Národní galerii v Praze hrozí kulturní izolace
Eva Kolerusová
V důsledku nuceného pozastavení vývozu kulturních statků z majetku českého státu je výrazně ochromena spolupráce Národní galerie v Praze se zahraničními kulturními partnery. Národní galerii, potažmo celé české kulturní veřejnosti, tak reálně hrozí nebezpečí izolace
v oblasti mezinárodní kulturní i vědecké spolupráce.
O zabavení dvou sbírkových předmětů (malby Vincenta Beneše a plastiky Otty Gutfreunda) zapůjčených na výstavu ve Vídni jsme již informovali. V důsledku tohoto zabavení bylo konfiskací ohroženo dalších čtyřiadvacet sbírkových předmětů zapůjčených na výstavní projekty ve Francii, Belgii, Itálii, Kanadě, Německu a USA.
Národní galerie byla nucena přikročit k předčasnému návratu jedenácti uměleckých děl zapůjčených
na výstavy v Paříži, Drážďanech, Berlíně, Padově a Houstonu. Musela vypovědět již uzavřené výpůjční smlouvy na dvacet tři sbírkových předmětů pro výstavy v Paříži, Hamburku, Madridu, Veroně, Bratislavě
a Seattlu. Odstoupila také od předběžně přislíbených zápůjček sedmi sbírkových předmětů do Vídně, Říma a Barcelony. Od května roku 2011 byla Národní galerie v Praze nucena zamítnout sedmnáct žádostí o zapůjčení celkem jednadvaceti uměleckých děl.
Tato čísla v konkrétnější rovině znamenají například ukončení probíhajících jednání o recipročních výpůjčkách s Leopold Museem ve Vídni. Tam měla Národní galerie zapůjčit některé z děl Gustava Klimta či Egona Schieleho výměnou za špičková díla Gustava Klimta. Za největší ztrátu pro mezinárodní spolupráci a prestiž Národní galerie v Praze lze považovat nerealizování zápůjčky souboru pěti uměleckých děl na retrospektivu Gabriela Maxe v Seattlu. Tento projekt byl doslova znovuobjevením tohoto pozapomenutého umělce pro odbornou i širší veřejnost. Dále je paralyzováno jednání o zápůjčce souboru kreseb na mimořádně významnou výstavu Drawing Surrealism 1915 – 1945, která se připravuje v Los Angeles County Museum of Art v USA. Rovněž odpadá zápůjčka Picassovy „Hlavy ženy“ na výstavu Picasso Black and White připravovanou slavným Guggenheim Museem v New Yorku.
Neblahá situace má i ekonomické dopady a v některých případech také odsouvá naplnění udržování
a zachovávání hodnoty děl, například zapůjčení obrazu Eugéna Delacroix do Španělska mělo
být kompenzováno výrazným příspěvkem na restaurování ze strany organizátora výstavy.
Nerealizace zahraničních zápůjček tak omezuje veškeré činnosti a oblasti působení Národní galerie. V důsledku toho se galerie dostává do mezinárodní izolace, která se dotkne veřejnosti jak české,
tak zahraniční. Je mařena vysoce odborná práce kurátorů, restaurátorů a dalších pracovníků Národní galerie i jejich zahraničních kolegů, a poškozována dlouhodobě budovaná mezinárodní spolupráce,
dobré jméno a prestiž Národní galerie v Praze. Česká a zahraniční veřejnost je připravována o možnost vidět řadu uměleckých děl z našich i zahraničních sbírek v novém kontextu.