boj za národní suverenitu, ale že jim jde o znovuoživení autentické konzervativní pravicové politiky u nás a že ve svém boji jsou naprosto zavilí. Bez dotací, bez prostředků jdou za svými sny dál a postupně je cítit, že se D.O.S.T. stává skutečně profesionální silou a za seriál přednášek, které pořádá pod názvem "Hovory na pravici" na Novotného lávce v Praze, by se nemusel stydět žádný z dosud existujících think-tanků. (Pravda a láska – největší nepřítel pravice v ČR, Ladislav Jakl: "Boj s politickou korektností je zoufale potřebný!", ,Politika u nás skončila, vystřídala ji antipolitika nehájící zájmy občanů, ale společenských elit"). Společně na nich hledají panelisté odpověď na otázku, jak obnovit autentickou konzervativní pravici u nás.

Jsme hrdí na to, že naše Revue Fragmenty podporovala mediálně "Memorandum na podporu prezidenta republiky" (viz článek zachycující jeho vyhlášení v Emauzském klášteře Signatáři petice D.O.S.T. nejsou žádní neonacisté), a že rovněž tak Kulturní komise ČR, která tuto revui vydává, a její prezident Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. stejně jako já jsme jeho signatáři. Jsme ale především rádi, že jsme mohli být u mnoha dalších akcích pořádanými Akcí D.O.S.T. ať již šlo o "Pochody na Hrad" (viz např. články Petr Hájek promluví na Pochodu na Hrad 2010, Prezident si velmi cení iniciativ Akce D.O.S.T. a Jany Bobošíkové, Zástupci autentické pravice podporují Akci D.O.S.T., Zápas o nezávislost, svobodu a tradiční hodnoty pokračuje, Lisabon v Evropském parlamentu, zasedání XV. sjezdu KSČ a hvězda Ivan Lendl , Řekněte NE pro záchranu Evropy!) nebo o možnost vyslechnout mnoho zajímavých přednášek na nichž jsme měli možnost seznámt se osobně se všemi členy i příznivci Akce D.O.S.T.

Mnoho čtenářů a známých mi při minulých volbách říkalo, že šli sice k volbám, ale ODS volili jen velmi neradi a jen proto, že tu jiná alespoň trochu pravicová strana neexistuje a návrat před listopad si nepřejí. Doufali, že se podaří panu Nečasovi navrátit do strany duch, jaký měla za vedení pana prezidenta. Jiní tomu nevěřili a volili VV kvůli líbivým slibům či TOPolánka09 kvůli fešnému panu knížeti s lulkou na zdařilých billboardech. A dokonce část ani k volbám nešla po znechucení z toho, co se stalo s ODS za Topolánkova pravdoláskovsky rozkročeného vedení. Jsem proto přesvědčena, že tvrdé jádro voličů, které měl vždy k diposici Václav Klaus a které tvořilo podle průzkumů pravidelně kolem 23 % voličů, by rozhodně novou stranu pod vedením pana prezidenta uvítalo, opět by se vrátilo k urnám, a to s nadšením. Jak říká profesor Knížák – "Klaus má jednu skvělou vlastnost, je čitelný." A po všech těch politických veletočích posledních let je čitelný člověk s neměnnými postoji obzvlášť důležitý. A Václav Klaus má respekt. Vzpomínám na humornou příhodu, jak devadesátiletá babička kamarádky upoutaná na lůžku, když zahlédla z okna plakát s Mobilizací Klausem popadla berle a běžela k volbám, že by si nikdy neodpustila ho neposlechnout.

Ano, pro pravicové voliče jsou čitelní jak Václav Klaus, tak Ladislav Jakl i Petr Hájek. Ale o Akci D.O.S.T. slyší národ z médií jen to nejhorší. Každý si musí uvědomit, že je to proto, že D.O.S.T. je nebezpečná nejen socialistům a komunistům, ale i pravdoláskovcům pro budování jejich chiméry – multikulturálního socialismu s lidskou tváří. Jinak řečeno, Bátora se svou D.O.S.T. stojí proti všem, kromě Klause. A to se u nás neodpouští. Kdo by si jinak všiml vedoucího nějakého odboru, ještě k tomu na nevýznamném ministerstvu. Pamatuji štvanice Havlovy smečky v době Sarajevského atentátu na Václava Klause. Ten se stal již imunní na sprostoty a podpásovky médií, musí si na to zvyknout i Bátora. Páter Halík napsal, že se v D.O.S.T. sdružuje skupina strašidel a aniž si to uvědomil, řekl tentokrát mimořádně hlubokou pravdu. Ano, pro lidi jako Halík jsou členové Akce D.O.S.T. strašidla a to je dobře, těch se přece každý člověk s jeho názory musí bát.

Současná koalice se jako pravicová konzervativní vláda nechová a vše nahrává levici poukazovat na její lapsy a chystat si cestičku k volebnímu vítězství. To není jen moje katastrofická hrozba, stačí otevřít jakékoliv noviny. Politoložka Vladimíra Dvořáková na tiskové konferenci, konané pod záštitou VŠE a iniciativy "Vyměňte politiky" uvedla, že šéfové stran jsou v současné době bezmocní, na vše mají vliv takzvaní regionální kmotři. A soudruh Ransdorf hrozí: "Tato vláda je vládou národního zklamání. Patnáct lidí čeká na jedno pracovní místo a vše se neustále nadále zhoršuje. Proto by si vláda Petra Nečase měla uvědomit, že těch 48 tisíc lidí na Václavském náměstí o uplynulém víkendu, je jen první vlaštovkou, kterých bude přibývat. A mohou přijít samozřejmě i různé formy další občanské neposlušnosti - nejen s transparenty v ulicích."

Hlad po nové autenticky pravicové konzervativní straně tu proto je, ovšem musela by být jasně, explicitně či alespoň implicitně, vedena profesorem Klausem. Po všech těch veletočích posledních let voliči nevěří již téměř nikomu. Musejí mít záruku v čitelném člověku, v člověku, o němž vědí, že jeho slovo platí. A to Václav Klaus prokázal za dvacet let své práce v politice. Jinak i ta nejlepší strana s programem snů nemá šanci, protože lidé prostě už nevěří, že se po volbách nezmění. Nehledě k tomu, že nemá stovky milionů na propagaci v televizi. Vím o čem mluvím, doplatili na to Svobodní.