SV. ANEŽKA ČESKÁ PRINCEZNA A ŘEHOLNICE
Eva Kolerusová a Aleš Pištora
Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií v Praze pořádá ve dnech 25. listopadu 2011 až 25. března 2012 v prostorách přízemí Kláštera sv. Anežky České výstavu věnovanou sv. Anežce České, jedné z nejvýznamnějších žen přemyslovské dynastie. Výstava je pořádána na závěr Roku sv. Anežky České, vyhlášeného arcibiskupem pražským u příležitosti oslav 800-letého výročí narození této světice evropského významu. Výstava je první takto rozsáhlou monografickou výstavou o sv. Anežce České. Zahrnuje přibližně 300 exponátů z oboru malířství, sochařství, architektonické plastiky, uměleckého řemesla i archeologických nálezů, doplněné o unikátní, zřídka veřejně presentované, historické dokumenty. Výstavu v tomto rozsahu bylo možné uspořádat díky spolupráci s partnerskými institucemi i laskavosti více než tří desítek zapůjčitelů.
Prvotním cílem bylo představit návštěvníkům rozmanitý obraz podoby kultu sv. Anežky České v odpovídajících historických souvislostech. První část výstavy je tedy věnována dobovému kontextu Anežčina života, jejím fundacím, reáliím každodennosti i pramenům Anežčiny spirituality. Další část je věnována výtvarným a literárním památkám dokládající rozmanité podoby úcty k sv. Anežce České od středověku až po 20. století. Zároveň je výstavní koncept rozšířen o památky věnované kultu dvou urozených žen s Anežkou Přemyslovnou rodově a duchovně spřízněných - sv. Hedviky Slezské a sv. Alžběty Uherské.
Sv. Anežka Česká (1211-1282) byla nejmladší dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Od útlého dětství byla připravována na roli přemyslovské princezny, která má být politicky výhodně provdána. Anežka se však rozhodla pro řeholní život v duchu tehdy nové řeholní spirituality sv. Františka z Assisi. S podporou bratra, krále Václava I., založila počátkem 30. let 13. století špitál a následně klášter klarisek a minoritů. Záhy do kláštera Na Františku po jeho založení vstoupila. Byla zde abatyší až do své smrti roku 1282. Významná část dochovaných listin, týkajících se historických okolností zmiňovaných fundací, je na výstavě po omezenou dobu presentována v originálech (fond Národního archivu). Listiny, které nebylo možné na výstavu zapůjčit (zejména fond Vatikánského archivu) jsou dostupné pro individuální prohlídku v elektronické podobě. Klášter Na Františku, dnešní Anežský klášter, byl prvním konventem klarisek v Záalpí, inspirovaný založením konventu sester sv. Kláry ve sv. Damiánu nedaleko Assisi. Dodnes jsou dochována písemná svědectví Anežčiny korespondence se sv. Klárou z Assisi i tehdejším papežem Řehořem IX. (na výstavě rovněž v elektronické podobě.).
Sv. Anežka Česká je však zároveň zakladatelka jediného, původem českého a dodnes existujícího řádu – Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Založením řádu, majícího původ ve špitálním bratrstvu, významně inspirovala budování sítě sociálních služeb na území tehdejšího přemyslovského státu. Řád křížovníků se velmi záhy, také díky pomoci Anežčiny sestry bl. Anny České rozšířil i mimo královské sídelní město (Slezsko, Morava ad.). S fundací tohoto řádu přímo souvisí řada památek presentovaných na současné výstavě.
Výstava se koná v gotických prostorách bývalého dvojkláštera klarisek a minoritů.
Zdejší klášter, později přezdívaný české Assisi, byl v době Anežčina života koncipován také jako rodové pohřebiště Přemyslovců (svatyně Salvátora). V klášteře byli pohřbeni oba zakladatelé, sv. Anežka Přemyslovna i její bratr král Václav I., matka Kunhuta Uherská (vystaven fragment náhrobku) i Václavova choť Kunhuta Štaufská. K uložení ostatků Přemysla Otakara II. již vlivem politických událostí nedošlo, tuto okolnost připomínají na výstavě jeho Pohřební insignie (1296, Sbírky Pražského hradu). Dalším vzácným exponátem je náhrobek princezny Guty II., dcery krále Václava II., zapůjčený z fondu lapidária Národního muzea v Praze (1297). Z pramenů víme, že v Anežčině době klášter uchovával řadu cenných liturgických předmětů i schrán s relikviemi. Velkorysost přemyslovských donací dokládá velkolepý Ostatkový kříž Přemysla Otakara II. (po 1261), zapůjčený z Pokladu dómu v Řezně.
Klášter měl od husitských válek nelehký osud, který vyvrcholil v době josefinské sekularizace roku 1782 jeho zrušením. Přesto se však dodnes zachovala podstatná část budov vystavěných v době Anežčina života, včetně unikátních prostor soukromého obydlí světice a pohřební niky v kapli P. Marie. S autenticitou historických prostor pracuje i koncept výstavy. Zdejší gotická architektura je samostatným exponátem (klášterní svatyně, refektář, kapitulní síň, ambit, Anežčina soukromá oratoř). Přímo na místě si tak návštěvníci mohou připomenout texty středověkých legend, popisujících některé reálie života sv. Anežky ve zdejším konventu klarisek.
Zcela unikátně se podařilo zapůjčit texty latinských legend ze zahraničních sbírek. Vystavena je latinská verze legendy Candor lucis aeternae (před 1328) z Kapitulní knihovny baziliky sv. Ambrože v Miláně i text latinské legendy uchovávaný spolu s opisy tří žádostí o kanonizaci sv. Anežky v klášteře františkánů v dalmatském Šibeniku. Zahraniční zápůjčky doplňují poklady z domácích sbírek – staročeská verze legendy zv. Chebské zlomky či německý překlad svatoanežské legendy z fondu Národní knihovny ČR. Významnou měrou jsou připomenuty i svatoanežské literární památky doby barokní s dobovými ilustracemi, připomeňme alespoň spis křižovníka Jana Františka Beckovského (Milá Choť nebeského Miláčka, Blahoslavená Anežka Panna, Praha 1701), který byl neúnavným šiřitelem kultu Anežčina kultu.
Návštěvníci výstavy mají zároveň možnost poznat některé z unikátních fragmentů zdejší gotické architektury detailně, neboť součástí výstavy je presentace téměř dvou desítek architektonických fragmentů z fondů lapidária Národní galerie v Praze a Národního musea v Praze (fond z oprav a archeologických výzkumů kláštera). Ústředním exponátem této části výstavy je severní hlavice přípory svatyně Salvátora s polopostavou sv. Anežky České
a sv. Anežky Římské (po 1261, Národní muzeum v Praze). Soubor údajných dobových vyobrazení světice doplňuje iniciála s klečící řeholnicí v Oseckém lekcionáři (kolem 1280, Národní knihovna ČR).
Výstava je první ucelenou přehlídkou děl svatoanežské ikonografie. Kromě výběru památek, presentovaných na doposud jediné, avšak komorní, svatoanežské výstavě v roce 1932 v prostorách staroměstského kláštera křižovníků, je na výstavě představena řada doposud méně známých děl svatoanežské ikonografie. Výjimečné postavení zaujímá soubor památek spojených s Rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou, který Anežku Přemyslovnu uctíval jako svou zakladatelku již od středověku, jak je na výstavě patrné z ikonografického programu maleb Brevíře křižovnického velmistra Lva (1356, Národní knihovna ČR), monumentálního pozdně gotického retáblu zv. Archa Puchnerova (1482, Národní galerie v Praze) či pozdně gotického štítku (1492) z barokní procesní sluncové monstrance (1741, Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou)Všeobecně známým exponátem je pak jediný dochovaný barokní svatoanežský cyklus – série lunetových obrazů připsaná z části Janu Jiřímu Heinschovi (1696, Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou), vystavená v ambitu kláštera klarisek.
O kanonizaci sv. Anežky České bylo usilováno již od středověku, k beatifikaci však došlo až v roce 1874. Podobu kultu v 19. a první polovině 20. století velmi názorně ilustrují díla A. de Rohdena, V. Hellicha, J. Navrátila, J. V. Myslbeka, Č. Kafky, V. Hynaise, E. Dítě, Č. Vosmíka či L. Bočka. Mezi nejvýznamnější realizace 19. století patří Hellichův oltář pro kostel sv. Ducha v Hradci Králové (1874) a Myslbekovovy práce na Pomníku sv. Václava s postavami zemských patronů, mezi kterými nechyběla ani bl. Anežka Česká (vystaveny práce z let 1897-1911). Beatifikace a pozdější kanonizace Anežky Přemyslovny v roce 1989 je na výstavě také připomenuta řadou méně známých děl, mezi jinými též drobnou grafikou, příležitostnými tisky, odznaky, pamětními medailemi či platidly (viz pozdější návrh bankovky od O. Kulhánka).
Přípravy výstavy provázela řada nových objevů. Mezi nejzajímavější a divácky nejatraktivnější zisky patří presentace rokokového Relikviáře sv. Anežky České z křižovnického majetku, či „znovuobjevení“ relikvie sv. Anežky České v Plenáři Hanuše
z Kolovrat (1465, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze). Výstavní prvenství náleží také náznakové rekonstrukci podoby pozdně gotického retáblu zv. Archa Puchnerova, zhotoveného roku 1482 na objednávku tehdejšího velmistra řádu Mikuláše Puchnera nejspíše u příležitosti 200-letého výročí úmrtí Anežky Přemyslovny.
Katalog:
K výstavě je připravován bohatě ilustrovaný doprovodný katalog určený pro nejširší veřejnost. Formou katalogového hesla budou zpracovány nejen vystavené exponáty, ale i vybraná díla, která nebylo možné na výstavě představit. Katalog děl doprovází úvodní souhrnné statě. Předpokládaný termín vydání je prosinec 2011. Průběžné aktuální informace na www.apha.cz.
Doprovodný program:
Výstavu v Anežském klášteře obohatí doprovodný program, určený všem věkovým kategoriím. Lektorské oddělení Národní galerie spolu s Arcibiskupstvím pražským pořádá cyklus přednášek s odborníky, doplněný o komentované prohlídky s kurátory výstavy. Národní galerie v Praze dále nabízí komponované programy pro školy a rodiče s dětmi, včetně oblíbených výtvarných dílen.
Výstava bude zakončena v neděli 25. 3. 2012. Slavností ukončení vyvrcholí v pondělí 26. března 2012 svatoanežským duchovním koncertem v chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí. Více na www.apha.cz. a www.ngprague.cz.
Záštitu k výstavě udělil:
Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., prezident České republiky
MUDr. Jiří Besser, ministr kultury České republiky
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., primátor hl. m. Prahy
Partneři výstavy:
Národní archiv; Národní muzeum v Praze; Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou;
Římskokatolická farnost Matky Boží před Týnem Praha – Staré Město; Univerzita Karlova
v Praze
Autoři výstavy:
Mgr. Štěpánka Chlumská, Ph.D.; P. Mgr. Vladimír Kelnar; P. Mgr. Marek Pučalík O.Cr.; Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.; Doc. PhDr. Helena Soukupová;
Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Kurátoři výstavy:
Mgr. Vladimír Kelnar - za Arcibiskupství pražské
Mgr. Štěpánka Chlumská, Ph.D. - za Národní galerii v Praze
Architektonické řešení výstavy
Roháč-Stratil, architektonický ateliér, Ing. Mgr. art. Jan Roháč; MgA. Bronislav Stratil
Vstupné na výstavu:
Základní 150 Kč, snížené 80 Kč, rodinné 200 Kč, školní skupina 20 Kč
Vstupné na výstavu a do stálé expozice:
Základní 210 Kč, snížené 110 Kč, rodinné 320 Kč, školní skupina 20 Kč