Jakl na Hrad!
Petr Paulczynski
Bývalý novinář, současný hradní úředník a rocker Ladislav Jakl se rozhodl přijmout kandidaturu na prezidenta republiky za Svobodné. Šéf strany Petr Mach to zdůvodnil takto: „Chceme mít kandidáta, který skrze jmenování bankovní rady ČNB zajistí pokračování zdravé měnové politiky, nedopustí další přesouvání pravomocí a peněz na Evropskou unii a bude sněmovně vracet zákony omezující svobodu člověka."
Teda jako PR pro Svobodné je to docela dobré, zvláště vezmeme-li v úvahu Jaklovo postavení ve světě našich médií. Jakl zůstává věren své image provokatéra, za jehož provokacemi se však skrývá hluboká moudrost. A jeho provokace jsou mojí krevní skupinou. No řekněte, není toto nádherakdyž na otázku "Kdy a proč jste začal uvažovat o tom, že byste se mohl stát nástupcem Václava Klause?" odpoví: "Už v mateřské školce, v Chebu v Komenského ulici v roce 1964. Ale věděl jsem, že si chvíli budu muset počkat. Nyní vím, že ta chvíle přichází. Určitě to také cítíte."
Nebo když na otázku "O prezidentský úřad se ucházejí dlouholetí politici, bývalí premiéři, profesoři. Vy jste z tohoto 
pohledu „jen" tajemník hlavy státu, bývalý novinář a rocker. Nevnímáte to jako diskvalifikující moment?" odpoví:"Rozdala jste pěkné nálepky. Mně i těm mediálním miláčkům. Já tam ale vidím jen nějakého učitele od Detroitu, který by pro začátek své politické kariéry snad vzal tu funkci prezidenta v té České republice, pak pár bývalých komunistů a lidí, kteří i za sluníčka chodí s deštníkem nad hlavou, protože v Bruselu přece zrovna prší. Mimochodem, jsem také bývalý poslanec, vedoucí Úřadu rady České republiky pro rozhlasové vysílání a předseda První pivní extraligy. To je vám málo?"
Rovněž jeho věta z období ropné havarie v mexickém zálivu je boží: "Tři týdny trvalo stovkám mediálních štábů, než našly prvního zamaštěného ptáka a hned jeho fotogenické záběry oblétly celý svět."
Jakl s umaštěným ptákem aTEO
Z možných prezidentských kandidátů mi přijde tak nějak nejnormálnější. Protože nevidím, čím by ho měli ti ostatní předčit. No posuďte:
Karel Schwarzenberg: Stárnoucí šlechtic spící vždy a všude. Těžký oblíbenec medií jemuž projdou i výroky za něž by jiné ukamenovali. To že jeho projevu je čím dál tím méně rozumět by znamenalo s největší pravděpodobností titulky u projevů.
Jan Švejnar: Levicový ekonom z USA, který už jednou propadl sítem a jehož se zřekla dokonce ČSSD. Kromě pár plivanců na Klause nikdy nic nepředvedl. Maník prakticky bez názorů.
Jan Fischer: Jenda z chaloupky, jak se nám představil ve startu své kampaně v okénku. Šedý úředník jemuž průzkumy dávají největší šanci, protože svou průměrností je tak nějak blízký našincům protože nevyčuhuje. Jako premiér nic nepředvedl a tudíž nezkazil. Fischer je tak polomrtvý, že by polovina národa po dvou letech zapoměla, kdo je vlastně jejich prezidentem.
Miloš Zeman: Asi ho přestalo bavit objímání stromů. Obávám se, že podpora kterou mu vyslovil Václav Klaus je polibek smrti. A až media vytáhnou, že mu kampaň bude dělat Šlouf, bude konečná.
Tomio Okamura: Blogerská hvězda iDnesu s populistickým názorem na cokoliv. Silný cit pro to, co chce dav slyšet. Myslím, že asiatský vzhled mu zrovna moc nepomůže, přestože ho media docela milují.
Jana Bobošíková: Dáma kandidující kdykoliv kamkoliv. Pravda, na rozdíl od pánů je docela pohledná, akorát její poslední prezidentské angažmá v rudém kostýmku s pomocí rudých soudruhů nebude asi zapomenuta.
Přemysl Sobotka (asi vítěz trapných stranických primárek): Osobně ho znám a říkám, že je to slušný chlap. Akorát do toho Topola, ať byl jakýkoliv, kopat nemusel. Muž pověstný vůči Eurosajuzu svým "měkkým ano". Jinak bezproblémově nemastný-neslaný.
Myslím, že ostatní exoti, kteří se řadí do fronty nestojí za zmínku.
Takže zpět k Jaklovi. Jakl je velmi inteligentní a vzdělaný. Je trochu nekonvenční, ale to mně nevadí. Navíc je profesí novinář, bývalý poslanec a umí se pohybovat ve všech možných společnostech, od diplomatů až po rockový klub. Má smysl pro humor a je výborný a pohotový analytik. Rád čtu jeho blogy. Jakl to bohužel ale stejně nevyhraje. (Za tuto větu by Vás Dale Carnegie hnal. Negativní myšlení si nesmí nikdo připustit ani v myšlence, natož napsat, chce-li zvítězit. Proto musíme říkat, že Jakl prostě musí vyhrát, jinak je s námi konec! - pozn. redakce) Ale alespoň přinese do té kampaně panáků trochu života.
No a kdyby nevyhrál žádný, tak by mohl kandidovat božský Karel a to by mohli všichni zabalit.